Možná fuzárium, ale z obrázků není patrné prakticky nic.

Na vašu otazku najdete odpoveď v predchadzajucich prispevkoch - sklidit ja doplnim podľa informacii od Kozakovcoch -prispevok z 15,6,
Sclerotium cepivorum -chore rastliny poslaťna adresu Na čerstvosti vzorku nezáleží, ale protože je hodně teplo a čerstvé
cibule by cestou hnily, bude lepší nechat je aspoň trochu zaschnout.
Potřebují několik stovek cibulí, budou vděčni za jakékoliv množství.
Dodací adresa je: Mendelova univerzita v Brně, k rukám doc. Ing. Ivany
Šafránkové, Ph.D., Zemědělská 1, 613 00  Brno.

Háďátko zhoubné vyloučíme. Fotky nejsou dostatečně jasné, ale podle poslední fotky bych usuzoval spíše na fuzárium (rostliny na pravé straně) ale nelíbí se mi ani první rostlina zleva - té bych klidně přičítal tu hnusnou sklerociovou hnilobu, jak ji nazvala Olga. 
A opatření pro další rok? Určitě koupit novou sadbu.

Pro potvrzení, či vyloučení bílé sklerociové hniloby prosím přidejte fotografii s detailem zaostřené cibule.

Nepotvrdím ani nevyvrátím nic. Spíš bych si myslel, že listy nebyly uhnilé, ale uschlé. Ani uhnilé kořeny nevidím. Fuzárium by bylo vidět na vodorovném řezu podpučím, kde by byl patrný hnědý flek. Samozřejmě fuzárium je nejčastější příčinou předčasného ukončení vegetace.

Vyhnívající kořínek by to být mohl, otázkou však je, proč uhnil. Možná fuzárium.

Děkuji. A k mému druhému dotazu ?

Fialový jedinec nebude zpětnou mutací, bude to spíš reakce na fuzárium nebo přítomnost nějaké látky, která pár centimetrů vedle už není. Však si takový česnek můžete vysadit a porovnat, co udělá v příštím roce.

Česnek je napaden fuzáriovou hnilobou. Jediné, co proti ní částečně funguje, je pozdní výsadba. Samozřejmým předpokladem je zdravá sadba a nezamořený pozemek.

Dobrý večer, děkuji za odpověď. Ohledně pozdní výsadby jsme myslím splnili víc, než dost. Sadbu jsme vysadili v lednu 2020, sklidili poměrně slušnou sklizeň, jen trochu méně stroužků v palicích, z této sklizně jsme opět vysadili přesně o Silvestra 2020. Takže tento napadený je teď v zemi.  

Ještě bych chtěla poprosit, jestli nelze určit odrůdu? Abychom případně obstarali jinou. 
Jak lze pozemek ochránit před zamořením, případně odmořit? Jak daleko od případně zamořeného lze vysadit novou sadbu? Děkuji moc za rady.
Přeji pěkný víkend. M. Svačinová

Fusarium je běžnou půdní mikroflórou, jde jen o to, kolik ho v půdě je a jak je razantní. Pro ozdravování půdy je vhodné přidávat organickou hmotu. Hnůj, kompost, posekanou trávu, ... Ale pozor na komposty z městských kompostáren, ty do zahrady na zeleninové záhony nepatří.
Není potřeba dodržovat žádné velké vzdálenosti. Klidně saďte půl metru od původního záhonu.
Odrůdu ze snímků nepoznám, potřeboval bych k tomu vidět palice s pacibulkami. Každopádně se jedná o velkostroužkovou odrůdu, z této skupiny Vám můžeme nabídnout odrůdy Havel, Havran nebo Jovan.

Chytam sa za hlavu po prečitani vašho prispevku ! čenek opakovaně na stejném místě    je vasa zakladna chyba  pri množstve 4000 ks. stučikov by človek predpokladal že poznate hlavne zasady pestovania cesnaku , je potrebne aby ste si doplnili tieto ZAKLADNE vedomosti

Pane Sisáku, nechtěl by jste se vůči dámě chovat trochu slušně? Myslím si, že by to šlo napsat i lépe. .

