Asi poškození fusáriem. Nepoužívejte na sadbu.

Vypadá to na Fusarium.

Je to jednoduché: zdravá sadba a nezamořený pozemek.

Na snímcích to sice není jasné, ale soudím, že tam máte bílou sklerociovou hnilobu.

Dobrý večer, to jsem bohužel tušil... Jen by mě zajímalo, jak je to možné, když záhon, na kterém je česnek vysázen, ležel několik let ladem a česnek na něm nikdy předtím nebyl. Sadil jsem 1. a 2. 12. 2012 při -6 st. C, mořeno Sulka + Rovral. Mám 10 odrůd, výskyt nahodile u všech. U napadených rostlin je nať seschlá, při pokusu o vytažení zůstává cibule v zemi, stonek se snadno odtrhne. Kde by mohla být prosím příčina?
Děkuji za info, R. Fleischmann

Velmi často se to stává na pozemku, který byl v minulosti zaplaven. Setkal jsem se však i s případem, kdy byla zoraná louka na svahu a sklerocium bylo rozptýlené po celé ploše, rovněž u více odrůd jako u Vás. Jak se tam mohlo dostat, zůstalo záhadou.

Mám možnost vidět hodně česnekových porostů našich i jiných odrůd. Letos je skutečně zvýšený výskyt fusáriové hniloby, což je asi způsobeno průběhem zimy, ale čím konkrétně, to asi někdo není schopen určit. Pokud pěstujete česnek na konzum, není nutné dělat žádné zvláštní opatření. Když už berete něco na spotřebu, dávejte přednost horším rostlinám. Bude-li cibule spíše nevábná, tak ji zlikvidujete. Je třeba vědět, že Fusarium patří do běžné půdní mikroflóry, takže je v půdě po bramborách i po trávě.

Děkuji mnohokráte za odpověd zařídím se podle toho. Vidíte ani jsem si neuvědomila, běžný výskyt fuzária v půdě

Pravděpodobně se jedná o fusáriovou hnilobu. Viz níže. "Červíčci jsou tam až druhotně na odumřelých pletivech.

Spíš bych se snažil o dezinfekci pozemku dusíkatým vápnem. Semenem svazenky se sklerocium nepřenáší.

Tak poraďte jak rychle se toho zbavit,četl jsem když je výskyt tohoto napadení nedá se už česnek pěstovat.

Stoprocentní jistotu nebudete mít ani u jednoho z uvažovaných řešení. Myslím si, že použití dusíkatého vápna bude levnější i jistější než výměna zeminy. Po sklizni se dusíkaté vápno zapraví do půdy, je-li sucho, tak se zavlaží, a překryje nepropustnou fólií asi na měsíc.

Zamokření mohlo podporovat nějakou chorobu, ale z Vašeho popisu ji neidentifikuji.

Tak to je jasné fusárium. Jediné, co můžete teď udělat, je prokypření půdy. Nejlepší by bylo úzké hluboké proškrábnutí.

Moc Vám děkuji za rychlé odpovědi.

Postříkejte vše. Česnek můžete konzumovat i použít na sadbu. Choroba se sadbou nepřenáší. Protože se rez neobjevuje každoročně, považuji preventivní ochranu za nevhodnou.

Možno použít fungicid Ortiva, ale hned při prvních příznacích. Už je patrně pozdě, účinek nebude žádný nebo minimální. Ale jíst se může, napadené jsou listy, takže ani případné mykotoxiny se do cibulí nedostanou.

Děkuji za odpověď.
Mohu z takového pole z řádků, které jsou cca 5m od těchto rostlin a vizuelně jsou úplně v pořádku použít sadbu?
děkuji Beran

Dobrý den, mám zkušenosti se sclerociovou hnilobou - je velmi nebezpečná, na zamořeném pozemku nelze česnek pěstovat moc let, kolega se tam vrátil snad po 10 letech a česnek odešel úplně všechen. Pak si koupil nový, dal ho na jiné záhony, ale opět tak třetina odešla na tuto chorobu. Pak mě požádal, jestli by si tento svůj "zamořený" česnek nemohl dat ke mně, na zahradu, nechci se s ním hádat a tak sem mu to umožnil /svůj pěstuju na poli jinde/. A stejně jako já, měl všechno zdravé. Většinou se totiž tato choroba projevuje v určitý čas,zničí zasažené rostliny a dál už ten rok nepostupuje. Pak ale nadělá velkou paseku při opakované výsadbě česneku klidně za mnoho let, proto podle mě lze bez obav sadbu použít, ale samozřejmě na jiném pozemku. Podle mě není příčinou jak už píšu poněkolikáté ani tak tolik tohle mokro, ale hnojení. Pokud je půda v normálním výživném stavu, stačí opravdu buďto česnek nehnojit vůbec, nebo jen málo - klidně zjara při okopávání jen půl kila cereritu na ar - hlavně žádný ledek - takové sou mé zkušenosti.

Souhlasím tak z 10 %. V žádném případě uvedený materiál znovu nesázejte.

Na prostřední cibuli jsou typické příznak bílé sklerociové hniloby. Je to samozřejmě fotka, tak netvrdím, že je to stoprocentní, ale moc pochybností nemám.

Děkuji za odpověď. dá se s tím ještě něco dělat? a myslíte že je to způsobeno tím neustálým deštěm?

Ano mám taky takový problém a nevím co s ním je.

Hlavně pomůže pozdní výsadba. Ale dezinfekce dusíkatým vápnem je jedno z nejlepších opatření, které můžete pro česnek udělat.

Nejsem z těch snímků dost chytrý, ale zdá se mi, že je tady napadení fusariem. Tyto rostliny pravděpodobně uhynou.

Asi je to skutečně čerň, správně sazovitost česneku. Je tam pouze druhotně na odumřelých částech listu. Odumřelé špičky můžete odstranit, nic tím nepokazíte, ale za nutné to nepovažuji.

Děkuji za odpověd, jsem ráda, že to není nic vážného. Zkusím při odstranování vyfotit. Předpokládám,že sazovitost se objevila v důsledku dlouhodobého deště vysoké vlhkosti. A skutečně to vypadá jako rozsypané saze. Momentálně mě znepokojuje zamokření pozemku, ale to musíme počkat je na slunce a věřit ve slepšení počasí

O infikovanou sadbu se jistě jednalo, výraz nekvalitní bych nepoužil. Uvádí se, že prokazatelný přenos virové infekce je přes mšice a při mechanickém poškození, např. nářadím při hlávkování. Proto je lepší květní stvoly lámat. Vliv na výnos může být nulový, ale i zásadní. Konzumovat ho můžete. Úplně bezvirózní česnek neexistuje. Ozdravení se dělá pouze v laboratoři.

Na toto téma se už delší dobu chystám napsat článek, ale ještě to bude asi dlouho trvat, než tak učiním. Virus byl už v sadbě, pro další výsadbu vyberte rostliny bez příznaků mozaiky. S ostatními odrůdami si nedělejte starosti.

Tuším v tom bílou sklerociovou hnilobu. Více viz česnek v otázkách, rubrika choroby a škůdci, otázka "Listy česneku žloutnou, stonek měkne, je na něm bílý povlak, cibule černá a rozpadává se. Proč?"

V jakém rozsahu máte škody
určitě jste určil chorobu správně jako sclerocium, nešlo třeba jen o čerň?
za jak dlouho následuje na stejném místě česnek po česneku
jak likvidujete podezdřelé nebo uhynulé rostliny.
???

Díky za Vaši reakci, škody po použití Rovralu jsou určitě tak do 10 kusů z celkových 200 kusů, před čase, kdy nebyl nový Rovral k sehnání, resp. na trhu, tak škody byly cca 30 kusů i více. česnek po česneku mám za 4 roky. Likvidaci provádím buď když cibule česneku není příloš poničená, tak houbový povlak omyji na jiném místě, kde se nic nepěstuje a na slunci osuším a pak na rychlou spotřebu. Když je cibule už moc poničená, spálím.

