Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Skladování česneku Zpět na diskusi

    ČESNEK VE FOLII,JEHO UCHOVÁNÍ

    1. 7. 2020 13:45 Zakladatel vlákna: Jaromír Kolúch
    Ještě 1 dobrýden, Zapomenul v předchozím dopise :
    a) Má někdo zkušenost s pěstování Č. v černé plastové fólii, nebo černé NTL?
    b) dtto s uchováním Č. mrazením, rozdrcený bez soli,oleje,sádla, apod. čili bez ničeho, samotný?
    Já už dost dlouho úspěchy s obojím.
    Srdečně zdraví Jarda kolúch

    Bjetin

    14. 6. 2020 15:15 Zakladatel vlákna: Ondřej Matějka
    Dobrý den, zakoupil jsem od vás sadbu Bjetin. Česnek je po celou dobu takovy nažloutly a zkratka vypadá nic moc viz. Fotografie. Vůbec jeste nevyrasily kvetni stvoly. Nekteré palice se rozpadaji ale cesnek neni napaden plísní. Koukal jsem na různé choroby tady na stránkách ale nic podobného jsem nenašel. Bylo celkem deštivo a chladno ale zase nic extremního. Hnojil jsem i močovinou na list ale efekt žádný. Mám ho sklidit? Četl jsem že Bjetin se sklízí na začátku července tak nevím. Jiná sadba na druhé pulce zahonu je krásná a bez problémů. Nevíte čím by to mohlo být? Děkuji
    ZahonZahonDetailČesnekPalice
    14. 6. 2020 15:56 Jan Kozák
    Na obrázcích není Bjetin, ale pravděpodobně Lukan, tedy nepaličák. Proto se květních stvolů nedočkáte. Jeho nať je přirozeně světlá, tedy žádný problém. V současném mokrém počasí po déletrvajícím suchu se často stává právě u nepaličáků, že obalové suknice na cibuli praskají. Takže zatím nesklízejte, nechejte ho dozrát.
    18. 6. 2020 9:30 Ondřej Matějka
    Děkuji za odpověď. Mám nějak v hlavě, že jsem objednával Bjetin, ale asi jsem se spletl. Nicméně česnek už dost polehával a tak jsem ho včera raději sklidil. Někde jsem se tu od vás dočetl, že je lepší o týden dřív než o den později :-) Čekal jsem o něco větší palice(ty na dlani jsou dvě největší) ale i tak je úroda dobrá jen asi 20% palic je otevřených což je asi důsledek počasí. Nicméně jsem strašně rád, že jsem neměl žádnou hnilobu. Pěstuji už třetím rokem a stále dobré, záhon střídám v rámci možností malé zahrady. Mám už jen jeden dotaz ohledně skladování otevřených palic, jak moc to zkrátí dobu skladování? Děkuji a přeji dobrou sklizeň.
    VšeDetailPalice
    18. 6. 2020 11:25 Petr Matoušek
    Jestli se nepletu, tak palice jsou to co se odhlávkuje a to co je v zemi, je cibule. Hezký den.
    18. 6. 2020 21:19 Jan Kozák
    Pan Matoušek se neplete, nepaličák žádnou palici mít nemůže, jinak by se tak nemohl jmenovat. Obalové suknice na některých cibulích jsou prasklé vinou počasí, ne přezráním. Proto se jejich skladovatelnost dá srovnat se skladovatelností bezvadných cibulí.

    Skladování

    29. 11. 2019 18:09 Zakladatel vlákna: Karel Novák
    Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na správné skladování konzumního česneku ve větším množství. Zda-li je vhodné ho skladovat v děrovaných pytlích? Popřípadě, zda je při takovémto skladování větší pravděpodobnost, že se vyskytne vlnovník? 
    Děkuji za odpověď.
    29. 11. 2019 18:35 Vaclav Kavka
    Intenzita životních projevů vlnovníka je úměrná teplotě, takže nižší teplota je určitě lepší. Propustný obal jako např rašlové pytle je taky potřeba, jinak se bude hromadit vydýchaná vlhkost. Pak ještě vlhkost vzduchu... by měla být nižší, aby česnek neklíčil.
    3. 12. 2019 12:57 Alois Juráň
    No myslím se tu doporučovaly nižší teploty a doplnění aromatickým senem nebo nečím podobným..asi je to třeba vyzkoušet,nebude to tak jednoduché.