Svojim prispevkom som nechcel nikoho uraziť. Vyjadril som svoj nazor ak to pokladate za nevhodne tak SORY .Tieto stranky su zdrojom informacii aj pre  mňa už par rokov a aj napriek tomu že som to už niekoľko krat urobil tak ĎAKUJEM  p. Kozakovi za jeho ochotu odpovedať na otazky ktore sa opakuju v rovnakom čase každy rok a niekedy aj niekoľko krat v ramci diskusie.

Dobrý den. Je potřeba si uvědomit, že velké množství z chorob a škůdců se v půdě běžně vyskytuje. Když do půdy nasázíte česnek, paraziti, kteří se na něj specializují, se snaží do rostliny dostat a v půdě se mnohonásobně namnoží, a to přesto, že na rostlinách nevidíte žádné známky napadení. Když na daném stanovišti nebudete pěstovat česnek ani příbuzné druhy, množství škůdců se působením slunce a mrazu vrátí do původní rovnováhy.
Sázením na stejné místo se koncentrace stále zvyšuje.  Pak stačí, když třeba počasí škůdce zvýhodní (jako letos, kdy po suchých létech byl dostatek srážek), a o celý porost velmi rychle přijdete.
Řešením je pořízení nové sadby. Určitě sázejte na jiné místo. Můžete si přikoupit dusíkaté vápno, ale to bude lepší aplikovat, až se oteplí. Preventivně můžete použít i Rizocore. Sulka ani insekticidy proti houbovým chorobám nepomohou.

Rojenie - vylietavanie  "houbomilky " sa predpoklada ak su teploty aspon 3 dni nad 10st. čo asi nehrozi

Pane Sisáku, dobrý den, páteční teplota 14 stupnů, sobotní teplota 14 stupňů, dnešní teplota v 8,30 je 7°C, takže bych se dost divila, kdyby se přes 10 °C nedostala... proto jsem se ptala jak jsou na tom ostatní. Lokalita Střední Čechy, 350 m n m.

Po doplneni tychto udajov  suhlasim s Vami PRIKRYVAŤ

Dobrý den.
Česnek jsem loni zasadil poprvé v životě.
Pronajal jsem si zahrádku.
Mám tedy pouze teoretické znalosti o pěstování této zeleniny.
Česnek mi ještě neleze.
Měl bych také zakrýt záhonek nebo se to dělá až když kouká z hlíny?
Děkuji.

Dobrý den, klidně zakryjte, ikdyž neleze. mně taky neleze. Většinou jsem zakrývala rovnou po výsadbě. Ale posledních pár let řeším fusarium, takže spíš zvažuju že s ohledem navlhkost zakrývat nebudu. Nevím zda  je v mé lokalitě houbomila aktivní. Potkala jsem ji na pozemu před cca 5 lety. Zvažuji, co je pro česnek horší, jestli vlhko a teplo umocněné textilií a nebo houbomilka.

Mam ale stale pochybnosti , vlhka  je  dosť  biela textilia napomôže zvyšiť teplo neaktivuje to rast cesnaku a potom čo bude vo  februari - unoru ?

Riziko napadení fusariem je v tuto dobu minimální. Pokud vaše obava pramení pouze z prosincového příspěvku na toto téma, je bohužel pravděpodobné, že obsahuje chybné informace. Co se vlhkosti týče, textilie nebude mít na růst fusaria žádný vliv, pokud totiž není velké sucho, vlhkost ho prakticky neovlivňuje.

