Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Fuzáriová hniloba Zpět na diskusi

    Sucho?

    15. 6. 8:49 Zakladatel vlákna: Miroslav Čivrný
    Dobrý den, je stav několika česneků zapříčiněn suchem? Děkuji. 
    1
    15. 6. 15:08 Jan Kozák
    Suchu bych tento problém nepřičítal. Spíš bych tipoval Fusarium. Určitě je tam i čerň.

    vlnovník česnekový

    26. 11. 2018 21:11 Zakladatel vlákna: Vitezslav Dotzauer
    Dobrý den všem
    mám technický dotaz a to co udělá podtlak s našim uskladněným nebo i sadbovým česnekem?Jde o to že roztoče zabijí i podtlak.Mám vysavač co má
    zabijet roztoče v peřinách a to po minimálně 30 sec. v  igelitovém maximálním podtlaku.
    Na česnek menší igelitový pytel a nasadit ponožku na hubici vysavače a provést v igelitu podtlak.Ale co to udělá s česnekem?
    A co třeba na vlnovníka zkusit CO2?Během krátké chvíle cca 3 min. by se měl udusit nebo 10 min?Poradí někdo prosím jak na tu skladištní bestií?
    A co ionizační záření ÚV lamp? To už bude na česnek asi opravdu dost gargantuovské  zatížení/popálení.Nebo sirné knoty zapálit ve skladišti?
    Savo nebude to pravé ořechové a pak jen slivovice a to by mohlo fungovat.
    Alkohol by roztoče zabijet mohl a co starý dobrý hypermangán Mn2O7 ?
    27. 11. 2018 0:55 Jan Kašpar
    Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"
    27. 11. 2018 20:32 Jana Kopecká
    Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji
    27. 11. 2018 22:13 Martin Perníček
    Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.
    28. 11. 2018 10:28 Jana Kopecká
    No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.
    28. 11. 2018 16:56 Jan Kozák
    Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
    Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.
    29. 11. 2018 9:07 Jana Kopecká
    Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam
    30. 11. 2018 0:30 Jan Kašpar
    Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.
    30. 11. 2018 12:05 Jan Kozák
    My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.
    30. 11. 2018 17:16 Jan Kašpar
    Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...
    1. 12. 2018 8:45 Jozef Sisak
    Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?
    1. 12. 2018 17:31 Jan Kašpar
    Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
    dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.
    rozdíl jednoho roku.
    1. 12. 2018 20:33 Jakub Kára
    Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji
    2. 12. 2018 11:53 Mirek Polanský
    Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.
    2. 12. 2018 13:43 Jan Kašpar
    Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
    Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.
    2. 12. 2018 17:46 Mirek Polanský
    Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.
    3. 12. 2018 8:37 Novák Ladislav
    Dobrý den,postřik 6 až 7 litrů na 10 m2 to už by bylo jednodušší použít konev,ale to už potom není postřik ale zálivka.Je nutné použít postřikovač.Pane Kašpar za všechny návštěvníky diskuse děkuji za hodnotný příspěvek.
    3. 12. 2018 9:09 Jan Kašpar
    Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.
    3. 12. 2018 12:33 Novák Ladislav
    Mockrát děkuji za odpověď.
    4. 12. 2018 19:15 Jozef Sisak
    Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

    Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

    ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

     pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
    sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.
    4. 12. 2018 23:19 Jan Kašpar
    Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....
    6. 12. 2018 9:55 Václav Kozák
    Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

    Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
    dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
    vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
    prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
    biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

    Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
    letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
    by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

    Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
    nevyskytují.

    Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.
    6. 12. 2018 16:31 Jan Kašpar
    Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
    2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
    4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
    5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
    Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
    Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.
    6. 12. 2018 19:21 Václav Kozák
    Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
    1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
    2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
    3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
    4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
    Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.
    8. 12. 2018 14:35 Jan Kašpar
    Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
    1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
    Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
    2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
    3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
    4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 
    13. 12. 2018 19:07 Josef Polívka
    Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka
    15. 12. 2018 13:24 Jan Kašpar
    Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"
    20. 12. 2018 19:58 Jan Kozák
    Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
    Tož tak:
    Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
    Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
    Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
    Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
    (Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)
    29. 1. 18:51 Jan Kašpar
    Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
    1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
    časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
    lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
    nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
    Naposledy to odskákali dinosauři...
    2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
    s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
    Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
    Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
    Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
    tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
    čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
    je to opravdu rostlinolékař.
    3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
    chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
    v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
    státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
    předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
    odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
    jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

    Dotaz

    11. 11. 2018 13:39 Zakladatel vlákna: Lucie Teufelova
    Dobrý den. 
    Před dvěmi měsíci jsme prodali česnek a dnes nam ho pan reklamovat,že má hadatko... Můžete mi prosím poradit? Jestli je to možné,když byl.cesnek pri prodeji krásný!
    11. 11. 2018 16:38 Mácha Zdeněk
    Dobrý den. Po dvou měsících si myslím,že je to docela od pána nefér. Pokud byl při prodeji v pořádku a pán byl spokojený,tak není co řešit. Tohle měl pán řešit hned a ne teď.Je to čistě můj názor.
    11. 11. 2018 20:46 Lucie Teufelova
    Ještě  jsem mu ho vezla osobně a kontroloval si ho...tak mě jeho reklamace zaskočila. 
    11. 11. 2018 16:56 Jan Kozák
    Docela by mě zajímalo, jak na to ten člověk přišel. Nemáte náhodou fotku "napadeného" česneku?
    Ale i bez toho si myslím, že konzumní česnek bez makroskopických příznaků přítomnosti háďátka je v pořádku. Není povinností dodavatele konzumního česneku deklarovat nepřítomnost háďátka. Pokud česnek vypadá normálně, reklamaci doporučuji neuznat.
    11. 11. 2018 17:24 Lucie Teufelova
    Je to pouze jeho domněnka. Dala jsem mu i hlavu česneku na ochutnání a pak objednávku dovezla. Sám si to kontroloval a byl spokojen.... po dvou měsících fotka česneku, který vypadal takto... (snad foto odešlu:) ) se slovy, že máme napadene pole hadatkem.
    Cesnek2
    11. 11. 2018 17:26 Lucie Teufelova
    Sama mám doma pouze pár hlav...ktere jsou v pořádku. Psal, že ž 20kg má 5kg v pořádku. 
    11. 11. 2018 17:57 Lucie Teufelova
    Česnek jsme prodali více lidem a jen tento pán se ozval. Myslíte,že by to mohlo být způsobeno špatným uskladněním? Po dvou měsících se mi reklamace uznat nechce... ale jestli je v právu, tak chybu určitě uznam! Děkuji za radu!
    11. 11. 2018 21:03 Pavel Dohnal
    Paní Lucie. Když si dnes koupím rohlíky a za měsíc je budu reklamovat, že jsou tvrdé nebo plesnivé,je to můj problém s uskladněním. Kupující musí vědět, že kupuje nestabilní živé zboží, které se den ode dne vyvíjí. A je na něm, jak s ním naloží. Neuznal bych, věděl co bere. Nekupoval sochu!! Snímky nevypadají na tragédii, pán zasadí a s omluvou vám poděkuje. 
    11. 11. 2018 21:16 Lucie Teufelova
    Děkuji, mám na to stejný nazor! Jsem pouze zprostředkovatel prodeje a úplně tomu nerozumím. Proto se ptám :) 
    12. 11. 2018 19:40 Antonín Tesař
    Nejsem odborník, ale na háďátko se mi to nezdá??? Nejedná se spíše o nějakou houbovitou (plísňovou) chorobu?  Nemohla by být prosím  v rámci česnekářské osvěty do rubriky "choroby a škůdci" přidána fotografie suchého česneku napadeného háďátkem, tak jak je to např. u vlnovníka, případně u fasária atd.?
    Děkuji.
    11. 11. 2018 23:27 Jan Kozák ml.
    Dobrý den, paní Teufelova, poprosím o detailnější informace: předpokládám, že jste produkt prodávala jako podnikatelka; byl zákazník spotřebitel, nebo podnikatel? A jednalo se o sadbu, nebo konzumní česnek?
    12. 11. 2018 12:04 Lucie Teufelova
    Dobrý den. 
    Přítel je prodejce pro velkoobchody. S tím, že tento česnek vykoupili od naší rodiny a dále ho prodávala přímo firma.

