Kysličník (teď se tomu blbě říká oxid) siřičitý je ve větší koncentraci biocidem, tedy hubí všechno živé s výjimkou některých mikroorganismů, tedy i rostliny. Pokud této koncentrace nebylo dosaženo, stroužky přežijí, vlnovník určitě ne. Nevím, jak to bude s jeho vajíčky.

A odkud máte indicie, že je to potřeba? V tuto chvíli asi už toho moc dodat nelze.
Hnojení sírou se provádí buď ve formě elementární síry, což je u nás dost vzácné, nebo formou síranů.
Aby to mělo smysl z hlediska množství, lze zvážit sírany makroprvků nebo běžných prvků.
Sádra - pan Kozák nebude asi souhlasit, ale funguje dlouhodobě jako zdroj vápníku i síry, ph neutrální. Rychle z ní ale nedostanete nic.
Síran draselný - rozpouští se dost pomalu a neochotně, můžete to zkusit na list, ale pochybuji o nějakém velkém vstřebání
Síran amonný - možná nejvstřebatelnější z toho, co zmiňuju, ale pořád asi nic moc.
Pořád je tu základní otázka, proč byste teď měl pocítit tu náhlou potřebu síry.

Dobrý večer p.Kavka, mám zasazeno 5 odrůd na pozemku před domem a stejných 5 odrůd na pozemku asi 2 kilometry od domu.Když jsem už něco málo hlávkoval a ochutnával,tak mně všechny stvoly chutí více  ze zahrady (už ted mají sílu) co je 2km od domu. Tam bylo hnojeno síranem draselným,před domem nikoliv,tak jsem měl zato,že by šlo ještě česneku nějak pomoci.

Loni jsem koupil česnek od renomovaného pěstitele a překvapilo mě, jak málo pálil. Možná budu opraven, ale ty sirné látky v česneku se označují za sekundární metabolity, tedy produkty metabolismu. A tedy by k jejich nahromadění v rostlině bylo třeba, aby proběhla významná část metabolismu z životního cyklu rostliny. A ta si myslím, že už je pryč. Hmota rostlin je už z velké části vytvořena. 
Zkusit síran amonný na list asi můžete, ale moc bych od toho už nečekal. (Třeba u mě už některé odrůdy -Mirka, Havran - ztrácejí živě zelenou barvu a jdou do žluta, tam by už asi nemělo smysl se o něco pokoušet)
Já dávám na podzim do půdy sádru (vím, že p. Kozák to neuznává), na jaře síran draselný.

Děkuji Vám za odpověď p.Kavka

V posledních letech se stává síra v půdě nedostatkovým prvkem. Dokud nám pršela kyselina sírová, tak to stačilo. Teď musíme síru přidávat. Česnek ji samozřejmě potřebuje pro tvorbu silic, ale obecně platí pro všechny rostliny, že při nedostatečné zásobě síry je omezen příjem dusíku. A to určitě nemůžeme potřebovat. Pro přihnojení použijte jakékoliv hnojivo obsahující síru. V případě síranu draselného nebo amonného Vám stačí na těch deset metrů nějakých deset až patnáct deka hnojiva aplikovaného v předjaří..

Těžká rada. Samozřejmě by bylo nejlepší ponechat konzumní česnek během síření ve skladu, ale nesmí se to přehnat s koncentrací kysličníku siřičitého. Ale trefte ji. V tom Vám asi nikdo neporadí. Ale kdyby snad náhodou někdo věděl, tak bych se taky rád poučil.

Dobrý den
sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.

Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 

Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.

Dobrý den pane Hanzlíček,
Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.

Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.

Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.

O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...

Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
Tož tedy tak. Česneku zdar!

Dobrý den pane Hochmut,


můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

Ano, je to obdobné. Asi bych to udělal tak, že bych přihnojil najednou síranem i ledkem vápenatým. Dusík z ledku by byl dispozici dřív, ze síranu později. Síru česnek využije a ještě bude rád.

Použít ji můžete, počítejte však s tím, že hnojivý účinek nastává později než u  ledku vápenatého. Hnojení sírou je velmi významné, síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem.

