Česnek kuchyňský je cibulová zelenina, jejíž konzumní částí je cibule dělená na stroužky, ale v kuchyni lze využívat např. i čerstvé květní stvoly nebo celé mladé rostliny. Již několik tisíciletí byl využíván v lidovém léčitelství a po mnoho staletí jej lidé používají ke kořenění jídel.

Základní dělení česneku je podle schopnosti odrůdy vytvářet květní stvol s pacibulkami na paličáky a nepaličáky.

Paličák

Paličáky vytváří květní stvol, který nese květenství s pacibulkami a sterilními poupaty, které obvykle odumřou ještě před výkvětem. Celé květenství je chráněno toulcem. Počet pacibulek v jednom květenství je dán odrůdou – některé odrůdy vytváří do 10, jiné i více než 1000. Pacibulky lze použít k množení česneku, ovšem z pacibulky vyroste velká dělená cibule za 3-4 roky.

Nepaličák

Skupina nepaličáků obvykle vytváří více menších stroužků. Jejich počet je závislý na odrůdě, pohybuje se mezi 10 a 20 stroužky v cibuli. Nepaličáky se dále dělí na širokolisté ozimé nepaličáky a na úzkolisté nepaličáky, které lze vysazovat jak na podzim, tak i na jaře. Úzkolisté nepaličáky mají obecně nejdelší skladovatelnost. Nepaličáky jsou navíc méně náročné na pěstování a pěstitelsky jsou spolehlivější.

Česnek kuchyňský je plodina, která není schopna vytvářet semena. Z toho důvodu se dá množit pouze vegetativně. Množí se převážně pomocí stroužků.

Stroužky

Cibule česneku je tvořena stroužky. Počet stroužků je dán odrůdou. Velkostroužkové paličáky vytváří 4 – 6 stroužků v cibuli, na druhou stranu některé úzkolisté nepaličáky jich mají v cibuli i více než 20. Stroužky česneku vznikly metamorfózou (přeměnou) kolaterálních(uspořádaných vedle sebe) pupenů. O tom svědčí i jejich anatomická stavba. Hlavní konzumní část stroužku je dužnatý zásobní list, uvnitř kterého se nachází pupenový kanálek. Pupenovým kanálkem později z podpučí z apikálního meristému vyrůstají listy. Celý stroužek je chráněn pupenovou šupinou.

Podpučí a kořeny

Podpučí je z morfologického hlediska metamorfovaný (přeměněný) zkrácený stonek. Je to hlavní řídicí orgán česneku, který je schopen po většinu roku reagovat na ekologické podmínky.

Po překonání dormance stroužku vyrůstají z podpučí směrem dolů poměrně silné kořeny, které se velmi málo větví a zcela postrádají kořenové vlášení. Kořeny česneku mohou dorůstat až do hloubky 75 cm.

Listy

Základy listů se v pupenovém kanálku uvnitř stroužku začínají vyvíjet po překonání dormance. Později během vegetace postupně z pochev listů vzniká nepravý stonek. Čepel listu obvykle svírá s vertikální osou rostliny tupý úhel. Šířka i délka čepele je ovlivněna odrůdou i přírodními podmínkami. Listy mohou být dlouhé 15 – 60 cm. I odstín zbarvení je dán genotypem.

Květní stvol, květenství a pacibulky

Květní stvol začíná vyrůstat v době, kdy jsou již vyvinuty všechny listy. Zpočátku roste vzpřímeně, poté se zakroutí a během dozrávání se znovu napřimuje. Výška plně vyvinutého květního stvolu česneku může být 30–200 cm v závislosti na genotypu česneku i na půdních a klimatických podmínkách. Květní stvol je zakončený květenstvím, které obsahuje sterilní květy. Často nedochází ani k vykvetení a odumřou už květní poupata. Mezi květy se vyvíjejí pacibulky. Jejich počet v květenství je závislý na odrůdě, některé odrůdy vytvářejí okolo 10 velkých pacibulek, jiné i více než 1000 velmi drobných pacibulek. Pacibulky jsou stejně jako stroužky přeměněnými pupeny (nikoliv semena) a jsou schopny dozrát i na květním stvolu odděleně od rostliny.

Česnek kuchyňský je významnou rostlinou, používanou od pradávna v lidovém léčitelství. Už ve starověkém Egyptě byly známy jeho pozitivní účinky v boji proti střevním onemocněním, antiparazitární a diuretické účinky. Taktéž v Indii byly už v době starověku vyzdvihovány účinky česneku při léčení onemocnění srdce a artritických potížích.

Jeho antibakteriální a antispetické účinky jsou uznávány dodnes. Jsou především spojené s produkty hydrolýzy sirnatých silic alliinu a alicinu. Byl již potvrzen i příznivý účinek česneku na metabolismus lipidů, což pomáhá při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Česnek má navíc i hypoglykemický a protinádorový efekt a velmi pozitivně působí na imunitní systém.

Průměrně je česnek tvořen 65 % vody. Sušina je pak tvořena sirnatými silicemi, bílkovinami, vlákninou, fruktózou, volnými aminokyselinami, dále pak i poměrně velkým množstvím saponinů, fosforu, síry, draslíku, selenu, zinku a vitamínů, především vitamíny skupiny B.

V lidovém léčitelství je česnek kuchyňský používán zřejmě už déle než 4000 let. Je tedy poměrně náročné s jistotou určit jeho planě rostoucí předky. Předpokládá se, že předkem moderních odrůd česneku byl Allium sativum ssp. longicuspis. Tento typ česneku dodnes planě roste v západním Ťan-šanu a shodné typy byly též nalezeny při sběrných expedicích v Kazachstánu a Uzbekistánu. Ovšem podle některých teorií může být Allium sativum ssp. longicuspis pouze znovu zplanělou formou již zdomácnělého česneku a předkem dnes známého česneku kuchyňského může být ve středním s východním Turecku planě rostoucí Allium tuncelianum.

Předpokládá se, že v Egyptě byl česnek znám již kolem roku 3000 př. n. l., v Řecku pak asi o 2000 let později. Usuzuje se, že evropské kultury česnek převzaly od Římanů.