    Vyseptali cesnek

    24. 11. 2019 9:47 Zakladatel vlákna: Michal Nohaj
    Dobry den. Koupil jsem vice kg  cesneku a po mesici zacal "vyseptavat". Udelaji to jen 1-2 strouzky v palicce. Jsou nahnedle a vyseptale. Listy kolem strouzku jsou ciste bez znamky plisni, jen strouzek je znehodnoceny. Muzu vas poprosit o radu proc se to deje? Popripade kam bych mohl poslat vzorky na rozbor? Dekuji
    Česnek1234
    24. 11. 2019 10:22 Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Chtělo by to fotku, ale asi půjde o vlnovníka česnekového. Nechci se Vás nikterak dotknout, ale již několikrát zde byla prosba, aby se používala diakritikcká znaménka. Přeji hezký den
    24. 11. 2019 11:32 Michal Nohaj
    Dobrý den. Děkuji za odpověď. Omlouvám se za psaní bez diakritiky, psal jsem to v rychlosti z mobilu. Přiložil jsem pár fotek, snad pomůžou. Je to opravdu způsobeno Vlnovníkem česnekovým? Děkuji. Prodejce mi řekl, že to je kvůli špatnému uskladnění a dál se semnou nebavil. Měl jsem už od něj česnek a uskladňil jsem ho stejně jako tento a vydržel mi skoro do března. A ten mi nevydržel snad ani 2 měsíce. Děkuji za odpověďa radu.
    Michal Nohaj
    Česnek
    24. 11. 2019 20:56 Michal Nohaj
    Můžu se Vás zeptat, zda-li i podle fotek myslíte že to bude způsobeno vlnovníkem česnekovým?
    Děkuji 
    25. 11. 2019 9:33 Václav Kozák
    Dobrý den, jednoznačně se jedná o poškození vlnovníkem česnekovým. Otázkou však je, jestli k napadení došlo už u dodavatele během vegetace či uskladnění, nebo až u Vás. Problém je v tom, že vlnovník se šíří vzduchem podle posledních výzkumů až tisíce kilometrů. Bohužel se o tomto škůdci zatím ví jen velmi málo. Několikrát jsme se sami setkali s tím, že zákazníkovi vlnovník zlikvidoval celé balení česneku, zatímco jeho česnek zůstal nedotčen. Přitom stejné partie česneku jsme vyexpedovali někdy i tisíce balení a ostatní zákazníci problém neměli. My při produkci sadby uchováváme vzorky jednotlivých partií, proto lze posoudit, jestli k napadení došlo před expedicí,  nebo až po expedici u zákazníka. Proti mnohým chorobám a škůdcům jsou rostliny schopny vytvořit si obranné látky. Jednou z teorií tedy může být, že pokud se s vlnovníkem česnek setká už během vegetace, vytvoří si obranné látky a při skladování je lépe chráněn, zatímco vedle něho uskladněný česnek jiného původu chráněn není. Jisté je jen to, že si vlnovník vybírá nejen mezi odrůdami, ale právě často i jen některé stroužky v cibuli (jako ve vašem případě). Jestli je to obsahovými látkami jednotlivých stroužků, nebo jestli napadené stroužky mají okem neviditelné vstupní brány, zatímco nenapadené stroužky nikoliv, nejsme schopni říct.
    26. 11. 2019 7:22 Alois Juráň
    Dobrý den..jaká je tedy obrana?u sadby říkáte stačí sulka,ale jak uchovat ten konzumní?
    6. 12. 2019 19:16 Jan Kozák
    Toto je největší problém v domácnostech. Jistým návodem může být uchování česneku venku pod senem nebo prosypaný sušenými vonnými bylinami.

    Skladování

    1. 11. 2019 9:41 Zakladatel vlákna: stanislav sikora
    Koupil jsem od Vás větší množství sadbového česneku než ho potřebují na sázení.
    Vydrží mi ten zbytek na příští sázení ( podzim 2020 ), nebo ho musím upotřebit.
    Jestli vydrží, tak jak skladovat.
    Díky za radu. Sikora Stanislav
    2. 11. 2019 17:48 Jozef Sisak
    Patrite k šťastlivcom čo ziskali sadbu u Kozakovcov , ak mate prebytok , ktory predpokladam sa neda udžiať na sadbu 2020 tak stači tu uverejniť čo vam ostalo a  v akom množstve spolu s kontaktom na vas a mate po starosti .
    2. 11. 2019 18:46 Jan Kozák
    Do příštího podzimu Vám nevydrží. Co nevysadíte, to snězte.

    Vakuum a skladovatelnost

    7. 10. 2019 10:36 Zakladatel vlákna: Stanislav Pabyška
    Dobrý den pane Kozáku,
    zajímala by mě skladovatelnost česneku ke konzumaci ve vakuu? Ať již celých cibulí, tak rozdružených na stroužky? Pokud nedojde k porušení vakua, vydrží takto ošetřený česnek cca 6 měsíců a více? Máte nějakou zkušenost s touto praktikou?
    Díky za odpověď.
    S pozdravem Stanislav Pabyška
    7. 10. 2019 18:49 Jozef Sisak
    Na odpoveď a skusenosti som zvedavy aj ja . Materialovo som sa vybavil .
    7. 10. 2019 19:15 Jan Kozák
    Zatím jsem o tom neslyšel, ale možná by to fungovalo. Je třeba zkoušet a zkoušet.
    12. 10. 2019 14:58 Jozef Sisak
    Skladovateľnosť 6 mesiacov je nedostatočny cieľ ak  niektore odrody maju udavanu vyššiu hodnotu , pre zaujimavosť to aj  vyskušam čo to urobi s vlnovnikom ,problem je kontrola lebo pokus s mikroskopom bol neuspešný .

    Skladovaní sadby

    14. 8. 2019 10:02 Zakladatel vlákna: Martin Fešar
    Dobrý den
    Chtěl bych si u vás obědnat krabičku sadby z osmi druhy, jen mam strach jestli sadba vydrží do obdobi sadby případně jak sadbu skladovat?
    Děkuji za odpověď
    18. 8. 2019 20:19 Jan Kozák
    Sadbu stejně jako konzumní česnek je třeba skladovat na vzdušném stinném místě. Pro větší jistotu, že sadba nebude poškozena roztočem vlnovníkem česnekovým, doporučujeme sadbu co nejdříve rozdružit a namořit v Sulce. To je však u osmi odrůd po jedné cibuli dost pochybné. Takže bych to udělal tak: každých 14 dní pohmatem zjistil případné napadení a pouze v případě, že by se mi jevilo, že je něco napadené, bych tu Sulku v časném termínu použil. Nejpozději však v půlce října, pak by se stroužky předčasně probouzely k vegetaci.
    19. 8. 2019 16:06 Novák Ladislav
    Jak radí pan Kozák,co nejdříve rozdružit a namořit v Sulce.Jednotlivé rozdružené cibule vložit do sítěk od půlkilových citronů nebo jim podobných materiálů a samozřejmě pečlivě označit.Sám budu sázet asi 700 stroužků ze 7 odrůd a navrhovaným způsobem mořím vše najednou,pouze s tím rozdílem že sítky mám větší.Přeji mnoho pěstitelských úspěchů s pozdravem Novák.

    uskladnění -způsob

    30. 7. 2019 19:43 Zakladatel vlákna: Jaroslav Janouš
    Dobrý den musí se česnek skladovat přes zimu zavěšený nebo mohu skladovat v bedýnkách např,jako cibule  (děkuji)
    31. 7. 2019 20:11 Jan Kozák
    Česnek skladujte zavěšený nebo odřezaný v bedýnkách, jak uvádíte.Je to jedno.

    Choroba

    21. 7. 2019 16:49 Zakladatel vlákna: Hana Bečvářová
    Dobrý den pane inženýre. Prosím o radu. Na česneku jsem během sušení objevila některé stroužky s vadou viz foto. Cibule s takovými stroužky jsou oproti ostatním cibulím i vlhčí. Prosím o radu, čím je problém zapříčiněn. Děkuji a přeji hezký den. HB
    stroužky
    21. 7. 2019 17:50 Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Odborník nejsem, ale vypadá to, že byl česnek vystaven větší teplotě, než je třeba při jeho sušení. Mám za to, že zde v diskusi psal pan ing. Kozák, že by teplota neměla překročit 40 stupn´ů, jinak se uvaří. Já mám na půdě teploměr a v horkém počasí teplota tuto hranici nepřekročí.
    21. 7. 2019 19:51 Jan Kozák
    Pan Mácha je asi blízko pravdě. Nevypadá to na uvaření, ale na sluneční úžeh. Nesvítilo Vám při sušení na česnek slunce?
    21. 7. 2019 20:15 Hana Bečvářová
    Děkuji za rychlou odpověď. Slunce na česnek svítilo asi jen 2 hodiny, než jsem ho z políčka donesla na půdu, kde ho suším. Na stejném místě suším česnek každoročně a nikdy se mi nic podobného nestalo. Teď jsem nějaký zkoušela rozdružit a přijde mi jak zapařený, některý i trochu zapáchá. Ale převážně ty největší cibule. Co radíte? Nejlepší asi bude ho všechen pro jistotu rozdružit a ten zdravý co nejdříve spotřebovat, že?
    23. 7. 2019 14:17 Jan Kozák
    Ty dvě hodny by měl česnek vydržet, třebaže podle 30 let starých údajů z Kalifornie dochází k nevratným změnám už po 20 minutách. Podle Vašeho dalšího popisu to na uvaření vypadá - možná něco začalo sluníčko a zbytek se dokončilo v teple na půdě. Vámi navrhované řešení bude asi to nejlepší.
    23. 7. 2019 21:56 Hana Bečvářová
    No, to jsem tomu dala teda...mockrát Vám děkuji za rady. Přeji mnoho úspěchů. HB

    Sadba Havran 2019

    20. 7. 2019 19:56 Zakladatel vlákna: Petr Potomský
    Dobrý den, v průběhu sklizně
    odrůdy Havran (podzimní sadba 2018) jsem si všimnul u několika rostlin
    (cca do 5%) větší počet zelených listů a stvol byl výrazně pevnější, než byl u ostatních
    rostli. Po vyrytí z půdy byl tvar cibule „jako cibule“, po oddělení suknic
    se objevil jeden velký stroužek. Kolega v jiné lokalitě stejný výsledek,
    co se týče množství výskytů. Kde je příčina? Přikládá 3x foto. Děkuji za info.
    pěkný večer   Petr 
    Havran celá rostlinaHavran celá rostlinaotevření suknicstroužek
    21. 7. 2019 9:37 Jan Kozák
    Kde je příčina, to nevím. Je to fyziologická porucha velkostroužkových česneků, její největší frekvence bývá při jarní výsadbě
    21. 7. 2019 12:03 Novák Ladislav
    Dobrý den.Kdyby měl každý pěstitel česneku jenom tento problém,byli bychom nejštastnější skupina lidí v této republice.Měl jsem ten samý problém a zkusím cibule použít na sadbu,doufám že mi příští rok vyrostou cibule se stroužky.        S pozdravem Novák.
    23. 7. 2019 14:19 Jan Kozák
    Ještě jsem zapomněl dodat, že tyto jednostroužkové cibule mají horší skladovatelnost. Raději nečekat se zabijačkou na únor, ale skolit prase už na Silvestra.

    skladování

    19. 7. 2019 22:14 Zakladatel vlákna: Libor Had
    Dobrý den,

    dovolím se zeptat a požádat o radu. Česnek, který jsme letos sklidili je velice kvalitní, ale po loňských vysokých teplotách byl problém s uskladněním a následně s vlnovníkem česnekovým. Co by jste poradili? Napadá mě po řádném oschnutí a proschnutí dát česnek do spodní části lednice a až poklesnou venkovní teploty třeba pod 20 stupňů česnek zase vyndat. Nebo existuje nějaké jiné řešení? Děkuji za odpověď
    20. 7. 2019 6:57 Jan Kozák
    Stoprocentně spolehlivé skladování česneku v domácnosti neznám z důvodu velkého výskytu vlnovníka česnekového, jak konečně sám uvádíte. Určitě se i letos objeví pěstitelé, kteří budou uvádět, že nikdy vlnovníka neměli a proč ho letos mají. Zkrátka se pořád rozšiřuje. Jako dobré se jeví zavěšení s různými aromatickými bylinami někde na průvanu nebo uložení v lučním seně. 
    Vámi navrhovaný způsob nebude funkční. V ledničce je stoprocentní vzdušná vlhkost a tu česnek dlouhodobě nesnese.
    20. 7. 2019 8:36 Alois Juráň
    To je dobrý nápad určitě vyzkouším..
    21. 7. 2019 10:22 Libor Had
    Děkuji za odpověď, seno mám, tak to vyzkouším a aromatické bylinky také, jen musím zjistit, které to jsou. V loňském roce byl u mne v Plzni vlnovník docela rozšířený a hodně jsem česneku jsem vyhodil.

