Dobrý den, já při přípravě půdy dávám Yaramila Complex,cererit nedávám.Myslím si,že je lepší.Když jste dala teď cererit ,tak na jaře můžete přihnojit Yaramila Complexem. Když jste nesehnala Rizocore,můžete použít Clonoplus.Mám s tím dobré zkušenosti.

Asi bych zbytečně nepřehnojoval a na jaře bych dal jen ledek vápenatý. případně později močovinu. Rizocore Vám  můžeme poslat a můžete ho aplikovat ještě na podzim po výsadbě nebo na jaře.

Dobrý den, chtěla bych se ještě zeptat, jak správně postupovat před sadbou česneku? Které hnojivo zapravit do půdy při rozdělávání? Nebo jen hnojivo do připravených řádků před sadbou? Aby měl česnek dostatek živin pro větší výnos, ale aby toho neměl moc. Máme vysoké PH půdy přes 7.
Moc děkuji za odpovědi.

Já si dovolím zase odpovědět. Nevím kolik toho sázíte. Cereritu i Yaramila complexu se dává 4kg na ar.Dejte cererit nebo Yaramila complexLepší je hnojivo zapravit do půdy než házet ne povrch. Já hnojivo rozhodím před přípravou půdy a zaškrábnu kultivátorem. Jak už jsem psal dávám jenom Yaramila complex 4 kg na ar.Na jaře přihnojuji jenom ledkem 15. Více se dočtete v rubrice pěstování.Nebo si přečtěte odpověď pana Kozáka z 26.10

Děkuji za odpověď. Můžu se ještě prosím zeptat, abych byla chytřejší na další rok. Jak postupujete Vy před sadbou? Děkuji

Četla jsem si ten příspěvek z 26.10. kopíruji: Pokud není pozemek ve staré síle, např. po bramborách hnojených hnojem, pak má základní hnojení Cereritem smysl.
Můj dotaz zní, co by se stalo, kdyby to bylo: hnojeno hnojem, pěstovány brambory a následně i hnojeno Cereritem před sadbou česneku?
Děkuji

Nestalo by se nic. Část nevyužitých živin zůstane v půdě pro další plodiny, část se vyplaví. Ale že by se česnek spálil v přílišné koncentraci půdního roztoku, to určitě ne.

Ano, granulovaný hnůj můžete bez obav použít.
A co s melouny? Ztotožňuji se s názorem na: https://www.permazahrada.cz/jak-poznat-zrale-melouny-osvedceny-postup/
Já mám jiný problém. Rostliny uhynuly v důsledku chorob, takže mám na holém záhoně pouze hromadu melounů. Některé nedozrály, některé přezrály. Tyto dávám slepicím. Moc vajec z toho samozřejmě není, ale ať si taky pošmáknou.

Dobrý den, po třech letech marných pokusů dosáhnou alespoň přijatelné velikosti cibulí, jsem Havran a Havel z pěstování definitivně vyřadila. Obě odrůdy byly spolehlivě vždy nejmenší a i jako rostliny nejošklivější. Sklizené cibule byly sice zdravé, ale nejméně o dvě třetiny menší, než vedle rostoucí Bjetin, Záhorský, Anton, Mirka a další čtyři odrůdy, které pěstuji. Markantní to je hlavně letos, kdy se česnek u nás na Hané opravdu mimořádně vydařil. Přitom,  podle popisu, by právě Havran a Havel měly dosahovat největší velikosti. Pro mne tyto dvě odrůdy už nikdy. 

Dobrý den  jen se chci přeptat jestli jste nedávala hnůj pod česnek do první tratě?Bratr to s hnojem přehnal a velký špatný.

