Jedná se též o vlnovníka. Letos se v některých oblastech objevuje o něco více, než předchozí roky (bez ohledu na odrůdu), zdaleka však ne v takové míře, jako v období 2013 - 2015. Neznamená to však, že by vymizel, proto stále doporučujeme preventivně sadbu mořit už v září.
Rostliny si jsou schopny proti některým chorobám a škůdcům vytvářet obranné látky. To však jen v případě, že se s daným škůdcem setkají už během vegetace. Pokud jsou napadeny až po uskladnění, efektivně se bránit nedokážou. To však  neznamená, že škůdce nepřežívá i na materiálu zdánlivě nenapadeném. Naopak může být i zdrojem problému. Proto je vhodné sadbu mořit všechnu  a každoročně.
V současné době už česnek není v dormanci (v klidovém stádiu), tudíž jakmile bude namořen, bude se snažit vyvíjet kořeny. Při moření v tomto období doporučujeme vysazovat do cca 24 hodin po namoření.
Nemusíte však mít obavu ani materiál na fotografii vysadit. Po 2 hodinovém moření v sulce se zbavíte všech vývojových stádií tohoto roztoče a s výjimkou prostředního stroužku nebude mít toto stádium napadení viditelný vliv na konečný výnos.

Když dodržím předepsanou dobu moření 6 - 12 hod, můžu česneku uškodit? Potom mě ještě napadlo místnost kde napadeny česnek ležel tak aspoň to místo vystříkat savem.. a krabici v níž byl tak spálit..vzhledem k tomu že ho tam budu skladovat příští rok ..pokud vyroste

Z experimentů je zřejmé, že moření delší než 2 hodiny má už negativní vliv na česnek samotný, na druhé straně právě 2 hodinové moření spolehlivě roztoče zlikviduje. Naopak při moření již roztočem napadeného materiálu je riziko počkození česneku při delším moření vyšší.
Vystříkáním prostor, kde byl napadený česnek uskladněn savem, nic nezkazíte, sami se podobná opatření snažíme dodržovat i přesto, že podle literatury by neměl být vlnovník bez hostitele schopen rok ve skladu přežít. Ovšem ne vše, co je uvedeno v literatuře, platí i v praxi. Kdyby platilo vše, co se v odborné literatuře dočteme, vlnovník by neměl žádnou šanci na přežití.
Největším problémem je však jeho šíření. Přestože se jedná o živočišného škůdce, jeho šíření lze přirovnat spíše ke sporám plísní. Rozšiřuje se vzduchem a to podle argentinských výzkumníků dokonce až tisíc kilometrů. Proto boj s vlnovníkem není úplně snadný a je dobré pro prevenci udělat maximum.

Může prostor vystříkat Savem nebo vysířit, případně tam česnek dva roky neskladovat.

Ako alternativa aj : Germicídne Lapma VT-3238 38W s dvojitou ochranou pomocou UV a ozónu je spolahlivým ničiteľom vírusov, baktérií a plesní

Sice ne moc, ale nějaký vlnovník v půdě bude. Každopádně namořte v Sulce a ještě bych doporučil zapravit před výsadbou dusíkaté vápno. Jeho dezinfekční účinek už bude  hodně snížen, ale nějakou službu udělá.

Kysličník (teď se tomu blbě říká oxid) siřičitý je ve větší koncentraci biocidem, tedy hubí všechno živé s výjimkou některých mikroorganismů, tedy i rostliny. Pokud této koncentrace nebylo dosaženo, stroužky přežijí, vlnovník určitě ne. Nevím, jak to bude s jeho vajíčky.

Těžká rada. Samozřejmě by bylo nejlepší ponechat konzumní česnek během síření ve skladu, ale nesmí se to přehnat s koncentrací kysličníku siřičitého. Ale trefte ji. V tom Vám asi nikdo neporadí. Ale kdyby snad náhodou někdo věděl, tak bych se taky rád poučil.

Superfosfát už živinu česneku nedodá, bylo by to hnojení pro následnou plodinu.
Vystříkání Savem Vám doporučuji. Pokud se dá předmětný prostor i uzavřít, pak to ještě dezinfekční účinnost zvýší. A dodržujte zásady bezpečnosti práce, hlavně co se týká dýchání.

Spolehlivá dezinfekce prostor je přípravkem SAVO. Ale jak dlouho přežívá to nevím.