Skladujte každopádně v suchu. A zkuste papírové sáčky.
Pro podzimní výsadbu musíte mít půdu v takovém stavu, aby se do ní dobře sázelo. Znamená to tedy mít ji dostatečně nakypřenou do hloubky jen trochu větší než je hloubka výsadby.

Sadba ošetřena nijak není, legislativa to ani nedovoluje. Proto nepotřebná sadba může být využita normálně v kuchyni. Ošetření Sulkou každopádně doporučujeme.

Dobrý den, bez obrázků asi ani pan Kozák nepomůže. Certifikovaná sadba odolnější nebude, bude přinejlepším před několika lety ozdravená, což nepomůže proti nové infekci.
Některé tradiční odrůdy mají výhodu, že se na nich virózy na pohled neprojevují. Ohledně setrvání virů v půdě se soudí, že běžné viry česneku nezůstávají. Nicméně se asi úplně neví o všech možných virech a viry, škodící na jiných rostlinách (TMV) v půdě mohou zůstat cca 2 roky za vhodných podmínek. Na některých místech u nás po zaniklém osídlení zůstal volně rostoucí česnek a tyto populace by mohly být velmi odolné vůči čemukoliv. Akorát je těžké o nich získat bližší informace. Virů v česneku byste se doma zbavila nejspíš jen kdybyste dokázala česnek přivést k tvorbě pravých semen.
Ohledně sklizně, pokud jde o virózu, je to jedno.
Nicméně v současném mokrém počasí se na mnoha pozemcích probouzí bílá sklerociová hniloba a tam to jedno není. Pokud Vám nějaká rostlina celkově žloutne, měkne, ohýbá se (to by mohly být ty neduživé)- zkuste ji vytáhnout.

Nemôže to byť rez-hrdza? zvyšok ako p.V. Kavka

O virózách jsme tady psali nedávno několikrát. Takže znovu opakuji: úplně každý česnek je virózní. Jde jen o to, jestli se viróza manifestačně projeví nebo jestli česnek vypadá jako zdravý. Česnek samozřejmě nechejte dozrát. Pokud se Vám celkově nezdá, tak ho nesázejte.

Protože příspěvek výše obsahuje několik nepřesností a problematika není dostatečně známá, zkusím to vysvětlit tak, aby to bylo srozumitelné pro všechny zájemce.
Svět je kompletně zamořen viry – vzduch, voda, neživé předměty, organismy; člověka a česnek nevyjímaje. Konkrétně na česneku parazitují desítky druhů virů. Velká část z nich není popsaná a jejich přítomnost se nijak netestuje.

„Bezvirózní sadba“ je odborný výraz, který označuje ty partie sadby (jako „partie“ se bere část produkované odrůdy, která má stejný rodokmen – pokud mají dvě balení česneku stejné číslo partie, znamená to, že byly celou dobu množeny společně), které byly zbaveny viru OYDV + volitelně několika dalších. To se dělá tak, že se v laboratoři pěstují nejmladší části rostliny, u kterých je menší pravděpodobnost, že již byly infikovány viry. V rostlinách se poté testuje přítomnost konkrétních virů. Povinně toho OYDV, což vyžaduje vyhláška, případně od dalších, které daného šlechtitele zajímají. Přítomnost ostatních virů se netestuje. Není to tak, že by rostlina byla zbavená úplně všech virů. To by bylo zřejmě neproveditelné, extrémně nákladné… a naprosto zbytečné.

Tyto vybrané ozdravené rostliny se neprodávají. Byly by velmi, velmi drahé a pro pěstitele naprosto k ničemu. Stejně jako u pacibulek by mu trvalo několik let, než by z toho vypěstoval rostlinu s plnohodnotnou cibulí, a do měsíce by mu nejspíš všechny uhynuly. Hlavně by po vyjmutí ze sterilního prostředí začalo nezastavitelně docházet k infekci.
Místo toho se rostlina pěstuje nejprve v laboratoři pod umělým osvětlením, později v izolacích tak, aby se zpomalila opětovná infekce, rostlina se namnožila, narostla a přizpůsobila se prostředí u zákazníka.

Mozaika na listech česneku není dostatečně prozkoumaná. Je zřejmě vyvolána více faktory. Mimo jiné záleží i na odrůdě. Například tzv. ruské paličáky mozaiku běžně nevytvářejí, i když jsou sebevíc zavirované. Pokud budete „bezvirózní“ česneky blízko neozdravených, jejich reinfekci výrazně urychlíte. To může být matoucí, protože laikovi se může zdát, že právě nažloutlá odrůda je více zavirovaná.