Pane Kozáku, a kdy si dělat s fusariem starosti? O víkendu jsem aplikovala Clonoplus a počítám, že záhon zaliju ještě v době, kdy bude česnek cca 10 cm vysoký. Fusarium je pro mne "záhada". Zkušenost z minulých cca 5 let je, že česnek mi obvykle roste velmi pěkně, na zimu podtivě zakryto bílou textilii. Odkyt cca v březnu, dubnu podle počasí, přihnojování, okopáváno a tak v květnu, v červnu začnou  vadnout listy a podle fotek jste mi několikrát psal, že to je fusarium. Vypozorovala jsem, že některé odrůdy jsou citlivější, třeba Anton, ale zas chuťově můj favorit:-)

Dokud není půda dostatečně teplá (9 stupňů), Fusarium odpočívá. Jediné, s čím proti němu můžete vytáhnout do boje jsou pomocné rostlinné přípravky, mimo Vámi zmiňovaný také Rizocore. Chemie na něj žádná není. Pokud je česnek v dobré růstové kondici, tak se může lépe bránit útoku.

Ďakujem za dnešne odpovede

Protože se setkávám s pěstiteli česneku, kteří jsou profesionální zemědělci, tak vím, že do česneku používají tytéž přípravky pro zvýšení kondice jako do polních plodin. Problém je však v tom, že tyto přípravky nejsou distribuovány v drobném balení, proto je zbytečné uvádět jejich názvy. Musím se přiznat, že nesleduji nabídky zahradních center, takže nevím, co je v současné době pro zahrádkáře ještě na trhu. Ale obecně platí, že můžete použít jakýkoliv přípravek těchto vlastností, i když  nebude v návodu česnek uveden. Každopádně je třeba respektovat návod k použití a také dobu trvanlivosti. To je obzvlášť důležité u přípravků obsahujících živé organismy.

Dobrý den,

Já jsem houbomilku pět let na pozemku neviděl. Až vloni mně larva sežrala 1/4 úrody.
Uplný nájezd. Všude na záhonech černo larev. Včetně cibule, pažitky a některých okrasných květin. 
Chtěl bych se zeptat, kdy mohu folii sundat. Já tam dal černou, jinou jsem neměl.
Dopředu díky za odpoved. Folijuju letos poprvé.

Tak tu houbomilku jste tam ani loni neměl. Houbomilka má larvy bílé a můžete je najít v rostlině (po jedné) na začátku května. Potom zaleze do půdy, kde se zakuklí.
Ale s něčím podobným (nebo spíše stejným) jsem se setkal loni koncem dubna u pěstitele na uherskobrodsku, přičemž v dané obci zdaleka nebyl sám, kdo měl tuto nepříjemnou návštěvu. Nechal jsem si toho škrobáka určit na základě fotografií a s největší pravděpodobností se jednalo o bázlivce vratičového z čeledi mandelinkovitých. Ten měl loni "svůj rok" a napadal spoustu druhů rostlin, přičemž většina pěstitelů ho loni viděla poprvé.
Černý kryt bych doporučil sundat v době píchání česneku, což už možná je.

Děkuji moc za odpověd.
Tak to jsem rád, že to nebyla houbomilka.
Ta černá larva vloni teda opradu řádila u mně na pozemku. Snad už letos nebude v takovém mnořství.
Díky za radu, folii sundám hned o víkendu, mám pod ní rané odrůdy - vekan, havel, havran, bjetin a ty už na záhonech bez plachty lezou ven.

Suchu bych tento problém nepřičítal. Spíš bych tipoval Fusarium. Určitě je tam i čerň.

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Dobrý den. Po dvou měsících si myslím,že je to docela od pána nefér. Pokud byl při prodeji v pořádku a pán byl spokojený,tak není co řešit. Tohle měl pán řešit hned a ne teď.Je to čistě můj názor.

Ještě  jsem mu ho vezla osobně a kontroloval si ho...tak mě jeho reklamace zaskočila. 

Docela by mě zajímalo, jak na to ten člověk přišel. Nemáte náhodou fotku "napadeného" česneku?
Ale i bez toho si myslím, že konzumní česnek bez makroskopických příznaků přítomnosti háďátka je v pořádku. Není povinností dodavatele konzumního česneku deklarovat nepřítomnost háďátka. Pokud česnek vypadá normálně, reklamaci doporučuji neuznat.

