Vhodné předplodiny

Předplodiny by neměly být stejné čeledi jako česnek. Nevhodnou předplodinou je tedy cibule, pór, pažitka atd. 

Ozimé obiloviny česnek zaplevelují. Naopak nejvhodnější předplodinou se nám jeví brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Po jahodách lze česnek pěstovat pouze za předpokladu, že nebyly napadeny háďátkem zhoubným.

Výběr pozemku

Není vhodné na jednom pozemku pěstovat česnek opakovaně každý rok. Hrozí nejen únava půdy a postupné snížení výnosů, ale především zamoření půdy chorobami a škůdci. Optimální odstup mezi pěstováním česneku na stejném pozemku je 4 roky.

Pozemek pro česnek by neměl být přemokřený a měl by být na slunném místě. Lze jej úspěšně pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách.

Zelené hnojení

Nejlepší zkušenosti máme s vikví huňatou, jejíž osivo je však špatně k sehnání. Výborným zeleným hnojením je také svazenka. Zelené hnojení je vhodné posekat a zaorává se asi 2 měsíce před výsadbou česneku.

Úprava louky na pole s česnekem

Jestliže se rozhodneme česnek vysadit na pozemek, kde byla předtím louka nebo trávník, je zapotřebí provést orbu už 4 měsíce před výsadbou česneku. Pokud se na louce vyskytují těžko zničitelné vytrvalé plevele jako pýr, pcháč nebo kopřivy, je vhodné před orbou pozemek postříkat totálním herbicidem.

Organické hnojení

Česnek nemá rád přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé tratě. Před výsadbou lze na pozemek aplikovat rozleželý hnůj za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí. Dále je možné hnojit kompostem, močůvkou nebo použít zelené hnojení.

Průmyslová hnojiva

Z průmyslových hnojiv je možné použít kombinovaná hnojiva s obsahem síry. Česnek nemá rád chlór, proto je zapotřebí vybírat hnojiva s jeho nízkým obsahem. Přednost mají hnojiva s draslíkem ve formě síranu draselného (síru potřebuje česnek pro tvorbu silic). Doporučit tedy můžeme Cererit, naopak méně vhodné je NPK, které obsahuje draslík ve formě chloridu draselného.

Odrůdy podle ranosti

V našem sortimentu jsou odrůdy velmi rané, polorané i pozdní. Nejranější odrůdou v českém sortimentu je Bjetin, která se sklízí už začátkem července. Z nepaličáků je to pak odrůda Anton, která se sklízí jen o pár dní později než Bjetin. Naopak nejpozdnější jsou odrůdy Benátčan, Japo II a Mirka, které se sklízí až koncem července nebo začátkem srpna.

Paličák, nebo nepaličák?

Paličáky vytvářejí květní stvol zakončený palicí, což je květenství vytvořené ze sterilních kvítků a pacibulek, nepaličáky stvol nemají. Vyšší pracnost při pěstování paličáků je dána nutností ručně tyto palice během pěstování odstraňovat a větší námahou při odřezávání tvrdé natě při posklizňovém zpracování. Paličáky není možné nebo jen velmi obtížné vázat do věnců.

Obecně platí, že nepaličáky tvoří více stroužků a mají lepší skladovatelnost než paličáky. Samozřejmě jsou tu odrůdové rozdíly. Všechny odrůdy paličáku jsou ozimé, výjimkou je odrůda Mirka, která je určena pro podzimní i jarní výsadbu. Mezi nepaličáky jsou odrůdy jak ozimé (Lukan, Anton, Záhorský II) – skupina raných širokolistých nepaličáků, tak jarní (Japo II, Benátčan) – skupina pozdních úzkolistých nepaličáků, které lze vysazovat jak na podzim, tak i na jaře.

Odrůdy do vyšších poloh

Do poloh s nadmořskou výškou nad 400 m. n. m. jsou z nepaličáků vhodné odrůdy Japo II a Benátčan, z paličáků lze v těchto oblastech spolehlivě pěstovat odrůdu Bjetin.

Odrůdy na pozemky s vysokou hladinou spodní vody

Česnek obecně nemá rád vysokou hladinu spodní vody (cca 30 cm pod povrchem). Tyto podmínky nejlépe snáší odrůda Vekan a Lukan.

Sadbový česnek

Originální kvalitní sadbový česnek lze nakoupit například v zahrádkářských potřebách nebo i v našem e-shopu. Prodej a produkce sadby se řídí zákonem č. 219/2003 Sb., zákonem o oběhu osiva a sadby. Při nákupu kvalitní sadby má pěstitel jistotu, že si na pozemek nezavleče žádné nebezpečné choroby a škůdce, protože množitelské porosty jsou velmi přísně kontrolovány producentem sadby, který za kvalitu prodávaného materiálu nese veškerou zodpovědnost.

V žádném případě není vhodné sázet konzumní česnek nakoupený na tržištích nebo v marketech, ani česnek nabízený jako „vhodný k sadbě“. Vysázením tohoto materiálu pěstitel riskuje nejen zklamání ze špatných výnosů, ale především zamoření pozemku nebezpečnými chorobami a škůdci, jako je např. háďátko zhoubné nebo sklerocium. Nabízením česneku s označením „vhodný k sadbě“ se navíc prodejce dopouští klamání zákazníka, za což mu hrozí pokuta ve výši až 1 000 000 Kč.

Velikost stroužků

Při výsadbě je možné použít stroužky všech velikostí. V dobrých podmínkách mohou i z malých stroužků narůst cibule srovnatelné velikosti s cibulemi rostlin ze stroužků velkých. V sušších oblastech je lepší používat stroužky větší, které mají rychlejší start a rostlina tak může na jaře lépe využít zásoby zimní vláhy.

Příprava sadby

Před výsadbou je zapotřebí cibule rozdružit na stroužky. Při této činnosti může docházet k odstranění krycí šupiny stroužku (oloupání stroužku), což však není na závadu. I oloupané stroužky je možné bez problémů vysazovat. Úmyslné loupání stroužků před výsadbou nemá žádný smysl.

Moření

Z přípravkům moření sadby doporučujeme Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti velmi rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje tzv. vyšeptávání česneku.

V případě moření Sulkou doporučujeme sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) vyschnout. Takto připravená sadba se následně uskladní na suchém větraném místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Roztok Sulky nelze používat opakovaně.

Dále doporučujeme před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do studené vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.

Termín výsadby

Ozimé odrůdy by se měly sázet co nejpozději, tj. koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku. Teplota půdy by v době výsadby měla trvale klesnout pod 9 °C. Je to především kvůli prevenci proti fuzáriu, které při této teplotě není v půdě aktivní.

Jarní odrůdy lze vysazovat od podzimu až do jara. Z podzimní výsadby však obvykle bývá vyšší výnos, aniž by byla snížena skladovatelnost sklizeného česneku. Prevencí proti napadení houbomilkou je výsadba až začátkem března. Pozdější výsadba už může negativně ovlivnit výnos.

Pro jarní výsadbu jsou vhodné odrůdy Japo II, Benátčan, Matin a Mirka. Jestliže jsou na jaře vysazeny ozimé odrůdy, většinou je nutné počítat s opožděnou sklizní, u paličáků navíc často dochází k tomu, že se vytvoří pouze nedělená (jednostroužková) cibule s horší skladovatelností. Není ani výjimkou, že ozimé paličáky po jarní výsadbě vůbec nevytvoří květní stvol.

Spon a hloubka výsadby

Vzdálenost řádků se volí podle způsobu následného obdělávání tak, aby mohl pozemek udržován v bezplevelném stavu a aby mohl být prostor mezi řádky snadno v případě potřeby prokypřován. Obvykle se volí vzdálenost 25–50 (ale i 60) cm. Vzdálenost rostlin mezi řádky postačí 8–15 cm v závislosti na odrůdě a zvolené vzdálenosti řádků.

Stroužek by měl být zasazen dostatečně hluboko. Ideálně by měla zůstat nad zasazeným stroužkem 6–10cm vrstva půdy. Čím je česnek vysazen hlouběji, tím je během následné vegetace méně rostlina stresována výkyvy teplot a vlhkosti. Při volbě hloubky výsadby se však musí brát v úvahu způsob dobývání rostlin ze země při sklizni.

Způsob výsadby

Nejvhodnější je ruční výsadba, při níž se zachovává správná orientace podpučí (směrem dolů) a vrcholu stroužku v půdě a udržuje se i podobná vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami.

Na lehčích a dobře zpracovaných půdách lze pouze naznačit řádky a poté stroužky do země co nejhlouběji zapichovat. U těžších nebo hůře zpracovaných půd je dobré nejprve vyhloubit rýhy, na jejichž dno se následně stroužky zapichují. Poté se rýhy zahrnou a půda se utuží. Nevhodná je výsadba sázecím kolíkem, při které podpučí zůstává bez přímého kontaktu s půdou, což brání rychlému zakořenění.

Na větších plochách při nedostatku pracovní síly lze využít speciální sázecí stroje. Při tomto způsobu výsadby však většinou zůstávají stroužky ležet na boku, čímž dochází nejen k pomalejšímu zakořeňování, ale především je následně sklizený česnek deformovaný, především paličáky vytvářejí nevzhledné tzv. fajfky. Všechny tyto skutečnosti vedou k poměrně výraznému snížení výnosů.

Orientovaná výsadba

Orientovanou výsadbou se myslí způsob výsadby, při kterém je nejen orientováno podpučí směrem dolů, ale jedním směrem jsou i orientována „bříška“ stroužků. Tím jsou následně jedním směrem orientovány i listy rostliny. Porosty z orientované výsadby jsou velmi vzhledné a bývá usnadněna kultivace prostoru mezi řádky. Tento způsob výsadby je však pracný a má uplatnění pouze u zahrádkářů.

Ochrana proti houbomilce

Houbomilka je moucha, která v předjaří nalétává na pozemek s česnekem, kde klade vajíčka nejen ke vzešlému česneku, ale i k rostlinám dosud nevyrašeným. Larvy houbomilky následně rostliny poškozují. Velmi spolehlivou ochranou česneku proti houbomilce je přikrytí pozemku bílou netkanou textilií ještě před náletem této mouchy, nejlépe už v průběhu zimy.

Z chemických přípravků lze proti houbomilce použít Karate se Zeon technologií 5 CS (0,6 l/ha, 0,1 %),

Reldan 50 EC (0,6 l/ha, 0,1 %) nebo Reldan 22 (1,2 l/ha, 0,2 %). Tyto přípravky se poprvé aplikují ihned, jakmile teplota vzduchu dosáhne po tři dny 10 stupňů Celsia (většinou v březnu), podruhé za 14 dní po prvním ošetření.

Odplevelování a kypření půdy

Na povrchu půdy by měl být od jara rozrušován půdní škraloup a pozemek by měl být držen v bezplevelném stavu.

Na jaře je velmi prospěšné větší pozemek opakovaně vláčet lehkými bránami až do výšky porostu 15 cm. Na malých pozemcích stejný význam použití vidlí. Později se prostor mezi řádky udržuje v bezplevelném stavu pomocí plečky, odplevelování řádků se pak provádí ručně.

Použití herbicidů

Z herbicidů se dá do česneku použít např. Stomp. Je však nutné brát v úvahu, že herbicidy snižují výnosy česneku.

Přihnojování

Žloutnoucí špičky nejstarších listů česneku poukazují na nedostatečný příjem dusíku. Jestliže je půda chudá na dusík, lze porost přihnojit ve třech dávkách ledkem vápenatým (15,5 % N) v množství 100 kg/ha (10 g/m2). Žloutnutí špiček však nemusí znamenat, že dusík v půdě není, často se stává, že jej jen není schopna rostlina přijímat. To je způsobeno např. velkými výkyvy teplot, nedostatkem nebo nadbytkem vody, příliš nízkými nebo vysokými teplotami. Pak pomůže přihnojení na list. K tomuto účelu je vhodný 5% roztok rozpuštěné granulované močoviny nebo i obyčejný Kristalon. Hnojení na list je nutné provádět vždy večer, na světle totiž aplikovaný dusík uniká do vzduchu.

Závlaha

Potřebu vody u česneku přirovnáváme k potřebě vody kořenové zeleniny, jako je mrkev či petržel. Zvýšenou potřebu vody má pak česnek v období od poloviny května do začátku června. Za nedostatku vody v půdě je vhodné zavlažování.

Hlávkování

Paličáky vytváří květní stvol s květy pacibulkami. Pro jeho růst potřebuje rostlina velké množství energie, což vede k tvorbě menších cibulí a snížení výnosu. Proto je zapotřebí paličáky hlávkovat (odstraňovat květenství). Vrcholy květního stvolu s pacibulkami je potřeba odstranit co nejdříve, jakmile se objeví mezi listy, tedy nečekat, až vyroste a začne se kroutit. Květenství by se mělo odlamovat, odřezávat nebo odstřihávat, nikoliv vytahovat i se stvoly, protože tím by rostlina ztratila oporu a začala by poléhat. U bezvirózních odrůd by se měla květenství odlamovat, aby se na použitém nářadí nepřenášely viry.

Obecné informace o sklizni

Termín sklizně je dán především odrůdou a aktuálními podmínkami v daném roce. Předčasná sklizeň může způsobit problémy při sušení, naopak při opožděné sklizni se cibule v zemi začnou rozevírat a sklizený česnek je špatně prodejný. Výjimkou je paličák Slavin a nepaličáky Benátčan a Japo II, které mírně opožděnou sklizeň snášejí obstojně.

Sklizeň nazeleno

Sklizeň nazeleno je vlastně předčasná sklizeň česneku, který není určen k dlouhodobému skladování. K tomuto účelu je z českého sortimentu nejvhodnější odrůda Bjetin, která je nejranější a sklízet a prodávat nazeleno se dá už v první polovině června. Z nepaličáků se pro sklizeň nazeleno hodí např. odrůda Anton.

Sklizeň paličáků

Paličáky se sklízejí v době, kdy mají ještě 5 dužnatých listů (mohou být i žluté, ale dužnaté, nikoliv suché). Počet dužnatých listů totiž přímo souvisí s počtem dužnatých suknic cibule.

Dříve propagované a stále ještě někde uváděné stanovení termínu sklizně podle napřímeného květního stvolu u neodhlávkovaných paličáků se v posledních letech považuje za málo spolehlivé, proto ho v žádném případě už nedoporučujeme.

Sklizeň nepaličáků

Nepaličáky se sklízejí v době, kdy nať česneku ze zhruba poloviny rostlin lehne na zem. Přibližný termín sklizně uvádíme u popisu jednotlivých odrůd, ovšem termín sklizně se může každý rok mírně lišit podle průběhu počasí v daném roce v dané lokalitě.

Způsob sklizně

Menší plochy se dají nejlépe sklízet za pomoci rycích vidlí, na velmi kyprých půdách se dají paličáky poměrně snadno vytahovat ze země bez jakéhokoliv nářadí. Na větších plochách se využívají různé druhy podorávačů. Při sklizni nelze cibulemi o sebe otloukat, neboť velmi snadno dochází k jejich poškození. Sklizený česnek není možné nechávat delší dobu na poli, zvláště za slunných dní, kdy už po jedné hodině může docházet k úžehu, čímž je česnek znehodnocen.

Sušení

Ideální je sušení česneku i s natí, kdy se celé rostliny zavěsí na zastíněném dobře větraném místě, např. v kůlně nebo na půdě. Česnek lze sušit i bez natě v tenké vrstvě v bednách nebo na dřevěné či hliněné podlaze. Vhodné jsou i různé druhy roštů. Důležité je především dobré proudění vzduchu. Nesmí se sušit česnek těsně pod hřebenem střechy, kde by v horkých letních dnech mohlo dojít k jeho uvaření.

Skladování

Místo skladování česneku by mělo být hodně vzdušné – nejlépe v průvanu. Škodí mu příliš vysoká teplota, přímé sluneční záření, naopak mu neublíží mírný mráz.

Uskladnění česneku před konzumací je v současnosti velkým problémem. Pokud není napadený vlnovníkem česnekovým, vyhovuje mu pokojová teplota a sucho. Tyto podmínky však vyhovují zmíněnému roztoči, který se v teple rychle množí a způsobuje vysychání stroužků. Proto by byla lepší teplota okolo nuly při nízké vlhkosti, tedy určitě ne v ledničce.