Nevím, je-li Váš dotaz směrován na mne, asi spíš na paní Cermanovou, ale i tak Vám odpovím. Hnůj na česnek jsem nepoužila nikdy, i když p. Ing. Kozák uvádí, že hodně zetlelý použít lze. Moje babička, se kterou jsem se před cca 60 lety učila tohle pěstování, vždy tvrdila, že na cibuloviny hnůj nepatří, mají se sázet až v druhé trati, tedy následně po plodinách, u kterých byl hnůj použit. Tohle jsem vždy dodržovala. Teď už ani žádný hnůj nemám, takže bych jej ani aplikovat nemohla, tedy na podzim dám před sázením trochu síranu draselného, na jaře trochu cereritu a v posledních letech,  podle rady p. Ing. Kozáka,  třikrát až čtyřikrát postřik močovinou. U nás je ale půda úrodná, někde by to možná takto nestačilo. Zatím jsem měla česnek vždy zdravý a pěkný, letos tedy zvláště pěkný, mimo těch dvou odrůd Havel a Havran, které sice byly také zdravé,  ale velikost zoufalá. 

Dobrý den paní Olgo děkuji za vyčerpávající odpověď.Navezl jsem trošku letitého kraličího hnoje a už to nikdy neudělám.Hrozně moc plevele a některý česnek druhově malinkatý že bych brečel.
Asi jako u Vás.Ale velice letos mi narostl nepaličák z Moravy až 110 gramů a to v místech kde hnuj nebyl.Abych neporušil pravidla této diskuse tak ho nebudu  jmenovat.Některé druhy již také nepěstuji,nesvědčí jim to tady.Různá půda,nadmořská výška a klimatické podmínky jsou pro každou oblast jedinečné a jen velice málo česneků se dá pěstovat uspokojivě všude.

A to jsem lehce nejmenoval půdní podloží, které má vliv na spodní vodu,lidský faktor,půdní škůdce(krtonožka,haďatko a jiné) a celá tato směsice vlivů jednoznačně obviňuje zda se té či oné odrůdě bude v daném regionu dařit.Prosím o odborné doplnění,pokud se lehce pletu.Děkuji předem.Váš věrný čtenář.

Pouze za předpokladu, že byl kompostován a už se jenom sype.

Kuřince můžete použít téměř v každé době, kdy je máte k dispozici. Dají se použít i pro základní hnojení pod česnek, někdo je rozhazuje v zimě na zmrzlou zem, dají se využít zkvašené k hnojivé závlaze v květnu řádně zředěné. Samozřejmě je možné vybrat pouze jedno období, jinak česnek přehnojíte, případně až spálíte.

Zdravím pane Kozák. Je možno tedy dát kousek kuřinců rovnou pod česnek? Děkuji. 

Ano, zapravit při přípravě půdy. Ne do výsadbových brázdiček, to by bylo příliš silné.

Dobrý den pane Rouha,mám hodně podobný problém s česnekem.Asi 5% jako by nažlotlé,bez kořínků, měkké a vyhnivající cibule,které se mnohdy nestačili rozdělit.Toto se  výhradně stávalo,kde jsem navezl letitý(asi 4 roky)starý hnůj.Chtěl bych od Vás pane Rouha potvrdit nebo vyvrátit tuto teorii,že za to i u Vás může hnůj.Už v životě nedám i když letitý hnůj do první tratě pod česnek.U bratra se to také projevilo.Do země bylo zaoráno dusíkaté vápno a 4 tydný překryto folii. Nebo jestli je to tím počasím nebo že jsem (než  mi došel)používal Clonoplus.Zde bych rád znal názor pana Kozáka.Děkuji předem.PS háďatko jsem neviděl ale cosi tam lezlo ve velké míře.

Ideální je sázet do druhé trati po např rajčatech, pod které bylo dobře vyhnojeno hnojem. Můžete zahnojit i přímo před česnekem, ale hnůj musí být dobře uležený, například zkompostovaný. Já s úspěchem použil uleželý hnůj už krásně prolezlý žížalami a kultivátorem rozmělnil v půdě. Jinak se dá hnojit cereritem tzv. pod patu, do brázdy pod česnek.