Je to pouze jeho domněnka. Dala jsem mu i hlavu česneku na ochutnání a pak objednávku dovezla. Sám si to kontroloval a byl spokojen.... po dvou měsících fotka česneku, který vypadal takto... (snad foto odešlu:) ) se slovy, že máme napadene pole hadatkem.

Sama mám doma pouze pár hlav...ktere jsou v pořádku. Psal, že ž 20kg má 5kg v pořádku. 

Česnek jsme prodali více lidem a jen tento pán se ozval. Myslíte,že by to mohlo být způsobeno špatným uskladněním? Po dvou měsících se mi reklamace uznat nechce... ale jestli je v právu, tak chybu určitě uznam! Děkuji za radu!

Paní Lucie. Když si dnes koupím rohlíky a za měsíc je budu reklamovat, že jsou tvrdé nebo plesnivé,je to můj problém s uskladněním. Kupující musí vědět, že kupuje nestabilní živé zboží, které se den ode dne vyvíjí. A je na něm, jak s ním naloží. Neuznal bych, věděl co bere. Nekupoval sochu!! Snímky nevypadají na tragédii, pán zasadí a s omluvou vám poděkuje. 

Děkuji, mám na to stejný nazor! Jsem pouze zprostředkovatel prodeje a úplně tomu nerozumím. Proto se ptám :) 

Nejsem odborník, ale na háďátko se mi to nezdá??? Nejedná se spíše o nějakou houbovitou (plísňovou) chorobu?  Nemohla by být prosím  v rámci česnekářské osvěty do rubriky "choroby a škůdci" přidána fotografie suchého česneku napadeného háďátkem, tak jak je to např. u vlnovníka, případně u fasária atd.?
Děkuji.

Dobrý den, paní Teufelova, poprosím o detailnější informace: předpokládám, že jste produkt prodávala jako podnikatelka; byl zákazník spotřebitel, nebo podnikatel? A jednalo se o sadbu, nebo konzumní česnek?

Dobrý den. 
Přítel je prodejce pro velkoobchody. S tím, že tento česnek vykoupili od naší rodiny a dále ho prodávala přímo firma.

Pan je spotřebitel a česnek byl konzumní. Spíš mě zajímá; jestli je možné, že by se hadatko nebo vada česneku ( viz. Foto) projevila za dva měsíce a nebyla to chyba při uskladnění. Děkuji 

Česnek je živý organismus, různé problémy se mohou projevit kdykoliv. Samozřejmě mohou být důsledkem skladování.
Na prvním snímku je na jednom stroužku  pravděpodobně Fusarium, na druhém žádný problém nevidím. Háďátko vůbec ne.

Zdravím. To mě taky zajímá. Seschlé a nažloutlé obaly stroužků v jinak zdravých palicích, mívám to také. Snad sucho, špatná skladovanost. Záleží co je pod obalem. Rozbalit! Svraštělý asi v poho. S tečkama a flekama - topinky. Snad pan Kozák promine. Zdravá sadba se vyplatí násobně.!Nedávejte do hlíny něco, čemu sám nebudete věřit. 

Tak jsem ho rozbalil a odspodu je seschnutý. Jestli v tom zde diskutující zkušení pěstitelé nevidí problém tak bych to zkusil. 

S tímto mám slušné zkušenosti. Žel nepěkné. Špatné skladování, vlhko. Určitě nedávejte česnek do sklepa nebo lednice, igelit a jiné nešvary. Suché místo to chce, v bytě papírová krabice. Vzduch to chce. Moc vzduchu. 

Vypadá to na primární napadení Fusariem, sekundárně se objevuje Penicillium (zelenomodrá plíseň).

Děkuji. 

Docela to vypadá na Fusarium. Ale protože máte napadeny dvě odrůdy a třetí ne, předpokládal bych, že infekce napadla oslabené rostliny. A to oslabení bych přičítal namrznutí nebo "utopení" na podzim. V právě uplynulém týdnu jsem viděl hodně česnekových porostů a podobné problémy nebyly výjimkou.

Poradí někdo, kde jsem udělal chybu? 

Omlouvám se za svou chybu. Odpověď jsem napsal už včera, ale jak vidím, neodeslal jsem ji.
Trochu Vás uklidním, háďátko zhoubné tam určitě není. Vypadá to na Fusarium. Není nutné hledat někde chybu. Pracujeme s biologickým materiálem a ten se někdy (nebo často) chová jinak, než bychom očekávali.

Děkuji Vám 

Zkuste Clonoplus od firmy Fytovita, to by mělo alespoň částečně zabrat (moje zkušenost říká cca 80%). Jinak si rozklikněte nahoře "choroby a škůdci" a možná tam najdete řešení problému.

Merpan, účinná látka Captan není ad 1: registrován pro použití v zelenině, tedy ani v česneku, ad 2: Na fusariózy je naprosto neúčinný.  Pokud nechcete použít neregistrovaný přípravek s účinnou látkou Thiophanat-metyl případně něco ze skupiny Triazolů, tak se nelze fusarióz úspěšně zbavit. Fusarium ale lze potlačit (vždy zůstane nějaké 1% až 3% napadeno) prostředky určenými. resp. tolerovanými v tzv. ekologickém zemědělství (měďnaté, a sirné přípravky) Použití je poněkud komplikované a chce to něco o patogenu t.j. houbách z čeledi Nectriadacea znát (tam patří všechny varianty fusarií) a v určité fenofázi ničit půdní bakterie rodu Pseudomonas, které žijí s Nektriovými plísněmi v symbioze.

Máte pravdu pane Kozáku, že se Fusaria v půdě nezbavíte. Jiná věc ale je, že nemusí být zrovna  v rozvinutém stadiu na rostlinách. Spory v půdě prostě jsou  budou.

I když česnek do zimy vyřádkuje, není to na závadu. Stalo se tak už mnohokrát. Smyslem pozdní výsadby není to, že nemá do zimy vyrašit, jak tvrdí "odborníci" v médiích, ale výsadba do chladné země je nejspolehlivější ochranou proti fuzáriu.

Takto se projevuje Fusarium. V současné době proti němu není registrována a tudíž není ani k mání žádná chemie. Výrazně Vám může pomoci ošetření sadby přípravkem Clonoplus.

Fialové kořeny bývají známkou napadení fusariem.

Dobrý den pane Kozák.co s tím mám udělat. Mám nějak ošetřit půdu? Nebo stačí když budu sázet česnek těsně před zámrzem.i když to jsem vloni udělal tak jak je to možné, že se fuzarium objevilo? 

Nejsem mikrobiolog, tak na Vaši poslední otázku odpověď neznám. Pro snížení rizika napadení fusariem je dobré před výsadbou ošetřit sadbu přípravkem Clonoplus.

Vyrůstání nových listů z paždí starých je fyziologickou poruchou, která ničemu nevadí, spíše je pro výnos česneku přínosem. Její frekvence je závislá na konkrétním ročníku.
Na vedlejším snímku je určitě Fusarium, možná i něco jiného.

Fusarium je běžná půdní mikroflóra, to znamená, že i po třech letech bez česneku v půdě bude. Pokud jste však měl s ním větší problémy, doporučuji opřed výsadbou ošetřit stroužky Gliorexem nebo Clonoplusem, které jeho aktivitu výrazně omezují.

Těžká otázka. Zamoření půdy bych se snad ani nebál. Spíš jde o to, že ze zdravotně vadné sadby nebude očekávaná úroda.

S jistotou by to určili v diagnostické laboratoři, já bych v tom viděl Fusarium.

Tady jsem také v rozpacích. Levý stroužek je asi napaden nějakým druhem Fusaria, skvrny na druhém mohou být i fyziologického, tedy neparazitálního, původu.

Nejsem si zcela jistý, myslím, že je tam poškození kořenohubem. Ale je tam vidět i Fusarium.

To cosi ze snímku neidentifikuji. Otlačeniny na druhém snímku nevidím, je tam zjevné mírné napadení fuzáriem. Všechno je schopné konzumu. Sadbovou kvalitu takto neposoudím.

Fusarium sp. náleží do běžné půdní mikroflóry. Myslím, že u nás není půda, v níž by se nevyskytovalo. Zatím nejúčinnějším ochranným opatřením byla pozdní výsadba. Ale v přípravcích Gliorex a Clonoplus optimisticky vidím další řešení. A je to řešení ekologické, což je mi zvlášť sympatické. V letošním roce máme Gliorex v naší nabídce, předpokládám, že od příštího roku budeme mít i Clonoplus. Gliorex se používá k ošetření sadby, Clonoplus se zapravuje do půdy. Oba přípravky mají své opodstatnění.

Na prvním snímku je rez, správný název choroby je rzivost. Je to choroba pouze na listech, sadbou se nepřenáší.
Na druhém snímku je rozlišitelné fuzárium - růžové kořeny. Ty jsou ostatně i na třetím snímku, ale tam je ještě něco navíc, ale nejsem si jist, o co se jedná.

Při napadení fuzáriem rostlina dlouhodobě chřadne a usychá, v porostu je menší, podzemní část je suchá, s výrazným fialovým zabarvením.
Naproti tomu projev bílé hniloby je ve žloutnutí celé rostliny normálně vyvinuté. Podzemní část je měkká, od povrchu hnije a zapáchá. Cibule je obalena tenkou "vatovou" vrstvou s "makovými" zrníčky.

Počkejte si na vyjádření pana Kozáka,ale podle mě nic Vašemu česneku není,určitě tam není bílá sklerociová choroba

Jediné, co se dá identifikovat na fotografiích je fuzárium. To jsou ty fialové "krky". Ale ani v tom nevidím žádný problém. Zaschlé špičky více či méně má letos každý. Určitě nemusíte být nešťastná kvůli zahrádce. A pokud Vás nic jiného netrápí, tak můžete být šťastným člověkem.

Děkuji, tak se už zase těším na zahrádku.Jdu najít co s tím fuzáriem.

Děkuji, tak to je dobře.

Ke sklizni ještě není. fialové zbarvení kořenů ukazuje na napadení fuzáriem. Ale s tím se nemusíte nijak zabývat.

Žloutnoucí špičky jsou fyziologickou reakcí na současné podmínky, v tom není žádný problém. Porost je skutečně nevyrovnaný, nedokážu posoudit, jestli mohlo dojít k poškození vlnovníkem česnekovým. Proto mám kontrolní otázku: byla sadba mořená v Sulce?

Ano, tak jak se má těsně před výsadbou

Poškození vlnovníkem to není, to vypadá jinak. Pravděpodobnou příčinou bude fuzárium.

1. Není to choroba. Podle jediného stroužku se nepozná, jedná-li se o úžeh, úpal nebo fyziologickou poruchu, které ještě chybí české pojmenování. Bez ohledu na příčinu, jsou ostatní stroužky použitelné.
2. Tady si myslím, že jde o kombinaci fuzária ještě s něčím. Letos se s tímto problémem dost setkáváme, ale ještě jsem neměl možnost konzultace s odborníky na choroby rostlin.

Brzy to je, ale s tím se už nic nenadělá. Pokud při výsadbě nešlapete po předem vysazeném řádku, pak by to chtělo záhon utužit, např. válením.

Jaká jsou ryzika při brzké výsadbě?

Při teplotě půdy nad 9 stupňů dochází k napadání houbovými chorobami, hlavně fusariem, což má za následek zhoršení zdravotního stavu porostu a tím i snížení výnosu.
Pokud si pamatujete na dlouhý teplý podzim v roce 1993, tak si možná vzpomenete, že v roce 1994 česnek vypíchal ze země a pak se úplně ztratil. Ten, kdo sázel později, neměl žádné problémy.

Dobrý den,
je možno Fusarium zničit? Třeba dus. vápnem?
Před výsadbou jsem dal 200 KG NPK a 50 Kg dus. vápna poté zadělal rotavátorem, sázel jsem cca 230 Kg

Prosím o odpověď,děkuji

Dobrý den,
právě jsem nakoukl na dlouhodobou před. počasí a začínám být nervózní s mou již zmiňovanou brzkou výsadbou. Hlásí ještě cca 14 dnů 15-20stupňů. co se může stát, krom toho že jste už zmínil fusarium (dá se mu nějak předejít?-třeba dus. vápno?.Může česnek začít růst,při těchto teplotách? K dnešnímu dni je tam už 8 dní, pokud ano a z části vyleze,je možné že ho zničí mráz?
Sázel jsem 230 Kg a příprava půdy(200kg NPK a 50 KG dus. vápna)
Dle vaší rady jsem ukopulel.

Nervózní být nemusíte. Průběh letošního podzimu je jiný než ve zmiňovaném roce 1994. Pokud jste zapravil dusíkaté vápno do půdy, jeho dezinfekční účinek bude mít určitě pozitivní vliv na zdravotní stav. Zda česnek vyrašený na podzim poškodí mráz se nedá předem určit. Záleží hlavně na sněhové pokrývce. Loni spousta lidí sázela "český česnek", kterého bylo všude plno, ale pocházel ze Španělska. Vyrostl už na podzim, ale protože byla zima velmi milosrdná, česnek přežil a narostl velmi dobře, ale ne dobrý. Chuť mu zůstala španělská a ta je výrazně jiná než u českých odrůd.

Ortiva proti bílé sklerociové hnilobě nepomůže. Možná je účinná v laboratorních podmínkách. Infekce se šíří v půdě a chemii do půdy nijak nedostanete.
Že Rovral neničí fusarium spolehlivě vím mimo jiné i z pokusů Ing. Havránka. Jedinou mně známou ochranou proti fusariu je výsadba do chladné půdy.

Asi poškození fusáriem. Nepoužívejte na sadbu.

Vypadá to na Fusarium.

Mám možnost vidět hodně česnekových porostů našich i jiných odrůd. Letos je skutečně zvýšený výskyt fusáriové hniloby, což je asi způsobeno průběhem zimy, ale čím konkrétně, to asi někdo není schopen určit. Pokud pěstujete česnek na konzum, není nutné dělat žádné zvláštní opatření. Když už berete něco na spotřebu, dávejte přednost horším rostlinám. Bude-li cibule spíše nevábná, tak ji zlikvidujete. Je třeba vědět, že Fusarium patří do běžné půdní mikroflóry, takže je v půdě po bramborách i po trávě.

Děkuji mnohokráte za odpověd zařídím se podle toho. Vidíte ani jsem si neuvědomila, běžný výskyt fuzária v půdě

Pravděpodobně se jedná o fusáriovou hnilobu. Viz níže. "Červíčci jsou tam až druhotně na odumřelých pletivech.

Zamokření mohlo podporovat nějakou chorobu, ale z Vašeho popisu ji neidentifikuji.

Tak to je jasné fusárium. Jediné, co můžete teď udělat, je prokypření půdy. Nejlepší by bylo úzké hluboké proškrábnutí.

Moc Vám děkuji za rychlé odpovědi.

Hlavně pomůže pozdní výsadba. Ale dezinfekce dusíkatým vápnem je jedno z nejlepších opatření, které můžete pro česnek udělat.

Nejsem z těch snímků dost chytrý, ale zdá se mi, že je tady napadení fusariem. Tyto rostliny pravděpodobně uhynou.

Nejsem rostlinolékař, ale této informaci nevěřím.

Plíseň bramborová česnek nijak neovlivní. Přesto aplikace dusíkatého vápna jako dezinfekčního prostředku není mará.

Sklerocium tam také nevidím, spíš by to mohlo být fusarium. V tom případě vybírejte sadbu ze zdravé části porostu.

Dobrý den,stále rozmýšlím,jestli už ten Vekan sklidit nebo ne,dnes jsem nafotil celý pás od záčátku do konce po 5 metrech a mám na Vás ještě pár otázek:
1) podle fotek - sklízel byste už? A všechny rostliny nebo postupně jen ty nejvíc žluté (s tím,že mají být zase od soboty horka)?
2)Původně jsem chtěl nechat 90% Vekanu na sadbu,ale nedokážu odhadnout,jestli to žloutnutí je nebo není fuzárium,ty nejvíc žluté mají na povrchu takovou tmavou slupku,která jde lehce sloupnout. Co myslíte? Ty žluté rostlinky na fotce jsou vytrhnuté z různých částí porostu.
Děkuji Vám za odpovědi.

