Ano, obě novinky už budou k dispozici.

Kde sa daju ziskať udaje o odrodach ?

O nových odrůdách jsme vydali článek Novinky 2022. Popisujeme tam obě nové odrůdy a vysvětlujeme i některé pojmy, se kterými se můžete setkat i jinde na našem webu. Je tam například vysvětleno, proč a jak odrůdy ozdravujeme. Pokud by vás něco dál zajímalo, co ve článku vysvětlené není, můžete se zeptat. Případně text doplníme nebo najdeme nějakou další fotku.

Dobrý den. Zajímalo by mne čím jsou nakryté izoláty o kterých píšete ve zmíněném článku, nějaká folie, jestli tak jaká a nebo to jsou nějaké sítě proti hmyzu. Nanic mi ta informace sice není ale to víte , zvědavost. Dík za případnou odpověd´.                    S pozdravem Polách

Izoláty jsou pokryté síťovinou proti hmyzu, ten totiž dokáže česnekové viry přenášet na velké vzdálenosti. Na snímkách moc nejde poznat rozměry, ale ten velký izolát má žebra z příhradové konstrukce, na výšku měří 4,5 metru, na šířku 9. Síť se každoročně na zimu sundávala, protože by i s takto masivní konstrukcí dokázal mokrý sníh slušně zacvičit.

Hej, herr kosack! Mycket intressant läsning om nya sorter. Det var ännu mer intressant att läsa om att arbeta med att ta bort virus.
Jag hoppas att jag får möjlighet att odla dem.

Teoreticky by to tak šlo. My to vlastně děláme také tak. Rozdíl je však v tom, že my při tom uplatňujeme poměrně velmi složitou, hodně pracnou a tím i nákladnou metodiku udržovacího šlechtění, aby daná odrůda stále vykazovala stejné znaky a vlastnosti, samozřejmě aby byla stále v dobrém zdravotním i výnosovém stavu. Konkurenční firma SEMO Smržice doporučuje každoroční obměnu sadby. Něco na tom asi bude.

Vzhledem k tomu, že česnek stále tvoří tzv. mikromutace, tedy drobné dědičné změny, je každá odrůda směsí vzájemně si podobných klonů. Klon, který z původní jarní odrůdy Japo nás zvláště zaujal, byl ozdraven od viru původce žluté zakrslosti cibule (OYDV). Tím se dosáhlo toho, že odrůda s původně drobnými cibulemi se může směle poměřovat co do velikosti cibulí s ozimými odrůdami.

Na nové odrůdy se můžeme těšit za dva roky.

Ešte jedna otazka k teme . podlo publikovane informacii  že jedna odroda pre Slovensko - bude to ozdravena niektora z existujucich odrôd / Matuš , Valko ? ktore mna osobne by potešili / alebo uplna novinka . Nech už teraz viem a nie sam na čo sa mam tešiť . Ak to nie je tajomstvo.

Nie je to tajomsto, můžete se těšit na úplnou novinku.

Dobrý den, pane Skalo, co konkrétně znamená „mnohonásobně menší“? Kolik vážily cibule našich odrůd, které jste sklidil, nebo jaký měly průměr?
Takto se k tomu lze vyjádřit pouze obecně. Naše odrůdy nejsou šlechtěné na co největší cibule. Při šlechtění se vyhledávají jiné vlastnosti: ušlechtilá chuť (pokud člověk nerozumí tomu, čemu se u česneku říká pachuť, pozná to například při nakládání masa nebo ohřívání pokrmu), odolnost vůči počasí (pracuje se např. na odrůdách nenáročných na závlahu) či škůdcům, možnost přesazování atd. Ne že by na velikosti cibulí nezáleželo vůbec, ale není to primární cíl.
Ke konkurenčním odrůdám se nevyjadřujeme, nebylo by to seriózní. Stejně tak tu nechceme debatu o sázení konzumního česneku. Jistě chápete, že je to podobné jako chtít na webu producenta filmu diskutovat o tom, kde se dají filmy stáhnout bez placení držiteli autorských práv. U nás je to tak, že nemalou část sadby množíme sami (část pak naši smluvní množitelé), přesto udržování a šlechtění nových odrůd stojí většinu času a úsilí. Obojí je hrazené právě prodejem sadby. Proto tu nechceme diskusi o sázení konzumního česneku.