Ani v rámci jedné odrůdy nelze říct, že jedinec s výraznější mozaikou obsahuje více virů. Naopak. Po ozdravení jsou jedinci k mozaice náchylnější než po letech, kdy virů obsahují více. Ruské paličáky po ozdravení vytvářejí trochu odlišnou mozaiku taky. A ty krajové odrůdy zmíněné panem Kavkou se po zbavení OYDV budou chovat stejně. Tyto odrůdy nejsou vůči virům imunní, naopak jsou zavirované do maximální úrovně.

Ozdravení se provádí proto, že zvyšuje výnos. (Pochopitelně po letech, protože hned po ozdravení odpovídá velikosti rostliny z malé pacibulky.) Výnos se postupnou reinfekcí opět snižuje. (Dokonce se po čase snižuje pod úroveň, než kdyby se daná odrůda vůbec neozdravovala. To je důvod, proč se jedná o kontroverzní metodu. Už mnoho let nové odrůdy ozdravené být musí, jinak se nesmějí registrovat a prodávat.)

Samotné snížení výnosu však není přímým důsledkem mozaiky a s ní souvisejícím úbytkem chlorofylu. Je způsobeno jiným působením viru. (Pro přirovnání: aktuální koronavirus se u člověka může mimo jiné projevovat třesem rukou, přesto jeho oběti neumírají na klepání.) Odrůda s mozaikou je virem limitovaná úplně stejně jako ta bezpříznaková. Listová plocha u česneku je dostatečně dimenzovaná na to, aby toto žloutnutí nemělo limitující vliv.

Diskusi sleduji už několik let a podobné vysvětlení polopatě mi chybělo. Nyní některé odpovědi dávají větší smysl.

Hned zítra raději česnek zkontroluji, abych také  letos neměl stejný problém. Dneska tam ještě nebyl vidět a nebo jsem ho přehlédl.

Mám úplně ten samý problém.Jestli to nebude souviset s tím koronavirem.

Ano,souhlas,jeste jsem také letos neobjevil stvoli.Souhlasim s p.Ladislavem,bude to koronavirus.

Vykopat a spálit, než bude pozdě.

Asi předbíháte dobu, květní stvoly se objevují až koncem května.

Děkuji Vám za odpověď. 

No,  já nevím,  ale pokud tvrdíte,  že máte už zkušenosti s pěstováním česneku a očekáváte,  že začátkem dubna na něm budete mít "květní", tedy spíš "pacibulkové" stvoly,  v tom případě o Vašich pěstebních zkušenostech dost pochybuji.  Jak uvádí p.  Ing.  Kozák,  každý,  kdo už někdy česnek-paličák pěstoval,  ví,  že stvol s budoucími pacibulkami vyroste až koncem května,  podle odrůdy někdy i začátkem června. Takže vydržte,  dočkáte se i Vy. 

Ano, rozumíte tomu dobře.

Před nákupem konzumního česneku pro sadbové účely vždycky varuji. Hlavně proto, že hrozí riziko, že si zavlečete na pozemek háďátko nebo bílou sklerociovou hnilobu, protože to jsou problémy, kterých se pak na pozemku těžko dá zbavit. Letos dokonce vím o dvou případech zavlečení bílé sklerociové hniloby z cibule sazečky. A ta by správně měla být v pořádku.

Dotaz není hloupý, ale těžko se dá na něj odpovědět tak, aby to  mělo pro Vás význam. Neřekl bych, že je některá odrůda složitější a jiná jednodušší na pěstování. Ale nabídka je v této době už velmi omezená, tak musíte volit to, co je k dispozici.

Tak Vy buďte v klidu. Porost je v pořádku. Ale je nejvyšší čas pro odstranění květenství, tzv. hlávkování. Viz Pěstování česneku, hlávkování.

Dobrý den,děkuji za radu,ihned uděláno,jak moc jsem to asi pokazila ze jsem nechala vyrůst a zakrpotit,než jste mi poradil odhlavkovat??a ještě jak moc mám zalevat???diky

Ztráta na výnosu bude nižších jednotkách procent.
Zalít důkladně. Na lehčích půdách bych dal 2 x 20 mm v pětidenním intervalu, v těžší půdě třeba jednorázově 30 mm. A to by už mohlo do sklizně stačit.

Ještě se prosím zeptám kdy mám sklízet??a mohu dát na půdu nad garáží??kolik je ideální teplota??díky naďa 

Já vím,chtěla byste vědět konkrétní datum, ale to já nevím. Liší se to podle odrůdy, podle lokality i podle ročníku. Nepaličáky se sklízí když mají ještě tři obalové suknice (slupky), paličáky (to jsou ty, co tvoří květy) při čtyřech.

Dobrý deň, na Vaše otázky Vám poskytnem jedno usmernenie, na Slovensku predaj sadby rodiny Kozákovej zabezpečuje pani Krošláková  z Topolčian  prostredníctvom e-schopu na stránke www.k-cesnak.sk a na tejto stránke v záložke Otázky a odpovede sú popísané v podstate všetky Vaše otázky. Ako aj to s čím by ste už mali pomaly začať v tomto období, ak Vám má budúca úroda priniesť očakávaný úžitok. 
Prajem Vám veľa pestovateľských úspechov.   

A pokud něco nenajdete nebo budete chtít ujasnit, nebylo by možná na škodu přijet na osobní konzultaci. On hektar do začátku nemusí být až tak velká sranda. To víte, už ta počáteční investice.

Ďakujem vám za odpoveď, určite sa niekedy za vami zastavím 

Ďakujem vám veľmi pekne za odpoveď 

Asi jsem přišel s křížkem po funuse. Po namoření by měl být česnek pokud možno do 24 hodin v zemi (To se samozřejmě netýká časného moření v srnu nebo září.)

Bez vody a živin Vám pořádně nenaroste nic, ani česnek. Ten zalévat nepotřebuje, ale předpokládá se, že v dubnu dostane šedesát, v květnu také šedesát a v červnu také šedesát z nebe. Když je takto nedostane, tak je potřeba zalít. Zalévá se méně často ve větších dávkách (okolo třiceti milimetrů). V suchém roce stačí poslední dávka vody tři týdny před předpokládaným termínem sklizně.

Asi bych začal Slavinem. Ten není tak náročný na přesný termín sklizně.
Moření není povinností a někdy ani není nutností. My však Sulku doporučujeme kvůli možnému výskytu roztoče vlnovníka česnekového.

Aby to mělo nějaký ekonomický smysl, začněte s deseti ary, což odpovídá potřebě sadby asi 100 kg. Je rozumné začít se třemi odrůdami.

Tak jsem si vzal metr a šel měřit. U nás mají česneky okolo 30 cm, takže těch Vašich 27 může být akorát.

Bambulky jsou Karel a ohledně termínu sklizně je tu hodně napsáno, zkuste lehce pohledat

Právě jsem hledala a ne lehce,spíš těžce, a stále nevím. Lze odpovědět jednoduše a říci mi SKLIDIT a nebo JEŠTĚ JE BRZO. Děkuji! Kotnauerova

U Karla je vidět, že hodně stvolů je ještě na půl šesté a tomu, co tak pěkně trčí, jste zřejmě pomohla rukou, takže osobně bych čekal. ohledne nepaličatého Štěpána bude platit to,co se tu píše v rubrice Pěstování česneku: Nepaličáky se sklízejí, když asi polovina rostlin má nať položenou na zemi...

Pan Trupl má pravdu. Ono je těžké určit sklízet - nesklízet podle nějakého snímku, který toho moc nevypovídá. Štěpán (širokolistý nepaličák) by měl být dřív než Karel IV.

Žádná houba ze skupiny plísní na kořenech česneku necizopasí, proto nevím, čemu říkáte plíseň.

Dobrý den,
česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

Zkuste si vyhledat odpověď na tento problém v zdejší bohaté diskuzi, již mnohokrát na tento dotaz pan Kozák odpovídal.
xxxx
"Před položením dotazu si prosím ověřte, že na něj na této stránce není odpověď. Může Vám pomoci hledání pomocí klávesové zkratky Ctrl + F."

Koncentraci volte podle výrobce, dobu moření podle mě.

Odhlávkování (hlávkování, dekapitace) znamená odstranění vrcholu. U česneku se tím rozumí odstranění palice (květenství) u paličáků.

Moření v Sulce doporučujeme, je to spolehlivá ochrana proti roztoči vlnovníku česnekovému.

Asi nejspolehlivější by byl Bjetin. Na metr čtvereční budete potřebovat asi 40 deka. Půdu připravíte stejně jako pod jinou běžnou zeleninu, nedávejte čerstvý hnůj.

Takto neposoudíme stav živin. Ale pokud dáte před výsadbou na uvedenou plochu necelého půl kila Cereritu, tak to bude dobře.

Odrůdy česneku kuchyňského se dají zařadit do dvou skupin - paličáky a nepaličáky. Paličáky tvoří vrcholy s pacibulkami. Ty se odstraňují, protože u některých odrůd jejich ponecháním na rostlině výrazně klesá výnos. Tomuto zalamování stonků se říká „odhlávkování“ nebo také „hlávkování“.

Správně.

Kdyby byla jedna odrůda všeobecně nejvhodnější, nedělali bychom jich patnáct, ale jen tu jedinou. Musíte si ujasnit, co od pěstované odrůdy očekáváte. I tak doporučuji zkusit nejméně tři a teprve po dvouletých zkušenostech se případně rozhodnout pro jednu. Pokud chcete sázet letos na podzim, českou sadbu neseženete.