    Jak skladovat sadbu

    1. 7. 2019 14:25 Zakladatel vlákna: Lucie Krmenčíková
    Dobrý den,
    ráda bych si od Vás koupila sadbový balíček mix odrůd. Předpokládám, že k výsadbě by mělo dojít až cca v listopadu a nevím, jak sadbu skladovat, aby mi do té doby vydržela?
    Děkuji za odpověď
    Lucie
    1. 7. 2019 19:39 Jan Kozák
    Správná otázka. Největším problémem při pěstování česneku je jeho uchování po sklizni. Před několika lety (ono to letí, to jsou už desetiletí) s tím nebyl problém. Ale teď nám dává pořádně zabrat roztoč vlnovník česnekový. Zkoušíme na něj různé fígle s různým úspěchem. Nejhorší je přitom to, že co se jeví jeden rok jako spolehlivé, následující rok nefunguje.
    Atož co včil s tou krabičkou? Mezi fungující způsob uchování se jeví také uložení v papírových sáčcích, ale je možné, že se jedná pouze o sáčky jednoho konkrétního výrobce (a možná i výrobní šarže). Nevím, jestli to bude i v papírových krabičkách. Mohlo mě už dřív napadnout to zkusit. Ale možná někdo z dřívějších zákazníků má pozitivní (případně i negativní) zkušenost a mohl by nám to tady napsat. Pokud to nikdo nenapíše, tak se prosím ozvěte, až krabičku dostanete. To bude počátkem září. A pak to vyřešíme.
    2. 7. 2019 16:06 Novák Ladislav
    Dodrý den. Tento problém bych řešil okamžitým rozdružením a mořením obdržené sadby.S mořením bych nečekal na termín těsně před výsadbou.Novák.

    vlnovník česnekový

    26. 11. 2018 21:11 Zakladatel vlákna: Vitezslav Dotzauer
    Dobrý den všem
    mám technický dotaz a to co udělá podtlak s našim uskladněným nebo i sadbovým česnekem?Jde o to že roztoče zabijí i podtlak.Mám vysavač co má
    zabijet roztoče v peřinách a to po minimálně 30 sec. v  igelitovém maximálním podtlaku.
    Na česnek menší igelitový pytel a nasadit ponožku na hubici vysavače a provést v igelitu podtlak.Ale co to udělá s česnekem?
    A co třeba na vlnovníka zkusit CO2?Během krátké chvíle cca 3 min. by se měl udusit nebo 10 min?Poradí někdo prosím jak na tu skladištní bestií?
    A co ionizační záření ÚV lamp? To už bude na česnek asi opravdu dost gargantuovské  zatížení/popálení.Nebo sirné knoty zapálit ve skladišti?
    Savo nebude to pravé ořechové a pak jen slivovice a to by mohlo fungovat.
    Alkohol by roztoče zabijet mohl a co starý dobrý hypermangán Mn2O7 ?
    27. 11. 2018 0:55 Jan Kašpar
    Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"
    27. 11. 2018 20:32 Jana Kopecká
    Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji
    27. 11. 2018 22:13 Martin Perníček
    Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.
    28. 11. 2018 10:28 Jana Kopecká
    No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.
    28. 11. 2018 16:56 Jan Kozák
    Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
    Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.
    29. 11. 2018 9:07 Jana Kopecká
    Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam
    30. 11. 2018 0:30 Jan Kašpar
    Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.
    30. 11. 2018 12:05 Jan Kozák
    My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.
    30. 11. 2018 17:16 Jan Kašpar
    Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...
    1. 12. 2018 8:45 Jozef Sisak
    Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?
    1. 12. 2018 17:31 Jan Kašpar
    Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
    dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.
    rozdíl jednoho roku.
    1. 12. 2018 20:33 Jakub Kára
    Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji
    2. 12. 2018 11:53 Mirek Polanský
    Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.
    2. 12. 2018 13:43 Jan Kašpar
    Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
    Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.
    2. 12. 2018 17:46 Mirek Polanský
    Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.
    3. 12. 2018 8:37 Novák Ladislav
    Dobrý den,postřik 6 až 7 litrů na 10 m2 to už by bylo jednodušší použít konev,ale to už potom není postřik ale zálivka.Je nutné použít postřikovač.Pane Kašpar za všechny návštěvníky diskuse děkuji za hodnotný příspěvek.
    3. 12. 2018 9:09 Jan Kašpar
    Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.
    3. 12. 2018 12:33 Novák Ladislav
    Mockrát děkuji za odpověď.
    4. 12. 2018 19:15 Jozef Sisak
    Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

    Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

    ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

     pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
    sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.
    4. 12. 2018 23:19 Jan Kašpar
    Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....
    6. 12. 2018 9:55 Václav Kozák
    Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

    Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
    dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
    vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
    prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
    biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

    Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
    letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
    by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

    Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
    nevyskytují.

    Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.
    6. 12. 2018 16:31 Jan Kašpar
    Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
    2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
    4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
    5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
    Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
    Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.
    6. 12. 2018 19:21 Václav Kozák
    Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
    1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
    2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
    3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
    4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
    Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.
    8. 12. 2018 14:35 Jan Kašpar
    Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
    1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
    Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
    2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
    3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
    4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 
    13. 12. 2018 19:07 Josef Polívka
    Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka
    15. 12. 2018 13:24 Jan Kašpar
    Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"
    20. 12. 2018 19:58 Jan Kozák
    Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
    Tož tak:
    Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
    Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
    Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
    Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
    (Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)
    29. 1. 2019 18:51 Jan Kašpar
    Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
    1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
    časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
    lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
    nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
    Naposledy to odskákali dinosauři...
    2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
    s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
    Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
    Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
    Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
    tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
    čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
    je to opravdu rostlinolékař.
    3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
    chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
    v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
    státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
    předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
    odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
    jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

    vlnovník česnekový

    23. 11. 2018 18:17 Zakladatel vlákna: Marie Popovňaková
    Jak ošetřit uskladněný česnek proti vlnovníku česnekovému. Lze napadené  stroučky spotřebovat  při kuchyňské úpravě ?
    24. 11. 2018 12:29 Jan Kozák
    Česnek napadený vlnovníkem můžete klidně konzumovat až do doby, kdy se už Vám to bude zdát konzumu neschopné - budete k tomu mít odpor. Vlnovník čerstvý, vařený ani pečený nijak Vašemu zdraví neuškodí a v chuti ho nepoznáte. Vždyť spoustu jiných roztočů baštíme i s většinou jiných potravin, jenom o tom nevíme.
    Právě z důvodů výskytu vlnovníka česnekového se stává největším problémem skladování česneku v domácnosti. Každopádně musí být v suchu. Rozvoj vlnovníka omezují sušené aromatické rostliny, např. levandule, kopr, máta. Pokud má někdo luční seno, pak je dobrým způsobem skladování v seně. Tím není myšlena hrstka sena, ale pořádná kupa vespod i nahoře.