Blahoželám

Děkuji. Tři roky mi to trvalo.

Toto je asi prvy krok k dosiahnutiu na zlatu cesnakovu olympijku medailu

To je skvělý výsledek experimentu, pane Kavko. Moc rádi bychom to i 
viděli, až pomine shon kolem vyřizování objednávek a sázení česneku.

Rád se pochlubím, jak to jen půjde.

Tak to je pořádný úspěch, můžu být zvědavý a zeptat se, jak se to povedlo? A jaký byl výchozí materiál? Pač z toho mála, co o česneku vím, tak standardně semena netvoří.

Zkoušel jsem mnoho a mnoho odrůd, z dostupných se mi nejlslibnější jeví Havran, Slavin, Ivan. Ve druhém sledu, hodné zkoušení, Jovan, Karel IV., Mirka. Popravdě už neurčím, který přesně to byl, ikdyž podezření mám.

Na internetu toho lze k tématu najít poměrně hodně pod heslem "True Garlic Seeds", sám jsem k tomu něco připsal na jednom českém zahrádkářském diskusním serveru. Na researchgate je mnoho článků, které se tomu z různých stran věnují (v lepším podnebí to jde mnohem snáz), hlavní autoři, kteří o tom psali jsou asi: P. Simon, T. Etoh, Maria Jenderek, Rina Kamentsky,
Krystyna Winiarczyk.

Odrůdy, které jsou nejslibnější ke zkoušení z velké části kopírují fylogenetickou klasifikaci česneku (PS, MPS, ...)
Tohle by bylo téma na dlouhou diskusi a asi bych to tu neměl příliš zaplevelovat.

Kdyby to zkusilo víc lidí, určitě by se to některým brzy podařilo. Zároveň by bylo takto možné vyzkoušet různé krajové odrůdy. Věřím, že při počtu našich krajových odrůd by se podařilo najít některé, které by překvapily.

Ten postup je v zásadě jednoduchý, u květního stvolu je potřeba odstranit pacibulky a udržet jej co nejdéle naživu, ať už na rostlině nebo uříznutý ve vodě. Jednoduše napsáno, ale spousta komplikací kolem.

Díky za inspiraci, zběžně jsem už něco hledal, ale bude to chtít víc času. Rád pokusničím, takže asi obětuju pár česneků na pokusy. Uvidím, sic příští sezonu chci zahradu minimalizovat a věnovat se jiným činnostem, ale česnek je srdcová záležitost.

Dobrý den .Není to na mne ale pokusím se stručně také odpovědět.Porost česneku  určeného na sadbu musí být kontrolovaný rostlinolekaři jinak nedostane příslušný certifikát a jako sadbový nesmí být prodáván..

Moc Vám děkuji za Vaši obsáhlou odpověď. Včera jsem u Vás objednala sadbu . Líbí se mi lidé jako jste Vy/Vaše firma - máte hezké, přehledné stránky. Vše do detailu popsané a vysvětlené. Věnujete se jedné veci a tu děláte pořádně. Děkuji

Děkujeme za milá slova, udělala nám radost.

Dobrý den, bez obrázků asi ani pan Kozák nepomůže. Certifikovaná sadba odolnější nebude, bude přinejlepším před několika lety ozdravená, což nepomůže proti nové infekci.
Některé tradiční odrůdy mají výhodu, že se na nich virózy na pohled neprojevují. Ohledně setrvání virů v půdě se soudí, že běžné viry česneku nezůstávají. Nicméně se asi úplně neví o všech možných virech a viry, škodící na jiných rostlinách (TMV) v půdě mohou zůstat cca 2 roky za vhodných podmínek. Na některých místech u nás po zaniklém osídlení zůstal volně rostoucí česnek a tyto populace by mohly být velmi odolné vůči čemukoliv. Akorát je těžké o nich získat bližší informace. Virů v česneku byste se doma zbavila nejspíš jen kdybyste dokázala česnek přivést k tvorbě pravých semen.
Ohledně sklizně, pokud jde o virózu, je to jedno.
Nicméně v současném mokrém počasí se na mnoha pozemcích probouzí bílá sklerociová hniloba a tam to jedno není. Pokud Vám nějaká rostlina celkově žloutne, měkne, ohýbá se (to by mohly být ty neduživé)- zkuste ji vytáhnout.

