Odrůda Blanin II byla ozdravena.
Připomínám, že „bezvirózní“ je odborný výraz označující materiál, který byl zbaven několika virů daných legislativou a pár dalších. Není zcela bez virů. Takový česnek neexistuje.

Dobrý den, bez obrázků asi ani pan Kozák nepomůže. Certifikovaná sadba odolnější nebude, bude přinejlepším před několika lety ozdravená, což nepomůže proti nové infekci.
Některé tradiční odrůdy mají výhodu, že se na nich virózy na pohled neprojevují. Ohledně setrvání virů v půdě se soudí, že běžné viry česneku nezůstávají. Nicméně se asi úplně neví o všech možných virech a viry, škodící na jiných rostlinách (TMV) v půdě mohou zůstat cca 2 roky za vhodných podmínek. Na některých místech u nás po zaniklém osídlení zůstal volně rostoucí česnek a tyto populace by mohly být velmi odolné vůči čemukoliv. Akorát je těžké o nich získat bližší informace. Virů v česneku byste se doma zbavila nejspíš jen kdybyste dokázala česnek přivést k tvorbě pravých semen.
Ohledně sklizně, pokud jde o virózu, je to jedno.
Nicméně v současném mokrém počasí se na mnoha pozemcích probouzí bílá sklerociová hniloba a tam to jedno není. Pokud Vám nějaká rostlina celkově žloutne, měkne, ohýbá se (to by mohly být ty neduživé)- zkuste ji vytáhnout.

Nemôže to byť rez-hrdza? zvyšok ako p.V. Kavka

O virózách jsme tady psali nedávno několikrát. Takže znovu opakuji: úplně každý česnek je virózní. Jde jen o to, jestli se viróza manifestačně projeví nebo jestli česnek vypadá jako zdravý. Česnek samozřejmě nechejte dozrát. Pokud se Vám celkově nezdá, tak ho nesázejte.

Protože příspěvek výše obsahuje několik nepřesností a problematika není dostatečně známá, zkusím to vysvětlit tak, aby to bylo srozumitelné pro všechny zájemce.
Svět je kompletně zamořen viry – vzduch, voda, neživé předměty, organismy; člověka a česnek nevyjímaje. Konkrétně na česneku parazitují desítky druhů virů. Velká část z nich není popsaná a jejich přítomnost se nijak netestuje.

„Bezvirózní sadba“ je odborný výraz, který označuje ty partie sadby (jako „partie“ se bere část produkované odrůdy, která má stejný rodokmen – pokud mají dvě balení česneku stejné číslo partie, znamená to, že byly celou dobu množeny společně), které byly zbaveny viru OYDV + volitelně několika dalších. To se dělá tak, že se v laboratoři pěstují nejmladší části rostliny, u kterých je menší pravděpodobnost, že již byly infikovány viry. V rostlinách se poté testuje přítomnost konkrétních virů. Povinně toho OYDV, což vyžaduje vyhláška, případně od dalších, které daného šlechtitele zajímají. Přítomnost ostatních virů se netestuje. Není to tak, že by rostlina byla zbavená úplně všech virů. To by bylo zřejmě neproveditelné, extrémně nákladné… a naprosto zbytečné.

Tyto vybrané ozdravené rostliny se neprodávají. Byly by velmi, velmi drahé a pro pěstitele naprosto k ničemu. Stejně jako u pacibulek by mu trvalo několik let, než by z toho vypěstoval rostlinu s plnohodnotnou cibulí, a do měsíce by mu nejspíš všechny uhynuly. Hlavně by po vyjmutí ze sterilního prostředí začalo nezastavitelně docházet k infekci.
Místo toho se rostlina pěstuje nejprve v laboratoři pod umělým osvětlením, později v izolacích tak, aby se zpomalila opětovná infekce, rostlina se namnožila, narostla a přizpůsobila se prostředí u zákazníka.

Mozaika na listech česneku není dostatečně prozkoumaná. Je zřejmě vyvolána více faktory. Mimo jiné záleží i na odrůdě. Například tzv. ruské paličáky mozaiku běžně nevytvářejí, i když jsou sebevíc zavirované. Pokud budete „bezvirózní“ česneky blízko neozdravených, jejich reinfekci výrazně urychlíte. To může být matoucí, protože laikovi se může zdát, že právě nažloutlá odrůda je více zavirovaná.

Ani v rámci jedné odrůdy nelze říct, že jedinec s výraznější mozaikou obsahuje více virů. Naopak. Po ozdravení jsou jedinci k mozaice náchylnější než po letech, kdy virů obsahují více. Ruské paličáky po ozdravení vytvářejí trochu odlišnou mozaiku taky. A ty krajové odrůdy zmíněné panem Kavkou se po zbavení OYDV budou chovat stejně. Tyto odrůdy nejsou vůči virům imunní, naopak jsou zavirované do maximální úrovně.

Ozdravení se provádí proto, že zvyšuje výnos. (Pochopitelně po letech, protože hned po ozdravení odpovídá velikosti rostliny z malé pacibulky.) Výnos se postupnou reinfekcí opět snižuje. (Dokonce se po čase snižuje pod úroveň, než kdyby se daná odrůda vůbec neozdravovala. To je důvod, proč se jedná o kontroverzní metodu. Už mnoho let nové odrůdy ozdravené být musí, jinak se nesmějí registrovat a prodávat.)

Samotné snížení výnosu však není přímým důsledkem mozaiky a s ní souvisejícím úbytkem chlorofylu. Je způsobeno jiným působením viru. (Pro přirovnání: aktuální koronavirus se u člověka může mimo jiné projevovat třesem rukou, přesto jeho oběti neumírají na klepání.) Odrůda s mozaikou je virem limitovaná úplně stejně jako ta bezpříznaková. Listová plocha u česneku je dostatečně dimenzovaná na to, aby toto žloutnutí nemělo limitující vliv.

Diskusi sleduji už několik let a podobné vysvětlení polopatě mi chybělo. Nyní některé odpovědi dávají větší smysl.

Nejenže není nic chemického proti virózám povoleno, ono také neexistuje nic, co by viry hubilo a přitom nezahubilo i hostitelskou rostlinu.
Jedna věc je jistá: neexistuje rostlina česneku, která by nebyla virózní, to prostě nejde. I tzv, bezvirózní česnek, který právě vyjde z laboratoře je virózní. Pouze některé druhy virů jsou v něm ve velmi malé koncentraci. Podle evropské legislativy musí být nově registrované odrůdy povinně ozdraveny od jediného viru a to OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ale i v tomto ozdraveném česneku tento virus, byť v malé koncentraci, je. Při dalším pěstování se koncentrace virů zase zvyšuje, proto je nutné častěji obměňovat sadbu.
Klasické odrůdy se neozdravují, jejich udržovací šlechtění směřuje k toleranci, která zaručuje držet takovou odrůdu v trvale dobrém výkonu.
Závěrem: proti virům se nesnažte bojovat, nezvítězíte.

"Bezvirózní" sadba je materiál laboratorně ozdravený od jednoho nebo i několika virů. Povinně musí být ozdraven od OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ozdravením se zvyšuje výnos.  Při dalším pěstování dochází postupně k reinfekci a tím i snižování výnosu. Nedá se předem stanovit, kolik roků můžete tuto sadbu dál používat. Záleží na tlaku infekce v dané lokalitě a v daných letech. Někdy pozorujete znatelné snížení výnosu už druhým rokem, jindy můžete být spokojen třeba pět let.
Naproti tomu klasické neozdravené odrůdy můžete, pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, přesazovat několik desítek let. Mezi tyto odrůdy patří Lukan, Jovan, Vekan, Stanik, Mirka, Matin, Anton, Bjetin.

Ďakujem za odpoveď.

Vážený pane Čivrný,
opakovaně lze sázet i odrůdy bezvirózní, k výraznému snížení výnosů vliem virů dochází až po několika letech. Nicméně je vhodné sadbu čas od času obměnit, někteří pěstitelé mění sadbu každým rokem, jiní vysazují opakovaně 2 - 3 roky, někdy i více. Záleží i na stavu půdy, v které je česnek pěstován.

Děkuji,můžu tedy z paličáků: Slavin, Jovan, Bjetin, Blanin  II, Mirka, Stanik a nepaličáků:Lukan, Martin, brát jako odrůdy "nebezvirózní", "neozdravené"


Ještě jednou děkuji. Miroslav 

Z tohoto seznamu je odrůda Blanin II bezvirózní, ostatní jsou klasické neozdravené odrůdy.

Pane inženýre děkuji, čerpal jsem info z vaší nabídky česneku a chtěl jsem se jen ujistit že je to tak. U odr. Blanin II jsem nic takového nenašel,asi jsem se přehlédl.. 
Jinak ještě jednou děkuji, Miroslav 

Po ozdravení se česnek postupně zpátky zamořuje viry, což má za následek snižování výnosů. Obecně platí, že vlastní sadbu můžete s úspěchem používat po dobu, kdy Vás uspokojuje výnos.

Dobrý den,
česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

Toto chce obšírnější odpověď. Připomeňte se, prosím, někdy později.

Určitě neuvědomila jsem si že, máte zrovna pořádně pilné období s rozvozem i odesíláním sadby. Připomenu se koncem měsíce a děkuji

Sázení kolíkem je nejpracnější a pro česnek nejméně vhodný způsob výsadby. To proto, že podpučí není pevně spojeno se zemí, čímž se zpomaluje zakořeňování.
Smyslem naší práce není každoroční obměna sadby u zákazníka, ale předpokládá se, že bude ještě několik roků přesazovaná. Tzv. bezvirózní odrůdy potřebují obměnu třeba už po třech letech, klasické odrůdy můžete při šťastné ruce při výběru sadby pěstovat celá desetiletí.

Dobrý den, to mě přivádí k dotazu proč tedy klasické odrůdy nahrazovat bezvirozními? Jsou opravdu natolik odolnější než "klasika" a vůči vlastně jakým zejména virům a "chorobám". Vím, že jste to tu už vysvětloval, ale bezvirózní odrůdy odolávají vůči jakým virům. Má napadení případnou "virozou" vliv na výnos, skladovatelnost, atd ?
Naivně jsem předpokládala, že česnek nejčastěji napadají spíš hniloby, a pak škůdci jako houbomilka, vlnovník- úroda, hádátko atd. Ptám se asi hloupě, ale ráda se zas přiučím.

Neptáte se hloupě, hloupé je nařízení EU, že nově registrované odrůdy musí být "bezvirózní". Ozdravování má smysl u některých odrůd, např. Japo II, Džambul. U nich se zvýšil výkon o stovky procent. Úplně bezvirózní česnek neexistuje, Tzv. bezvirózní odrůdy jsou ozdraveny povinně od jednoho viru (OYDV), dobrovolně i o některé další. Během pěstování dochází k opětovné infekci a snižování výnosu až pod úroveň, kdy se odrůda ozdravovala. Tyto odrůdy nejsou odolnější vůči ničemu v porovnání s klasickými odrůdami. Jejich udržování je finančně velmi náročné.

Stroužek prostě zapíchnu do země. Záhon je samozřejmě max. nakypřený a stroužky bez delších kořínků.

Bude oprava. Blanin se ruší a nastupuje za něj bezvirózní Blanin II. Odolnost vůči virózám není dána geneticky. Ozdravuje se v laboratoři pomocí tkáňových kultur.

Pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, pak můžete klasickou odrůdu pěstovat i desítky let bez snížení výnosu. U "bezvirózních" odrůd výnos postupně klesá. Ale i tento proces v závislosti na odrůdě a prostředí může trvat dva roky, ale i dvacet let.

Chybu jste neudělala. loňský rok byl špatný, nejlépe z toho vyšel právě Bjetin. Protože je Benátčan "bezvirózní" dochází u něj v běžném pěstování k opětovnému napadení viry a podle lokality dochází k různé intenzitě snižování výnosu.

Pokud nepěstujete "bezvirózní" odrůdy, můžete pracovat s nožem a nic se neděje. Odrůda Dukát je nositelem latentních viróz, proto je vhodné po ní nůž desinfikovat nebo umýt. Tzv. bezvirózní odrůdy se vylamují - stonek se drží mezi dvěma prsty a otočením podle horizontální osy se ulomí. Asi by bylo vhodné tuto činnost nafotit a doplnit tím naše stránky (někdy mi však trvá od myšlenky k realizaci i několik let). Štětka, o které píšete, je fyziologickou poruchou, kdy se stroužek v cibuli dále dělí na malé stroužky. Co tuto poruchu vyvolává, není přesně známo. Myslím si, ale úplně jistě to nevím, že počet listů je v odrůdě stabilní, že na síle rostliny nezáleží. Tímto se prostě nezabývám.

Ohnout a tlačit k sobě ...

... a když to lupne, tak jsou konečky dost daleko od prstů, aby bylo potřísnění minimální a protože nešaháme na ránu, tak k přenosu infekce nemůže dojít.

Na snímcích je Vekan