Tento ročník nebyl pro česnek úplně příznivý, celkově se dá říci podprůměrný. Takže nemusí být chyba na Vaší straně. Může to být samozřejmě i nedostatečnou výživou, jak uvádí pan Hejduk.

Zmíním vlastní zkušenost, uleželý hnůj je skvělý, sám jezdím za ves pro kravský na velkou hromadu, kde si můžu vybírat. Krásně odleželý prolezlý žížalama a na něm roste vše jak divé. Nešetřím na něm a zavrtávám kultivátorem. Takhle jsem to dělal i pod česnek, když jsem rozšiřoval záhony a česnek rostl jak ve Fukušimě.

 děkuji

Děkuji

Hnojenie pred sadbou cesnaku sa nedoporučuje . Hnoj využite na plodinu kde budete sadiť cesnak na buduci rok .

Hnůj zaryjte a plochu využijte pro pěstování nějaké plodiny I. trati, např. brambory, okurky, rajčata, dýně, zelí. Tím bude pozemek připravený pro podzimní výsadbu česneku. Pokud máte hnoje dostatek, aspoň 10kg na metr čtvereční, pak před vlastní výsadbou česneku už nemusíte žádné hnojivo přidávat a až na jaře přihnojovat dusíkem. 

Děkuji Vám za odpověď. 

Kombinace vápna a jakéhokoliv hnoje (tedy i drůbežího) je špatná. K tomu, kdo Vám to poradil už nechoďte na rady týkající se zahrádky.
Česnek ze země určitě nevytahujte, na ty strašidla bych moc nedal.

S tím hnojem je to takto: Pod česnek nepatří čerstvý hnůj. Hnůj je směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky. Česneku vadí kusy hnoje. Pokud však máte hnůj starý, už rozložený, který se sype, pak ho klidně pod česnek použít můžete. Zrovna tak můžete použít suchý granulovaný hnůj, čerstvé králičí nebo kozí bobky (bez slamnaté podestýlky) nebo slepičince pokud nejsou ve velkých kusech.

Slepičince tam můžete klidně zarýt. A pokud byste po výsadbě chtěla dávat kompost, pak by bylo lepší ho zarýt společně s těmi slepičinci. V půdě udělá lepší službu než  na povrchu.

Děkuji za radu, kompost zapravím s hnojivem, pýr zkusím postříkat a když nestihnu záhon připravit pro podzimní výsadbu, normálně to zryju, příští rok osázím "něčím" nebo dám svazenku a budu mít prima záhon na příští rok pro česnek.

Dobrý den.Pýr je velice úmorný plevel.Sloupnutím drnu se ho podle mne nezbavíte.Jestli je ta půda alespon trochu kvalitní nezbavoval bych se jí.Lepší než mulč proti obrážení jste měla nechat obrazit a postříkat Roundupem.Na pýr bohužel motyka nestačí.

Jestli se Vám zdá Roundup nepřijatelný existuje výrobek od AgroBio Opava Totální herbicid.Je to bohužel ale všechno chemie.

Roundup tam určitě nedám, ale vezmu to něčím co je na pýr a uvidím, jak jsem psala výše, bud to stihnu připravit na česnek a nebo to využiji příští rok. děkuji za radu.

Pokud se jedná o malou plochu, a to v tomto případě asi ano, pak není velkým problémem oddenky pýru odstranit při rytí. A ještě poznámka: Totální herbicid od Agrobio Opava je přesně totéž co Roundup, tedy účinná látka v současné době velmi diskutovaný glyfosát.

Ano, jedná se o cca 10 m2, pýru tam je docela dost, ale již jsem takto ručně pozemek připravovala a šlo to. Tak uvidím. Jako postřik plánuji Targu (už se zas prodává) a tam je účinnou látkou quizalofop-P-ethyl. Nebo Agil účinná látka propachizafop. Když vidím OL u obou, v některých případech až 90 dní, tak to ještě zvážím.  Hned v sousedství mám černou ředkev. Velmi děkuji

Určitě bych se nejdřív pokusil zbavit se pýru vyrytim. Aspoň z nejhoršího. Tedy spíš kořenů, co zůstanou v zemi podle Vašeho popisu po sloupnuti drnů! Osobně bych nejdřív vyplel, pak zryl, nechal odležet, zasadil česnek a pak zalil kuřincema. Práci nikdy nenahradí žádný postřik!! Pokud máte ráda česnek.  