    Pan je spotřebitel a česnek byl konzumní. Spíš mě zajímá; jestli je možné, že by se hadatko nebo vada česneku ( viz. Foto) projevila za dva měsíce a nebyla to chyba při uskladnění. Děkuji 
    12. 11. 2018 19:00 Jan Kozák
    Česnek je živý organismus, různé problémy se mohou projevit kdykoliv. Samozřejmě mohou být důsledkem skladování.
    Na prvním snímku je na jednom stroužku  pravděpodobně Fusarium, na druhém žádný problém nevidím. Háďátko vůbec ne.

    Seschlé a žluté stroužky na sadbě

    14. 9. 2018 17:30 Zakladatel vlákna: Petr Matula
    Dobrý den,
    po rozebrání palice Havrana jsem našel seschlé a zažloutlé stroužky. Dají se sázet, nebo jsou něčím napadené?
    Posílám foto.
    Havran
    14. 9. 2018 18:41 Pavel Dohnal
    Zdravím. To mě taky zajímá. Seschlé a nažloutlé obaly stroužků v jinak zdravých palicích, mívám to také. Snad sucho, špatná skladovanost. Záleží co je pod obalem. Rozbalit! Svraštělý asi v poho. S tečkama a flekama - topinky. Snad pan Kozák promine. Zdravá sadba se vyplatí násobně.!Nedávejte do hlíny něco, čemu sám nebudete věřit. 
    15. 9. 2018 12:40 Petr Matula
    Tak jsem ho rozbalil a odspodu je seschnutý. Jestli v tom zde diskutující zkušení pěstitelé nevidí problém tak bych to zkusil. 
    Rozbalené
    15. 9. 2018 20:05 Jan Kozák
    Pan Dohnal má pravdu. Záleží, co je pod obalem. Pak by se to dá posoudit. Rovněž poznámka nedávat do hlíny, čemu sám nevěřím, je správná. To, co vidíme na snímku do země nepatří. podpučí je zničeno fuzáriem.
    Zažloutlé suknice stroužků bývají způsobeny vysublimovanou sírou, což je způsobeno vysokými teplotami.
    17. 9. 2018 17:49 Pavel Dohnal
    S tímto mám slušné zkušenosti. Žel nepěkné. Špatné skladování, vlhko. Určitě nedávejte česnek do sklepa nebo lednice, igelit a jiné nešvary. Suché místo to chce, v bytě papírová krabice. Vzduch to chce. Moc vzduchu. 

    Plíseň?

    21. 6. 2018 18:37 Zakladatel vlákna: Miroslav Čivrný
    Dobrý den přeji, prosím,co by mohla být tato plíseň, v porostu mám tak cca 3% takto zasaženého česneku, sázeno po 17 listopadu - nemořeno. Děkuji Čivrný 
    plíseň..
    22. 6. 2018 6:50 Jan Kozák
    Vypadá to na primární napadení Fusariem, sekundárně se objevuje Penicillium (zelenomodrá plíseň).
    22. 6. 2018 12:49 Miroslav Čivrný
    Děkuji. 

    identifikace choroby

    26. 5. 2018 12:37 Zakladatel vlákna: Milan Jandovský
    Prosím o identifikaci choroby, která se projevila u česneku v období května. V místě, kde již několik let nebyl česnek, jsem vysázel 7.11.2017 Havel, Blanin a Vekan.
    Nať odrůd Havel a Vekan postupně zežloutla a po vytažení ze země zbylo to, co je vidět na obrázku (Havel). Blanin zatím, zdá se, drží. Děkuji Jandovský
    Havel 1Havel 2Havel 3
    27. 5. 2018 20:29 Jan Kozák
    Docela to vypadá na Fusarium. Ale protože máte napadeny dvě odrůdy a třetí ne, předpokládal bych, že infekce napadla oslabené rostliny. A to oslabení bych přičítal namrznutí nebo "utopení" na podzim. V právě uplynulém týdnu jsem viděl hodně česnekových porostů a podobné problémy nebyly výjimkou.