Nemôže to byť rez-hrdza? zvyšok ako p.V. Kavka

O virózách jsme tady psali nedávno několikrát. Takže znovu opakuji: úplně každý česnek je virózní. Jde jen o to, jestli se viróza manifestačně projeví nebo jestli česnek vypadá jako zdravý. Česnek samozřejmě nechejte dozrát. Pokud se Vám celkově nezdá, tak ho nesázejte.

Protože příspěvek výše obsahuje několik nepřesností a problematika není dostatečně známá, zkusím to vysvětlit tak, aby to bylo srozumitelné pro všechny zájemce.
Svět je kompletně zamořen viry – vzduch, voda, neživé předměty, organismy; člověka a česnek nevyjímaje. Konkrétně na česneku parazitují desítky druhů virů. Velká část z nich není popsaná a jejich přítomnost se nijak netestuje.

„Bezvirózní sadba“ je odborný výraz, který označuje ty partie sadby (jako „partie“ se bere část produkované odrůdy, která má stejný rodokmen – pokud mají dvě balení česneku stejné číslo partie, znamená to, že byly celou dobu množeny společně), které byly zbaveny viru OYDV + volitelně několika dalších. To se dělá tak, že se v laboratoři pěstují nejmladší části rostliny, u kterých je menší pravděpodobnost, že již byly infikovány viry. V rostlinách se poté testuje přítomnost konkrétních virů. Povinně toho OYDV, což vyžaduje vyhláška, případně od dalších, které daného šlechtitele zajímají. Přítomnost ostatních virů se netestuje. Není to tak, že by rostlina byla zbavená úplně všech virů. To by bylo zřejmě neproveditelné, extrémně nákladné… a naprosto zbytečné.

Tyto vybrané ozdravené rostliny se neprodávají. Byly by velmi, velmi drahé a pro pěstitele naprosto k ničemu. Stejně jako u pacibulek by mu trvalo několik let, než by z toho vypěstoval rostlinu s plnohodnotnou cibulí, a do měsíce by mu nejspíš všechny uhynuly. Hlavně by po vyjmutí ze sterilního prostředí začalo nezastavitelně docházet k infekci.
Místo toho se rostlina pěstuje nejprve v laboratoři pod umělým osvětlením, později v izolacích tak, aby se zpomalila opětovná infekce, rostlina se namnožila, narostla a přizpůsobila se prostředí u zákazníka.

Mozaika na listech česneku není dostatečně prozkoumaná. Je zřejmě vyvolána více faktory. Mimo jiné záleží i na odrůdě. Například tzv. ruské paličáky mozaiku běžně nevytvářejí, i když jsou sebevíc zavirované. Pokud budete „bezvirózní“ česneky blízko neozdravených, jejich reinfekci výrazně urychlíte. To může být matoucí, protože laikovi se může zdát, že právě nažloutlá odrůda je více zavirovaná.

Ani v rámci jedné odrůdy nelze říct, že jedinec s výraznější mozaikou obsahuje více virů. Naopak. Po ozdravení jsou jedinci k mozaice náchylnější než po letech, kdy virů obsahují více. Ruské paličáky po ozdravení vytvářejí trochu odlišnou mozaiku taky. A ty krajové odrůdy zmíněné panem Kavkou se po zbavení OYDV budou chovat stejně. Tyto odrůdy nejsou vůči virům imunní, naopak jsou zavirované do maximální úrovně.

Ozdravení se provádí proto, že zvyšuje výnos. (Pochopitelně po letech, protože hned po ozdravení odpovídá velikosti rostliny z malé pacibulky.) Výnos se postupnou reinfekcí opět snižuje. (Dokonce se po čase snižuje pod úroveň, než kdyby se daná odrůda vůbec neozdravovala. To je důvod, proč se jedná o kontroverzní metodu. Už mnoho let nové odrůdy ozdravené být musí, jinak se nesmějí registrovat a prodávat.)

Samotné snížení výnosu však není přímým důsledkem mozaiky a s ní souvisejícím úbytkem chlorofylu. Je způsobeno jiným působením viru. (Pro přirovnání: aktuální koronavirus se u člověka může mimo jiné projevovat třesem rukou, přesto jeho oběti neumírají na klepání.) Odrůda s mozaikou je virem limitovaná úplně stejně jako ta bezpříznaková. Listová plocha u česneku je dostatečně dimenzovaná na to, aby toto žloutnutí nemělo limitující vliv.

