Přihnojte ledkem vápenatým (15,5 % N) v dávce 1 kg/ar a mělo by být po problému.

Dobrý den pane Kozáku. Chtěl jsem se zeptat na doporučené dávkování ledku vápenatého. Vy uvádíte 1 kg/ar a na obalu od výrobce je pro cibuloviny uvedeno 180 kg/ha tj. 1,8 kg/ar to je téměr 2x víc. Bohužel jsem na tuto diskuzi narazil až dnes a už mám pohojeno touto vyšší koncentrací. Tak mám obavu, jestli jsem to tedy nepřehnal... Díky za odpvěď. S pozdravem, Robert Fleischmann

Česneku určitě neublížíte tak, že byste ho třeba spálil. Doporučujeme nižší dávku, protože během krátké doby ho česnek víc nespotřebuje a hodně se ho potom vyplaví. Lepší je dávat dávku nižší, ale opakovaně.

Postřikem byste si zbytečně přidělal práci - ledek rozhoďte na široko v dávce 1 kg/ar. Při dlouhodobém pěstování by mohl česnek přijít na stejné místo po čtyřech letech.

Neměl byste mít problém se žádnou odrůdou. Jeden stroužek Jovanu a DHV váží kolem 10 g, Slavinu polovic. Podle předpokládaného sponu si vypočtete potřebu sadby (u prvních dvou to bude kolem 25 kg). Příjem objednávek na letošní rok už byl ukončen, už Vám nemůžeme vyhovět. Česnek určitě nesázejte po cibuli a nehnojte čerstvým hnojem.

Že se hypermangan používá k dezinfekci sadby u některých pěstitelů, to vím. Určitě tím nic nezkazíte, když stroužky v roztoku půl hodiny namočíte, ale roztok by měl být jen slabě růžový.
Sázení do písku považuji, mírně řečeno, za nesmysl. Je to pracné a v případě malé vlhkosti bude déle trvat, než česnek zakoření, protože písek nezaručuje vzlínavost vody. Pokud se u Vás běžně česnek nepěstuje, mohl byste z jarních odrůd zkusit JP633. V současné době už na skladě nic nemáme a během několika hodin ukončíme už i příjem objednávek na sadbu ze sklizně 2011.

Nejšetrnější způsob je využití vlastních prstů.

Pokud si nejste jistý, že Vaše lokalita není právě česnekářská, začněte nepaličákem Lukan a paličákem DHV. Během vegetace se česnek chemicky ošetřuje pouze proti houbomilce, ale ta by u Vás s ohledem na nadmořskou výšku být ani nemusela. Jiné postřiky jsou víceméně zbytečné. Pokud chcete hnojit hnojem přímo pod česnek, pak musí být hnůj starší, dobře rozložený a musí být smíchán s ornicí (kultivátorem nebo rotavátorem). Běžně se používá hnůj k předplodině a česnek se sází do II. trati. Můžete použít kterýkoliv z uvedených druhů hnoje.
S objednávkou moc neváhejte, jejich příjem bude brzy ukončen - počítám, že během několika hodin.

Co nejdříve orba (byla by lepší už na podzim), zelené hnojení (svazenka, hořčice) bez hrachu, zapravení (v případě zaplevelení vytrvalými plevely, např. pýr, pcháč, šťovík, postříkat herbicidem) do konce srpna, před výsadbou kultivátor.Pokud se česnek ve Vaší oblasti běžně pěstuje, vyberte si odrůdu z nabídky podle svých požadavků.

Z tohoto popisu nic nepoznám. Musel bych to vidět. Už jsem se setkal s tím, že si lidé chodili do lesa na kvalitní sadbu (bylo to někde na Znojemsku). Patrně někdy dávno se tam česnek náhodně dostal a dál se spontálně množil. Docela by mě ten Váš česnek zajímal.

S tím Znojemskem jste to trefil a asi to bude jak říkáte, česnek se tam dostal náhodou a zdivočel.Co já vím tak se tam vyskytuje nejméně 20 let.Jestli máte zájem můžu vám poslat nějaké fotky.

