Díky za obsáhlou látku k zamyšlení k boji s vlnovníkem. Abych pravdu řekl, ten naprosto minimální podtlak od vysavače mě velmi
překvapil, myslel jsem, že bude potřeba jít podstatně níže. Proto bych měl pár oblastí k zamyšlení:
a) Podtlak 0,13barů od nejlepšího vysavače odpovídá změně nadmořské výšky cca 1300m. Pokud by šlo pouze a jenom o ten podtlak, tak by to znamenalo, že stačí česnek naložit do kufru, zajet s ním na hory na lyžovačku a po návratu mám po vlnovníku. Nebo jinak řešeno, ve vyšších polohách vlnovník nepřežije. Tomu samozřejmě nevěřím.
b) Nespočívá obdobný boj s roztoči tím, že se z peřiny v pytli vysaje vzduch a roztoč se udusí a možná i rozmačká působením atmosférického tlaku na pytel? Pak by primární prostředkem nebyl mírný podtlak, ale vysátí vzduchu - splasknutí pytle, ve kterém toho vzduchu moc nezůstane na dýchání a mechanické rozdrcení roztoče.
c) Pokud by to bylo na tomto principu, tak mírný podtlak v nádobě moc nepomůže, pořád tam toho vzduchu zůstane hodně - není zde efekt splasknutého pytle. Není zde žádné mechanické působení na vlnovníka - rozdrcení.
d) Původně jsem přemýšlel o podtlaku alespoň 0,8 barů - to by +-dokázal kompresor z ledničky. Nebo přímo vakuová vývěva, tam už se lze dostat na 0,99baru. Co by to udělalo s česnekem nevím. Při takto velkém podtlaku už v nádobě moc vzduchu nezůstane a navíc už by mohl začít skutečně fungovat vlastní podtlak na vlnovníka.
Tímto nechci tento postup zatracovat. Spíše pátrám a přemýšlím o tom, co primárně při vašich pokusech vlnovníka zahubilo. Když by se
přišlo na ten primární element, mohl by se tento postup optimalizovat pro co největší účinnost. Po letošní úrodě mohu otestovat i s vakuovou vývěvou a maximálním podtlaku kolem 0,99baru - vliv na vzejití sadby, vliv na skladování, chuť,…