Ty ostatní fotky jsem omylem zařadil na začátek diskuze.

Zdrojem fuzária je sadba i půda. Dá se říci, že každý česnek se v půdě s fuzáriem setkal, takže se dá předpokládat, že si ho nese i na nové stanoviště. Otázkou je, zda bude mít fuzárium šanci na česneku parazitovat. Zatím jedinou možností jak se tomuto riziku maximálně vyhnout, je pozdní výsadba, respektive výsadba do chladné půdy. Nemám bohužel žádnou fotografii se zřejmým napadením na stroužku a popis by byl velmi složitý a možná pro čtenáře i málo jednoznačný. Máte-li pochybnost, pošlete, prosím, fotku, mrkneme se na ni.

Zasílám tedy foto. Podpučí narezlé prašné.Stroužky pěkné, po rozloupání hladké, lesklé a bílé. Přeji hezký den a děkuji za Váš čas. Alena Mihulková.

Já jsem to prvně nenapsal. Potřebujeme fotku oloupaného stroužku.

Dobrý večer, pane Ing.Kozáku,fotku stroužku neposílám, protože je celý bez jakých - koli skvrn. Oloupaný stroužek je krásný, neseschlý, lesklý, má pevnou slupku a pod ní tu šupinku. Nezapáchá. Rozbor na háďátko i sklerocium byl negativní. Na fotce se jedná o odrůdu Tantal.
To samé bylo i u sklizené odrůdy Lukan, kde byl také rozbor negativní.
Jen ho už nemáme, protože se již vyprodal na konzum. V těchto dvou porostech z 16 vzorků, co jsme letos měli se objevilo pár zažloutlých rostlin - asi to fusarium. Znepokojilo mě to narezlé a prášivé podpučí, které postrádá kořínky, ale ty stroužky jsou takové, jak je popisuji.
S ohledem na výsledky rozborů by ten to asi šlo vsadit? Mořit budeme v Sulce a v Rovralu. S výsadbou čekáme na listopad. Absolutním vítězem " pěstovaným v našich podhorských podmínkách" se pro nás letos z pěstovaných vzorků stala odrůda " ANIN". Uvidíme jak si povede příští rok. Předem děkuji za Váš odborný názor a přeji hezký večer.

Pokud ve směsce nebyl hrách, je to v pořádku, pokud hrách (nebo peluška) byl, tak sázejte raději jinam.

Čím vlastně hrách "škodí" česneku?

Česnek je po hrachu silně napadán fuzáriem, dokonce ani pozdní výsadba nepomůže.

Děkuji za odpověď.bylo tam obojí..:(
takže ani po fazolích nelze česnek sadit..

... tak se jedná pouze o "Rod: Hrách (Pisum)" a nikoliv o ostatní z čeledi bobovitých. Tedy fazol (Phaseolus) je na tom stejně jako vikve (Vicia). Druhá otázka je, když nemáte na výběr tak jestli podzimní zaklopení a jarní výsadby budou mít lepší/stejné výsledky než sázení měsíc po zaorání.

Novošlechtění ZAH je rané - sklízí se zároveň s odrůdami Lukan a Vekan, skladovatelnost do konce dubna. Náchylnost na fuzárium asi není odrůdově rozdílná. Zasažení několika rostlin v porostu je běžné, objevuje se po celou vegetaci. Jako sadbu je třeba vybírat vizuálně zdravé cibule. Odrůda Vinar vlastně neexistuje, protože pro jistou závadu neprošla registračním řízením. My jsme však očekávali její registraci a začali jí dělat propagaci. Toho využili různí vykukové a prodávasjí pod tímto názvem cokoliv, co chtějí draze prodat.