Vypadá to na fuzárium. Cibule můžete normálně konzumovat, ale uskladnit pouze krátkodobě; čím rychleji česnek zpracujete, tím lépe.

Žádné velké štěstí Vás nepotkalo. Je to bílá sklerociová hniloba. Každopádně všechno skliďte, bezpříznakové cibule použijte na konzum, napadené zlikvidujte.

Postihnute cibule pošlite ::Na čerstvosti vzorku nezáleží, ale protože je hodně teplo a čerstvé
cibule by cestou hnily, bude lepší nechat je aspoň trochu zaschnout.
Potřebují několik stovek cibulí, budou vděčni za jakékoliv množství.
Dodací adresa je: Mendelova univerzita v Brně, k rukám doc. Ing. Ivany
Šafránkové, Ph.D., Zemědělská 1, 613 00  Brno.

Také se obávám nejhoršího. Vypadá to na bílou sklerociovou hnilobu.

Ještě jednou děkuji za odpověď. Doufala jsem, že to tak zlé nebude. Ještě jsem se chtěla zeptat, jestli má smysl založit nový záhon asi o 15m dále od původního záhonu, za předpokladu zabránění přenosu infikované půdy? Nebo se mohu s česnekem a cibulovinami nadobro rozloučit? 

Já bych se hned neloučil. Moc nevěřím tomu, že by se vám povedlo stoprocentně sterilně zabránit přenosu náčiním a obuví. Zbavit se toho jde jedině cca dvacetiletou karanténou bez pěstování cibulovin rodu Allium. Jinak se můžete pokoušet to držet na uzdě režimovými opatřeními: střídání záhonů, každoroční obměna certifikovanou sadbou, použitím biologických přípravků Rizocore, pěstováním raných odrůd a střídmostí s vodou (bez vysoké spodní vody). Ještě bych doplnil o vyhazování odpadu z cibulovin mimo zahradu a váš kompost.

Pan Hejduk vyčerpal všechno.  Jen bych doplnil nevyhazovat ani do obecního kompostu.

Rizocore nevypadá, že by byl stažen. Jen malospotřebitelské balení po 2g prodávají myslím výhradně pánové Kozáci, a ti začínají prodávat cca nastejno se sadbou. "profi" balení 50g by mělo jít sehnat přímo u výrobce Biocont, popř jiné eshopy. Případně můžete s úspěchem použít i Clonoplus, jen s o něco slabším účinkem.

Díky za tip, podívám se na něj a zkusím objednat.

Rizocore je možné koupit spolu s česnekovou sadbou buď u nás, nebo u několika desítek prodejcům, kteří od nás zboží odebírají. V prodejní sezóně půjde opět snadno sehnat. Do půdy se aplikuje až na podzim, přímé sluneční záření mu vadí (UV i vyšší teploty).
Česnek bych sklidil okamžitě. V tomto počasí vám rychle narůstá míra kontaminace půdy sklerocii a zvyšuje se tak riziko přenosu na další stanoviště.

Pokud není ještě zachvácen celý porost, má postřik Ortivou pro česnek smysl. Uvažte použití chemie vzhledem k podrostu jahod. Samotná likvidace napadených rostlin asi nic nevyřeší.

Děkuji, zkusím jahody zakrýt a postříkat pouze česnek. Pokud by to nešlo, mám nechat česnek v rámci možností dozrát a bude vhodný k použití v kuchyni? Sousední záhon česneku napaden není, ale asi preventivně postřik provedu.
SF

Rzivost je listovou chorobou, na konzumní kvalitu cibulí nemá vliv.

Když nevidím Váš shnilý česnek, mohu se jen domýšlet, že máte pozemek zamořený bílou sklerociovou hnilobou. A s tím nic nenadělá ani dusíkaté vápno ani Sulka ani nic jiného. Snad jen propaření, ale to si amatérsky neuděláte. Jistým řešením je pěstování nejranějších odrůd, jako je Anton nebo Bjetin, a jakmile se hniloba objeví, všechno sklidit. Tyto odrůdy už v této době mají cibule přijatelné velikosti. Protože  však mají v sobě ještě hodně vody, je dobré před sušením cibule částečně oloupat: nechat tři suknice.

Dobrý den, nepřišla jsem na to jak vložit foto, ale zkusím tedy Rizocore a snad to bude lepší. 

Upravit příspěvek (případně k němu přidat obrázky) je možné pouze tři hodiny od jeho uložení.