Pacibulky vysejte brzy na jaře do hloubky asi 3 cm. Aby se prodloužila vegetace, je možné vyset v zimě ve skleníku např do zeleninových přepravek a na jaře přenést ven. Z podzimního výsevu se většinou cibule rozdělí na stroužky.

O výsadbě do hrůbků jsem slyšel od pěstitelů, kteří si tento způsob chválí. Já jsem to zatím ani neviděl. Co se týká odrůdy, tak nedovedu posoudit.

Nic jste nepokazil, ale česneku byste víc prospěl patnáctkou, která je ihned přijatelná.

Při pečlivé výsadbě je vliv velikosti stroužku zanedbatelný. Proto také doporučujeme sázet všechny stroužky. Je možné, že u některé odrůdy to nemusí platit, ale zatím jsem se s tím nesetkal.

Pro jarní výsadbu jsou určeny odrůdy: Matin, Benátčan, Mirka a JP 633. Na jaře je možné sázet i jiné odrůdy, které do jara vydržely, ovšem s rizikem, že v některých případech se nevytvoří cibule dělená na stroužky, ale jen jedna veliká koule.

Je mi líto, ale už žádný česnek na skladě nemáme. Proto budete moci sázet až na podzim. Doporučuji Lukan a DHV.

Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neslyšel o pokusech s přísně orientovanou sadbou (všechny stroužky mají bříška na stejnou stranu), myslím si, že je to záležitost pouze estetická.
Šlechtění česneku spočívá ve vyhledávání mutací, případně jejich indukci a následně ustalování těchto mutací. Je to práce odborně náročná a hlavně nákladná. Popsaný způsob háďátku určitě nic neudělá.

Teď je vhodná doba na ošetření. Pokud použijete Reldan nemají srážky na jeho účinnost významný vliv. U přípravku Karate patrně jeho účinost hodně zmenší. Pětidenní zpoždění určitě nedoženete chemií - to už bude larva v česneku.

Po bramborách, nejen po raných, se sází velmi dobře. Abyste se vyhnul případným problémům s fuzáriem, sázejte co nejpozději, až teplota půdy trvale klesne pod devět stupňů.

Nevhodný je pouze hrách. Jetel je velmi dobrou předplodinou, ještě lepší by byla vikev huňatá, ale její osivo je těžko k sehnání.

Dekuji za odpoved!

Dobrý den, koupil jsem v Litpměřicích na výstavě sadbový česnek,prodavačka říkala že je to ruský paličák.Nevíte co je to za odrudu? DĚKUJI,

Jarní česneky můžete sázet od podzimu do jara kdykoliv. Při podzimní výsadbě bývá větší výnos, skladovatelnost se nesnižuje. Půvab jarní výsadby spočívá v tom, že se připravuje naráz celý pozemek i na ostatní plodiny, takže se nemusí vyhýbat vysazenému česneku, a není třeba ošetření proti houbomilce. Aby česnek nebyl houbomilkou napadán, je třeba počkat s výsadbou na začátek března. Pozdější termín (třeba až začátek května) významně snižuje výnos.

Vikev huňatá je ozimá, proto se musí vysévat na podzim, svazenka asi tři měsíce před zaoráním. Zaorává se asi dva měsíce před výsadbou a zelená hmota musí být řádně zaklopená. Pokud to pluh nezvládne, je lepší porost posekat - lépe se pak zaorává. Louku je vhodné zorat ještě o měsíc dříve. Podle její skladby je možné orat bez herbicidu (a je to lepší) za předpokladu, že není zeplevelená pýrem, pcháčem, šťovíkem apod.

Ještě je to asi předčasné dělat nějaké závěry. Zatím česnek vypadá dobře, ale viděl jsem zatím jen ten svůj.