Na kilo sadby potřebujete litr mořicí lázně. Zda je Síra SK 520 plnohodnotnou náhradou Sulky, nevím, v návodu má napsáno, že je i k moření česneku určena. Pokud moříte proti vlnovníku česnekovému v září, je třeba po namoření stroužky rozložit třeba i na slunci - už nemá takovou sílu, aby ho poškodilo. Doporučuji mořit ráno, do večera by měla být sadba suchá, potom ji uložit na vzdušném místě.

V naší oblasti se česneku spíše nedaří, než daří, proto ho u nás vůbec nepěstujeme. Většina sadby, kterou uvádíme do oběhu, je vypěstována u smluvních množitelů na Moravě. Objednávky na příští rok budeme přijímat někdy na jaře, informaci o tom zveřejníme na tomto webu s několikaměsíčním předstihem.
Vhodnost odrůdy pro danou lokalitu si musíte vyzkoušet výsadbou několika odrůd. Čím nahradíme Reldan, zatím nevím, ještě to není aktuální.

Teď svazenku, koncem srpna zaorat, před výsadbou podle potřeby (vzejití plevelů) mělká orba, kultivátor, výsadba.

Děkuji

Trávu už nyní posekat a zaorat a do doby výsadby to udělat ještě dvakrát (to už možná bude moci být i bez posekání). Hlavní problém asi bude s obstaráním sadby. Vždy důrazně varuji před výsadbou konzumního česneku z neznámého zdroje

Pro začátečníka, aby se to naučil a přitom měl předpoklad dobrého úspěchu, doporučuji nepaličák Lukan.

Že se hypermangan používá k dezinfekci sadby u některých pěstitelů, to vím. Určitě tím nic nezkazíte, když stroužky v roztoku půl hodiny namočíte, ale roztok by měl být jen slabě růžový.
Sázení do písku považuji, mírně řečeno, za nesmysl. Je to pracné a v případě malé vlhkosti bude déle trvat, než česnek zakoření, protože písek nezaručuje vzlínavost vody. Pokud se u Vás běžně česnek nepěstuje, mohl byste z jarních odrůd zkusit JP633. V současné době už na skladě nic nemáme a během několika hodin ukončíme už i příjem objednávek na sadbu ze sklizně 2011.

Pokud si nejste jistý, že Vaše lokalita není právě česnekářská, začněte nepaličákem Lukan a paličákem DHV. Během vegetace se česnek chemicky ošetřuje pouze proti houbomilce, ale ta by u Vás s ohledem na nadmořskou výšku být ani nemusela. Jiné postřiky jsou víceméně zbytečné. Pokud chcete hnojit hnojem přímo pod česnek, pak musí být hnůj starší, dobře rozložený a musí být smíchán s ornicí (kultivátorem nebo rotavátorem). Běžně se používá hnůj k předplodině a česnek se sází do II. trati. Můžete použít kterýkoliv z uvedených druhů hnoje.
S objednávkou moc neváhejte, jejich příjem bude brzy ukončen - počítám, že během několika hodin.

Půda je jedním z mnoha faktorů, které na rostlinu působí samostatně, většinou však v kombinaci s dalšími faktory. Všeobecně se dá říci, že česnek roste tam, kde roste většina běžných plodin. Většině odrůd vadí příliš vysoká hladina spodní vody. Pokud myslíte, že je Vaše lokalita v extrémních podmínkách, je dobré zkusit více odrůd. Doporučil bych Lukan, DHV, JP633, Slavin, Bjetin.

Odrůdu Blanin nemáme v těchto podmínkách vyzkoušenou, všechny ostatní Vám tam spolehlivě porostou. Začínat s půl hektarem je dost odvážné. Já doporučuji pro začátek metrák, maximálně dva. To je plocha 0,1 - 0,2 ha.

Česnek netvoří semeno, proto se může množit pouze vegetativně. Nepaličáky se rozmnožují výhradně pomocí stroužků, paličáky se mimo to mohou množit i výsevem pacibulek, které se utvářejí v květenství. Mimo toto klasické množení existuje možnost využití tkáňových kultur.

Vzhledově jsou úplně stejné, rovněž je můžete stejně použít v kuchyni. Sadba však musí na rozdíl od konzumního česneku splňovat určité parametry týkající se hlavně zdravotního stavu. Já osobně vždy varuji před sázením konzumního česneku neznámého původu, protože si můžete na pozemek zanést bílou sklerociovou hnilobu nebo háďátko zhoubné. Když sníte tisíc háďátek, tak si toho ani nevšimnete, když si přitáhnete do zahrady jediné, můžete se navždy rozloučit s pěstováním nejen česneku a všech cibulových rostlin, ale i některých dalších plodin, např. jahod.