    Vlnovník

    28. 10. 2018 18:05 Zakladatel vlákna: Mirek Polanský
    Taky jsem nad tím uvažoval. Ne sadbový ale čenek na uskladnění-konzumní zkusit dát třeba na deset vteřin do mikrovlnky. Česnek se nestačí prohřít ale mikrovlny by zlikvidovaly vlnovníka.
    29. 10. 2018 8:55 Libor Hejduk
    Bylo by to zajímavé jako pokus. Půlku pokusného vzorku takto ošetřit, vzorky izolovaně uskladnit (uzavíratelné boxy) a sledovat vývoj vlnovníka a konzumní kvalitu česneku. A nebo druhá možnost je využít ionizačního záření :-D , které je povolené vyhláškou 133/2004 Sb. , ovšem kdo by to platil, že? 
    1. 11. 2018 19:08 Pavel Dohnal
    Co vlnovnika poslat do kosmu? Složíme se, ESA zajistí pár obletů kolem Kuličky nebo do ISS a budeme chytřejší. Zajímavé nápady pro zkumavkáře, co pane inženýre? Myslím mikrovlnku. Můj názor - do mikrovlnky dávat ohřívat česnek pouze v guláši. Ale mimořádně obdivuji invenci a nasazení famózních lidí. Doufám, že konečně někdo získá tu  Nobelovu cenu. Bude potřeba uchovat národní bohatství, mezi něž česnek patří!! A každý velký úspěch začíná šíleným nápadem! 
    31. 10. 2018 20:02 Jozef Sisak
    Ani do pokusu by som nešiel , problemom je dosiahnutie požadovanej teploty ktora zlikviduje vlnovnika, jej meranie počas činnosti mikrovlnky. Podľa informacii na internete z viacerych zdrojov  likvidačna teplota je na urovni 38-45 st. jej dosiahnutie teply roztok 10-15 min. alebo suche teplo - rura. Sadbovy cesnak mam v zemi už namoreny môžem sledovať kuchynsky , je otazne či skladove priestory mam už zamorene vlnovnikom a tak kuchynsky cesnak bude možno potrebne opakovane ošetriť. Všetko toto je v rovine teorie !!
    Pritomnost vlnovnika -mikroskopicke vyšetrenie .Postup a potrebne vybavenie - veľkosť zvätšenia  nepoznam.  Cely proces je  vyrazne urychleny ako čakať na prejavy škodcu na cesneku.

    Vlnovník česnekový

    28. 10. 2018 17:18 Zakladatel vlákna: Martin Harasim
    Pane inženýre Kozáku.

    Letos vlnovník celkem řádí. Je teprve říjen a kromě vekanu mi už napadl poprvé i místní Rusák.

    Jak to dělají v obchodech že jim vydrží česnek celý rok. Jen studeným skladováním u zemědělce to určitě nebude, protože když koupený česnek nechám měsíce v teple, žádný roztoč tam není. Ozařují ho?
    28. 10. 2018 19:18 Jan Kozák
    U konzumního česneku je to jednodušší (bavíme se o velkoprodukci). Česnek se skladuje ve speciálních skladech při teplotě mírně pod nulou. Tam se dostává hned po usušení a opracování. Při této teplotě vlnovník sice přežívá, ale "spí". Po vyskladnění se krátce otočí v obchodě a i u zákazníka je poměrně brzy spotřebován, takže vlnovník nemá dostatek času ani sil (do doby chlazení se ještě nestačil namnožit), aby se projevil. Toto se dělá v Evropě a Jižní Americe. Z Číny se vozí česnek chemicky ošetřený.
    Sadbový česnek se nemůže chladit, protože by tak předčasně prodělal jarovizaci a hned po výsadbě by vyrůstal.
    Z dotazu není zřejmé, zdali jste trvanlivý česnek, jak uvádíte, kupoval loni nebo před léty, kdy problém s vlnovníkem ještě nebyl nebo aspoň ne v současné míře. Také je rozhodující měsíc nákupu a skutečná země původu.
    29. 10. 2018 5:19 Karel Karel
    Dobrý den pane Kozáku, dočetl jsem se že vyvoj vlnovnika trvá 8 dní při teplotě 33 stupnů, 11 dní při teplotě 20 stupnů a při 6 stupních se jeho vývoj zastavuje, je to nějak takto?  A ten vlnovník přežije neomezeně dlouhou dobu v tom specialním skladě o teplotě pod nulou až do jara kurpřikladu nebo má omezenou životnost ve dnech?
    29. 10. 2018 7:47 Jan Kozák
    Různé zdroje informací se sice rozcházejí v konkrétních dobách vývoje, ale pro nás je důležité, že vlnovník přežívá v tzv. anabióze spolehlivě během celého chladného zimního období. Znamená to tedy, že i po vyskladnění na jaře je schopen dalšího vývoje.