Diskusi sleduji už několik let a podobné vysvětlení polopatě mi chybělo. Nyní některé odpovědi dávají větší smysl.

Téměř všechny odrůdy česneku vznikly zušlechtěním krajových odrůd. Výjimkou je např. náš Havel, který je spontánní mutací z odrůdy Slavin. Ale z kterých lokalit původní krajové odrůdy jsou, je moje tajemství před konkurencí.

Děkuju. To je škoda.

Ale mně je jedno, co Vám vadí. Vaše jízlivost je nepřípadná. Jestli nějaký dotaz není zajímavý pro Vás, neznamená to, že není důležitý pro jiného. Kromě jiného je reakce česneku na fotoperiodu poměrně intenzivně studována a není nepřípadné se zajímat, jak jsou na tom naše odrůdy.

Pozdravujem všetkých nadšencov ako aj "cesnakarov " . Tema ma zaujala a vyhľadavač ma naviedol na https://theses.cz/id/th8jjd/zaverecna_prace.pdf keď človek hľada a najde.

Aj keď tato adresa Vam neda odpoveď na zmazane otazky ale  rozširuje vedomosti šprtakom ako som aj ja .

Zajímavá otázka. Já se zaobírám otázkou po praktické stránce dost podobnou a to kdy se rozhoduje o počtu stroužků. Většina odrůd ve zhoršených podmínkách (nejen stanovištních ale i ročníkových) vytvoří méně stroužků. Ale zatím jsem nijak nepokročil. 

To je taky zajímavá otázka. Mám česnek, který tvoří cibuli o dvou obřích stroužcích. Rád bych to trochu ovlivnil, protože je to sice zajímavé, ale trochu nepraktické.

Teplota, tlak, rosný bod... hlásili kdysi v rádiu. Délka dne a noci nemá snad vliv na česnek, jako má třeba stoprocentní vliv na ředkvičku. Před pár týdny jsem tu bědoval, že mi už česnek leze. Opět nezklamal! Je mu zima, zastavil růst, konečky v mrazech v lednu zfialoví, to budou zase po pár suchých letech velké cibule!! Bohudík. 

Pane Dohnale, dost Vašich příspěvků je velmi mylných a mohou zmást ostatní pěstitele. Samozřejmě, že délka dne má vliv na vývoj česneku a ten vliv je opravdu podstatný.

Občas se rád podělím o dlouholeté zkušenosti. Jestli jsou mylné, posoudíte sám, až se Vám třeba nezadaří. Vím, jaké to je, prosit o radu zkušenější. Prosím Vás, podělte se s ostatními o zkušenost, jaký vliv má délka dne na růst a vývoj. Doteď žiju asi mylně v tom, že prvního prosince  2019 je stejně dlouhý den, nebo noc, jako v roce 1900. Ale každý rok je v listopadu, prosinci,... jiná teplota, jiné srážky,... Sadíte každý rok ve stejný den? Nebo ve stejný měsíc? Já podle přírody, kdy dovolí. 

Dobře tak!

Skoro se bojím něco napsat, abych nedopadl jako pan Dohnal.Dodatečně jsem si zjistil že česnek má vysoké nároky na světlo.Z toho pro mě vyplývá že ho nebudu sázet do stínu.To je ale asi tak vše co pro něj v této problematice mohu udělat.Já se kvůli pěstování česneku a vytvoření mu lepších podmínek nebudu stěhovat.Pojďme řešit problémy,které může ovlivnit každý z  řadových pěstitelů česneku.Závlahu,její intenzitu a rozložení během vegetační doby,hnojení přímé a nepřímé/můj výraz pro starou půdní sílu,čím více v rozumné míře přehnojím předplodinu např. brambory,které to snesou a zanechají velkou část živin pro následující plodinu.Mrzí mě reakce p.Juráně.Jak z tohoto může mít člověk radost.

To není radost! špatně pochopeno!!

Po vstupu do EU je možné přihlásit k registračnímu řízení novou odrůdu, která je ozdravena minimálně o virus OYDV. To se dělá laboratorně. Pokud byste si chtěl takovou laboratoř zřídit, počítejte s náklady v řádu stovek tisíc. Dá se to však zařídit u již existující  laboratoře, což je levnější. To by bylo v řádech tisíců, max. desítek tisíc ročně. Ozdravený materiál byste dále množil a šlechtitelsky sledoval v technickém izolátu, na nějž by Vám asi sto tisíc stačilo. Samozřejmě byste musel podle potřeby měnit sítě. Od samotného prvního ozdravení po žádost k registraci uběhne nějakých šest osm let. Pokud se zadaří do deseti let můžete mít odrůdu zaregistrovanou, nákladově se za tu dobu dostanete někam mezi půl a tři čtvrtě milionu. Ale ani uvedení nové odrůdy do oběhu od neznámého subjektu není záležitost jednoduchá a levná.

Velmi Vám, pane inženýre, děkuji za odpověď. Přesně tak jsem si to představoval. Proto máte moji hlubokou úctu a obrovský obdiv! Mnozí ani netuší, co vše to obnáší, jak udržet kvalitu toho, co už máte, co jste těžkou prací dokázal a musíte stále obhajovat. Držím palce a děkuji Vám za všechny cenné informace. 

Dobrý den. Toto je odpověd´ pana ing. Kozáka ze dne 10.7. na dotaz ohledně Slavinu: Slavin II je ozdravenou formou původní odrůdy Slavin. Všechny znaky i vlastnosti zůstávají zachovány, Slavin II má v prvních generacích trochu vyšší výnos oproti původnímu Slavinu.

Jen pro pořádek: odrůda se jmenuje Slavin (s krátkým i).
Slavin II je ozdravenou formou původní odrůdy Slavin. Všechny znaky i vlastnosti zůstávají zachovány, Slavin II má v prvních generacích trochu vyšší výnos oproti původnímu Slavinu.

Máme skutečně několik nových perspektivních klonů. Vzhledem k tomu, že se v současné době mohou v EU registrovat pouze ozdravené odrůdy, musíme si ještě několik let počkat.

Vážený pane Vejřík,
máte pravdu, že česnek není schopen generativního množení. Proto je u něho i specifické šlechtění. Nové genotypy vznikají mutacemi. Při šlechtění se nejčastěji vychází ze spontánních mutací nebo z krajových odrůd. U nich jsou prováděny několik let výběry a ozdravování od virů (jen velmi zjednodušeně). Na odrůdě se proto musí pracovat obvykle 7 - 10 let, než je připravena k registraci. K registraci se však dostane jen poměrně nízké procento genotypů, na kterých se pracuje, protože až v průběhu šlechtění je možné vyhodnotit jejich vlastnosti. Nelze totiž k existující odrůdě přikřížit genotypy s žádanými vlastnostmi nebo např. donor rezistence, jako je tomu při šlechtění rostlin s generativním množením. Dá se říci, že kvůli tomu je to větší "dobrodružství".

Dobrý den,
každopádně musí být inspirativní pouštět se do takových dobrodružství. Pro nás nepoučené laiky, nejen v oblasti šlechtění, by bylo ohromující jen si o tom popovídat a vidět vás při práci. Obdivuji Vás a Vašeho učitele a otce v tom, jak držíte nad vodou a vracíte do povědomí takový pojem, jakým je český česnek. Ať se dále daří.
Ohledně ozdravování by mě ale velice zajímal základní princip, jak je možné ozdravit sadbu od virů. Sám se sice zabývám viry, ne tedy rostlinými, ale konkrétně pracuji s kmeny viru klíšťové encefalitidy, ale jako možné varianty mě napadá snad jen ozdravení látkami s antivirovým účinkem, pěstování klonů v podmínkách nepříznivých pro virus a selekci zdravých klonů. Nebo jen čistá selekce? nevim, netušim, ale strašně mě ten princip zajímá. Samozřejmě pokud není součástí vašeho know-how.

Moc děkuji za
odpověď,

trošku jsem ji z
části čekal, že půjde o tkáňové kultury. In vitro kultivace zřejmě přispěje i k ozdravení česneku. Nenapadlo mě však,
že se mohly i v dnešní době uchovat staré krajové odrůdy. A
přikřížit divoké česneky se nedá? Četl jsem o mnoho druzích,
které mohly být prapředky kulturního česneku. Nebo jsou také
sterilní? Kdysi dávno jsem se učil o možnosti rozpuštění buněčných a jaderných stěn vpravení chromozomů z jiné rostliny. Tím se požadované vlastnosti upravit nedají? 

Už vám as neodpoví..

