A kolik sadby budete mořit?

Zdravím, jsem ze Středních Čech, konkr. z okresu Příbram, cca 60 km záp. od Prahy? Česneku mám na sadbu připraveno asi 150 stroužků. Dostala jsem sadbu od táty, který pravidelně Sulku používá a nikdy neměl problém s háďátky. Já letos poprvé dávala brambory a když jsem je teď vyndavala, byla snad každá napadená háďátkem, tak nechci riskovat znehodnocení aspoň u česneku. Půdu máme dost písčitou, tak to snad nebude vadit. Byl to původně zaplevelený pozemek, tak jsme zryli, odplevelili a povápnili, tak doufám, že jsme to udělali dobře. Hezký den, Jana

Vaše obavy z háďátka jsou zbytečné. Vy máte na pozemku drátovce. Ti sice česnek také poškozují, ale neprovrtají ho, pouze si "kousnou" a zůstane po nich malá jizvička, která je estetickou chybou. Nemá vliv ani na skladovatelnost ani na možnost využít takové stroužky pro další výsadbu.

Na http://www.vinarskydum.cz/kontakt.html máš kontaktní telefon, tak si ověř, že nekecám. Při odběru nad 4 litry to vyjde i s poštovným lépe než Síra SK 520 z nejbližší kamenné prodejny CEREA a jiných zahradnických potřeb

Moc děkuji za info! Objednala jsem, tak snad ještě bude na skladě! Díky moc! Jana

Dobrý den. Nemusíte objednávat Sulku ze Slovenska. Podívejte se na www.vinarskydum.cz a přes e-shop objednejte. Dnes jsem si tam osobně koupila. Jednejte rychle. Zdravím.

Moc děkuji za info! Objednala jsem, tak snad ještě bude na skladě! Díky moc! Jana

Nejlepší je to po plodinách, pro které se provede přímé vyhnojení hnojem. Tedy v zahrádkářské praxi nejčastěji na záhon po nakladačkách s celerem. Ale stejně tak můžete po melounech, rajčatech, paprikách, ranném zelí, kapustě a nebo bramborách. Pokud od sklizně předplodiny do výsadby česneku je dost času, můžete ještě zařadit meziplodinu (ředkvičky) nebo zelené hnojení (hořčici, svazenku), které nejsou hostitely patogenů pro česnek. Ředkvičky i hořčice obsahují v tkáních hořčičný olej, který půdu částečně dezinfikuje.

Ve skleníku pěstovat můžete. Možná by nebylo na škodu zimní zakrytí chvojím místo sněhové pokrývky, důležité bude také dostatečně zalévat a větrat.

Účinky chemikálií znehodnoceny nebudou, ale účinek vody ano (a ten je možná významnější). Mořit by se mělo maximálně dva dny před výsadbou, namořené stroužky by měly pouze oschnout, nikoliv vyschnout.

Česnek po česneku je nejhorší alternativa, ale pokud není jiná možnost tak to udělejte. Podmínkou však je, že minulý porost měl výborný zdravotní stav.

Není dobré mořit víc než dva dny dopředu. Po moření by už sadba neměla vyschnout, pouze oschnout, aby se lépe pracovalo.

Dobrý den pane Kozáku, jak to tedy je s mořením? Na těchto stránkách (Pěstování česneku) píšete: "V současné době už nedoporučujeme rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považujeme rovněž za správné rozdružení na stroužky a moření dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém větraném místě".
Teď tvrdíte něco jiného. Mám namořeno slovenskou Sulkou od začátku října... Sadit plánuji před mrazy. Je to v pořádku nebo ne? Díky, R.F.

První víkend byl už před týdnem. V té době bylo sázení hazardem. Na začátku listopadu nikdy nesázíme, to se teprve těšíme, sázíme na přelomu listopadu a prosince.

Na prelomu listopadu a prosince vetsinou uz mrzne nebo pada snih.A to je pak pekne blato.