S granulovaným hnojem si nemusíte dělat starost, klidně na připravený záhon česnek vysaďte. Na rozdíl od čerstvého slamnatého hnoje se granulovaný hnůj s půdou dobře promíchá, nezůstává v kusech.

Nevím, myslím si, že je to jedno. Dávkování by mělo být uvedeno v návodu na obalu. Ale toho Cereritu by stačilo maximálně poloviční množství.

Je to rokem. Letos je vesměs česnek menší, než býváme zvyklí. Vegetace byla zkrácená už na počátku, kdy byl hodně studený duben, a hodně zkrácená na konci horkem a suchem.
Granulovaný hnůj použijte před výsadbou zapravením do půdy.

Dobrá otázka, ta tady ještě nebyla. Granulovaný hnůj je jiná kvalita než čerstvý, také jeho použití není zcela totožné. Pro plodiny první tratě se použije jako čerstvý hnůj ale v množství asi 20 x menším. Pro česnek klidně můžete před výsadbou zapravit do půdy až 2 kg granulovaného hnoje na 10 metrů čtverečních.

Ten obří bude asi Havran. Už několik let vévodí soutěži o největší česnek na Festivalech česneku v Buchlovicích. Ten čerstvý koňský hnůj v září je špatná volba. Čerstvý by tam musel být minimálně od jara. Pokud v září hnůj, tak zcela rozložený v kompost.

Toto nouzové řešení lze použít za předpokladu, že zdravotní stav stávajícího porostu je velmi dobrý. Ale ten koňský hnůj dejte hned po sklizni pod svazenku.

Smysl to dává až na to NPK. V něm totiž není, na rozdíl od Cereritu, síra. Hnůj je dobré dávat předplodině, tedy např. bramborám. Na jeho druhu nezáleží, hlavně že je.

Věnuji se výživě a agrochemii vůbec, a tedy jednoznačně hnůj přímo pro česnek nedoporučuji. Česnek je nutné "držet" na minerální výživě, tj. hnojení minerálním. Hnůj a jeho hlavní vlna mineralizace organického podílu působí v červnu-červenci negativně na vyzránívání (porodlužuje vegetaci) cibulí česneku a provokuje více výskyt velmi závažné choroby = Bílé hniloby (Schlerotium cepivorum. Hnůj skotu, prasat, králíků a drůbeže vždy k předplodině v případě hnoje drůbeže až do II. tratě po hnojení. Uvolnění N může v příhodných půdních podmínkách zahradických půd provokovat "výrobu" i 150 kg N/ha, což je pro česnek příliš (metabolicky pro dobrý výnos a vyzrání cibulí postačí do 70 kg N/ha).

Pokud nepotřebujete něco z povrchu zarývat, pak neryjte hlouběji než 15 cm. Otázka hnojení se nedá takto odpovědět, ale když dáte nějaká tři kila Cereritu na jeden ar, tak nic nepokazíte.

Děkuji za odpověď, jen přidám otázku - a co říkáte na koňský hnůj?

Čerstvý určitě ne. Pokud je rozložený na kompost, pak bez problémů.

Pouze za předpokladu, že je pěkně rozleželý, čerstvý určitě ne.

Pokud je dobře rozleželý, že se rozsypává, pak ho klidně použijte.

Zelené hnojení Vám už toho moc neudělá. Máte-li hnůj dobře rozleželý, tak ho klidně použijte, je však nutné, aby byl promísen s půdou. Jinak Cererit v dávce 5 - 8 kg/ar.

Omlouvám se Vám, ale nestíhám (stejně už jsem chtěl být půl hodiny v posteli). Kompost je bez problémů, můžete použít i rozleželý hnůj, ale je ho třeba kultivací dobře promísit s půdou, podobně i slepičí trus. Ten můžete případně rozhodit i v zimě na povrch. Rovněž zálivka zředěným zkvašeným slepičím trusem je možná. A zapomněl bych na zelené hnojení - svazenka nebo hořčice.

Toto řešení je spíše nouzově možné. Čtyřletý (ještě raději víceletý) odstup je určitě lepší.
Pod brambory by byl nejlepší zetlelý hnůj nebo kompost a pod česnek ještě trochu Cereritu (asi 2 kg/ar).

Účinek dusíkatého vápna je nejlepší při vysoké teplotě a vlhkosti a ještě při zakrytí pozemku folií. Pokud to čas dovolí, je zelené hnojení dobrou průpravou k česneku. Podle mého je granulovaný hnůj dost drahou alternativou, ale pokud ho chcete použít, tak ho zapravte při přípravě půdy před výsadbou.

Paličky (květenství s pacibulkami) vyrůstají na přelomu května a června (termín je závislý na průběhu vegetace a na odrůdě). Je třeba je co nejdříve odstranit. Hnojení granulovaným kravským hnojem je dobré pro rostliny, ne pro peněženku pěstitele.

.. máte níže pod "Ing. Jan Kozák: 26.08.11 21:11" = čím jemněji to do země zapravíte, tím lépe. Já osobně nejraději zapravuji kompost a kompostovaný hnůj rotavátorem.

Česnek je typická plodina pro druhou trať, neboli pro záhony v staré síle. Hnůj a ostatní hnojiva obsahující dusík v amoniakální (čpavkové) formě je nevhodné. Je polemika, jestli pod česnek může přijít kompost tříletý (dvakrát přehazovaný) nebo čtyřletý (již silně mineralizovaný). Pro začátečníky je rozhodně nejlepší užít pro vyhnojení Cererit. Dávkování najdete níže. Střídání plodin je jednak z důvodu zdravotního = zárodky chorob mají jen určitou životnost a čím delší je interval mezi opakováním plodiny, tím lépe. druhým důvodem je právě obsah živin a nutnost vyhnojení k předplodině. třetím důvodem je, že každá plodina potlačuje některé konkurenční rostliny a jiné nikoliv = střídáním plodin omezíte invazi některých plevalů.

Když vezmu rozleželý hnůj co se před zimou vyhazuje z pařníku, tak je to už použitelné?
Nebo musí být ten hnůj ještě více uleželý?

Důležité je, aby se rozsypával a tak se dal s půdou dobře promísit bez velkých kusů.

Neměl byste mít problém se žádnou odrůdou. Jeden stroužek Jovanu a DHV váží kolem 10 g, Slavinu polovic. Podle předpokládaného sponu si vypočtete potřebu sadby (u prvních dvou to bude kolem 25 kg). Příjem objednávek na letošní rok už byl ukončen, už Vám nemůžeme vyhovět. Česnek určitě nesázejte po cibuli a nehnojte čerstvým hnojem.

Pokud si nejste jistý, že Vaše lokalita není právě česnekářská, začněte nepaličákem Lukan a paličákem DHV. Během vegetace se česnek chemicky ošetřuje pouze proti houbomilce, ale ta by u Vás s ohledem na nadmořskou výšku být ani nemusela. Jiné postřiky jsou víceméně zbytečné. Pokud chcete hnojit hnojem přímo pod česnek, pak musí být hnůj starší, dobře rozložený a musí být smíchán s ornicí (kultivátorem nebo rotavátorem). Běžně se používá hnůj k předplodině a česnek se sází do II. trati. Můžete použít kterýkoliv z uvedených druhů hnoje.
S objednávkou moc neváhejte, jejich příjem bude brzy ukončen - počítám, že během několika hodin.