Vážený pane Mareši,
musím Vás zklamat, ale žádný nástupce odrůdy Mirka v registraci není. Pro jistotu jsem se podíval i na NOÚ, jestli tam není uvedena nějaká chyba, ale ani tam jsem na odrůdu, kterou uvádíte, nenarazil.
Krátce se však vyjádřím k dalším informacím ve Vašem příspěvku.
Je nutné si říci, že je významný rozdíl mezi kvalitou a kvantitou, ač mnoho spotřebitelů tyto dvě věci spojilo v jedno a za hlavní ukazatel kvality považují kvantitu (jak u zeleniny, tak u ovoce). Některé odrůdy, jako např. Matin čí Mirka, nebyly zařazeny do sortimentu s předpokladem, že se bude jednat o odrůdy pro velkopěstitele, ale spíše jako doplňková odrůda či rarita pro zahrádkáře a drobné pěstitele. Ne každý pěstitel totiž u česneku preferuje maximální výnosy, proto i tyto odrůdy si našly své stálé zákazníky a pěstitele, kteří upřednostňují vlastnosti, které jim nabízí právě tyto konkrétní odrůdy. Jestliže pěstitel upřednostňuje velké výnosy, má výběr z více než 10 dalších odrůd, které naše šlechtitelská firma nabízí.
Důsledkem ozdravení odrůdy od virů je obvykle zvýšení výnosů (ne zcela vždy, proto se při šlechtění vybírají klony, u kterých při ozdravení opravdu k významnému navýšení výnosů dochází). Skladovatelnost ani náchylnost či odolnost vůči chorobám a škůdcům se však ozdravením od virů nemění.
Asi jsem Vás tímto moc nepotěšil, věřím však, že Vás potěší alespoň fakt, že nyní intenzivně pracujeme nejen na zlepšení stávajících odrůd, ale i na vývoji několika zcela nových odrůd, které budou k registraci připraveny v nejbližších letech.

Po ozdravení se česnek postupně zpátky zamořuje viry, což má za následek snižování výnosů. Obecně platí, že vlastní sadbu můžete s úspěchem používat po dobu, kdy Vás uspokojuje výnos.

Úzkolisté nepaličáky v extrémních podmínkách vytváří plnohodnotné pacibulky, z nichž vyrůstá zase normální nepaličák. Docela mě překvapuje, že Vám i potomstvo znovu vytváří květy, ale asi jsou u Vás ony extrémní podmínky.

Havel je makromutací odrůdy Slavin.

Dobrý den,
odrůda Džambul se vlastnostmi (barvou, dobou sklizně, složením cibule) velmi podobala Slavinu, jediným viditelným rozdílem byly jeho vyšší výnosy. Výchozí materiál Džambulu byl z ciziny, zatímco Slavin vznikl z české krajové odrůdy, stejně jako ostatní naše odrůdy. Rozhodli jsme se, že budeme dále pracovat s odrůdami, u kterých je výchozí materiál původem z ČR, proto z jednoho z klonů Slavinu vznikne nová bezvirózní odrůda Slavin II, která bude od Džambulu fenotypově téměř nerozeznatelná. Omezené množství Slavinu II by mělo být v prodeji už příští rok.

První máj se skutečně kvapem blíží a té práce, co ještě musíme do té doby stihnout. Ještě že si nemusím vyrábět mávátko.
Letos žádná novinka v nabídce nebude, výběr bude "pouze" z 15 odrůd.

Tož to Vám neporadím. Já hledám informace pouze v dokumentu SPOLEČNÝ KATALOG ODRŮD DRUHŮ ZELENIN. Tam jsou i čísla udržovatelů odrůd, odrůdy s žádostí o registraci tam však nejsou. Jiné zdroje neznám.

Dobrý den,
česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

Touto otázkou se zabývají dvě výzkumná pracoviště. Odpovědět ještě nedovedou.

Toto chce obšírnější odpověď. Připomeňte se, prosím, někdy později.

Určitě neuvědomila jsem si že, máte zrovna pořádně pilné období s rozvozem i odesíláním sadby. Připomenu se koncem měsíce a děkuji

Pacibulky jsou drobné útvary mezi květy v květenství paličáků. Podle typu je jich v jednom květenství přibližně deset až šest set a dají se využít k vegetativnímu (nepohlavnímu) množení. Česnek kuchyňský semena netvoří, jeho květy jsou sterilní.

Tož takovou otázku jsem ještě nedostal, ale hlavně na ni neznám odpověď. Že by česnek medvědí (Allium ursinum) byl silnější než česnek kuchyňský (Allium sativum), se mi nějak nezdá. Snad v porovnání s čínským.
K Vašemu dnešnímu svátku Vám přeji hodně lásky.

Sázení kolíkem je nejpracnější a pro česnek nejméně vhodný způsob výsadby. To proto, že podpučí není pevně spojeno se zemí, čímž se zpomaluje zakořeňování.
Smyslem naší práce není každoroční obměna sadby u zákazníka, ale předpokládá se, že bude ještě několik roků přesazovaná. Tzv. bezvirózní odrůdy potřebují obměnu třeba už po třech letech, klasické odrůdy můžete při šťastné ruce při výběru sadby pěstovat celá desetiletí.

Dobrý den, to mě přivádí k dotazu proč tedy klasické odrůdy nahrazovat bezvirozními? Jsou opravdu natolik odolnější než "klasika" a vůči vlastně jakým zejména virům a "chorobám". Vím, že jste to tu už vysvětloval, ale bezvirózní odrůdy odolávají vůči jakým virům. Má napadení případnou "virozou" vliv na výnos, skladovatelnost, atd ?
Naivně jsem předpokládala, že česnek nejčastěji napadají spíš hniloby, a pak škůdci jako houbomilka, vlnovník- úroda, hádátko atd. Ptám se asi hloupě, ale ráda se zas přiučím.

Neptáte se hloupě, hloupé je nařízení EU, že nově registrované odrůdy musí být "bezvirózní". Ozdravování má smysl u některých odrůd, např. Japo II, Džambul. U nich se zvýšil výkon o stovky procent. Úplně bezvirózní česnek neexistuje, Tzv. bezvirózní odrůdy jsou ozdraveny povinně od jednoho viru (OYDV), dobrovolně i o některé další. Během pěstování dochází k opětovné infekci a snižování výnosu až pod úroveň, kdy se odrůda ozdravovala. Tyto odrůdy nejsou odolnější vůči ničemu v porovnání s klasickými odrůdami. Jejich udržování je finančně velmi náročné.

Stroužek prostě zapíchnu do země. Záhon je samozřejmě max. nakypřený a stroužky bez delších kořínků.

U česneku během pěstování dochází k mikromutacím, to je běžný jev, ale myslím si, že nesouvisí s lokalitou nebo způsobem pěstování.

Na začátku své šlechtitelské práce s česnekem jsem shromáždil přes 200 klonů tzv. ruských paličáků. Mým šlechtitelským cílem bylo dosažení vyrovnaného počtu stroužků na osm ve většině místech pěstování a mít tento typ úplně bez pachuti. To se mi nepodařilo, proto jsem se nadále věnoval pouze tradičním českým materiálům. A udělal jsem dobře.

Nezáleží ani tak na velikosti stroužku, jako na původu sadby. Sám doporučuji sázet stroužky úplně všechny.

Česnek se nekříží. I pacibulka je vegetativní orgán, který si zachovává vlastnosti mateřské rostliny.

To se občas stane. Ale jestli se to u potomstva opakuje, nevím.

Počet stroužků je dán odrůdou a vnějšími podmínkami daného roku v dané lokalitě. Kdysi jsem se intenzívně zabýval tzv. ruskými paličáky. Měl jsem jich přes 200 klonů (všechny jsem je postupně vyhodil). Přinesl mi jeden pěstitel celou svou úrodu. Všechny cibule byly osmistroužkové, což byl můj šlechtitelský cíl. Následující rok v jiné lokalitě se vytvořily cibule tří až pětistroužkové, další rok zase. Z toho plyne, že s tím nic nenaděláte.

Už je to dost dlouho; tehdy jsem vysazoval odrůdu Anton, každou cibuli zvlášť a to postupně jak byly stroužky v cibuli umístěny v genetické spirále (od okraje ke středu). Navíc u některých cibulí byly vyneseny středové stroužky na prodlouženém stonku nad cibuli. I ty byly vysazeny. Kdyby mělo platit to, co jste uvedla, měly by být sklizené cibule od největší k nejmenší. Ale tak to nebylo. Ve sklizené řadě se nedalo podle velikosti jednotlivých cibulí určit, ve kterém směru se sázelo.

Jsme pouze tři producenti česnekové sadby. Mimo nás je to ještě Moravoseed Mikulov a Tagro Červený Dvůr u Tábora. Letos však nikdo nedodával do tržní sítě, takže sadbu českého česneku můžete nakoupit výhradně u nás ještě obě následující soboty. V tržní síti může být sadba z dovozu - pozor: vždy požadujte předložení dokumentace, že se jedná o sadbu. Pokud někdo nabízí (a není jich málo) česnek coby českou sadbu, tak je to podvodník. Nejčastěji takto nabízejí španělský konzumní česnek.

Samotná velikost stroužku není příčinou výnosového úspěchu nebo neúspěchu. Záleží na důvodu, proč jsou stroužky malé (letos budou menší než jiné roky) a na množitelském stupni - metodika udržovacího šlechtění je dost složitá. Z kvalitní i malé sadby vyroste česnek normální velikosti.

Novošlechtění BL 183 je v registračních zkouškách, jeho předpokládaný název je Blanin II.

Ještě jsem všechny porosty neviděl, ale většina je jich více nebo méně mrazem poškozena.

Klasickou odrůdu Anin jsme vyřadili, protože máme za ni bezvirózní náhradu, která je v registračním řízení. Předpokládám, že se mi podaří získat povolení od ÚKZÚZ, abychom tuto ozdravenou odrůdu mohli prodávat už letos, tedy ještě před její registrací.

Ačkkoliv uvádíme do oběhu standardní sadbu (podobně jako obě další české firmy, které se zabývají produkcí česnekové sadby), předpokládáme, že je bude zákazník pro svou potřebu využívat ještě několik roků. Je možné, že v budoucnu změníme obchodní strategii a budeme prodávat i vyšší množitelské stupně.

Ve svém popisu vycházím z oficiálního popisu odrůdy, který je součástí dokumentace o registraci odrůdy Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Samotného mě to nikdy nenapadlo změřit.

Ruské česneky je souhrnný název pro skupinu klonů, které se vyznačují malým počtem velkých stroužků (obvykle 4 - 6) a pocházejí z různých částí bývalého SSSR. Jejich nevýhodou je mírná, ale pro gurmány nepříjemná pachuť. Proto my s nimi nepracujeme, ačkoliv jsem jich kdysi měl přes 200 klonů. Do letošního roku jsem je považoval za dosti odolné proti chorobám, dnes už vím, že to tak není. České registrované odrůdy vycházející z českých krajových odrůd jsou v chuti ušlechtilejší. Je-li však některá odrůda zdraví prospěšnější než jiná, to nevím, ale dost o tom pochybuji.

Odrůda Vinar neprošla pro jistou závadu registračním řízením, takže neexistuje. Vzhledem k tomu, že jsme jí udělali jistou propagaci, využívají tento vlastně neexistující název různí spekulanti pro prodej svého pochybného zboží.

Tato kolekce nezanikla. Jejím vlastníkem je VÚRV Ruzyň. Já k ní nemám žádná práva.

Novošlechtění JP633 je registrováno pod názvem JAPO II. Pod tímto názvem bude od letošního roku uváděno do oběhu.

Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neslyšel o pokusech s přísně orientovanou sadbou (všechny stroužky mají bříška na stejnou stranu), myslím si, že je to záležitost pouze estetická.
Šlechtění česneku spočívá ve vyhledávání mutací, případně jejich indukci a následně ustalování těchto mutací. Je to práce odborně náročná a hlavně nákladná. Popsaný způsob háďátku určitě nic neudělá.

Největší výnos, s nímž jsem se v praxi setkal byl u pěstitele v obci Lutopecny v okrese Kroměříž. Ten vysázel 100 kg Vekanu na 3 ary - porost byl hustý jako obilí. Sklidil asi 1 tunu (960 kg bylo v sadbové kvalitě a jistě měl i nějaký odpad), což v přepočtu znamená přes 30 tun z hektaru.
Váš propočet potřeby sadby je správný. Proto ekonomicky uvažující pěstitel pěstuje raději vícestroužkové odrůdy a ještě nepaličáky.
V letošním roce nám budou registrována novošlechtění DHV a JP 633. V registračních zkouškách máme ještě novošlechtění ZAH, což je nepaličák. Na dalších klonech pracujeme, ale ještě nejsou ve stádiu, kdy by bylo možné přihlášení k registraci.