Nejsem velkopěstitel,jen "zásobovač"vlastní(i když když rozvětvené) rodiny.Letos budu osazovat 1,20 aru -cca 1300 stroužků (Déhávéčko, Džambul, Lukan a Japo II). Termín výsadby volím "už" druhým rokem podle rady ing. Kozáka. Jsem již dlouhou řadu let zastáncem názoru, že: "Kdo to dělá - ten to umí. Kdo o tom něco ví - ten to učí. Kdo o tom nemá páru -ten to řídí". No a protože zřejmě ani Vy nemáte pochyby o tom, že to ing. Kozák dělá a tedy i umí, řídím se již zcela jeho radami. Loni i letos se mi to vyplatilo (oba roky po bramborách a rajčatech). Připouštím však, že ve velkovýrobě není tak pozdní termín výsadby vždy, a zejména každoročně, akceptovatelný.

Taky nejsem velkopestitel,ale cesnek pestujem pres 20 let a letos mam osazenou plochu neco pres pul hektaru.Chotesov je vyhlaseny pestovanim cesneku a jinak se to tady nedela.

Takto připravená půda je velmi vhodná.

Jílovité půdy patří k půdám zásaditým a oglejené k půdám kyselým. Zkuste dát fotky po orbě nebo po rytí a uvést alespoň bývalý okres.
Takhle by dokázal správně poradit jen jasnovidec.
Pokud je to glej, tak předci udělali správně, když to nechali jako trvalý travní porost (louku).
Podomácky zjistíte dostatek vápníku (ve formě uhličitanu CaCO3) politím suchého vzorku půdy zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (HCl). Pokud se vytváří pěna vytěsněným CO2, je půda vápenatá dost. Pokud ne, udělejte z jiného vzorku vodný výluh a ten normálně otestujte na pH lakmusovým papírkem (nebo u souseda co má bazén si to nechte otestovat jako bazénovou vodu na pH = dělá to jednou týdně při dávkování chloru a koagulantů).

BPEJ 75411,obec Turovec/okr. Tábor. Máte pravdu, je to oglej na jílech a slínech. Původně to bylo pole, pak z toho jzd udělalo louku. Měl jsem tam brambory, těch by bylo na hektar přes 30t, cibule byly obrovské. Letošní česnek mi žloutnul, ale neshnil a byl jen malý. Tak se snažím udělat max, aby se povedl. Ten dotaz byl pro jasnovidce, doufal jsem, že někdo odpoví v teoretické rovině. Když mi vyjde silná kyselost, měl bych to ještě povápnit, nebo už nechat být a poučit se? Mohl bych to případně spojit s podzimním přihnojením? Moc Vám Sendy děkuju za ochotu odepisovat.

Česnek je poměrně tolerantní k půdní reakci. Pokud budete chtít znát správnou hodnotu pH, musíte dát vzorek do laboratoře. pH se stanovuje ve vodním výluhu, ale podle přesné metodiky - není jedno, kolik vody použijete. V případě vápnění je možné vápnit zároveň s hnojením Cereritem.

Toto propaguji už hodně dlouho - pozdní výsadba má kladný vliv na zdravotní stav a tím i výnos.

Pokud je pěťour vzešlý a má více než tři listy, nebude už Stomp účinný. Máte možnost chemického ošetření přípravkem Roundup (nebo jemu podobnými) nebo mechanické likvidace kultivací.

Pro strukturu půdy je vždy lepší odplevelování prokypřením než použití herbicidu. Já (jako víkendový zemědělec) preferuji projet odpočívající pozemek rotavátorem než používat herbicidy. Jednoleté dvouděložné plevele se při kultivaci před kvetením stávají v podstatě zeleným hnojením. Stejně tak oddenky pýru rozlámané na díly pod 8 cm a svlačce rozlámané na díly pod 3 cm.
Jinak říjen bude teplý tak počítám, že do výsadby v listopadu projedu své "záhonky" rotavátorem o sobotách 15. a 29. října.