Ale podle všech znaků asi nikoliv sclerotium cepivorum.
Pokud by jste se takhle choval při výskytu sclerotium cepivorum tak ani Rovral nepomůže a postupně si zamoříte celou zahradu.
Zkuste si udělat plánek zahrady a zakreslovat si tam v jednotlivých letech "problémy". Pokud takový obrázek jste schopen vložit sem jako přílohu, mohu já nebo pan Ing. Kozák problém identifikovat přesněji. Připomínám, že sclerotium cepivorum při napadení vytváří velmi ostře ohraničená ohniska, která dostanete "jak přes kopírák" v následujících letech v ostatních cibulovinách i česneku.

Děkuji za Vaši radu, skutečně to nějaká houba bude a jedině dobře, že to nebude sclerotium, ikdyž napadená rostlina vypadá přesně tak, žloutnou listy a cibule je celá bílá, jako na fotografiích Ing.Kozáka. Záhony před výsadbou dezinfikuji dusíkatým vápnem, mořím Rovralem, tak budu letos zvědav, jak to dopadne. Díky, zahradu budu monitorovat.

V ČR je na S.C. povolen přípravek ORTIVA. Ale to co opravdu funguje povoleno není: Je to Folicur 250, Horizon 250, Orius 250. Tři názvy pro jednu účinnou látku tebuconazole ze skupiny triazolu. Jedná se o jeden a ten samý prostředek, jen pod jinými názvy. Mimochodem likviduje i Fusarium (česky Srpovničku). Moření: 1%, 2 až 3 hod + smáčedlo. Postřiky max. 2x 0,1% až 0,2%, odstup 30 dní, OL=35 dní /španělský předpis/.
Nutno přidat min. 0,2% koloidní síry (Sulikol-K) kvůli vzniku resistence patogena.

Rovral nefunguje ani na S.C., ani na Fusarium. Existuje ještě jeden, samozřejmě v ČR nepovolený přípravek na česnek - TOPSIN M, a je jedno, zda kapalný nebo WP. U nás je k dostání ve velkém, v Polsku i v malém balení. Ten na S.C. funguje tak, že omezuje, ale nepotlačí úplně. Fusarium potlačí úplně.
Abych nebyl podezírán, že jsem chemický Alí, tohle já osobně nepoužívám. Jedná se o zkušenosti známých, kteří nemají takové zábrany.
Jinak zastávám názor, že mohu mořit tvrdou chemií, ale pak postřiky za vegetace musí být vzhledem k residuím velmi mírné. Sulikol-K, Solfatan, Burgundská jícha (před léty Bordóská), hypermangan a jód (JODONAL-B na desinfekci chirurgických nástrojů)
Jen na houbomilku resp. Květilku (vyžírá parenchym) nutno použít nějaký ten pyrethroid nebo organofosfát, bohužel.

Díky za radu, Horizon 250 mám na moniliozu tak to vyzkouším, hypermangan a sulikol také, tak uvidíme.

Pokud budete česnek (nebo cokoli) ošetřovat chemickým postřikem, je nutno dodržet koncentraci a zároveň doporučené množství postřikové kapaliny. T.j. je-li v návodu předepsáno 1l/hektar, pak na ar (100 m2) je třeba použít 10 litrů jíchy v koncentraci 0,1%. Druhou věcí je ochranná lhůta. Já osobně OL násobím vždy nejméně dvěma. Jistota je jistota a nemíním požívat nějaká residua. Těch mám z hypermarketů dost. T.zv. "tvrdou chemií" také většinou poškodíte půdní organismy. Např. chvostoskoky a podpoříte si únavu půdy.
Jinak hypermangan je jen mírná desinfekce, a pokud s tím polejete cokoli, tak to odpuzuje navíc mšice. Pokud je na rostlině už máte tak budou sát vesele dál.
A končím, abych tady nebyl chytrej jak rádyjo, nebo jako Honzík Novák (ml.)

Rád jsem si přečetl Vaše názory a rady.

Nyní se ptám, jaký máte názor na babskou radu, která navrhuje "provést výsev zeleného hnojení složeného z hořčice a cibulového semínka".
Zdůvodnění se opírá o to, že klíčící cibule probudí spící sklerocia a protože zaorání porostu následuje dříve než tvorba plodnic s novými sclerocii, tak konkurenční saprofytické bakterie likvidující zejména hořčici převládnou a zlikvidují spolu s vlastní potravou i poškozená mycelia patogenní SC.

Nemám názor na věci, která jsem osobně, nebo někdo z mého okolí nevyzkoušel, pokud možno opakovaně.
A za druhé, jsem pouhý malý pěstitel amatér, pravda, již od roku 1965.
a za třetí, rozlišuji česnek trojího
druhu s jednou podmínkou:
Podmínka, skladovatelnost musí mít česnek do června roku příštího.
Druhy česneku:
1) hmotnost očištěné usušené (po 5 týdnech sušení)palice s hmotností 100g a více nazývám česnek.
2) hmotnost 80 až 100 g, nazývám spotřebák.
3) hmotnost pod 80g nazývám chcípák.
Co byste taky čekal od amatéra.

Správně má být:
1 litr (prostředku)/1000 litrů (vody) na hektar.
Samozřejmě že napsat 1l/ha je pitomost. A Odvozovat z toho že to je 0,1% koncentrace a na ar že je potřeba 10 litrů takto nelze.
Pochopitelně moje blbost.
tedy správně: 1l/1000l na hektar

Rovral na Sclerotium určitě nepůsobí a mám pochybnost i o účincích níže uvedených přípravků. Určitě funguje použití dusíkatého vápna jednak na postiženém místě, jednak také před výsadbou česneku. Aby byl účinek co nejvyšší (ale ani tak nemusí být 100%) musí být dusíkaté vápno zapraveno do půdy, musí být dostatečná vlhkost (dá se zalít) a co nejvyšší teplota. Ošetřená plocha se pokryje neprodyšnou fólií.

... zařadit cokoliv na bázi tebuconazole do mořící lázně nemá smysl, protože ten působí na aktivně rostoucí mycelia, na klidovou formu sclerocia nepůsobí. Problém aplikace tedy spočívá v tom, jak jednoduše spolehlivě probudit spící SC abychom ji v druhém kroku mohli zasáhnout méně agresivní (či dokonce selektivní) chemií.

Dusíkaté vápno, potažmo kyanid, půdobí i na problematickou infekci půdy ve formě spících sclerocií.

Ono pane Nováku juniore, je to složitější. Někdy okolo roku 2000 se rozmohla u jednoho mého známého na pozemcích bílá plíseň (S.C.). Zničila cibuli, česnek i některé cibuloviny či hlízové květiny.
Takže co s tím? I nalezli jsme Folicur 250 (tehdy nikoli ew ale ec) I zakoupilo se v Mnichově a bádalo se. Němci měli návod pro cibuli, ale nikoli pro česnek. (Asi německý antisemitismus) I bádalo se dále a nalezli jsme X-návodů na česnek pro Folicur 250 po celém světě. Pravda, trochu se lišily. Ale všechny návody uváděly moření stroužků + postřiky, koncentraci a periodicitu. I postupovalo se přesně, zdůrazňuji přesně podle návodu španělského. Stejně tak se postupovalo s cibulí a hlízami (cibulemi) květin. A ejhle, po asi 5 letech soustavného používání Folicuru, sclerotium nevydrželo a zmizelo, asi odešlo do pryč. Další moření až do dnešních dnů (7 let) není potřeba. Takže pro amatéry, je rozhodující zbavit se problému a nikoli nějaké teoretické pindy.
A mimochodem, před asi 30 lety existoval zaručený prostředek na cokoli a proti čemukoli. Jmenovalo se to NEMATIN a byl to 30% formaldehyd. Sice název říkal, že je to na likvidaci háďátka, a desinfekci půdy, ale vyvraždilo to v pohodě od bakterie přes žížaly po krtka, zničilo plísně i spory v půdě a zničilo to plevely od žabince po 30 let starou jabloň, pokud byla blíže desinfikovanému místu.
S pozdravem J.K.

Nejsem rostlinolékař, ale této informaci nevěřím.

Kuprikol Vám nepomůže, proti rzi je možné použít (asi) jedině přípravek Ortiva, ale buď preventivně nebo ihned po objevení. Asi už ani on Vám nezabrání v šíření choroby. Na konzum tento česnek použít můžete, rez se sadbou nepřenáší. Většinou však je sadbová kvalita ozimých odrůd vysázených na jaře dost problematická. Někdy totiž ani do termínu výsadby nevydrží. To se netýká odrůd Mirka, Benátčan a Japo II.

Dobrý den. Jaký je rozdíl mezi sadbovým a konzumním česnekem je podrobně napsáno na stránce Česnek v otázkách.

Po přečtení článku jsem nabyl dojmu že když si seženu sadbu od někoho kdo na pozemku sklerociovou hnilobu nebo háďátko zhoubné nemá tak vlastně akorát platím vysoké licenční poplatky navíc jinak je to ta samé že?

Máte pravdu až na jednu velmi významnou maličkost. Už několik let říkám, že existuje v ČR maximálně deset lidí, kteří se podívají a vidí: na první pohled rozpoznají háďátko či bílou sklerociovou hnilobu. Pan Ing. Pavel Havránek, CSc. loni zemřel, takže jich zbývá maximálně devět. Nevěřte tomu, že mezi ně patří i osoba, která Vám tuto "sadbu" nabízí. A ještě jedna drobnůstka: veškerá sadba uváděná do oběhu musí být pěstována v režimu zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.

Plíseň bramborová česnek nijak neovlivní. Přesto aplikace dusíkatého vápna jako dezinfekčního prostředku není mará.

Konečně se mi podařilo, musel jsem zkomprimovat.
Mohl bych Vás požádat o Váš názor, co je špatně?
Již 2. rokem je česnek vždy ke konci vegetace napaden, vyskytují se na jeho stroužcích cca 10 mm dlouhé housenky, larvy, které mají po celém těle nožičky. Mezi jednotlivými stroužky se tvoří praskliny, rostliny usychají, viz foto. Jak se proti tomuto škůdci bránit a zda napadený česnek již raději sklidit?
Děkuji za Vaši odpověď.

Česnek určitě skliďte. Myslím, že uvedený "škůdce", je tam druhotně, primární bude něco jiného, ale fotka toho moc nenapověděla. Možná sazovitost, možná bílá sklerociová hniloba, možná ...

Podle Vašeho popisu by se o sklerocium jednat mohlo. U Lukanu jsem ještě pacibulky neviděl, pokud by tam skutečně byly, pak jsou stoprocentně zdravé, použitelné pro další množení.

Sklerocium tam také nevidím, spíš by to mohlo být fusarium. V tom případě vybírejte sadbu ze zdravé části porostu.

Dobrý den,stále rozmýšlím,jestli už ten Vekan sklidit nebo ne,dnes jsem nafotil celý pás od záčátku do konce po 5 metrech a mám na Vás ještě pár otázek:
1) podle fotek - sklízel byste už? A všechny rostliny nebo postupně jen ty nejvíc žluté (s tím,že mají být zase od soboty horka)?
2)Původně jsem chtěl nechat 90% Vekanu na sadbu,ale nedokážu odhadnout,jestli to žloutnutí je nebo není fuzárium,ty nejvíc žluté mají na povrchu takovou tmavou slupku,která jde lehce sloupnout. Co myslíte? Ty žluté rostlinky na fotce jsou vytrhnuté z různých částí porostu.
Děkuji Vám za odpovědi.

Ty ostatní fotky jsem omylem zařadil na začátek diskuze.

Pane inženýre posílám další fotky toho podle Vás napadeného česneku chtěl jste foto ještě z boku.Zároven zasílám i česnek který jsem schválně vytáhla není ještě dozrálý ovšem nevytahovala jsem ho všechen,ale udivuje mně,že je na stejném místě jako ten nakažený a vypadá dobře.Co radíte vytáhnout ten nenapadený všechen a nebo jej ještě nechat dozrát?Jinak díky za odpověd.Liba

Sice jste dodala docela dobré fotky, stejně nejsem dost chytrý. Ale určitě nejsem v tomto případě ani optimista. Doporučuji napadené rostliny vytrhat a ještě k tomu přidat zdánlivě zdravé rostliny do vzdálenosti půl metru od napadených. Pokud se dá něco využít v kuchyni, tak to samozřejmě nevyhazujte. Odpad nepatří do kompostu ani do biologického odpadu, který svážejí obce. Likvidujte to na skládce nebo někde v lese, odkud se infekce nebude šířit.

Moc Vás nepotěším, spíše poděsím. Máte tam asi bílou sklerociovou hnilobu. Teď bude vlhko a teplo, choroba se bude dál šířit. Napadené rostliny a ještě kousek dál vytrhejte, neotřepávejte zeminu, dávejte do kyblu nebo plastového pytle a vyneste do místa, odkud se nemůže šířit (do nějakého remízku, do lesa apod.). Určitě to nepatří do kompostu ani do biologického odpadu, která sváží obce. Choroba napadá mimo česnek i pór a cibuli. Přenáší se sadbou a zeminou (třeba na nářadí či obuvi). Pozemek je zamořen na víc než deset let. Já doporučuji infikovaný pozemek zatrávnit a ať ho znovu začne obdělávat následující generace. A z takového porostu si neponechávejte nic na sadbu.

Spíše se jedná o interakci více virů. Doporučuji tyto rostliny brát postupně z porostu na spotřebu, pokud je nestačíte včas spotřebovat, tak je označte, abyste je na podzim nepoužil k nové výsadbě.

Zaoráním hořčice se sice budou v půdě uvolňovat kyanidy, ale ve velmi nízké koncentraci. Relativně spolehlivé je dusíkaté vápno, viz včerejší diskusi.

Mně se to jeví také tak. Pokud jste letos česnek zaléval (nebo u Vás dost pršelo), mohla nákaza pocházet ze sadby. V opačném případě už byla v zemi (mohla se tam dostat někdy dřív z cibule sazečky nebo česneku).

Dobrý den,
Děkuji za odpověď, takže ty rostliny napadenou touto hnilobou, bude určitě nejlepší vytrhat a uvidí se jestli se to přenese i na další rostliny. Říkám to tak správně?

Můj osobní názor a zkušenost, Je třeba pracovat, velice pečlivě, abyste omezil možnost kontaminace v okolí a neroznesl infekci jinam. Já jsem volila loni po napadení cibule tento postup. Rostliny celé opatrně vytahat, dát na igelit, zlikvidovat spálením, ze záhonu pečlivě odstranit i kořeny. Následně jsem aplikovala důsíkaté vápno, zalila, záhon přikryla folii a nechala tak měsíc zakryto.
Následně jsem česnek na podzim sadila co nejdál od místa. Letos jsem si vyhradila speciální záhon na cibuli a porek co nejdál od toho kde ted i v budoucnu budu pěstovat česnek. Sama mám omezené možnosti a tak se snažím o minimalizaci rizika.

Pane Kozáku, omlouvám se že vám do toho zase kecám

Nemusíte se omlouvat, paní Hanko, já Vás snad jen doplním. Při odstraňování napadených rostlin pokračovat ještě aspoň půl metru do zdánlivě zdravých. Napadené rostliny můžete spálit (ale špatně hoří), vynést někam do lesa nebo do remízku, kde je jasné, že se tam nic pěstovat nebude ani se to odsud nijak neroznese. Určitě je nedávejte do biologického odpadu, který se kompostuje a pak je riziko, že se nákaza dál rozšíří s kompostem.