    Opět vlnovník - výskyt ve skládce

    10. 10. 2018 13:55 Zakladatel vlákna: Ivana Smetanová
    Dobrý den, nemám tak velikou zahradu a tak políčko česneku střídám ob jeden rok s bramborami. Do záhonů zaorávám na podzim pouze zelené hnojení, případně kompost. Sadbu česneku (převážně ruský paličák, modrý paličák, Slavin, atd.) mořím před výsadbou v Sulce. Zasadím, v červenci česnek sklidím a již v září je skladovaný česnek zdecimován vlnovníkem. Vyčleněnou sadbu mořím tedy již v září, případně v říjnu. Ale česnek na spotřebu je po krátké době k nepoužití, natož abych ho mohla někomu věnovat či prodat. Kde se bere stále dokola vlnovník, když sadbu mořím, na poli během zimy by přežít neměl, když mrzne (mráz mu pokud vím vadí)??? Jak se ho zbavit? Díky moc za jakékoliv rady. Ivana Smetanová
    10. 10. 2018 19:16 Jan Kozák
    Vy sice dáte do půdy česnek bez vlnovníka, ale jiný na něho čeká už na poli, aby si na jaře pochutnal. Vlnovník je schopen jistou dobu žít v tzv. anabióze. Je to něco jako spánek. A mráz mu taky nevadí. Asi by Vám pomohlo dusíkaté vápno. Nejlepšího účinku by se dosáhlo po sklizni česneku.
    12. 10. 2018 22:02 Jozef Sisak
    Po tolkych otazkach na vlnovnika vyjadrim aj svoj nazor. Vzhľadom na vysoky datum predpokladam postup pre ďalšie roky . Po naštudovani predkladam POSTUP -neovereny! Po bramborach dusikate vapno OK , ak pozemok prikryjete čiernou foliou zlepši sa dezinfekčny učinok, ale dôjde aj k prehratiu pôdy nad 35stup. čo by malo mať za nasledok likvidaciu vlnovnika./ak bude svietit slniečko dostatočne /  Cesnak určeny do kuchyne namočiť do teplej vody 40stup. na 12-15 min.  ma to mať za nasledok likvidaciu vlnovnika ale aj poškodiť kličivosť cesnaku čo nie je na škodu .  Pan Kozak suche teplo urobi to iste ? /elektricka rura/ 
    14. 10. 2018 6:15 Jan Kozák
    Nevím, jestli na vlnovníka stačí čtyřicet stupňů, ale soudím, že tato teplota klíčení česneku neovlivní. Navíc si myslím, že porušení klíčivosti by mělo za následek pravý opak, než potřebujete, tedy že by to výrazně snížilo skladovatelnost.
    Teplovodní ošetření cibulí není neznámé. Používá se např. proti háďátku. Teplota musí být přesná (je to něco okolo 42 stupňů). Zvýšení teploty o stupeň ničí rostlinu, snížení o stupeň nezničí háďátko. Je na to potřeba speciální zařízení, doma to těžko uděláte.

    dezinfekce

    23. 9. 2018 19:46 Zakladatel vlákna: Karel Karel
    Dobry večer pane Kozáku,  ještě jsem se chtěl zeptat, jestli by použití sirného knotu k dezinfekci skladovacího prostoru poškodilo konzumní   česnek, připadně vlnovníka v něm, kdyby se tam nechal během toho síření.
    23. 9. 2018 20:28 Jan Kozák
    Těžká rada. Samozřejmě by bylo nejlepší ponechat konzumní česnek během síření ve skladu, ale nesmí se to přehnat s koncentrací kysličníku siřičitého. Ale trefte ji. V tom Vám asi nikdo neporadí. Ale kdyby snad náhodou někdo věděl, tak bych se taky rád poučil.

    Vlnovník

    17. 8. 2018 10:51 Zakladatel vlákna: Olga Hlávková
    Dovoluji si obtěžovat s následujícím problémem. Už  několik let skladuji česnek na stejném místě  a vždy bez problémů. Loni jsem  si tam nějakým nedopatřením zřejmě zavlekla vlnovníka. Teď už tam asi 2 měsíce není ani česnek, ani jiné cibuloviny. Mám ale obavy uskladnit novou sklizeň (z namořené sadby) na tomto místě, zatím ji mám umístěnou provizorně jinde. Myslíte, že vlnovník infikoval daný prostor na dlouho, případně, jak provést desinfekci. Děkuji za odpověď.
    17. 8. 2018 20:11 Jan Kozák
    Nevím, o jaký prostor se jedná, proto obecně. Vlnovník tam zůstal, můžete prostor např. vysířit nebo vystříkat Savem.
    17. 8. 2018 21:59 Olga Hlávková
    Moc děkuji za radu. 

    Sušení česneku

    25. 7. 2018 20:19 Zakladatel vlákna: David Chromec
    Dobrý den pane Kozáku. Rád bych se Vás zeptal na ideální dobu pro sušení česneku. Jak poznat, že je česnek již dostatečně usušen a mohu ho začít skladovat? Jsem začátečník, tak budu rád za každou radu. Děkuji, s pozdravem David Chromec.
    25. 7. 2018 21:30 Jan Kozák
    Ono záleží na více okolnostech: odrůda, správná doba sklizně, způsob sušení, počasí. Ale letos se na většině lokalit dá spolehlivě považovat česnek za suchý čtyři týdny po sklizni. Ale i další skladování je třeba na suchém a vzdušném místě.
    26. 7. 2018 9:02 David Chromec
    Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď. S pozdravem David Chromec. 

    Počasie v dobe zberu

    27. 6. 2018 20:48 Zakladatel vlákna: Ján Ševc
    Dobrý večer p. Kozák! Posledné 2 týždne je pod Tatrami daždivé počasie. Máte skúsenosti so zberom cesnaku vo vlhkom počasí a jeho následným vplyvom na skladovateľnosť cesnaku? Ďakujem veľmi pekne za odpoveď.
    28. 6. 2018 22:29 Jan Kozák
    Ono to není tak jednoduché. Na skladovatelnost působí česneku více vlivů během vegetace, nejen vlhké počasí v době sklizně. Důležité je sušení.

    Vlnovník

    25. 1. 2018 15:00 Zakladatel vlákna: Vlastimil Mitiska
    Dobrý den, nikdy sme vlnovníka neměli, 20 let, letos se objevil. Nevím odkud. Chci se zeptat pana Kozáka - mám necháno hodně vršků - pacibulek- velkých. I na nich, bohužel, jsem nějaké napadené našel - ne moc, ale jsou, zatím většina vpořádku,  pevné, ale pár jsem napadených našel -  mění barvu do hnědavé, fialkové atd. Mám to hned rozloupat a namořit Sulkou - má to krásné čekací kořínky, semtam je i maličký klíček zelený, nebo to vydrží do sázení - u nás zhruba začátkem dubna. Děkuji pane Kozáku starší, za odpověď
    25. 1. 2018 19:22 Jan Kozák
    Máčení by nebylo úplně šťastným řešením, protože by pacibulky začaly růst. Pokud nemůžete vyset při nynější oblevě (u Vás možná není), bylo by nejlepším řešením skladování někde venku. Samozřejmě v suchu. V chladu vlnovník neškodí.
    25. 1. 2018 19:37 Vlastimil Mitiska
    Děkuji za informace, budu se jimi řídit, snad to dopadne

    Benátčan

    17. 1. 2018 18:25 Zakladatel vlákna: Jan Šujan
    Zdravím,chtěl bych se zeptat kdy je vhodné sázet a sklízet benátčan  na jaře a kdy na podzim a jak tuto odrudu nejlépe uskladnit.Za radu předem děkuji Šujan
    18. 1. 2018 9:35 Jan Kozák
    Benátčan se na podzim sází stejně jako jiné odrůdy, tedy řekněme v listopadu. Jarní výsadba by měla být co nejdříve, jakmile to stav půdy dovolí. Při opožděné výsadbě se zkracuje vegetační doba, což má za následek nižší výnos. Termín výsadby nemá vliv na skladovatelnost. Termín sklizně není termínem výsadby ovlivněn.
    Skladování na suchém větraném místě, mrazy do mínus deseti nevadí.

    uskladněný Vekan časně vyrůstá

    13. 1. 2018 10:53 Zakladatel vlákna: Milan Jandovský
    Dobrý den,
    uskladněný Vekan (časná sklizeň - 2.7.2017 - kvůli polehnutí) už začíná začátkem ledna vyrůstat. Je uskladněn v suchu a při teplotě cca 10 °C.
    Jovan, ani jiné odrůdy uskladněné na stejném místě, to nedělají. Kde dělám chybu ?
    Nebo uskladněný Vekan potřebuje jiné podmínky ?
    Děkuji Jandovský
    Vekan
    14. 1. 2018 16:15 Jana Kopecká
    Dobrý den, podle mne k rašení může přispět i menší počet obalových suknic. A možná to je i odrůdou. Uvidíte co vám poradí pan Kozák.
    15. 1. 2018 6:35 Jan Kozák
    Vekan nepotřebuje jiné podmínky ve srovnání s jinými odrůdami. A chybu také neděláte.  Díval jsem se na náš Vekan a některý už také raší. Délka dormance (vegetačního klidu) záleží na odrůdě, ale i ročníku. Dokonce každý rok se pořadí jednotlivých odrůd, jak jim dormance končí, mění.

    Vydrží?

    12. 11. 2017 17:16 Zakladatel vlákna: Richard Bily
    Dobrý den, dnes jsem provedl druhé moření Rovral  a při výsadbě jsem zatměl na zahradě a nestihl vysadit vše proto se ptám zda takto ošetřená sadba vydrží tři dny bez újmy ? Jestli mě ješte pustí na zahradu počasí rad bych to dosadil . Děkuji Bílý
    12. 11. 2017 19:38 Jan Kozák
    Po namoření by se mělo vysadit do 24 hodin. pokud to není možné, je třeba stroužky osušit a držet v dobře větraném místě. Budou mít snahu kořenit.

    Předčasně rašící česnek

    29. 10. 2017 11:22 Zakladatel vlákna: Zbyněk Anděl
    Dobrý den,
    při rozdružování palic před sadbou jsem zjistil, že u většiny stroužků již vyrůstají z podpučí nové kořínky (délka 1-3 mm). Lze takové stroužky ještě mořit v sulce nebo zde hrozí reálné nebezpečí popálení kořínků? Předpokládám, že použití přípravku Clonoplus je bez problému.

    Dotaz č. 2:
    Jelikož jsem se s tímto jevem v minulosti setkal nejdříve koncem ledna, dost mě to překvapilo. U konzumního česneku se tím pádem zřejmě výrazně sníží skladovatelnost. Možná za to může letošní vhký podzim, ale... šlo by tomu nějak předejít? Česnek nebyl sklizen pozdě, cibule jsou kompaktní, stroužky nepoškozené, fuzárium vylučuji. Sušeno cca 5 týdnů ve svazcích po 10-15ti kusech na vzdušném místě a posléze uskladněné v bedýnkách v jedné vrstvě v kůlně (tj. teplotách odpovídajících plus minus té venkovní).

    Za případné odpovědi děkuji.
     
    29. 10. 2017 20:14 Jan Kozák
    Pokud budete mořit v Sulce dvě hodiny, pak rašícím kořenům neublížíte. Clonoplus je bez problému, jak uvádíte.
    Docela mě překvapilo, že máte letos takový problém, nám to zatím česnek nedělá. Ale jak je to jinde, to nevím. Myslel jsem si, že v důchodu budu mít víc času, abych měl větší přehled o stavu česneku u jiných pěstitelů, ale opak je pravdou. O jiných pěstitelích nevím skoro nic. Skladovatelnost česneku Vám to jednoznačně zkrátí.
    29. 10. 2017 20:35 Zbyněk Anděl
    Děkuji za odpověď.
    Dnes jsem ještě namátkou vybral  cibule různých odrůd a po rozdělení došel ke stejnému výsledku - většině raší kořínky.  Vyjímkou jsou vnitřní stroužky nepaličáků. To samé u sadby od Vás (Blanin, Havran), dodané v polovině září a vzápětí mořené v sulce. Jedině u Vašeho sadbového Benátčana se tohle neprojevuje. 
    30. 10. 2017 7:30 Denis Šulava
    Dobrý den, mám úplné stejný problém jako pan Zbyněk. Zjistil jsem to včera při kontrole sadby. Je to velký problém? Počasí mě teď k výsadbě nepustí. Chtěl jsem sázet nejdříve za 14 dní. Dá se prorůstání kořínků nějakým způsobem přibrzdit, nebo je potřeba co nejrychleji česnek dostat do země? Děkuji
    30. 10. 2017 20:13 Jan Kozák
    Moc to nepřibrzdíte, hlavně ať to máte v suchu. Těch 14 dní to vydrží.

