Poznal jste to správně, jde o výtrusný prach.

A je to nebezpečné?

Není. To létá ve vzduchu všude. Pouze jste měl na chvíli v jednom místě silnější koncentraci.

Máte-li na mysli modrou hnilobu (Penicillium), tak se vysdkytnout může, ale výhradně na mechanicky poškozeném česneku, případně druhotně na odumřelém česneku, který byl původně napadnut např. fuzáriem. 

Vrchní suknice neporušené ale mezi stroušky bílá plíseň.Okamžitě jsem ho vyhodil.

Sice nevím, o co konkrétně jde, ale asi příčina nebyla v počasí.

Dva ze třech tisíc.Mám si dělat těžkou hlavu?

Dokonce bych řekl, že tu bude patogenů víc, ale podle frekvence výskytu by to neměl být problém.

Děkuji.

Není žádný problém. Psali jsme tady o tom před třemi dny.

Aha, toho jsem si nevšiml,  každopádně děkuji za ulevující odpověď :D

Tak to má správně být. Starý stroužek splnil svou vyživovací funkci a odumírá a na odumřelých pletivech se začnou objevovat saprofytické (neparazitické) organismy, které odumřelé pletivo rozkládají. Na snímku je nejvíce patrné Penicillium.

Dobrá informace. Párkrát jsem nad tím přemýšlel, co udělá původní stroužek, asi jsem vymýšlel všelicjaké teorie typu že se nějak vstřebá  - stáhne, a podobně, ale taková jednoduchá logická a pravdivá varianta mě nenapadla. :-D

Tady je vidět, jak je důležité některé dotazy doplnit fotografií. Ze samotného textu bych problém hledal jinde.
Ale co se tady stalo? Kořeny byly odstraněny i s částí podpučí hned při sklizni. V té době je podpučí ještě živé, uchytí se na něm spóry plísně (Penicillium). ale nevegetují. Počkají si do podzimu na dny s vysokou vzdušnou vlhkostí a začnou vegetovat. Mohlo to být i trochu jinak: kořeny i s částí podpuči byly odsatraněny až po usušení, ale dlouhotrvající vlhké období napomohlo k tomu, že podpučí plesniví. Penicillium není parazitická houba, je to saprofyt, znamená to tedy, že živé stroužky nenapadá. Může však způsobit další problém; v jeho okolí se zvyšuje vlhkost, což může mít za následek rozvoj parazitických organismů a tím i znehodnocení původně zdravých stroužků.
Když teď česnek uložíte do sucha, plíseň přestane vegetovat.
Aby se tomuto problému předešlo, je lepší nechat při čištění kousek kořenů, nezasahovat do podpučí.

Přesně. Jako vždy, trefil jste ,,hřebíček na hlavičku,,. Bylo to tak, jak píšete. Vzhledem k tomu, že sázím pro potřebu rodiny jen cca 300 stroužků, člověk se s tím mazlí, atˇ pěkně vypadá a nevědomky tomu vlastně škodí. Kořínky jsem dal pryč asi po měsíci, kdy už jsem si myslel, že je suchý. Asi i byl. Ale deštivý podzim k tomu přispěl.
Ještě na okraj. U jedné cibule se to přeneslo a znehodnotilo to tři stroužky, ale mokré oko jsem z toho neměl. Zbytek mně dycky vydržel až do nového. Díky Vám. To bylo nějakých fotek ze kterých jste různý problém identifikoval správně. Tedˇ když je člověk ,,česnekově,, vzdělaný je i škoda toho nechat. No mám to místo hospody :-) . Přeji Vám i Všem česnekářům hodně zdraví v příštím roce.   Zdeněk z Valašska.

Tak sklerocium tam bohužel zcela spolehlivě je. Zelená či modrá plíseň, tedy Penicillium není parazitická, žije na odumřelých pletivech.

Děkuji za potvrzení.

Problém z fotek nepoznám. Penicillium je tam až druhotně na odumřelých pletivech. Během týdne všechno skliďte.

Tady taky nechápu proč sklízet, vidíte velký problém s vodou?

Modrá plíseň na prvním snímku je Penicillium. Jeto saprofyt, roste tedy na odumřelých pletivech. Vyskytuje se i u zdravého česneku na přirozeně odumírajícím matečném stroužku. Tady je však viditelně poškozené (a odumírající) podpučí. Chorobu na druhém snímku sice nedokážu určit, ale je jisté, že taková rostlina uhyne.
Tož co včil? Viditelně hynoucí rostliny je dobré ze záhonu odstranit a zlikvidovat. Z takového porostu si nenechávat nic na sadbu.

Opět to oblíbené téma zdravé sadby! Nešťastný pan Petr zasadí sadbu od pána, kterému česnek hnil.... Zaděláváte si Petře na to, že si zaplísníte a zahnijete půdu na pár let dopředu. A co už teď? Fungicidy? Nebo vše pokroucené ven, do pytle a popelnice, a na pár let na to místo dát brambor nebo hrách. Nejde už o česnek, ale o Vaš pozemek! Zatr sakr. 

Vypadá to na primární napadení Fusariem, sekundárně se objevuje Penicillium (zelenomodrá plíseň).

Děkuji. 

Modrá hniloba (Penicillium) napadá neživá pletiva, není tedy parazitem, ale saprofytem. Objevuje se při zvýšené vzdušné vlhkosti na suknicích (slupkách), podpučí, hlavně však v místech mechanického poškození. Posledně jmenované bych pro konzum ani výsadbu nepoužil, pokud je Penicillium na sukniích nebo podpučí, není problém ani potravinářský ani sadbový.
A paní Blanko, použijte, prosím Vás, příště diakritiku (čárky a háčky nad písmeny). Bez ní je i slovenština degradovaná. A možná bych Vám pak ani neodpověděl.

Ďakujem veľmi pekne za Vašu odpoveď.

B) je správně.
J.S.

 Samozřejmě takhle nevypadají všechny stroužky, některé jsou úplně vyhnilé, některé mají pouze flíčky a většině nic není. 
Ale zajímá me jestli se to nemůže přenést i na ty kterým nic není. 

Dobrý den, pane Jakubále,
na stroužku na fotografii je Penicillium, nemusíte mít obavu, že by se plíseň přenesla na zdravé stroužky, neboť penicillium se živí odumřelými pletivy. Do stroužku se dostane až sekundárně např. po mechanickém poškození nebo otlučení.

Zelená plíseň (modrá hniloba, Penicillium) není parazit, ale saprofyt, to znamená, že žije na odumřelých nebo udumírajících pletivech. Našel byste ji i na zcela zdravých rostlinách, protože původní stroužek odumře. Zakrnělý růst má jinou příčinu, kterou však na dálku nemohu posoudit.

Listy žloutnou, protože kořeny nestačí zásobovat rostlinu potřebným množstvím živin, proto si je odebírá rostlina sama ze sebe.
Modrá plíseň (Penicillium) je saprofytická houba, to znamená, že žije na odumřelých částech rostlin. Vhodnější termín by byl neživý rostlinný materiál, protože se vyskytuje třeba na kompotech nebo marmeládách. A loňský stroužek už není živý, dochází k jeho přirozenému rozkladu.
Z toho plyne, že tyto dvě věci nemají žádnou souvislost.

Máte pravdu, ten "chrobák" je tam až druhotně, živí se odumřelými pletivy.
Na druhém snímku je patrné napadení houbou Botrytisa druhotně Penicillium. Odstraňování napadených rostlin z porostu by mělo být vždy základním ochranářským opatřením.

Pro přesné určení by bylo potřebné vyšetření v diagnostické laboratoři. Vrchol stroužku byl pravděpodobně napaden některým druhem z rodu Fusarium, Penicillium je až druhotným patogenem. Poškození stroužku u podpučí bylo už na konci vegetace. Mohl to být kořenohub zhoubný, ale i slimák.
S různě poškozenými jednotlivými rostlinami se občas setkávám. Pokud nejsem schopen sám určit příčinu a nemám ani možnost dopravy do diagnostické laboratoře, tak takovou rostlinu jednoduše zlikviduji, určitě ji v porostu nenechávám. Je to základní fytosanitární opatření, které dělali už naši předkové, kteří neměli ani laboratoře ani pesticidy.

Pane Kozak mel jste pravdu. Dal jsem cesnek pod mikroskop a videl jsem tam korenohub zhoubny (rhizoglyphus echinopus). Je mozno se jich nejak zbavit v pude? Dekuji.

Žádný způsob likvidace kořenohuba v půdě se dosud nenašel.

Zelená plíseň není bílá. Jedná se o Penicillium, které není parazitické, tudíž nepřechází na nepoškozené stroužky. Ale Rovral je proti němu stejně neúčinný.