    Proč to?

    20. 5. 2018 13:20 Zakladatel vlákna: Aleš Kubík
    Zdravím vás,
    Pěstuji česnek druhým rokem na vedlejším zahoně jak loni. A letos se mi u ojedinělých rostlin objevuje "hniloba"? od podpučí. 
    Dovede mi někdo poradit co to je a co s tím. Doufám že mi neřeknete, že mám na zahradě háďátko. Rostliny jsou zaktnělé, žluté, zkroucené a podpučí jakoby zhnilé, s minimem kořenů. 
    S díky, Kubík 
    DetailV zemiV zemiV zemiDetail cibule
    21. 5. 2018 21:12 Aleš Kubík
    Poradí někdo, kde jsem udělal chybu? 
    21. 5. 2018 21:33 Jan Kozák
    Omlouvám se za svou chybu. Odpověď jsem napsal už včera, ale jak vidím, neodeslal jsem ji.
    Trochu Vás uklidním, háďátko zhoubné tam určitě není. Vypadá to na Fusarium. Není nutné hledat někde chybu. Pracujeme s biologickým materiálem a ten se někdy (nebo často) chová jinak, než bychom očekávali.
    22. 5. 2018 2:44 Aleš Kubík
    Děkuji Vám 

    fuzarie

    2. 1. 2018 11:18 Zakladatel vlákna: Růžena Čengery
    Pane doktore,podlo všeho mám zamořené pole fuzariem.Pomůže mi merpan jako dezinfekce půdy?Děkuji za odpověď
    2. 1. 2018 15:01 Antonín Tesař
    Zkuste Clonoplus od firmy Fytovita, to by mělo alespoň částečně zabrat (moje zkušenost říká cca 80%). Jinak si rozklikněte nahoře "choroby a škůdci" a možná tam najdete řešení problému.
    3. 1. 2018 9:32 Jan Kašpar
    Merpan, účinná látka Captan není ad 1: registrován pro použití v zelenině, tedy ani v česneku, ad 2: Na fusariózy je naprosto neúčinný.  Pokud nechcete použít neregistrovaný přípravek s účinnou látkou Thiophanat-metyl případně něco ze skupiny Triazolů, tak se nelze fusarióz úspěšně zbavit. Fusarium ale lze potlačit (vždy zůstane nějaké 1% až 3% napadeno) prostředky určenými. resp. tolerovanými v tzv. ekologickém zemědělství (měďnaté, a sirné přípravky) Použití je poněkud komplikované a chce to něco o patogenu t.j. houbách z čeledi Nectriadacea znát (tam patří všechny varianty fusarií) a v určité fenofázi ničit půdní bakterie rodu Pseudomonas, které žijí s Nektriovými plísněmi v symbioze.
    3. 1. 2018 10:03 Jan Kozák
    Fuzária  z půdy se žádným zásahem úplně nezbavíte. Přípravek Clonoplus Vám ho při správné aplikaci výrazně omezí. V současné době ho už není možné u nás objednat přes e-shop, mohu Vám ho poslat na základě e-mailové objednávky na adrese jan.kozak@cesnek.cz.
    3. 1. 2018 10:37 Jan Kašpar
    Máte pravdu pane Kozáku, že se Fusaria v půdě nezbavíte. Jiná věc ale je, že nemusí být zrovna  v rozvinutém stadiu na rostlinách. Spory v půdě prostě jsou  budou.

    Sadba

    26. 10. 2017 19:59 Zakladatel vlákna: Ladislav Holeček
    Dobrý večer, říkáte že byste začal už o  víkendu sadit, nebojíte se že česnek ještě vyleze do zimy? Lokalita jižní Morava.
    27. 10. 2017 6:50 Jan Kozák
    I když česnek do zimy vyřádkuje, není to na závadu. Stalo se tak už mnohokrát. Smyslem pozdní výsadby není to, že nemá do zimy vyrašit, jak tvrdí "odborníci" v médiích, ale výsadba do chladné země je nejspolehlivější ochranou proti fuzáriu.

    Určení choroby

    25. 9. 2017 12:05 Zakladatel vlákna: Žarský Jiří
    Dobrý den, chci vás požádat o radu jak zabránit hnilobě /viz snímky/. Z letošní sklizně máme takto poškozeno min. 30% stroužků, i některé celé palice. Před sadbou bylo mořeno sulkou; máme dost těžkou půdu.
                                     Děkuji.
    Hniloba na stoužcíchze strany podpučířez stroužky
    26. 9. 2017 21:05 Jan Kozák
    Takto se projevuje Fusarium. V současné době proti němu není registrována a tudíž není ani k mání žádná chemie. Výrazně Vám může pomoci ošetření sadby přípravkem Clonoplus.

    Fialové kořínky

    11. 7. 2017 19:36 Zakladatel vlákna: Rázek Jan
    Dobrý den.na lukanu se mě objevili fialové kořínky. Je to v pořádku? Nebo co to je?
    11. 7. 2017 20:27 Jan Kozák
    Fialové kořeny bývají známkou napadení fusariem.
    12. 7. 2017 19:00 Rázek Jan
    Dobrý den pane Kozák.co s tím mám udělat. Mám nějak ošetřit půdu? Nebo stačí když budu sázet česnek těsně před zámrzem.i když to jsem vloni udělal tak jak je to možné, že se fuzarium objevilo? 
    14. 7. 2017 19:56 Jan Kozák
    Nejsem mikrobiolog, tak na Vaši poslední otázku odpověď neznám. Pro snížení rizika napadení fusariem je dobré před výsadbou ošetřit sadbu přípravkem Clonoplus.

    Zálisty

    6. 7. 2017 16:56 Zakladatel vlákna: Lukáš Bahounek
    Na mém česneku jsou zvláštně rostlé listy, kdy v ohbí listů rostou další listy.
    Čím to je způsobeno, pokud je toto nenormální. Dříve jsem si toho totiž nevšiml. Na druhém obrázku asi choroba, ne? První foto je Lukan, druhé havran. Havran letos většina velmi malá, několik standardní velikost.
    ListyChoroba?
    7. 7. 2017 6:52 Jan Kozák
    Vyrůstání nových listů z paždí starých je fyziologickou poruchou, která ničemu nevadí, spíše je pro výnos česneku přínosem. Její frekvence je závislá na konkrétním ročníku.
    Na vedlejším snímku je určitě Fusarium, možná i něco jiného.

    Pěstování česneku

    22. 4. 2017 11:06 Zakladatel vlákna: Karel Holeček
    Dobrý den,chtěl jsem se zeptat,měl jsem problémy s fuzariozou česneku.Už 3(tři) roky jsem ho nesázel,mohu ho po těch letech znovu vyadit?Děkuji za odpověď.Karel Holeček.
    25. 4. 2017 7:19 Jan Kozák
    Fusarium je běžná půdní mikroflóra, to znamená, že i po třech letech bez česneku v půdě bude. Pokud jste však měl s ním větší problémy, doporučuji opřed výsadbou ošetřit stroužky Gliorexem nebo Clonoplusem, které jeho aktivitu výrazně omezují.

    dotaz

    15. 9. 2016 10:48 Zakladatel vlákna: vavrinova
    P.Kozák chci Vás poprosit o radu,u jednoho druhu,který jsem nazval ruský paličák i nepaličák se projevily skvrny viz předtím zaslané foto,které jste nazval napadení asi fusariem.Tyto skvrny i větší u sroužkůaž 70%,jsou pouze u tohoto druhu česneku.Můj paličák Váě JAPO II a Lan jsou výstavní neporušené.Mám asi 5O stroužků namořených sulkou,při stroužkování nelze zjistit napadení hnilobou,chci poradit zda můžu tyto namořené strožky vysadit nebo vyhodit,abych si nezamořil touto hnilobou zahrádku.Moc děkuji a přeji pěkný den.Vavrinova
    17. 9. 2016 19:57 Jan Kozák
    Těžká otázka. Zamoření půdy bych se snad ani nebál. Spíš jde o to, že ze zdravotně vadné sadby nebude očekávaná úroda.

    Vada vlastní sadby

    11. 9. 2016 14:24 Zakladatel vlákna: Zbyněk Kopřiva
    Dobrý den pane Kozáku,

    chtěl bych se zeptat na fleky, které se objevily na mojí sadbě (odrůda Bjetin) - palice jsem před 2 týdny rozdružil a namořil v sulce 5% cca 2 hodiny. Fleky jsou pouze na stružcích, které se při rozdružování slouply, a to jen na slouplé části stroužku. Na protější straně stroužku, kde slupka zůstala, je stroužek v pořádku. Díky za odpověď. S pozdravem Kopřiva
    11. 9. 2016 23:31 Jan Kozák
    S jistotou by to určili v diagnostické laboratoři, já bych v tom viděl Fusarium.

    dotaz na druh česneku

    11. 9. 2016 10:40 Zakladatel vlákna: vavrinova
    Dobrý den p.Kozák,V loni na podzim jsem dostala 4 hlavičky paličáku/ab.velé hlavy vis foto.Po vzvrůstu mě dost silnou nať.Posléze nad hlavičkami se objevily asi u 7 ks grče které posléze praskly a objevily se 3 takové stroužky které jsme nazvali parasitní.CHci se zeptat zda jsou to pacibulky protože žádný květní stvol abych jej odstenila nebyl viz foto.U dvou stroužků se objevily žluto hnědé jako kdyby hniloba které se ale nerozšiřuje.CHci se zeptat jestli jste se s tímto druhem setkal a co je to zač chuťově je velmi dobrý.jsme malopěstitelé takže se stím bavím.děkuji za odpověď Vááš LAN je supr
    11. 9. 2016 14:32 vavrinova
    11. 9. 2016 23:27 Jan Kozák
    Tady jsem také v rozpacích. Levý stroužek je asi napaden nějakým druhem Fusaria, skvrny na druhém mohou být i fyziologického, tedy neparazitálního, původu.

    Havran - deformace

    9. 9. 2016 9:32 Zakladatel vlákna: Petr Štěpánek
    Dobrý den, pane inženýre
    chtěl bych se zeptat, o jaký problém se může jednat? Odrůda Havran, pěstováno z originální sadby a v malém množství se to vyskytlo i přímo v sadbě, když jsem před pár lety kupoval. Udělá to vždy jen jeden stroužek v celé cibuli. Naštěstí se jedná o zanedbatelné procento poškození. Děkuji za odpověď
    9. 9. 2016 17:13 Jan Kozák
    Nejsem si zcela jistý, myslím, že je tam poškození kořenohubem. Ale je tam vidět i Fusarium.

    Co to je ?