    Skladování česneku

    23. 10. 2017 16:04 Zakladatel vlákna: Lukáš Besta
    Dobrý den. Chci se zeptat zdali mi doporučíte skladovat česnek na podzimní sadbu doma při cca 20 st. C nebo venku pod střechou. Žádné jiné chladné a suché místo doma nenajdu. Česnek pro jistotu skladuji doma, ale zdá se mi že se začíná vysušovat a sám jakoby svlékat. Díky Lukáš
    23. 10. 2017 21:36 Jan Kozák
    Pokud je česnek venku pod střechou nebo doma na vzdušném místě, je uložen správně. Ve Vašem případě mám obavu, že je napaden vlnovníkem česnekovým. Tak bych ho doporučil namořit v Sulce a vysadit.

    Rozdružení

    19. 9. 2017 13:58 Zakladatel vlákna: Štěpán
    Dobrý den, pane ing. Kozáku mohu už teď česnek rozdružit?, mořit chci až před výsadbou. Stroužky nechám venku v bednách.
    19. 9. 2017 21:19 Jan Kozák
    Rozdružit už můžete. Stroužky potom skladujte ve vrstvě do pěti centimetrů, aby byly dobře provětrávány.

    Vakuum

    17. 9. 2017 9:44 Zakladatel vlákna: Stanislav Hanzlicek
    Pane Kozáku rád bych znal Váš názor na uchovávání konzumního i sadbového česneku ve vakuových dózách a boxech.V zahraničí je to obliba.Jaký vliv může mít vakuum na aktivitu vlnovníka,nebo houbových chorob? A jaký vliv na kvalitu česneku vlivem nepřirozené vlhkosti.
    17. 9. 2017 19:58 Jan Kozák
    Tož toto nevím, k nám na vesnici něco takového ještě nepřišlo.
    Ale vážně. S touto metodou jsem se nesetkal. Soudil bych však, že by to mohlo vlnovníka zničit, mám však obavu, že by to mohlo zničit i sadbovou kvalitu česneku.

    dotaz

    3. 9. 2017 11:26 Zakladatel vlákna: Štěpán
    Dobrý den, pane ing.Kozáku chci se zeptat občas najdu cibuli jeden stroužek sklovatěný až nahnědlí, ostatní jsou dobré. Čím to je? Děkuji
    3. 9. 2017 20:11 Jan Kozák
    Jde o fyziologickou poruchu, která v posledních několika letech zaměstnává hlavy světových česnekových odborníků. Zatím se přesná příčina neví, podobně jako u mnoha jiných fyziologických poruch. Soudí se, že mezi příčiny patří vysoké teploty v době sklizně a těsně po sklizni spojené s nedostatkem kyslíku. No, nevím. Svět se tímto začal zabývat, až když lodní zásilka z Argentiny byla v místě určení v USA z tohoto důvodu nepoužitelná. To bylo někdy před třemi čtyřmi lety. Tehdy tomu dali označení "vaxy breakdown". Já tento problém znám už třicet let, ale nijak jsem ho nenazval.  Výrazná frekvence této poruchy byla u nás v roce 2015.
    Vaxy breakdown

    trvanlivost česneku

    1. 9. 2017 23:45 Zakladatel vlákna: Jiří Snášel
    Přidávám fotografii svazku česneku, který mi visí na stěně v kuchyni. Vlevo je starý, loňský, ze kterého ještě beru na vaření. Vpravo nový, letošní. S uskladněním česneku jsem si nikdy nedělal těžkou hlavu, jen visí na stěně, další "hrozny" čekají - visí ve sklepě. Panelákovém. Přitom ten loňský je těžko rozpoznatelný od letošního, plné, tvrdé stroužky. 
    To píši proto, že spousta diskutujících má problém s uchováním česneku do jara.
    trvanlivost česneku

    USKLADNĚNÍ ČESNEKU

    14. 8. 2017 9:26 Zakladatel vlákna: PETR PALÁČEK
    DOBRÝ DEN,
    RÁD BYCH SE ZEPTAL,ZDA NEVADÍ ČESNEK PŘED USKLADNĚNÍM NA ZIMU ROZDĚLIT NA STROUŽKY.DOSTAL JSEM VLONI NÁDOBU NEJSPÍŠ KERAMICKOU NA ČESNEK,VE KTERÉ MÁM VYZKOUŠENO,ŽE VYDRŽÍ V NÍ ČESNEK DLOUHO DO JARA V KUCHYNI NA LINCE.MÁ VŠAK MALÝ OBSAH,ODHADEM 1,5-2 l.TAKŽE SE TAM NEVEJDE MOC HLAVIČEK ČESNEKU A Z TOHO DŮVODU MĚ MAPADLO,JESTLI BY NEVADILO HO PRÁVĚ ROZDĚLIT NA STROUŽKY.NEBO BY TO BYLO SPÍŠE NA ŠKODU?DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.
    14. 8. 2017 19:44 Jan Kozák
    Při dobrém uskladnění a dobrém zdravotním stavu vydrží jednotlivé stroužky skoro stejnou dobu jako celé cibule. Nevím, jak je to u malých objemů, ale ve velkém se rozdělením na stroužky objem nesníží.
    14. 8. 2017 21:03 Jitka Toniniová
    Dobrý večer. Já mám vyzkoušeno skladovat česnek také nahoře na lince. Nechávám dlouhé stonky a dám ho do vázy kořeny vzhůru. Loňského Havla mám ještě nyní.
    18. 8. 2017 11:36 Josef Markup
    Dobrý den paní Toniniová, přesně tak jak popisujete jsem skladoval česnek cca 15 let až do té doby (před dvěma lety) než mi skladovaný česnek napadl vlnovník. Od té doby hledám způsob jak uskladnit česnek do nové sklizně a marně.
    < Novější12345Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne