Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Bezvirózní sadba Zpět na diskusi

    Sadba

    4. 8. 19:15 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Dobrý deň, už ste tu viac krát rozoberali rozdiel medzi bezviróznou sadbou a takzvanou nebezviróznou alebo klasickou. Ak to nie je tajomstvo a mohli by ste mi napísať aká je to tá klasická sadba? Ak si napríklad od vás kúpim sadbu Bjetinu (nie bezviróznu) je to cesnak, ktorý skontrolujete napríklad či je dostatočne veľký, má dostatočný počet strúčikov, nie je mechanický poškodený, kontrolujete predpokladám aj prítomnosť háďatka alebo plesne (to sa asi robí len na niekoľkých vzorkách od daného pestovateľa). Ale dosť sa tu rozoberalo aj napádanie vírusmi, ozdravujete aj túto sadbu aspoň občas, alebo kontrolujete ako veľmi je už napadnutá vírusmi? A druhá otázka, čítal som tu, že nie je povolené nič chemické proti virózam, ale dá sa niečo robiť pred sadením, prípadne po zbere, napríklad nepomáhajú nejaké medziplodiny alebo vápnenie? Ďakujem a dúfam že sa neopakujem ale nenašiel som tu odpovede na tieto otázky.
    10. 8. 19:37 Jan Kozák
    Nejenže není nic chemického proti virózám povoleno, ono také neexistuje nic, co by viry hubilo a přitom nezahubilo i hostitelskou rostlinu.
    Jedna věc je jistá: neexistuje rostlina česneku, která by nebyla virózní, to prostě nejde. I tzv, bezvirózní česnek, který právě vyjde z laboratoře je virózní. Pouze některé druhy virů jsou v něm ve velmi malé koncentraci. Podle evropské legislativy musí být nově registrované odrůdy povinně ozdraveny od jediného viru a to OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ale i v tomto ozdraveném česneku tento virus, byť v malé koncentraci, je. Při dalším pěstování se koncentrace virů zase zvyšuje, proto je nutné častěji obměňovat sadbu.
    Klasické odrůdy se neozdravují, jejich udržovací šlechtění směřuje k toleranci, která zaručuje držet takovou odrůdu v trvale dobrém výkonu.
    Závěrem: proti virům se nesnažte bojovat, nezvítězíte.

    Sadba

    2. 7. 14:19 Zakladatel vlákna: VLADIMIR HAJDIN
    Dobry den prosím o vysvětlení co je bezvírozni sadba a ozdraveny klon a približne kolik roku sa může používat na sadbu a ktore odrody sa můžou sazet dokola napriklad Anton.Lukan ďakujem za odpoved 
    2. 7. 19:27 Jan Kozák
    "Bezvirózní" sadba je materiál laboratorně ozdravený od jednoho nebo i několika virů. Povinně musí být ozdraven od OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ozdravením se zvyšuje výnos.  Při dalším pěstování dochází postupně k reinfekci a tím i snižování výnosu. Nedá se předem stanovit, kolik roků můžete tuto sadbu dál používat. Záleží na tlaku infekce v dané lokalitě a v daných letech. Někdy pozorujete znatelné snížení výnosu už druhým rokem, jindy můžete být spokojen třeba pět let.
    Naproti tomu klasické neozdravené odrůdy můžete, pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, přesazovat několik desítek let. Mezi tyto odrůdy patří Lukan, Jovan, Vekan, Stanik, Mirka, Matin, Anton, Bjetin.
    2. 7. 19:32 VLADIMIR HAJDIN
    Ďakujem za odpoveď.

    Opakované použití sadby

    4. 5. 2017 19:59 Zakladatel vlákna: Miroslav Čivrný
    Dobrý večer, které Vaše odrůdy se můžou bez větších ztrát opakovaně použít na sadbu. 
    Jedná se o tzv. "nebezvirózní"? 
    Děkuji Miroslav 
    6. 5. 2017 23:55 Václav Kozák
    Vážený pane Čivrný,
    opakovaně lze sázet i odrůdy bezvirózní, k výraznému snížení výnosů vliem virů dochází až po několika letech. Nicméně je vhodné sadbu čas od času obměnit, někteří pěstitelé mění sadbu každým rokem, jiní vysazují opakovaně 2 - 3 roky, někdy i více. Záleží i na stavu půdy, v které je česnek pěstován.
    7. 5. 2017 10:41 Miroslav Čivrný
    Děkuji,můžu tedy z paličáků: Slavin, Jovan, Bjetin, Blanin  II, Mirka, Stanik a nepaličáků:Lukan, Martin, brát jako odrůdy "nebezvirózní", "neozdravené"


    Ještě jednou děkuji. Miroslav 
    9. 5. 2017 15:05 Václav Kozák
    Z tohoto seznamu je odrůda Blanin II bezvirózní, ostatní jsou klasické neozdravené odrůdy.
    9. 5. 2017 15:51 Miroslav Čivrný
    Pane inženýre děkuji, čerpal jsem info z vaší nabídky česneku a chtěl jsem se jen ujistit že je to tak. U odr. Blanin II jsem nic takového nenašel,asi jsem se přehlédl.. 
    Jinak ještě jednou děkuji, Miroslav 

    Bezvirózní sadba

    9. 1. 2017 15:16 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Dobrý deň, chcem Vás poprosiť, či mi môžete upresniť pojem "bezvirózni sadba". V jednom videu som Vás videl hovoriť niečo o tom, že bezvirózna sadba sa nedá pestovať dlhodobo z vlastnej produkcie ale je potrebné ju meniť za novú sadbu myslím že každých 5 rokov najneskôr? Čo sa stane ak by som sadil napríklad Havran viac rokov? Ďakujem
    10. 1. 2017 6:59 Jan Kozák
    Po ozdravení se česnek postupně zpátky zamořuje viry, což má za následek snižování výnosů. Obecně platí, že vlastní sadbu můžete s úspěchem používat po dobu, kdy Vás uspokojuje výnos.

    Dotaz

    27. 1. 2016 9:40 Zakladatel vlákna: Marie Mašková
    Dobrý den,

    letos bych ráda začala s pěstováním česneku. Bohužel zatím nemám dostatek zkušeností. Chtěla bych se zeptat. U některých druhů máte napsáno "Na trh se bude dodávat bezvirózní sadba“ a u některých nikoliv. Můžete mi prosím říci co to znamená?

    Děkuji
    27. 1. 2016 11:11 Václav Kozák
    Dobrý den,
    česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

    Sázecí kolík

    29. 10. 2013 19:43 Zakladatel vlákna: Miroslav
    Dobrý večer,mám dvě otázky,první je že jsem tady někde v (dřívější diskusi))četl že na sázení není vhodný sáz.kolík?(údajně špatné zakořenění) Co, a jak používáte na sázení?Myslím pro pěstitele cca do 5ti kg.
    A druhá otázka je,jestli můžu vypěstovaný česnek od Vás použít jako sadbu,bez možné degenerace,případně nízkého výnosu.Děkuji Miroslav
    29. 10. 2013 19:55 Jan Kozák
    Sázení kolíkem je nejpracnější a pro česnek nejméně vhodný způsob výsadby. To proto, že podpučí není pevně spojeno se zemí, čímž se zpomaluje zakořeňování.
    Smyslem naší práce není každoroční obměna sadby u zákazníka, ale předpokládá se, že bude ještě několik roků přesazovaná. Tzv. bezvirózní odrůdy potřebují obměnu třeba už po třech letech, klasické odrůdy můžete při šťastné ruce při výběru sadby pěstovat celá desetiletí.
    29. 10. 2013 22:57 Hana Kopecká
    Dobrý den, to mě přivádí k dotazu proč tedy klasické odrůdy nahrazovat bezvirozními? Jsou opravdu natolik odolnější než "klasika" a vůči vlastně jakým zejména virům a "chorobám". Vím, že jste to tu už vysvětloval, ale bezvirózní odrůdy odolávají vůči jakým virům. Má napadení případnou "virozou" vliv na výnos, skladovatelnost, atd ?
    Naivně jsem předpokládala, že česnek nejčastěji napadají spíš hniloby, a pak škůdci jako houbomilka, vlnovník- úroda, hádátko atd. Ptám se asi hloupě, ale ráda se zas přiučím.
    30. 10. 2013 18:50 Jan Kozák
    Neptáte se hloupě, hloupé je nařízení EU, že nově registrované odrůdy musí být "bezvirózní". Ozdravování má smysl u některých odrůd, např. Japo II, Džambul. U nich se zvýšil výkon o stovky procent. Úplně bezvirózní česnek neexistuje, Tzv. bezvirózní odrůdy jsou ozdraveny povinně od jednoho viru (OYDV), dobrovolně i o některé další. Během pěstování dochází k opětovné infekci a snižování výnosu až pod úroveň, kdy se odrůda ozdravovala. Tyto odrůdy nejsou odolnější vůči ničemu v porovnání s klasickými odrůdami. Jejich udržování je finančně velmi náročné.
    30. 10. 2013 12:01 Tomáš Samek
    Stroužek prostě zapíchnu do země. Záhon je samozřejmě max. nakypřený a stroužky bez delších kořínků.

    bezvirozní odrůdy a "klasika"

    23. 10. 2013 15:53 Zakladatel vlákna: Hana Kopecká
    Dobrý den pane Kozáku, pan Štěpánek mě předběhl s obdobným dotazek. Z přehledu vašich odrůd jsem si sestavila ty "bezvirozní" a "klasiku". Můžete mne prosím případně opravit, chci si v tom udělat pořádek. Děkuji
    Bezvirozní sadba Benátčan, Džambul, Havran, Japo II, LAN, Zahorský
    "Klasika" Anin, Bjetin, Blanin, Jovan, Lukan, Matin, Mirka, Slavin, Vekan. Anton a Stanik jsou geneticky dané?
    děkuji mnohokráte
    Kopecká
    23. 10. 2013 21:01 Jan Kozák
    Bude oprava. Blanin se ruší a nastupuje za něj bezvirózní Blanin II. Odolnost vůči virózám není dána geneticky. Ozdravuje se v laboratoři pomocí tkáňových kultur.

    Klasická x Bezvirózní sadba

    21. 10. 2013 13:01 Zakladatel vlákna: Petr Štěpánek
    Dobrý den, pane inženýre. Mám na Vás dotaz. Zajímá mě,jaký je rozdíl mezi klasickými a bezvirózními odrůdami z hlediska postupné virové nákazy ( já pěstuji Slavin a Havran). Oba jsou zdravotně v pořádku, co se týká houbových chorob, mám je již několik let. Píšete, že u bezvirózních odrůd dochází k postupné reinfikaci viry a snížení výnosu. Takže to chápu tak, že můj Havran bude každý rok menší a menší. Jak je to ale tedy u normálních ,,nebezvirózních ,,odrůd ? Lze je sázet stále dokola ( pokud nebudou napadeny houbovými chorobami)? Letos mi Slavin narostl dost drobný, tak se rozhoduji, zda ho zasadit. Děkuji za Vaši odpověď
    21. 10. 2013 19:37 Jan Kozák
    Pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, pak můžete klasickou odrůdu pěstovat i desítky let bez snížení výnosu. U "bezvirózních" odrůd výnos postupně klesá. Ale i tento proces v závislosti na odrůdě a prostředí může trvat dva roky, ale i dvacet let.

    metodika pěstování

    14. 6. 2013 20:27 Zakladatel vlákna: Irena Klabíková
    Dobrý den, ráda bych se zeptala, kde jsem udělala chybu, před dvěma lety jsem pěstovala dvě vaše odrůdy. Bjetin a Benátčan. Obě jsem zasadila napodzim, Bjetin se mi daří pěstovat ve stejné velikosti a kvalitě, Benátčan mi však roste v "miniaturu". Kde dělám chybu? Díky za odpověď.
    15. 6. 2013 22:16 Jan Kozák
    Chybu jste neudělala. loňský rok byl špatný, nejlépe z toho vyšel právě Bjetin. Protože je Benátčan "bezvirózní" dochází u něj v běžném pěstování k opětovnému napadení viry a podle lokality dochází k různé intenzitě snižování výnosu.

    Hlávkování

    27. 5. 2012 21:37 Zakladatel vlákna: Petr Konopka
    Vrcholy s pacibulkami se odštipují ihned, jak se objeví květní stvol. Zpoždění má vliv na snížení výnosu --tak je psáno v  ,, pěstování ,,pokud však chci sadbu nesmím přenést virozu.Nevím jak--použiju-li nůž přenesu mízu a prsty ať dělám co chci vždy se potřísní a přenesu také.V rukavicích je to to samé a ještě nemotorné.Jak mohou pěstitelé hlávkovat třeba hektar - nechápu.Otírat nůž po každé paličce to taky nejde.Prosím o dobrou radu.Za což předem děkuji.
    Druhy dotaz--Na Bjetinu a Dukátu se objevují zálistky v počtu třeba čtyři slabé fousy cca 10cm dlohé a 2 mm široké taková štětka hned vedle stvolu, nebo o list níže.Pane Kozáku co to může být a je to velký problém??Není to na všech, ale na Bjetinu víc tedy zatím.
    Má každá odrůda přesný počet listů, nebo se počet mění podle sily rostliny?Děkuji za odpověď
    PetrK
    28. 5. 2012 21:46 Jan Kozák
    Pokud nepěstujete "bezvirózní" odrůdy, můžete pracovat s nožem a nic se neděje. Odrůda Dukát je nositelem latentních viróz, proto je vhodné po ní nůž desinfikovat nebo umýt. Tzv. bezvirózní odrůdy se vylamují - stonek se drží mezi dvěma prsty a otočením podle horizontální osy se ulomí. Asi by bylo vhodné tuto činnost nafotit a doplnit tím naše stránky (někdy mi však trvá od myšlenky k realizaci i několik let). Štětka, o které píšete, je fyziologickou poruchou, kdy se stroužek v cibuli dále dělí na malé stroužky. Co tuto poruchu vyvolává, není přesně známo. Myslím si, ale úplně jistě to nevím, že počet listů je v odrůdě stabilní, že na síle rostliny nezáleží. Tímto se prostě nezabývám.
    29. 5. 2012 23:04 Honzík Novák (ml.)
    Ohnout a tlačit k sobě ...
    29. 5. 2012 23:08 Honzík Novák (ml.)
    ... a když to lupne, tak jsou konečky dost daleko od prstů, aby bylo potřísnění minimální a protože nešaháme na ránu, tak k přenosu infekce nemůže dojít.
    29. 5. 2012 23:13 Honzík Novák (ml.)
    Na snímcích je Vekan

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne