Skutečně to vypadá na bílou sklerociovou hnilobu. Napadené cibule bych vyhodil, chuť bych na ně určitě neměl. Nejčastěji se tato choroba dostane na pozemek sadbou česneku, cibulí sazečkou, kompostem z kompostáren, vlastním kompostem, přenosem infikované půdy na botách či nářadí. Někdy však žádná z těchto možností nepřichází v úvahu a zdroj nákazy je neznámý. 
Kolik půdy by se muselo vybrat, nevím, ale muselo by se to dělat velmi pečlivě, aby se při práci nedostala do okolí.
Před několika dny bylo v této diskusi uvedeno, že by mohl pomoci přípravek Rizocore.

Jako sadba se označuje ten materiál, který byl vypěstován v režimu zákona o oběhu osiva a sadby. Konzumní česnek je veškerý ostatní. Pro zákazníka to znamená, že dostává sadbovou kvalitu bez závažných chorob a škůdců. Kritéria sadby jsou dána vyhláškou. Když se producentovi sadby pomíchají vizuálně stejné cibule více odrůd, nesmí je prodat jako sadbu. Když se mu cibule rozpadnou nebo jsou příliš malé, nesmí je prodat jako sadbu. I kdyby to byli zákazníci ochotni koupit se slevou. Jako konzumní česnek lze s vhodnou cenovou politikou prodat ledacos.
Sadba je výrazně více limitovaná. Její distributor se nezodpovídá pouze zákazníkovi, ale i státu ve formě jeho úřadů. Musí kupříkladu evidovat, kterou partii sadby dodal kterému obchodu či pěstiteli, na kterých stanovištích byla všechny předchozí roky množena atd. Aby bylo možné určit, které partie je případně nutné stáhnout z trhu. Je přesně definováno, jak může prodej probíhat. Proto se při prodeji v pytlích sadba plombuje, malá balení musejí být v obalu, ve kterém bez nástrojů nelze cibule vyměnit atd. Distributor mimo jiné garantuje, že po celou dobu uvádění na trh se jedná o identickou odrůdu. Pokud by mu během toho odrůda zmutovala, nesmí ji prodávat.
Když se podíváte na bratrovu stránku na instagramu, uvidíte tam nějaké laboratoře, hromadu izolátů, všude milion cedulek. To není běžné vybavení, které se používá při produkci konzumního česneku. I když samotná technologie pěstování sadby a konzumního česneku je stejná, nejedná se o stejný produkt.
Pak je ještě jeden pohled na věc. Šlechtění nové odrůdy je velmi finančně i pracovně náročné. Nedávno se tu uvádělo, že na odrůdu to vychází cca milion korun, plus investice do uvedení na trh a do ozdravování po celou dobu, co je odrůda na trhu. To je financované z prodeje sadby. Aby šlechtění dávalo smysl, jsou odrůdy chráněné a držitel práv k odrůdě má nárok na licenční poplatky těch, kdo z jeho práce těží. Je dobré si uvědomit, že nákupem sadby přispíváte na její vývoj a udržování. Když odrůdu koupíte načerno nebo si pořídíte cibuli, kterou budete donekonečna přesazovat, sice ušetříte, ale je to na úkor ostatních. To je pak na svědomí každého.
Vrchol je, když pak někdo jde na veřejné fórum držitele práv k odrůdám referovat o tom, jak je skvělé pěstovat konzumní česnek, že odrůdu stačí koupit jednou v životě atd. Což se i zde pravidelně objevuje. Z mého pohledu se jedná o nebetyčnou drzost. (Zdůrazňuji, že se jedná o můj osobní názor.)
To se týká komerčně dostupných odrůd. U starých krajových odrůd je situace jiná. Ty v sadbové kvalitě neexistují. Jejich udržování je prospěšné, protože když taková odrůda zanikne, už ji nikdo neobnoví. Přitom by v budoucnu mohla být doceněna nějaká její vlastnost, která bude u ostatních chybět.

Dobrý večer pane Kozáku, škoda že jste to nenafotil, dost by mě zajimalo jak takový napadeny česnek hadatkem vypadá, který nejde od pohledu rozeznat od zdravého, nebo jestli by jste neměl foto jiného takové napadeného česneku hadatkem ,případně odkaz na stranky kde takové fotky jsou . Ja měl s nakupem sadbového česneku špatnou zkušenost, velké množství odpadu - vlnovník v pokročilem stadiu a fusarium - od jiné firmy. Tak jsem se vratil k tomu že většinu sadby si nechavam ze své urody a co pochybí dokoupim konzumním od pěstitelů , kde si pro něj dojedu a vidim co kupuju, a naštěstí jsem neměl ještě takovou zkušenost jako Vy s pánem z Mělnicka. proto moje otazka.  Ono má něco do sebe vybírat na sázení nadstandartní velikosti dané odrůdy česneku,  vzledem k tomu že většina chorobami napadenych česneků má napadený kořen  a skrze napadeny kořen do takových velikostí napadený česnek nedoroste, když už by se stalo že by nebyl rozeznatelny od zdraveho. 
   

Ten česnek není přemrzlý, ale naopak. Jinak je to krásná ukázka Waxy breakdown. Jak z učebnice. Viz např.: http://blogs.cornell.edu/livegpath/gallery/garlic/waxy-breakdown-on-garlic/

Našel jsem článek v NY Times: Stručně jde o reakci látek obsažených v buňkách česneku. Po rozdrcení česneku dochází k vzájemným reakcím těchto látek a vytvoření struktury podobné chlorofylu (zelené barvivo rostlin zodpovědné za počáteční fázi fotosyntézy). Přesněji jde o vytvoření tetrapyrolového "kruhu". A barevnost těchto struktur a jiných látek už je otázka na pomezí fyziky a fyzikální chemie, což je obsáhlé téma, ale mimo tyto stránky.
Odkaz na článek: http://www.nytimes.com/2006/12/06/dining/06curi.html

Vekan nepotřebuje jiné podmínky ve srovnání s jinými odrůdami. A chybu také neděláte.  Díval jsem se na náš Vekan a některý už také raší. Délka dormance (vegetačního klidu) záleží na odrůdě, ale i ročníku. Dokonce každý rok se pořadí jednotlivých odrůd, jak jim dormance končí, mění.

Cerny cesnek byl objeven v Korei.
Dela se ve specialnich masinkach, pri urcite vlhkosti a teplote (60-75C), po dobu jednoho mesice. Cesnek projde v machince Maillardovou reakci a po triceti dnech vytahnete cerny cesnek.
Cerny cesnek ma nizkou hladinu Allicinu, ale ma velke mnozstvi antioxidantu a sirovych slozek (zejmena s-allylcycteine). Vedci rikaji, ze cerny cesnek potlacuje cholesterol lepe a rychleji nez cersty cesnek. Rovnez jsem se docetl, ze nejaky Japonec po jednom tydny konzumace cerneho cesneku (0.5 hlavky denne), vylecil jeho Lupenku.
Struktura tohoto cesneku je gumova, chut nasladla s prichuti sojove omacky a trochou octu.

Já na chalupě skladuji česnek paličák ve zděné nevytápěné kolně, zavěšený ve svazcích. V Brně jej uchovávám v palicích uložených na suchém místě, bez přístupu přímého slunce v plátěném pytlíku zavěšený na otevřeném balkoně. Pokud jej po zmrznutí nechám přirozeně (bez zahřívání a přemísťování) rozmrznout, tak se mu nic nestane a používám jej až do jara resp. do další sklizně. V kolně jsou teploty cca o 5°C vyšší než venku -letos tedy cca -10°C a na balkoně až -15°C. Podstatou tedy asi bude pomalé, přirozené rozmrzání. Možná by bylo dobrá si to na malém vzorku česku vyzkoušet.
Ke skladování česneku jsem také vyslechl radu, že je možné jej skladovat jako kytice ve váze s dlouhými stonky a palicemi nahoře. Takto jej údajně lze skladovat přes celou zimu teple v kuchyni až do nové sklizně.

Stalo se mi to samé . Našel jsem to u odpadního česneku který jsem nechal na půdě přes zimu . Myslím si , že je to způsobené přemrznutím . U jiných česneků i stejné odrůdy jsem to nenašel .