Dobrý den paní Balogová
osobně bych zkusil pěstovat česnek tam kde 20 let nic nebylo a to i na příští roky..Hnilobu si můžete trvale přenášet na obuvi a nářadí.Před rytím použijte dusíkaté vápno a na měsíc zryté zadělejte igelitem.Sadbový česnek nový nejlépe od pana Kozáka nebo od místního česnekáře,který Vám rád poradí.Přeptat se na něj můžete v místním obchodu nebo v hospodě.V Sulce mořit max. 2 hodiny.Žádný hnůj nedávejte jen Cererit plus osobně dávám přímo pod česnek 2 kuličky Cereritu s guanem.Na jaře 2x aplikovat ledek vápenatý a pak močovinu 3 až 5x postřikem na list.A česnek sázet až teplota trvale  klesne pod 8 ° Celsia nebo raději těsně před zamrznutím půdy a to znamená sledovat pečlivě předpověd´ počasí.

Použití dusíkatého vápna proti bílé hnilobě je absolutně neúčinné a pro tento účel se jedná o vyhozené finance. Tím méně jsou účinné sulka, ledek vápenatý i močovina.  Mám to vyzkoušeno, aplikoval jsem tyto prostředky na stejném místě opakovaně nejméně 4x, a to ještě v době, kdy tyto prostředky byly popisovány jeko účinný protředek. I p. Ing. Kozák již účinnost dusíkatého vápna na bílou hnilobu dementoval a uvádí to i ve výše uvedené odpovědi na dotaz paní Balogové. Dusíkaté vápno, jakož i jiné uvedené a další prostředky mají jistě své opodstatnění, avšak ne proti bílé hnilobě. Třeba se něco v budoucnosti objeví, v součané době se jeví trošku optimisticky Rizocore.

Na Rizocore jsem zapomněl. Sice Vás bílé hniloby nezbaví, ale určitě ji výrazně zmírní. Takže  můj závěr je takový, že se vysadí nejranější odrůdy a s nimi se použije ještě Rizocore.

Dobrý den paní Balogová  na Rizicore jsem také zapomněl ale jen z důvodů že budete česnek mít na pozemku,kde 20 let nic nebylo.Mimální vzdálenost 10 metrů od poškozených pozemků .I přesto ho použijte.Na všech ostatních pozemcích hnilobu mít můžete.O to je to horší že si jí nesmíte zavléct na budoucí půdu s česnekem! Výsledek bude tak 50 na 50.Přeji hodně úspěchů  ve Vašem boji.Je velice pravděpodobné že Vaše snažení nebude mít tíženných výsledků.Ale nechci zrazovat od krásného samozahradničení.Já bych do toho šel.Až pak bych řekl "Tak tady budou jen ovocné stromy na 20 let".Ředkvičky,kedlubny,květák a jiné asi bez problémů mít  můžete.Žadnou těžkou hlavu-to je život.Bjetín pán  Kozák ještě má.

Máte-li na mysli modrou hnilobu (Penicillium), tak se vysdkytnout může, ale výhradně na mechanicky poškozeném česneku, případně druhotně na odumřelém česneku, který byl původně napadnut např. fuzáriem. 

Vrchní suknice neporušené ale mezi stroušky bílá plíseň.Okamžitě jsem ho vyhodil.

Sice nevím, o co konkrétně jde, ale asi příčina nebyla v počasí.

Dva ze třech tisíc.Mám si dělat těžkou hlavu?

Dokonce bych řekl, že tu bude patogenů víc, ale podle frekvence výskytu by to neměl být problém.

Děkuji.

Tady Vám můžu posloužit příkladem. Taky pěstuji na pozemku napadeném už po generace. Loni se to na záhoně projevilo a - když už tedy není co ztratit, jsem to letos zkusil na stejném záhoně. Mykoparazitických hub jsem tam nasypal hromadu. ale jakmile teplota půdy vzroste nad 15°C, napadení se objevilo. nejdřív několik kusů, pak najednou skoro všude, ale potom se to jakoby sebralo, ztráty byly (tipl bych) větší jednotky %. Výsledkem byla nakonec vyšší úroda, než jsem kdy měl, ale na příští rok budu stavět vyvýšený záhon na trávníku. Za tu práci, nervy a koneckonců i peníze to nestojí. Samozřejmě jsem ve svém pokusu neměl "kontrolní skupinu", tak je to takové "pozorování ze zahrady" - mykoparazitické houby asi pomůžou, možná mi tu úrodu i zachránily, ale rozhodně sclerocium nepotlačí tak, aby se v záhoně nenamnožilo přes léto na napadených rostlinách. Na konci sezóny je přes napadené rostliny záhon určitě pěkně zamořen. Od vyvýšených záhonů si slibuji možnost dát tam čistý substrát, případně jej vyměnit a kdyžtak se i přesunout o kus vedle, kdyby se tam napadení přeneslo.
Co jsem zkoušel, bez jmen přípravků:

Na podzim - Botryotrichum, Isaria, Clonostachys, Talaromyces
Později kolem výsadby - Clonostachys
Na jaře - Clonostachys, po oteplení půdy Trichoderma
Od plného prohřátí půdy - Pythium
Co by mohlo pomoct, ale nemáme nad tím kontrolu, je suchý rok.

Stoprocentně spolehlivý je pouze čas. Stačí dvacet let a pozemek je čistý. 
Když shrnu zkušenosti pěstitelů, jak je uváděli v této diskusi, pak použití Rizocore, případně jiného obdobného přípravku, má smysl. Samozřejmostí je nepoužívání sadby z porostu, v němž se choroba objevila. A pěstovat jen nejranější odrůdy. Vyvýšený záhon samozřejmě problém vyřeší taky.

Díky, uvidím časem. Zatím jsem si oblíbil úzkolisté nepaličáky, favoritem je Japo II, fakt drží do další sklizně, ale raný Anton taky super. Což mi připomíná, můžu ještě očekávat tyto odrůdy v nabídce, nebo už spíš budou pryč? Uvidím, jak to půjde, přinejhorším budu místo pěstování česnek kupovat od pěstitelů.

Předpokládám, že se Anton v nabídce ještě objeví, Japo II nevím.

Nevím, jak byly jednotlivé odrůdy sázeny, proto uvádím i možnost. že se choroba rozšířila z "francouze" a k Benátčanu už nestačila dojít.
Ač třeba tvrdí někteří dodavatelé česnekové sadby, že odrůda xy je vůči bílé sklerociové hnilobě odolnější než ostatní, nemají pravdu. Všechny odrůdy jsou napadány stejně.
Jedná se o specifickou chorobu rodu Allum, narcisy tedy nenapadá, napadá však okrasné česneky (samozřejmě pažitku, pór, cibuli). A pozor, někdy se v lučních porostech objevují divoké drobnolisté česneky a také ty pak mohou být zdrojem infekce. Je to patrně vysvětlení, proč se choroba objeví na pozemku, který byl od nepaměti loukou a nebyl nikdy zaplaven.
A výsadba na vedlejší záhon? Za zkoušku to třeba stojí, ať víte, na čem jste. Ale chce to sázet nejranější odrůdy, které se při začátku případného napadení sklidí, ale už něco v zemi mají.

Výskyt bílé sklerociové hniloby v půdě lze samozřejmě zjistit v diagnostické laboratoři, počítejte však s tím, že tisícovka na to zdaleka stačit nebude. 
Po kukuřici česnek sázet můžete, ale předpokládá to uklidit posklizňové zbytky, jinak se Vám bude pozemek špatně připravovat a bude se Vám špatně sázet. Z tohoto důvodu je lepší tento pozemek nechat pro výsadbu česneku až v následujícím roce.
Z pacibulek můžete pěstovat všechny paličáky, což my také děláme. Normální cibule získáte za dva roky (Havran, Jovan, Blanin II), většinou až za tři roky.
Jestli se vlnovníku lépe daří v očištěném nebo neočištěném česneku, nevím.

Děkuji za odpověď a mějte se pěkně.

Ano, v půdě je problém zcela zásadní. Vypadá to na bílou sklerociovou hnilobu. Nedávno jsme tu o ní psali.

Ďakujem pekne za odpoveď, čítal som o tom, len som si nebol istý či je to ono.

Ještě doposílám další podrobnější foto.

Mám stejnou zkušenost s vámi z loňské sklizně. V polovině června začal česnek 

zahnívat, objevila se bílá sklerociová hniloba, začala jsem ho každý den zalévat mikorhoznim roztokem Rizocore a zabralo to, hniloba zmizela. Na podzim jsem před sázením obalila česnek rovněž v Rizocore. Letošní česnek je zcela bez sklerocia. Snad se zadaří i do budoucna.

Dobrý večer prajem ! Aké množstvo roztoku Rizocore a ako dlho ste denne k cesnaku napadnutému bielou hnilobou aplikovali? Používal som Rizocore podľa návodu, ale mám časť rastlín napadnutých hnilobou. Predošlé roky som mal Clonoplus a bolo to bez problémov. Ďakujem. Prajem veľa zdaru pri pestovaní. 

Dobré ráno,
Zalévala jsem česnek 14 dní  až do sklizně a upřesňuji, že nejprve jsem použila zbytek Clonoplus z podzimu (asi 5g)v 5l konvi s vodou a když mi došel použila jsem Rizocore.Roztoky (popř. suspenzi) jsem lila ke každé rostlince zvlášť, neboť mám malý záhonek. Je tedy možné, že Clonoplus zabral více? Nedokážu posoudit.

Dobrý večer prajem ! Ťažko povedať, na výsledný efekt vplýva množstvo faktorov. Rizocore skúšam prvý rok, teda mám s týmto prípravkom veľmi málo skúsenosti a nedovolím si vysloviť závery, len som konštatoval svoje skúsenosti. Pri použití oboch prípravkov naozaj ťažko posúdiť, čo zabralo, určite istý čas trvá, kým sa činnosť týchto mikroorganizmov prejaví...

Radost mít nebudete, je to bílá sklerociová hniloba. Minulý týden jsme o ní dost psali.

Hezký den, přesně jak píšete, je cítit hniloba, česnek v podstatě teče.

Pro Vás špatná zpráva. Je to bílá sklerociová hniloba.  Dost jsme o ní v posledních dnech psali.

Na posledním obrázku je vytrhnuta i jedna zdravé vypadající. Napaden bylo 11% rostlin, co myslíte čekat nebo uspisit sklizeň, abych zachránil alespoň něco? Moc děkuji za radu. 

Určitě sklidit předčasně, hned jak se Vám bude zdát, že jsou stroužky už narostlé.

Pěkné jednoznačné fotky příznaků napadení háďátkem vidíte na dotazu pod Vámi. Takže háďátko to není. Je to bílá sklerociová hniloba. Musíte změnit pozemek nebo česnek dvacet let nepěstovat. Týká se to i cibule, póru, pažitky.

Dekuji moc za odpoved.
Jeste se chci zeptat , zda tato puda muze mit vliv i na jahody? Protoze mi uplne stejne sesychaji jako ten česnek.
Svobodova

V žádném případě. Myslím, že není žádná choroba, která by postihovala česnek i jahody.

S velkou jistotou to je bílá sklerociová hniloba.

Děkuji, tak to jsem opravdu nečekal, když 20let, tam nic nebylo, takže, můžu čekat, že budu letos a další roky bez česneku? Moc mě to mrzí.

Pokud nemáte jiný pozemek, pak je to problém.- Částečně se dá řešit pěstováním nejranějších odrůd.

No, nepotěším Vás. Vaše dedukcia je správná.

Dobrý večer. Aká vzdialenosť stačí vynechať a zase skúsiť posadiť cesnak? 

Pokud jste si to neroztahal nářadím a na botách, pak by mělo pět metrů stačit.

Dobrý večer. A je nejaká odroda odolnejšie voči sklerociovej hnilobe?  Ďakujem za odpoveď. 

Není a pokud někdo tvrdí, že je, nevěřte mu. Jistým řešením je pěstování nejranějších odrůd, což je Bjetin a Anton, a ty okamžitě sklidit, jakmile se hniloba začne projevovat. Přitom máte šanci něco slušného sklidit.

Dobrý den. Nechci Vás strašit, ale vypadá to na bílou sklerociovou hnilobu.

Jak nad tím pořád přemýšlím, vzpomínám si, že v tom samém místě jsem měl tak dva řádky česneku před cca 10 lety a výsledek byl stejný. Už jsem ale na to tak nějak pozapomněl. Jiné plodiny tam ale rostou v pohodě, nicméně asi máte pravdu, taky mě to napadlo, že to je ono. Počkám ještě, jestli mi na to odpoví pan Kozák.

Nejprve pochvala za čistý bezplevelný porost (týká se to i salátu). 
A teď to horší. Nešetřete a ani nový materiál z pacibulek nesázejte. Bude to v nich rovněž.
A co včil? Žloutnoucí rostliny vytahejte a zlikvidujte do směsného odpadu nebo je vysypte v lese či remízku nebo zemědělcům do polního hnojiště. To však za předpokladu, že nepěstují česnek ani cibuli ani pažitku ani pór. Zdánlivě zdravý česnek skliďte předčasně a dobře vysušte. Raději sklidit o čtrnáct dnů dřív než později nic. Při kuchyňském zpracování slupky spalte nebo likvidujte jako napadené rostliny.

Je to saprofytická sazovitost česneku (Embellisia allii). Tato houba žije na odumřelých pletivech suknic, je to jen estetický problém. Letos se Vám to objevilo vinou dlouhotrvající vysoké vzdušné vlhkosti. Kdyby byl česnek v suchu, nic byste na něm nepozoroval.
Ještě drobnost: česnek není živočich, tak nemůže mít hlavu; konzumní částí česneku je složená cibule.

Moc Vám děkuji za rychlou odpověď. Mohu tedy bez obav česnek konzumovat (i děti a těhotné)? Česnek tedy přesunu do suché místnosti a mám napadené slupky oloupat nebo nechat takto být, zda houba nezmizí? Dekuji

Česnek můžete dávat i dětem i těhotným. Černé slupky pro svůj lepší pocit sloupněte.

Chytam sa za hlavu po prečitani vašho prispevku ! čenek opakovaně na stejném místě    je vasa zakladna chyba  pri množstve 4000 ks. stučikov by človek predpokladal že poznate hlavne zasady pestovania cesnaku , je potrebne aby ste si doplnili tieto ZAKLADNE vedomosti

Pane Sisáku, nechtěl by jste se vůči dámě chovat trochu slušně? Myslím si, že by to šlo napsat i lépe. .