S výsadbou počítám na 17. 19. a 20. listopadu. Na konec si nechám plochy po bramborách a pokud bude v listopadu deštivo, tak možná to dopadne i na víkend až po Mikuláši (tj. sobota 10. prosince).

V této souvislosti mne napadá otázka, kterou z odrůd Vekan, Dukát a Benátčan sázet jako poslední (tj. když mi to s počasím nevyjde a část budu sázet až v prosinci). Na ten "záhon" po bramborách bych měl nejradši pozdní Benátčan.

Nejde mi reagovat po mým regisrovaným jménem proto píši JanK

Děkuji za Vaši reakci, zkusím tedy vysoký plevel ručně odstranit a pak pomocí rotavátoru připravit pole k výsadbě a budu doufat, že po této úpravě plevel již po výsadbě nevzejde, což hodlám ještě následně podpořit postřikem Stomp. Co se termínu výsadby týče, tak zde stále váhám, neboť současné teplé a suché počasí přispěje k pohodlné přípravě půdy pro výsadbu, zahrnování a válcování, ale je rizikové z pohledu česnekových chorob, jež jsou v těchto diskuzích často zmiňovány. Na druhou stranu čekat s výsadbou do konce října mi připadá, s ohledem na deštivý charakter počasí pro toto období, dost rizikové. Plánuji sázet cca 220 kg a používat těžkou techniku, což nelze na podmáčeném poli. Drobní pěstitelé asi počasí zas tak příliš neřeší, ale rotavátor za traktorem a následné válcování po výstadbě težkými válci za mokra prostě nelze. Odrůdy sázím všechny v jednom termínu, především v závislosti na počasí, nikoli na typu odrůdy. S pozdravem Jan

Jeníkova jednoduchá obrana proti prolomení hesla je, že se hlásíme uživatelským jménem ale v duskuzi se zobrazuje JMÉNO zadané při registraci v nejnižším řádku.
Nyní máte tedy registrace dvě.

To nemá s ochranou hesla vůbec nic společného. Uživatelské jméno je kombinace znaků sloužící k přihlášení, jméno je k označení příspěvků v diskusi. V ideálním případě se skládá z křestního jména a příjmení, což je delší (v průměru 12 znaků) než průměrné uživatelské jméno s délkou 5 znaků.

Děkuji za napomenutí.

Chtěl jsem jen vysvětlit, proč se používají jména dvě a popsat svou představu o jméně lidí.
Uživatel se nemůže přihlásit proto, že nezadal správnou kombinaci svého uživatelského jména a hesla.
Pokud déle zůstane na jedné stránce před napsáním svého příspěvku (a to po dobu několika hodin), může se stát, že dojde k jeho odhlášení. V takovém případě je systém „shovívavý“ a umožní mu uložit příspěvek pod anonymním jménem. Kdyby po něm vyžadoval přihlášení, mohlo by se stát, že po několika chybných pokusech by uživatel kliknul na jinou stránku a o pracně napsaný příspěvek by přišel.

Doplňte v registračním formuláři a v aktivačním emailu. Bylo by dobré již při registraci vědět, že přihlašovat se budu například nickem JP2 ale v diskuzi bude hezké jméno "Jan Pavel druhý". A protože jako starší člověk jsem zapomětlivý, registrační email si vytisknu a pokud tam nejsou podrobnosti o přihlášení, musím si je tam ručně dopsat v době, kdy vím jak to funguje. Dále mi chybí možnost změny hesla, ale předpokládal jsem, že s ohledem na nedůležitost této registrace není tak nutně potřebná a ohranu nezobrazením přihlašovacího jména jsem považoval za téměř geniální záměr. Vemte si to z pozice, že na prolomení jsou zde atraktivní pouze dvě jména a to že se jako administrátoři hlásíte kratičkým nickem zvyšuje bezpečnost velmi výrazně.

Děkuji. Podobné připomínky se mi budou hodit, až budu stránky předělávat.

Použití herbicidu před přípravou půdy je závislé na tom, které plevele potřebujete zlikvidovat. Jedná-li se o vytrvalé (např. pýr, svlačec, pcháč) je herbicid typu Roundup prospěšný. Jsou-li plevele pouze jednoleté (nebo semenáčky vytrvalých) je vhodnější likvidace pomocí kultivace. Pokud sázíte brzy na podzim, pak Vám Stomp po výsadbě dobře poslouží. V současné době určitě nesázejte, je příliš teplo, mohlo by se Vám stát, že o porost úplně přijdete. To se stalo mnoha pěstitelům po teplém podzimu 1992.

Děkuji za Vaše vyjádření a s výsadbou česneku počkám na chladnější dny i s rizikem, že díky případnému deštivému počasí se mi výsadba značně zkomplikuje.

Nemám zkušenost, ale i vzhledem k tomu, že se tímto mulčem zvýší vlhkost na rozhraní půdy, měl bych obavy ze zvýšeného výskytu houbových chorob, hlavně botrytidy.

Jsem rád, že mohu odpovídat na rozumný dotaz. Termín sklizně jarního česneku při podzimní výsadbě bývá stejný jako při výsadbě jarní. Většinou bývá větší výnos, je zajímavé, že se nesnižuje skladovatelnost. Původní odrůda Japo, z níž byla naše Japo II vyšlechtěna, byla určena jak pro jarní, tak pro podzimní výsadbu. My vysazujeme všechen česnek na podzim, včetně odrůd Matin, Benátčan a Japo II.

Velmi Vám děkuji za Vaši odpověď i sdělenou praxi Vaší firmy. Obojí akceptuji a koncem listopadu vysadím i JAPO II. Mareš

Na částečnou dezinfekci můžete použít dusíkaté vápno.

Můžete použít dusíkaté vápno, několikrát je o něm v diskusi zmínka.

To už je asi rada pro Vás pozdní. Chtělo to hned vyprat v čisté vodě, aby přípravek už dále nepůsobil. Nevím, jestli Síra SK520 má stejný toxický účinek jako Sulka. Určitým uklidněním může být skutečnost, že česnek ještě neraší. Osobně jsem se setkal s namořeným česnekum v Sulce 36 hodin. Vzešlo asi 10 % rostlin, sklizně se však nedočkala žádná.

Počítejte s tím, že každý herbicid zároveň snižuje výnos kulturní rostliny. Pěstitelé nejčastěji používají Stomp.

Sám nejsem velkým milovníkem nadbytečné chemie. Pokud je to Vaše přání, můžete použít Roundup (případně Dominator, Touchdown apod.). Ten "brácha" níže se mýlí, preemergentní znamená před vyklíčením plevelů.

Měl jsem na mysli např.
http://www.agrobio. cz/vyrobky/68-dominator.html
a nechtěl jsem dělat reklamu.

"brácho", mýlíte se Vy i AgroBio. Listový herbicid nemůže být ze samé podstaty preemergentní.

Preemergentní aplikace herbicidu

není tentýž pojem co

preemergentní herbicid



Abychom nemátli čtenáře, dohodněte s Jeníkem smazání nebo editaci mých příspěvků. AgroBio vycházelo z překladu originálu od Dow AgroSciences.


Děkuji Sendy

Pokud by uznal za vhodné, mohl by je smazat sám.

Má jěště v této době smysl vysévat zelené hnojení, nebo je lepší stálým okopáváním udržet do výsadby takzvaně černý úhor?

Mýlíte se hlavně v tom, že si myslíte, že mám dost času na nesmysly. Skutečně jsem měl napsat před vzejitím plevelů. Kdybyste hledal v těch správných skriptech, mohl byste najít něco o dusíkatém vápnu.

Ano, aplikace čpavku nebo dusíkatého vápna má herbicidní účinek. Ale stále nesouhlasím, že preemergentní má v sobě obsaženu vazbu na plevel. Víceméně se zamotáváme do slovíčkaření, prosím o smazání toho co už nemá kontext, protože to co jsem si mohl smáznout sám je už odmáznuto. Shodneme se na tom, že v případě pana Richtra je nejlepší branami nebo radličkovým kypřičem vytahat co nejvíce pýru a pak aplikovat dusíkaté vápno, protože chce sázet česnek po česneku a nedá si to vymluvit.

To, že jste smazal kontext, aby si lidé nevšimli, že jste něco napsal špatně, je škoda, ale další kvůli tomu mazat nebudeme.
Prosím pochopte, že v sezóně nemáme čas na takovéhle hry. Pokud chcete v této diskusi vystupovat, prosím, zvolte si jedno své (pokud možno skutečné) jméno a pod ním vkládejte všechny příspěvky. Děkuji.

Na stránkách http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/hnojiva/mineralni/2formy.htm#da doporučují hnojivo DASA_26–13 pro česnek. Máte s ním nějaké zkušenosti? Nevadí, že je tam dusík v amonné formě?

Toto téma se v této diskusi mnohokrát řešilo. Pro vyhledávání můžete použít klávesovou zkratku Ctrl + F. Děkuji.

Sázet česnek po česneku Vám nedoporučuji, snad by bylo možné najít jiné místo. Ten červík by mohl být třeba larvou molíka česnekového, určitě to nebylo háďátko - to je pozorovatelné pouze pod mikroskopem.

Na kilo sadby potřebujete litr mořicí lázně. Zda je Síra SK 520 plnohodnotnou náhradou Sulky, nevím, v návodu má napsáno, že je i k moření česneku určena. Pokud moříte proti vlnovníku česnekovému v září, je třeba po namoření stroužky rozložit třeba i na slunci - už nemá takovou sílu, aby ho poškodilo. Doporučuji mořit ráno, do večera by měla být sadba suchá, potom ji uložit na vzdušném místě.

Letos chci Lignohumát přidat do mořicí směsi.

S jistotou to nemohu tvrdit, ale myslím si, že šestihodinová lázeň i při Vaší nižší koncentraci bude na vlnovníka stačit.

Letos je extrémní tlak na prodejce, aby obchod realizovali co nejdříve a někdy i za cenu řádného dosušení zboží. Bedýnka je dobrá, pokud je česnek dost dosušený, v opačném případě je vhodnější, když je česnek v průvanu až do podzimu. Pokud je v plastových a v suché větrané místnosti, mohlo by to stačit. Co máte na sadbu asi bude vhodné namořit v Sulce ještě před dosoušením, ať nesušíte nadvakrát. Rovral, Merpan a podobné fungicidy nechte až na moření těsně před výsadbou.

Ono to z kontextu asi vypdlo, temi plastovými se myslely zelinářské přepravky jako na obr. http://www.k-cesnek.cz/fotka.php?snimek=40307 , které zajišťují dobré provětrávání na rozdíl od lísek nyní často z neděrovaného sololitu.

U každého přípravku je přibalen. Pokud máte "čistý" pozemek a zdravou sadbu, nemusíte česnek mořit. Sulka se používá jako první lázeň a po dobu zmíněných 6 hodin (obvykle přez noc = večer namočím a ráno dám okapat a po okapání sušit, nebo provedu druhý stupeň moření Rovralem. Ten je podle návodu jen 20 minut. Sulka se nedá použít opakovaně a po použití se stává sirnatým hnojivem (osobně preferuji likvidaci nalitím na kompost). Použitý Rovral se likviduje jako odpad nebezpečný pro životní prostředí. Více na http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/Detail.aspx?id=22694&stamp=1315500459796

Moření ještě nevím. Proti pilinám nemám námitek.

Rovral použijte těsně (max. dva dny) před výsadbou.