Největší výnos, s nímž jsem se v praxi setkal byl u pěstitele v obci Lutopecny v okrese Kroměříž. Ten vysázel 100 kg Vekanu na 3 ary - porost byl hustý jako obilí. Sklidil asi 1 tunu (960 kg bylo v sadbové kvalitě a jistě měl i nějaký odpad), což v přepočtu znamená přes 30 tun z hektaru.
Váš propočet potřeby sadby je správný. Proto ekonomicky uvažující pěstitel pěstuje raději vícestroužkové odrůdy a ještě nepaličáky.
V letošním roce nám budou registrována novošlechtění DHV a JP 633. V registračních zkouškách máme ještě novošlechtění ZAH, což je nepaličák. Na dalších klonech pracujeme, ale ještě nejsou ve stádiu, kdy by bylo možné přihlášení k registraci.

Naopak. Pěstování česneku je v současné době velmi výnosným odvětvím. Problémem je nedostatek kvalitní sadby. Proto mnozí začínající pěstiteleé nakupují konzumní česnek, který vysazují. Takové zamoření háďátkem jako v loňském roce, jsem ještě neviděl. Takový pěstitel skkončil s pěstováním česneku vlastně ještě dřív, než pořádně začal. Protože na počátku množení sadby je udržovací šlechtění, dá se produkce z roku na rok zvýšit o desítky procent, nikoliv o násobky, jak by žádal trh. Výnos je závislý na množství jedinců na ploše a na odrůdě. Ve srovnání paličáků a nepaličáků vychází trochu lépe nepaličák. Velmi dobrý výnos je asi 10 tun z hektaru, 5 tun lze považovat za nedostatečný. Mnozí začínající pěstitelé začínají s poměrně velkou plochou, protože nevědí do čeho jdou a bývají zklamáni. Oni vlastně draze nakoupenou sadbu nevyužijí, ale spíš znehodnotí.

Česnek netvoří semeno, proto se může množit pouze vegetativně. Nepaličáky se rozmnožují výhradně pomocí stroužků, paličáky se mimo to mohou množit i výsevem pacibulek, které se utvářejí v květenství. Mimo toto klasické množení existuje možnost využití tkáňových kultur.

Stejnou informaci dostávám už dva roky, ale zatím Sulka vždycky byla. Náhradu za ni neznám. Pokud bude tato informace už letos pravdivá, budeme se muset poohlédnout po něčem jiném. Jestliže něco budeme vědět, určitě si to budete moci na našich stránkách přečíst.

Sulka se dá docela snadno uvařit. Je to sírovápenná jícha.

Půda je na většině území zmrzlá a houbomilka vylétává ze země. Ale i jinak je chladno. Na postřik je ještě brzy.

Houbomilka je tak hloupá moucha, že klade vajíčka na půdu, i když česnek ještě nevylezl. Zvláště v tomto případě je podle našich zkušeností účinější Reldan.

Určitě ne hrách a směsky s hrachem. Samozřejmě nesázet po cibuli nebo póru. Nevhodné jsou ozimé obiloviny, protože ozimý česnek zaplevelují (u jarního nevadí). Po řepě se pozemek špatně připravuje. Velmi vhodná je vikev huňatá (ozimá) a její zapravení do půdy jako zelené hnojení. Jako zelené hnojení je výborná i svazenka. Nevidím problém s brambory za předpokladu, že se sází co nejpozději. Po nich je půda v dobrém stavu a dobře se připravuje. Hlavní zásada je, předplodina by neměla být zaplevelená.

Děkuji.

Pokud se mluví o přihnojení, je na mysli aplikace hnojiva během vegetace. Protože vůbec nedoporučuji přihnojování čpavkovými hnojivy, tak bych radil přihnojjit síranem draselným s první dávkou ledku vápenatého. Pro další roky doporučuji zásobní hnojení Cereritem, nebo smíchat superfosfát se síranem draselným. Pokud jste však dával před výsadbou Cererit, je další přihnojování síranem draselným zbytečné.

Na jaře můžete vysadit každý česnek, který do té doby vydrží. Někdyx se stává u paličáků (např. Jovan, Dukát), že se cibule nerozdělí na stroužky, ale vytvoří jen velkou kouli. Někdy paličáky nevykvetou. Většinou je také opožděný termín sklizně. Z této sklizně bych však nedoporučoval použití česneku pro další výsadbu. Výnos můžete očekávat uspokojivý.