Svojim prispevkom som nechcel nikoho uraziť. Vyjadril som svoj nazor ak to pokladate za nevhodne tak SORY .Tieto stranky su zdrojom informacii aj pre  mňa už par rokov a aj napriek tomu že som to už niekoľko krat urobil tak ĎAKUJEM  p. Kozakovi za jeho ochotu odpovedať na otazky ktore sa opakuju v rovnakom čase každy rok a niekedy aj niekoľko krat v ramci diskusie.

Dobrý den. Je potřeba si uvědomit, že velké množství z chorob a škůdců se v půdě běžně vyskytuje. Když do půdy nasázíte česnek, paraziti, kteří se na něj specializují, se snaží do rostliny dostat a v půdě se mnohonásobně namnoží, a to přesto, že na rostlinách nevidíte žádné známky napadení. Když na daném stanovišti nebudete pěstovat česnek ani příbuzné druhy, množství škůdců se působením slunce a mrazu vrátí do původní rovnováhy.
Sázením na stejné místo se koncentrace stále zvyšuje.  Pak stačí, když třeba počasí škůdce zvýhodní (jako letos, kdy po suchých létech byl dostatek srážek), a o celý porost velmi rychle přijdete.
Řešením je pořízení nové sadby. Určitě sázejte na jiné místo. Můžete si přikoupit dusíkaté vápno, ale to bude lepší aplikovat, až se oteplí. Preventivně můžete použít i Rizocore. Sulka ani insekticidy proti houbovým chorobám nepomohou.

Česnek se pěstuje na celém světě (asi mimo Antarktidu), tak proč by nemohl být z Ekvádoru? Samozřejmě neznám Váš konkrétní materiál, ale obecně platí, že se ze vzdálených zemí k nám dostávají choroby a škůdci, které neznáme, případně choroby u nás běžné, ale jejich kmeny s nimiž si pak nevíme rady. Neodrazuji Vás tím od jeho pěstování, ale zbytečně tento česnek dál nerozšiřujte. Pokud se Vám bude líbit, nechte si ho.

Je tím myšlena ta samá choroba. Ortiva je však proti ní v polních podmínkách zcela neúčinná. Vůbec nemá smysl to zkoušet. Ani při mnohonásobném překročení dávkování byste se viditelného výsledku nedočkal. Nehledě na to, že to není právě nejekologičtější přípravek.

1. Pokud to byly skutečně bílá hniloba, určitě to nebylo vysokým záhonem, protože ta je specifickou chorobou rodu Allium (cibule, česnek, pažitka, pór, okrasné česneky). Často si ho lidé přinesou v kupovaném substrátu.
2. Jahody nebudou mít problém. 
3. Před mnoha lety jsem měl pěstitele u Valašského Meziříčí. Pěstoval pro mě Lukan, Vekan a Benátčan. Jeho výsledky byly nadprůměrné.

Už se to zde psalo myslím, koupit novou sadbu a na jiné místo v každém případě. Tam až za 10 až 20 let. Já mám ze 100 ks asi jen 8 ks  napadených a čekám na názor ,jestli se s tím záhonem dá ještě něco udělat. Píši níže pod Vámi. Česnek tam dávat už nikdy nebudu ale i tak by bylo lepší se hniloby .

Výměna zeminy by problém vyřešila. Podle mého názoru by hloubka 20 cm stačila (možná by stačilo i 15, ale pro jistotu bych šel na 20). A protože se při práci může něco utrousit a zašlapat, klidně ještě potom zapálit suché větve. To už by pak nemělo mít chybu.
Na otázku, jestli se dá napadený umytý česnek konzumovat neumím správně odpovědět. Je to stejné jako s nahnilým jablkem. Někdo ho vykrojí, druhý vyhodí.

Jasně, jablka vyhazuji tak česnek také, těch pár kousků...... Nedá se nic dělat ale myslela jsem si, je to vlastně logické, plíseň jako plíseň ať je na čemkoliv. Děkuji, moc jste i pomohl

Nerad potvrzuji špatné zprávy. Sklerocium to bohužel je.

Dobře děkuji vám za informaci, česnek si tedy nejspíš dlouho nezapěstuji. Chtěl bych se ještě zeptat, co se sklizeným česnekem? vše ostatní se jeví v pořádku, mám ho zlikvidovat nebo počkat co se bude dít? a pozemek zatravnit nebo mohu pěstovat jiné druhy rostli např. rajče, papriku apod? . děkuji a přeji pěkný den

Sklizený česnek normálně usušte a využijte v kuchyni. Protože původce choroby Sclerotium cepivorum je specifickou chorobou rodu Allium, tak mimo česneku, cibule, póru a pažitky můžete na pozemku pěstovat veškerou zeleninu. Počítejte však s tím, že je možný přenos na obuvi nebo na nářadí na jiná místa v zahradě.

Já podezírám i hryzce. Určitě si špatně čistí srst - a moje mapa napadení zahrady kopíruje jeho cestičky.

Podobnou zkušenost níže zmiňuju s jiným přípravkem. Mám i pokračování. Před 2 týdny jsem vytáhl několik napadených rostlin a napadené kuličky pacibulek. Postříkal jsem všechno sporami a dnes jsem opět vybíral další kuličky pacibulek - vše se jeví zdravé. Závěr je, že se zdá, že to opravdu funguje. Sadbu z tohoto záhonku samozřejmě věnuju jen neoblíbené sousedce.

Ta poslední věta pana Kavky je zásadní. Chce to novou sadbu.

Už proto, že se problém projevil ve více odrůdách, je jisté, že není ze sadby. Dusíkaté vápno nepomůže, Rizocore částečně omezí. Už jsem se několikrát setkal s tím, že jsme si původ infekce nedovedli vysvětlit.

Tak tuto literaturu si zařaďte mezi méně seriózní, případně zcela neseriozní. Hořčice Vám může omezit háďátka, brokolice ani to nezvládne. Ani čistý kyanovodík v hraniční koncentraci, kterou ještě přežije česnek, sklerociu neublíží.

Jde např o :
Concise encyclopedia of plant pathology

Dále pak několik prací na researchgate, další visí na springer.com....
...vše vypadá na řádně publikované práce, které byly předmětem peer review.

Všechny tyto práce jsou staršího data, nicméně ukazují stejným směrem na omezení životaschopnosti škůdce.

Tak popravdě nevím. Toto téma je pro mě nové, pořád přemýšlím, jak proti tomu neřádu dál...

Před dvěma lety jsem přišel s hypotézou že by bylo možné roztroušením rostlinných zbytků donutit houbu opustit bezpečné stádium sklerocia a vyčerpat své zdroje tím, že poroste k těmto zbytkům, které by se záhy rozložily. Vycházel jsem z předpokladu, že vytvoření sklerocia či spóry je pro organismus velmi drastické. Bratr mě zchladil tím, že zdaleka nejsem první, kdo to vymyslel, navíc je tam celá řada problémů. Za nejzásadnější jejich důsledek považuji to, že vám tato metoda bude vracet falešné pozitivní výsledky. (Nejspíš podobně jako to Polyversum – to je z mé strany pochopitelně jen domněnka.) Ty mohou vést k tomu, že si hnilobu rozšíříte po pozemku. Zda se projeví, je hodně ovlivněno počasím. Loni ji pěstitelé odhalovali málo, předloni také, více jí bylo v letech 2013, 2016 a 2017.

Děkuju. Tu hnilobu už asi rozšířenou mám. Alternativy jsou buď ukončit pěstování nebo při vědomí omezenosti prostředků zkoušet, co zde padlo.

Ale musel byste sehnat někde tu biomasu a musel byste jí nejdřív nechat projít horkou fází, jinak si pozemek zablešíte ještě hůř.

Já jsem se dnes dočetl, že účinné látky z hořčice jsou rozpustné v oleji - a hořčičný olej se dá koupit. Jedním z nositelů účinku má být kyselina eruková ... tak přemýšlím o tak exotických věcech jako rozstřikování oleje na záhon:/

Nicméně- stejně jsem chtěl dát po sklizni na záhon hořčici, tak to vlastně není žádná změna. Střídání plodin na záhoně už není třeba - neb to nejhorší už tam je a tak není čemu zabránit.

Mykorhizní houby prý často nepřežívají celou vegetační sezónu, tak mi vychází, že ošetření by plus minus mělo proběhnout:

1. Při výsadbě na podzim
2. Na jaře po rozmrznutí
3. V období analogickém letošnímu monzunu - při nástupu vlhkého období v teplotách příznivých pro rozvoj bílé hniloby

Je to víceméně pokus - ztráta už  nastala. Kdo si hraje, nezlobí. Stejně mě bavilo dělat v rámci pěstování různé experimenty. Tento jsem tedy neplánoval, vnutil se mi sám.

Dospel som k rovnakemu zaveru --systemu pestovania pre buducu sezonu  s tym že budem stiedať rôzne mykorhizne huby podľa potreby

Bílá sklerociová hniloba to je. Proč se objevila na jiném pozemku můžeme se jenom dohadovat. Mohla se tam např. přenést na obuvi nebo nářadí, mohla se tam dostat při povodni (pokud tam nějaká byla).

Děkuji Vám za odpověd´ i když jste mne moc nepotěšil. Pravda je vždy krásná i když je hořká. S pozdravem Polách

Ještě jsem neodpověděl na poslední otázku. Pacibulky napadené nejsou, dají se použít.

Moření a ni postřik Vám  nepomůže. Pozemek máte promořený bílou sklerociovou hnilobou. Chcete-li mít česnek, potřebujete nový pozemek a novou sadbu. 

Len na doplnenie aky pripravok s mykoparazityckými houbami ste použil ? a v tom pripade sa nekona morenie sulkou - sira - fungicid ?

Nerad bych byl konkrétní. Nejsem ani autorita v oboru, ani v tom nemám obchodní zájem, ani nemůžu nic garantovat. Byl to jeden z běžně dostupných prostředků, obsahující spory Trichoderma a Clonostachys sp. Takových je asi víc a nejspíš budou fungovat podobně, dokud spory budou živé. V prodeji jsou i jiné kmeny hub a můžou fungovat taky.při rozpouštění podobné věci používám nechlorovanou (převařenou/studniční) vodu. Spory hub jsou citlivé.


U těchto přípravků se uvádí, že sulka nevadí. Každopádně s ní mořím česnek během přirozené dormance a před výsadbou už asi nefunguje.

Dobrý den, bez obrázků asi ani pan Kozák nepomůže. Certifikovaná sadba odolnější nebude, bude přinejlepším před několika lety ozdravená, což nepomůže proti nové infekci.
Některé tradiční odrůdy mají výhodu, že se na nich virózy na pohled neprojevují. Ohledně setrvání virů v půdě se soudí, že běžné viry česneku nezůstávají. Nicméně se asi úplně neví o všech možných virech a viry, škodící na jiných rostlinách (TMV) v půdě mohou zůstat cca 2 roky za vhodných podmínek. Na některých místech u nás po zaniklém osídlení zůstal volně rostoucí česnek a tyto populace by mohly být velmi odolné vůči čemukoliv. Akorát je těžké o nich získat bližší informace. Virů v česneku byste se doma zbavila nejspíš jen kdybyste dokázala česnek přivést k tvorbě pravých semen.
Ohledně sklizně, pokud jde o virózu, je to jedno.
Nicméně v současném mokrém počasí se na mnoha pozemcích probouzí bílá sklerociová hniloba a tam to jedno není. Pokud Vám nějaká rostlina celkově žloutne, měkne, ohýbá se (to by mohly být ty neduživé)- zkuste ji vytáhnout.

Nemôže to byť rez-hrdza? zvyšok ako p.V. Kavka

O virózách jsme tady psali nedávno několikrát. Takže znovu opakuji: úplně každý česnek je virózní. Jde jen o to, jestli se viróza manifestačně projeví nebo jestli česnek vypadá jako zdravý. Česnek samozřejmě nechejte dozrát. Pokud se Vám celkově nezdá, tak ho nesázejte.

Protože příspěvek výše obsahuje několik nepřesností a problematika není dostatečně známá, zkusím to vysvětlit tak, aby to bylo srozumitelné pro všechny zájemce.
Svět je kompletně zamořen viry – vzduch, voda, neživé předměty, organismy; člověka a česnek nevyjímaje. Konkrétně na česneku parazitují desítky druhů virů. Velká část z nich není popsaná a jejich přítomnost se nijak netestuje.

„Bezvirózní sadba“ je odborný výraz, který označuje ty partie sadby (jako „partie“ se bere část produkované odrůdy, která má stejný rodokmen – pokud mají dvě balení česneku stejné číslo partie, znamená to, že byly celou dobu množeny společně), které byly zbaveny viru OYDV + volitelně několika dalších. To se dělá tak, že se v laboratoři pěstují nejmladší části rostliny, u kterých je menší pravděpodobnost, že již byly infikovány viry. V rostlinách se poté testuje přítomnost konkrétních virů. Povinně toho OYDV, což vyžaduje vyhláška, případně od dalších, které daného šlechtitele zajímají. Přítomnost ostatních virů se netestuje. Není to tak, že by rostlina byla zbavená úplně všech virů. To by bylo zřejmě neproveditelné, extrémně nákladné… a naprosto zbytečné.

Tyto vybrané ozdravené rostliny se neprodávají. Byly by velmi, velmi drahé a pro pěstitele naprosto k ničemu. Stejně jako u pacibulek by mu trvalo několik let, než by z toho vypěstoval rostlinu s plnohodnotnou cibulí, a do měsíce by mu nejspíš všechny uhynuly. Hlavně by po vyjmutí ze sterilního prostředí začalo nezastavitelně docházet k infekci.
Místo toho se rostlina pěstuje nejprve v laboratoři pod umělým osvětlením, později v izolacích tak, aby se zpomalila opětovná infekce, rostlina se namnožila, narostla a přizpůsobila se prostředí u zákazníka.

Mozaika na listech česneku není dostatečně prozkoumaná. Je zřejmě vyvolána více faktory. Mimo jiné záleží i na odrůdě. Například tzv. ruské paličáky mozaiku běžně nevytvářejí, i když jsou sebevíc zavirované. Pokud budete „bezvirózní“ česneky blízko neozdravených, jejich reinfekci výrazně urychlíte. To může být matoucí, protože laikovi se může zdát, že právě nažloutlá odrůda je více zavirovaná.

Ani v rámci jedné odrůdy nelze říct, že jedinec s výraznější mozaikou obsahuje více virů. Naopak. Po ozdravení jsou jedinci k mozaice náchylnější než po letech, kdy virů obsahují více. Ruské paličáky po ozdravení vytvářejí trochu odlišnou mozaiku taky. A ty krajové odrůdy zmíněné panem Kavkou se po zbavení OYDV budou chovat stejně. Tyto odrůdy nejsou vůči virům imunní, naopak jsou zavirované do maximální úrovně.

Ozdravení se provádí proto, že zvyšuje výnos. (Pochopitelně po letech, protože hned po ozdravení odpovídá velikosti rostliny z malé pacibulky.) Výnos se postupnou reinfekcí opět snižuje. (Dokonce se po čase snižuje pod úroveň, než kdyby se daná odrůda vůbec neozdravovala. To je důvod, proč se jedná o kontroverzní metodu. Už mnoho let nové odrůdy ozdravené být musí, jinak se nesmějí registrovat a prodávat.)

Samotné snížení výnosu však není přímým důsledkem mozaiky a s ní souvisejícím úbytkem chlorofylu. Je způsobeno jiným působením viru. (Pro přirovnání: aktuální koronavirus se u člověka může mimo jiné projevovat třesem rukou, přesto jeho oběti neumírají na klepání.) Odrůda s mozaikou je virem limitovaná úplně stejně jako ta bezpříznaková. Listová plocha u česneku je dostatečně dimenzovaná na to, aby toto žloutnutí nemělo limitující vliv.

Diskusi sleduji už několik let a podobné vysvětlení polopatě mi chybělo. Nyní některé odpovědi dávají větší smysl.

Je to stejné, jako příspěvek pod Vámi. Jediná prevence je zdravá sadba a nezamořený pozemek. Určitě nevybírejte sadbu ze stávajícího porostu. Velká část zdánlivě zdravých cibulí bude infikována. A pozemek je zamořen na dvacet let.

Pro Vás nic radostného. Váš česnek je napaden bílou sklerociovou hnilobou.Buď čekala na pozemku, nebo jste si ji tam dodal sadbou. Více si přečtete v rubrice choroby a škůdci, případně níže v diskusi.

Tož upřímnou soustrast. Je to skutečně bílá sklerociová hniloba.
Vzdálenost 15 metrů bez plného talíře cestou nepřekoná. Ale pozor; můžete jí pomoci přenosem na nářadí či obuvi. Prevence žádná není.
Udělejte to tak: Příznakové rostliny odstraňte a vyneste někam, kde ničemu neublíží. Je to specifická choroba rodu Allium, t. j. česnek, cibule, pažitka, pór, okrasné i divoké česneky. Určitě to nepatří do popelnice s biologickým odpadem. Sousední rostliny odebírejte pro spotřebu - dají se celé využít jako pažitka nebo do česnekové polévky. Do konzumní zralosti se mohou dostat pouze rostliny nenapadené nebo napadené až koncem vegetace, takže se už na nich příznaky neobjeví.

Ďakujem za odpoveď, tak nejako som si to tiež odhadoval. No čo už, dohodnem so susedom nejaké záhony na medziročné striedania. V chorobách a škodcoch píšete že plochu zatrávniť. Pozeral som aj internet, a relevantnú informáciu som nenašiel. Pretože je to špecifická choroba cibuľovitých, iná zelenina by na záhone nemala mať problém? Myslím hlavne na plodovú a listovú, koreňovú (reďkovka, petržlen, mrkva) asi tiež nebudem riskovať, aspoň nie najbližší rok-dva.
Nuž čo, budem opäť v lete strážiť Vašu ponuku sadby, aby som mohol obnoviť svoju predstavu o sortách.

Pěstovat tam můžete všechno s výjimkou cibulových zelenin a okrasného česneku. Moje doporučení zatravnit zabrání přenosu na obuvi či nářadí. Ten rok dva nic nevyřeší, počítejte desetinásobek toho většího.

Je to rez, pomoci by měla Ortiva, ale musíte spěchat. Rez také závodí a může vyhrát. Přiznám se, že tak brzy jsem rez ještě neviděl.