Začal bych otázkou. Co jste v minulosti s použitou Sulkou dělal? Vždyť v návodu je uvedeno, že po použití se má rozředit a nalít na záhon.
Ostrost česneku je samozřejmě dána sloučeninami, v jejichž molekule je síra. Ale jak to udělat, aby byl česnek hodně ostrý, zatím nevíme. Určitě se na tom podílí i pěstitelská lokalita a ročník.
Množství síry z moření v Sulce je velmi malé, skoro bych řekl zanedbatelné.

Dovolil bych si podotknout. SULKA je 14%  vodný roztok polysulfidů vápníku (CaSx), většinou pentasulfidu. Moříte-li 5% roztokem SULKy, moříte  absolutně (ve skutečnosti) 0,7% roztokem CaSx. Poměr Ca : S je 1,0 Ca : 2,25 S. Takže množství S, jakož i Ca je opravdu zanedbatelné. Proto taky  SULKA, tedy CaSx je tolerovaný prostředek v t.zv. "Ekologickém zemědělství".......

Dobrý den, k ostrosti a chuti bych doplnila, že je to opravdu ovlivněno i stanovištěm. Česnek pěstujeme v rodině několik let, dělíme se o sadbu p. Kozáka, vlastní i krajové odrůdy a chuť a ostrost se liší. Sestra pěstuje cca o 15 km dál  v těžké jílové půdě. Já mám pěknou hnědozem, lehčí, úrodnou na žulovém podkladě,  moje mamka v té samé vesnici v jiné části má v podstatě černozem. Jejich záhony jsou cca 45 let hnojeny kompostem a jejich zem je luxusní, roste tam vše skoro samo. Když děláme ochutnávku za syrova, tak stejná odrůda chutná 3x jinak. A také jsme se sestrou řešily, že česnek od p. Kozáka je někdy ostřejší. Každý rok česnek chutná trochu jinak. Jak píše p. Kozák je to i o počasí a lokalitě a taky hnojení. Já sulku po výsadbě naředím a naliju na záhon s česnekem.

Docela si myslím, že by to šlo a líbilo by se mi to. Ale zjistit potřebné množství síry na určitý objem a dobu působení není jednoduché. To by byl úkol pro výzkumné pracoviště.

Že by síra uvolněná při rychlém sušení?

Tak to jsme byli myšlenkově spojeni.

Takže obměna sadby není potřeba? Aby se toto zbarvení zase v další sklizni neopakovalo. Ještě mě napadlo, zda na to nemá vliv ještě brzké sklizení s kombinací nevhodné skladovatelnosti. Česnek skladujeme zavěšený v kyticích v průvanu, nicméně natěsno vedle sebe.

Na sázení vybírejte normálně vyvinuté cibule. Předčasná sklizeň ani způsob sušení to neovlivňuje.

Dobrý den,
předem se omlouvám se za svůj ,, laický ,, dotaz. Ale dá se tomuto v příštím roce předcházet? Případně jak? Děkuji za odpověď.

Zvýšená frekvence všech fyziologických poruch je v letech s extrémním počasím. To neovlivníte. Zmírnit extrémy je možné dostatečně hlubokou výsadbou.

Tady nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Suknice je tužší než normálně. Také to má vliv na zhoršení skladovatelnosti. Žluté zbarvení je způsobeno sírou, která se uvolňuje při vysokých teplotách ze silic.

Můžete. Žluté zabarvení způsobuje síra, která se v horkých dnech uvolňovala ze stroužků.

Paní Jitko, česnek nám také rapidně žloutnul. Byla mi udělena rada, rozložit česnek, do co nejmenších vrstev na sebe. Pomohlo to, žloutnutí se zastavilo, tak zkuste.

Mohou mít pravdu. Síra se běžně při půdních rozborech nedělá, ale protože nám přestává padat z nebe díky odsiřovacím zařízením na komínech, začíná být v půdě deficitní. Takže zasejte svazenku a při podzimní přípravě půdy zapravte síran amonný v dávce odhaduji 200 kg/ha. Jiné hnojivo na podzim nepoužijte.

Síra podporuje tvorbu silic tak to ovlivní.