    25. 7. 2016 15:16 Zakladatel vlákna: Aleš Panocha
    Dobrý den. Na letošní sklizni česneku jsem zaregistroval, nějaké anomálie. Na první fotce je vidět, jak palice mají na sobě žlutooranžové stopy čehosi. Na druhé fotce je stroužek(omlouvám se za kvalitu) s nějakýma otlačeninama. Chtěl jsem se zeptat, co to je a zda se takto použitý česnek dá použít ke konzumaci či k výsadbě. Děkuji

    Panocha
    25. 7. 2016 22:15 Jan Kozák
    To cosi ze snímku neidentifikuji. Otlačeniny na druhém snímku nevidím, je tam zjevné mírné napadení fuzáriem. Všechno je schopné konzumu. Sadbovou kvalitu takto neposoudím.

    fusarium

    19. 7. 2016 18:02 Zakladatel vlákna: Jana Kopecká
    Dobrý den, pane Kozáku,
    děkuji za všechny rady a péči, kterou nám všem věnujete. Chci se poradit co s fusariem, objevuje se mi opakovaně v části porostu. Některé odrůdy (hlavně ruské klony jsou odolnější, alespoň u mne). Ikdyž se snažím sázet co nejpozději, tj konec listopadu, střídám záhony, na stejné místo se česnek vrací po dvou letech, delší interval střídání plodin nemám (není místo:-(. Fusarium přežívá v půdě? Přemýšlím jak to udělat jinak, abych se ho v česneku vyvarovala. Plevel z česneku a nat likviduju, nedávám do kompostu. Zabírá na něj dusíkaté vápno, či přípravky Gliorex, Clonoplus? Česnek mívám pěkný, ale protože je v části fusarium, jsou cibule menší a to je škoda. Děkuji za konzulutaci a přeji vám pěkné léto.
    19. 7. 2016 20:35 Jan Kozák
    Fusarium sp. náleží do běžné půdní mikroflóry. Myslím, že u nás není půda, v níž by se nevyskytovalo. Zatím nejúčinnějším ochranným opatřením byla pozdní výsadba. Ale v přípravcích Gliorex a Clonoplus optimisticky vidím další řešení. A je to řešení ekologické, což je mi zvlášť sympatické. V letošním roce máme Gliorex v naší nabídce, předpokládám, že od příštího roku budeme mít i Clonoplus. Gliorex se používá k ošetření sadby, Clonoplus se zapravuje do půdy. Oba přípravky mají své opodstatnění.

    Napadený česnek

    18. 7. 2016 22:06 Zakladatel vlákna: Vilém Harlender
    Dobrý den,
    dnes jsem sklízel česnek a chtěl bych se zeptat na chorobu, kterou mám napadenou letošní sklizeň - asi cca 20%. Jak vypadá napadený česnek, posílám v přiložených fotografiích.
    Děkuji,
    Vilém
    19. 7. 2016 14:35 Jan Kozák
    Na prvním snímku je rez, správný název choroby je rzivost. Je to choroba pouze na listech, sadbou se nepřenáší.
    Na druhém snímku je rozlišitelné fuzárium - růžové kořeny. Ty jsou ostatně i na třetím snímku, ale tam je ještě něco navíc, ale nejsem si jist, o co se jedná.

    "plesnivý" česnek

    13. 6. 2016 22:21 Zakladatel vlákna: Jiří Snášel
    Vážený pane Kozáku,
    můžete mi prosím, stručně v několika bodech sdělit, jak se bezpečně poznáná, jestli jde o "fuzárium", nebo o "bílou sklerociovou hnilobu". Mně to přijde stejné, ale určitě to je jiné hlavně pro důsledky pro pěstitele. Již v minulosti mne někteří zahrádkáři oslovili, ať jim jejich chorobu identifikuji, jen jsem krčil rameny - nevím, lidově se tomu říká plíseň. A co s tím - podle toho, o jakou chorobu se jedná, ale mi to připadá stejné.
    Prosím, pane Kozáku, o stručné, ale výstižné rozlišení.
    Děkuji, J.S.
    14. 6. 2016 8:36 Jan Kozák
    Při napadení fuzáriem rostlina dlouhodobě chřadne a usychá, v porostu je menší, podzemní část je suchá, s výrazným fialovým zabarvením.
    Naproti tomu projev bílé hniloby je ve žloutnutí celé rostliny normálně vyvinuté. Podzemní část je měkká, od povrchu hnije a zapáchá. Cibule je obalena tenkou "vatovou" vrstvou s "makovými" zrníčky.

    co je to

    11. 6. 2016 13:30 Zakladatel vlákna: Helena Malá
    Ještě chci dodat, že teda nevím, jak se sem na pozemek mohla tato choroba dostat. Bylo to ladem než jsme zde postavili a sadbu mám od p. Kozáka a ta je zdravá. Pokud už nebudu moci na tento pozemek/záhonek/ nic dát, tak mám po zahrádce. Tak mě napadá, jestli by nepomohlo prolít hypermanganem.
    12. 6. 2016 0:54 Daniel Večeřa
    Počkejte si na vyjádření pana Kozáka,ale podle mě nic Vašemu česneku není,určitě tam není bílá sklerociová choroba
    12. 6. 2016 7:02 Jan Kozák
    Jediné, co se dá identifikovat na fotografiích je fuzárium. To jsou ty fialové "krky". Ale ani v tom nevidím žádný problém. Zaschlé špičky více či méně má letos každý. Určitě nemusíte být nešťastná kvůli zahrádce. A pokud Vás nic jiného netrápí, tak můžete být šťastným člověkem.
    12. 6. 2016 11:30 Helena Malá
    Děkuji, tak se už zase těším na zahrádku.Jdu najít co s tím fuzáriem.
    12. 6. 2016 11:26 Helena Malá
    Děkuji, tak to je dobře.

    co je to

    11. 6. 2016 13:19 Zakladatel vlákna: Helena Malá
    Tak teď nevím co mám dělat, vytrhat vše nebo počkat. Myslím, že to bude bílá sklerociová hniloba nebo fusárium, asi to první.
    Tak jsem nešťastná, nejdřív kroupy, potom květopas a teď tohle.Co potom se záhonem.
    Děkuji

    co je to

    11. 6. 2016 13:08 Zakladatel vlákna: Helena Malá
    Přidávám ještě další

    co je to

    11. 6. 2016 13:04 Zakladatel vlákna: Helena Malá
    Dobrý den, vytrhla jsem pár kousků česneku, nevím co to je, česnek je fialový, některý má bílé malinké tečky, některý je zdraví. Pokud je jen některý nemocný , jak to poznat, žloutne každý. Na povrchu rozdíl vidět není. Je už po odhlávkování. Sulkou mořený.

    Tomáš

    7. 6. 2016 16:39 Zakladatel vlákna: Tomáš
    Dobrý den.p.Kozák chci se zeptat,jestli je můj česnek v pořádku, když mu takto žloutnou listy.Nebude už čas na sklizeň? A dnes jsem jeden menši vytrhl, byl zdravý jen mě zarazilo že měl některé kořínky fialové.
    7. 6. 2016 21:26 Jan Kozák
    Ke sklizni ještě není. fialové zbarvení kořenů ukazuje na napadení fuzáriem. Ale s tím se nemusíte nijak zabývat.

    15. 3. 2016 20:25 Zakladatel vlákna: Michal Zvara
    Dobrý den
    pěstuji již několik let váš Bjetin a vždy vypadal parádně, ale letos není nějak v kondici, porost nevypadá podle mě moc zdravě, vždy rostl vzpřímeně, ale nyní se skoro válí po zemi a navíc sem tam žloutnou špičky listů, nevíte prosím čím by to mohlo být.
    Předem děkuji za radu
    16. 3. 2016 20:14 Jan Kozák
    Žloutnoucí špičky jsou fyziologickou reakcí na současné podmínky, v tom není žádný problém. Porost je skutečně nevyrovnaný, nedokážu posoudit, jestli mohlo dojít k poškození vlnovníkem česnekovým. Proto mám kontrolní otázku: byla sadba mořená v Sulce?
    16. 3. 2016 20:31 Michal Zvara
    Ano, tak jak se má těsně před výsadbou
    18. 3. 2016 19:00 Jan Kozák
    Poškození vlnovníkem to není, to vypadá jinak. Pravděpodobnou příčinou bude fuzárium.
    12Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne