Tomu kolegovi bych doporučil, aby zkusil část česneku vysadit bez toho vápna. Myslím si, že dá větší úrodu.

Nehašené vápno má i dezinfekční účinek, což je dobré, dolomitický vápenec zase obsahuje hořčík, což je také dobré. Ať se rozhodnete pro první nebo druhé, je lepší rozhodit před orbou, jinak z toho česnek nebude mít skoro nic, případně vůbec nic.

Bude záležet na aktuální teplotě. Pokud bude teplo, doporučoval bych jistotu metrového odstupu od česneku.

Jistě, není problém. Každé z těchto hnojiv obsahuje jiné živiny.

Těžká otázka. Záleží na tom, jakou má Vaše zahrada půdní reakci, tedy pH. Kyselé deště, které kdysi přímo nutily k vápnění, už zdaleka nejsou tak kyselé. Půda se okyseluje i některými průmyslovými hnojivy, jinými zase alkalizuje.  Může se okyselovat i špatným kompostem. V posledních letech (a už je jich dost) se vápní velmi málo a často je to už ke škodě. Tož si z toho vyberte. (Já bych z toho dvakrát chytrý nebyl.)

Dobrý den pane Kozáku.    Dovoluji si Vás znovu poprosit o odpověd na můj dotaz ze dne 9.8. který jste asi přehlídl. Předem děkuji.    S pozdravem Polách.

Smysl to má a doporučuji tento postup, třebaže se ochladí. Ale půda je teplá. Po zapravení dusíkatého vápna pozemek uválejte.
Já považuji za bezpečnou vzdálenost 10 metrů napříč řádky, v řádku padesát metrů.

Moc děkuji za rychlou odpověď.  Polách

Pokud by bylo dost času, můžete dát dusíkaté vápno a asi za měsíc vyset zelené hnojení. To v polovině září zarýt. Určitě nemůžete zarýt zelené hnojení a zároveň zapravit dusíkaté vápno, protože zelené hnojení by se špatně rozkládalo. Ještě je možné zarýt zelené hnojené v září a dusíkaté vápno dát v malé dávce (1 kg/a) těsně před výsadbou; jeho dezinfekční účinek bude slabší, ne však zanedbatelný.

Děkuju moc za radu 

Je to jedno. Důležité je dostat dusíkaté vápno co nejhlouběji, což se při zarývání podaří. Máte-li však možnost ho zapravit do patřičné hloubky až po rytí, bude to lepší, protože bude lépe promíchané v celém profilu.

Nejsem sice pan Kozák, ale troufnu si odpovědět. V paneláku počítám, že není problém s vlhkostí, takže kdekoli v suchu, ideálně suchý sklep (přízemní kamrlík) popř někde doma ve spíži. Počítal bych ale, že ve vyhřátém panelákovém bytě bude česnek o něco rychleji vysychat. A ohledně desinfekce, tak ta by se měla dělat už na sklonku léta, kdy je ještě teplo, Aplikace dusíkatého vápna, zalít a zakrýt folií na cca 3 týdny až měsíc. Můžete aplikovat teď a sázet v prosinci. Jestli bude zase zima nezima jako loni, tak jste v klidu. Jen pak doporučím použít při sadbě Rhizocore, alternativně Clonoplus, popř gliorex.

Uchování česnekuje už dost dlouho problémem vinou velkého výskytu roztoče vlnovníka česnekového. Pokud by ve Vašem česneku nebyl přítomen, pak by bylo nejlepší uchování v suchu a teple. Jednalo by se o nucenou dormanci. Teplo však vlnovníku svědčí, tak můžete zkusit nějaké metody, které vlnovníku znepříjemňují život. Někdy pomáhá jednotlivé cibule zabalit do novin nebo prosypat skladovaný česnek vonnými bylinami (máta, meduňka, kopr, levandule, ...)
Pro dezinfekci půdy ještě můžete použít dusíkaté vápno, jeho účinek však bude podstatně menší než v teplém období. Použití přípravku Rizocore bude mít jednoznačně pozitivní účinek.

Rozhodit a kultivovat téměř do hloubky orby. Uvolňovaný kyanovodík stoupá nahoru.

Máte špatný nápad. To cenově nejdražší, co v dusíkatém vápně je, uteče do vzduchu. Máte-li dojem, že je Vaše půda kyselá, zvolte raději třeba dolomitický vápenec; tím dodáte i hořčík, který je většinou v nedostatku. Ten může přijít i na záhon s česnekem. 
Ale mech nemusí být vždy indikátorem kyselé půdy, některé druhy mechů rostou i na půdách zásaditých v krasových oblastech nebo v okolí vápenek.

Postrek 5% modrou skalicou alebo dreveny popol ktory je alkalicky pomôžu

To, co roste na povrchu půdy na záhonu, bývá většinou řasa, ne mech. Mělo by stačit rozrušení povrchu a vyschnutí. Mechy většinou přirůstají pomaleji, než je rytmus obdělávání záhonu, a tak by neměly mít šanci na něm růst.

Je to tak, jak píšete, čtrnáct dní stačí, tři týdny jsou lepší. Počítejte však ještě nějakých čtrnáct dní na odvětrání. Tuto dobu můžete výrazně zkrátit kultivací.

Omyl, dusíkaté vápno je nejlevnější možnost jak omezit háďátko pod mez škodlivosti. U dusíkatého vápna nejde o Ca, ale o ten zbytek, proto ho v tomto směru normálním vápnem nenahradíte. 
Doporučuji všechny příznakové rostliny z pozemku odstranit a vynést někam do remízku nebo do lesa, určitě ne do kompostu ani na pole či louku. Ještě aspoň jeden metr od ohniska nákazy rostliny teď sklidit, protože budou silně napadené i tím jsou i zdrojem tohoto škodlivého organismu k zamoření půdy. Takto uvolněné plochy je dobré ošetřit dusíkatým vápnem už teď a po sklizni celý pozemek. Pokud bude dusíkaté vápno zapraveno do půdy, uváleno a k tomu bude půda vlhká a bude teplo, tak výborný účinek bude mít dávka 5 q/ha, tedy 1 q na 2000 metrů čtverečních Vaší plochy. Dá se však předpokládat, že se Vám tento problém objeví i na ostatních plochách, proto by asi nebylo marné ošetřit i je.
Není Vaší povinností upozorňovat zákazníky, že v česneku může být háďátko, protože neprodáváte sadbu, přesto byste mohl nabízet ne česnek, ale konzumní česnek, případně konzumný cesnak.

Ešte jedna otázka k tomu Dusikatému vápnu, máte skúsenosť aj s použitím na jar, myslím keď sa oteplí a prípadne by sa zapravilo pri poslednom bránení? Ďakujem 

Ničemu byste ani s bráněním nezabránil, bylo by to jen velmi drahé hnojení.

Kombinace vápna a jakéhokoliv hnoje (tedy i drůbežího) je špatná. K tomu, kdo Vám to poradil už nechoďte na rady týkající se zahrádky.
Česnek ze země určitě nevytahujte, na ty strašidla bych moc nedal.

Řeším podobný problém..ono se má lehce zapravit do půdy a přikryt plachtou..Zajímalo by mne zda existuje aj jiná metoda.nemám tolik plachet,Zvažuju zapravit rotavátorem a nechat 14 dní sednout ,ale nevím zda je to dobrý nápad..Rotavátor použit nusím ,je to zaoraná louka..Sice sem oral včas ale nevypadá moc dobře.

Nejúčinnější dezinfekce dusíkatým vápnem je jeho zapravení do vlhké půdy v teplém období a zakrytí plachtou. Pokud není možné plachtu použít, je-li pozemek větší než naše možnosti zakrytí, pak se povrch uválí. Je možné použití dusíkatého vápna i těsně před výsadbou. V té době je už chladno, dusíkaté vápno se v půdě rozkládá pomalu a česneku neuškodí. jeho dezinfekční účinek je podstatně slabší, ale v porovnání s kontrolou vykazuje v pokusech dobré výsledky. Ale po rozhození vždy zapravit.

Nehašené vápno, tedy kysličník vápenatý (nikdo mě nedonutí používat nesmyslný nečeský název oxid), se s vodou změní na hydroxid, tedy vápno hašené. A ten se zase působením kysličníku uhličitého mění na uhličitan vápenatý. Takto je to samozřejmě zjednodušené a funguje to v laboratoři, v půdě působí spousta různých vlivů, čímž vzniká řada dalších sloučenin. Ale uvádím to proto, že se nemusíte obávat snížení účinků Rizocore, protože do jeho aplikace už vápno svou "sílu" ztratí.

Těžko dopředu určit, jak bude po měsíci dusíkaté vápno rozloženo. Sice už by měl být po této době dezinfekční účinek nulový nebo minimální, přesto bych v tomto případě myslel, že bude jistější aplikovat Rizocore až na jaře.

Děkuju za odpověď, už jsem objednal

Děkujeme za zájem, ale zaslání poštou bohužel možné není.
Když s Rizocorem objednáte česnek, náklady na dopravu se vám rozředí.

Použít můžete, sadbu nepoškodíte, otázkou je, jak bude Vaše Sulka fungovat.
Sulka je nestabilní sloučenina, uvolňuje sirovodík (sulfan) která se rozkládá časem, světlem, teplem a přístupem vzduchu, tedy kyslíku. Pokud byla Sulka uložena ve tmě (např. chladný sklep), ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, nejlépe v orig. balení a bez nějaké té velké bubliny v lahvi, pak s jistou mírou rizika bude fungovat.  Mořte ovšem déle než je zvykem, tedy alespoň 6 hodin. Vlnovník to nepřežije. Ale vedlejší fungicidní účinek bude pravděpodobně ztracen.

Velice se na dně usazují krystaly, takže třepat a třepat! Určitě nevyhazovat, rozředěná se dá skvěle použít na zálivku, třeba zrovna k cibulovinám. 

To třepání je velmi špatný nápad. Ona totiž se ta Sulka, což je směs polysulfidů vápníku CaSx mění (degraduje) na sulfáty v tomto případě ponejvíce na sádru CaSO4 . 0,5 H2O Takže ty krystaly maximálně opláchnout a vyhodit.  A mořit sádrou? No uznejte, že to nebude zrovna to pravé ořechové.....

Nemám šanci polemizovat. Chemii nerozumím. Ale rád se něco dozvím. Dík. Spíš věřím v tu zdravou sadbu a čistou půdu, než v moření. Každá info je dobrá. 

Domnívám se (t.j. nikdy mě to ani nenapadlo zkoušet), že to nepůjde. Mikrovlnka pracuje v pásmu 2,5 GHz, což je zhruba 12 cm délka vlny). Vzhledem k vyzářené energii 12 μeV by nejspíš došlo k poškození rostlinných pletiv. Ale  pěstitelé opomíjejí, že Vlnovník se živí i na jiných rostlinách, zejména květinách. Také jeho jméno je "Aceria tulipanae", čili Vlnovník tulipánový. A zahrádkář se diví, že má Vlnovníka a cibulnaté či hlíznaté rostliny neošetří, a ten potvora Vlnovník si jak na potvoru na ten česnek přeleze. Jinak mám na Vlnovníka mimo Sulku vyzkoušeny a jsou funkční tyto prostředky: 1) Koloidní síra,  (Sulikol, Kumulus) 2) Polysulfidy draslíku nebo sodíku, tedy klasická "Sirná játra" podle alchymistů. K tomu si tyhle prostředky vyrobit mi donutily roky, kdy Sulka nebyla nikde k dostání. (Pěstuji česnek po zahrádkářsku od roku 1965 nepřetržitě). Pro pořádek: Vlnovník je Sametkovec, a co zničí Sametky, zničí i Vlnovníka. A všechno je to navíc "EKO"

Oprava:"Aceria tulipae" překlep, sorry.

S tím dusíkatým vápnem můžete být v klidu. DV se rozkládá na kyanamid Ca a hydroxyd Ca. A lidi si to občas pletou Kyanamid není kyanid. A není jedovarý, jen dráždivý. Prostě hodinky a holinky. Zní to podobně, ale jsou to úplně rozdílné věci. DV kyanovodík neuvolňuje.

Ďakujem za odpoveď. Mam vlastnu skusenosť , pozemok kde ma trapili krty a hraboše či hryzce polne som planoval posadiť cesnak po zapracovani dusik. vapna som s časovych dôvodov nestihol dať foliu čo som urobil až  za  par dni , vytvorene  krtince som rozhrabal a chodby otvoril . Po odstraneni folie cca 4 tyž. som problem krt a hraboš  nemal ani sa opakovane nevyskytol.

Nevím, co je pufovaný vápenný hydrát. Internetový vyhledávač mi sdělil, že jsem asi první, kdo to hledá. Ale dusíkaté vápno funguje v půdě zcela jinak než vápence a produkty z nich. Reakcí s vodou vzniká z dusíkatého vápna kyanovodík a to je biocid - v jisté koncentraci hubí všechno živé. Proto brání rozkladu organické hmoty, protože ten je závislý na činnosti mikroorganismů.
Při hnojení hnojem se nevápnilo, protože z půdy unikal plynný čpavek. To se stane i u čerstvých kuřinců. Ale u suchého granulovaného hnoje asi tento problém není.
A dolomitický vápenec? Směs uhličitanů vápenatého a hořečnatého. Výborné dlouho působící hnojivo.

Děkuji. Chemie mi nikdy nešla. Na střední jsem dokonce v pololetí vyfasoval bůra. Jen "oslaďuju" kyselou hlínu, dělám to už pár let a v pohodě. Ve velmi mírném měřítku. I když si myslím, že česnek je spíš schopen snášet kyselejší než zádadité. Viz močovina apod. 

Dusíkaté vápno v žádném případě teď nedávejte, bránilo by to rozkladu organické hmoty. Pokud je u Vás sucho, tak by bylo potřeba po zrytí pozemek zalít, aby se takto pozdě zarytá svazenky alespoň částečně do výsadby rozložila.

A ještě se chci zeptat,mám možnost zasadit kousek vedle,kde jsem sklidil včera papriky.Tam můžu aplikovat dusíkaté vápno,s tím,že bych to pak na 2 až tři týdny přikryl?

Ale pouze za předpokladu, že rostliny paprik vytrháte a odstraníte z pozemku.

1. Nevím. Nejsem odborník na ochranu rostlin.
2. Dezinfekce dusíkatým vápnem je nejúčinnější v teplé a vlhké půdě, tedy lépe hned po sklizni předplodiny.
3. Jestli Sulku rozředíte na dvojnásobek nebo desetinásobek je víceméně jedno. Osobně bych to dal na pozemek s vysazeným česnekem.
4. Připravuje se podle aktuální potřeby. Pokud se pozemek zapleveluje, je potřeba zorat bez ohledu na termín, čistý pozemek po bramborách stačí připravit kultivátorem těsně před výsadbou.

Obdivuji Vás Jene za blahodarnou trpělivost. Tohle bych aspoň den rozdychaval. Doufám, že máte tiskovou mluvčí. 

To je dobrý nápad, nemáte třeba dceru, která by mi ji mohla dělat?

Reagujem neskôr lebo som si vyskušal kvalitu ochrany pri prihlaseni z ineho  počitača! PARADA .

1. Ak sa nepokladate za odbornika na ochranu  rastlin ja Vas a nie som sam POKLADAM aspoň čo sa tyka CESNAKU. Mam zaujem o Vaš nazor.
2. Plne súhlasim.
3. OK.
4.OK.
Prispevok p. Dohnala  ma priviedlo  k  POĎAKOVANIU  za Vašu nekonečnu trpezlivosť. Časť otazok sa opakuje , stačilo by pred jej napisani prečitať dostupnú diskusiu až potom pisať otazky. Ja osobne svojimi otazkami idem za hranice bežnej diskusie ,nestači mi vedieť ako , ale prečo tak ! Počas  hľadania odpovedi som sa dostal do diskusie až na rok 2015 !  VĎAKA VAM PAN KOZAK!!!! žE TO TAK STALE ŤAHATE S NAMI PESTOVATEľMI ,

Pán Jozef, prípadná omluva odo mňa. Tak jsem to také myslel. Že má p. Jan Kozák starostí s nama malopěstitelama,trubkama. A já mu také skláním poklonu a uznání. VYDRŽTE, Honzo! Máme Vás rádi!!!  DÍKY ZA VŠE! 

Já jsem dusíkátým vápnem posypala záhon už před 3mi týdny. je zakrytý černou folií a stále nejsou kuličky rozložené. Tak neví jestli už není pozdě. Už není takové teplo.

Drátovce by vápenec zlikvidoval jenom za předpokladu, že by puknul smíchy nad naivitou pěstitele. Myslím si však, že nemá smysl pro humor, takže Vám přežije.
Drátovec se dá hodně omezit aplikací dusíkatého vápna. Není významným škůdcem česneku. Sice ho trošičku nakousne a nechá ho být. Zůstane po něm malá jizva. Ta nemá vliv na nic, pouze je drobnou estetickou vadou.

Potvrzuji po bramborách, kde byl drátovec jen cca 1mm velká tečka, víceméně v suknici.

Pokud jste použil dávku dusíkatého vápna 3 kg na ar, pak by stejná dávka Cereritu neměla být problémem.

Aplikace dusíkatého vápna byla 40kg na 6a

Tak v tomto případě máte dusíku dost, třebaže část ho uteče do vzduchu ve formě kyanovodíku. Smysl by mělo pouze hnojení síranem draselným.

Pokud chcete půdu pořádně dezinfikovat, pak po sklizni brambor rozhoďte 3 kg dusíkatého vápna na 1 ar, zapravte, malou plochu překryjte na 14 dní neprodyšnou fólií, větší plochu uválcujte. Svazenku už nedávejte.
Nebo můžete vysít svazenku, začátkem října ji zaorat a dusíkaté vápno dát při přípravě půdy před sázením. Ale svazenka Vám toho moc neudělá a dezinfekce bude slabší, ne však nulová.
Ale letos je to otázka vody. Bez vody bude i včasná dezinfekce méně účinná a svazenka ani nevyklíčí.

Bílá netkaná textilie Vám nijak neposlouží. Kryt by měl být pokud možno neprodyšný.

Nejúčinnější je aplikace v létě, dokud je dost teplo. Po rozhození se zapraví do půdy, je-li sucho, tak se zaleje a přikryje fólií. Větší plochy, které je problematické zakrýt, se uválí. Tehdy je dezinfekční účinek nejvyšší. Nemáte-li možnost využít tento termín, tak i aplikace těsně před výsadbou má svůj význam. Běžně se dává 500 kg/ha, tzn. na pět arů potřebujete 25 kg.

Pokud chcete půdu pořádně dezinfikovat, pak je nutné aplikovat dusíkaté vápno ještě v době, kdy je teplo. Ale i aplikace před sázením má jednoznačně kladný účinek na růst a zdravotní stav česneku.

Podle mé zkušenosti: Merpan (ú.l. captan) nefunguje. Contans nemám zkušenost s touhle houbou, ale možná by mohl fungovat, likviduje údajně hlízenku. Registraci ovšem nemá.  Ale Folicur 250 sc (ú.l. tebuconazole) funguje naprosto spolehlivě. Má to ale háček. Registrace na cibuli a česnek skončila dne 31.12.2007. Mořilo se tehdy 0,8% až 1%, pouze krátce namočit a ihned osušit. Způsobuje retardaci, některé odrůdy jsou obzvlášť citlivé pokud byste mořil delší dobu, takže některé stroužky nevyrostou vůbec. Ve vegetaci se dělaly 2 až 3 postřiky Folicurem s odstupem 20 až 30 dnů 0,2% s přídavkem koloidní síry (tehdy Sulikol K 0,4%) dnes je k dispozici Kumulus WG, nutno to přepočítat, Kumulus má 80%, Sulikol obsahoval 50% koloidní síry.  Udávané OL: Německo OL=50, Španělsko OL=48, Maroco OL=42 a Mexico OL=37 dní.  Kolega s totálně zamořeným pozemkem vymyslel "zlepšovák" při výsadbě každý stroužek zalil 10 ml 0,5% roztokem Folicuru. K jeho úplné spokojenosti. (vyrobil si na to dávkovač).  Já tohle nikdy nepoužil a ani bych takto ošetřený česnek nepožil.  Takže je to na Vás.

Sclerotium cepivorum je celosvětově nevyřešený problém. Dusíkaté vápno nepomůže. Clonoplus Vás této choroby také nezbaví, ale výrazně ji omezí. Jediné spolehlivé řešení je čas: 20 roků bez cibule, česneku, pažitky, póru a okrasných česneků včetně toho dnes populárního medvědího. A samozřejmě pozor na přenos nářadím či obuví.

Něco o drátovcích si můžete přečíst článek v rubrice články od pana Ing. Havránka Jak na drátovce. Užil jste správný termín, že Vaše brambory byly pouze pohnojeny dusíkatým vápnem. V současné době je dosti teplo, dá se předpokládat, že zaorání dusíkatého vápna do nějakých 30 centimetrů bude mít významný účinek. Pro jeho zlepšení by bylo vhodné po orbě uvláčet a uválet.

To znamená na jaře zorat znovu?

Trochu tuto otázku blíže specifikujte, nevím, proč si myslíte, že je třeba opakovat orbu na jaře.

No pokud zavláčím a zaválím oranisko tak jej na jaře už těžko rozdělám.

Záleží na tom, jaká je u Vás půda a jaká bude zima. Myslím, že v případě nutnosti to spraví kultivátor nebo disky.

Já si také myslím, že se jedná o saprofytické (rozkládající mrtvou organickou hmotu) organismy. Proto nevidím důvod k použití dusíkatého vápna, ale Clonoplus bych doporučil. 

Asi není dobře použít Clonoplus hned po sklizni česneku, v němž se objevila bílá sklerociová hniloba. Podle mého názoru by to bylo nejvhodnější v předjaří následujícího roku, případně pozdě na podzim roku běžného. Dusíkaté vápno asi zlikviduje Sclerotium, které je ve vegetaci na nějakých zbytcích česneku v půdě, ale na klidová stádia (sklerocia) nepůsobí vůbec.

Je to blbost (abych použil Váš výraz). Ani semena se pod fólií moc neuvaří. Vysoká teplota z černé fólie působí jen pár centimetrů, stačí potom orba nebo rytí a živá semena jsou opět na povrchu. Ale to háďátko byste takto mohl zlikvidovat, ale před zakrytím fólií byste musel zapravit do půdy dusíkaté vápno.

A je to tady. Opět vidíme bílou sklerociovou hnilobu. Letos s ní už nic neuděláte. Aby se Vám příliš nerozšiřovala, nezalévejte. K této problematice se brzy vrátím.

Dobrý den, pane Jakubál, mně v minulých letech pomohl přípravek Polyversum. Je to mikroorganismus, který je schválen pro ekologické zemědělství. Aplikace buď postřik nebo zálivkou. Já ho před lety nasadila hned, jak jsem objevila první napadené rostliny, doporučené dávkování 0,05% jsem několikrát navýšila. Příklad: dávkování 1 kávová lžička na 10 l konev - já dala 5 lžiček. Prostě koňskou dávku:-), zalila jsem česnek ke kořenům, vždy polila i cca 2 cm stonku u země. ke každé rostlině stačí trochu. Půda před aplikací byla vlhká. Za tři dny jsem to zopakovala. A pak dala ještě 2 dávky v odstupu cca týdnu, to už jsem dávala předepsanou koncentraci.

Před aplikací jsem velmi opatrně lopatkou vyndala napadené rostliny, lopatku vždy dezinfikovala v roztoku Sava, napadené rostliny vč. zeminy jsem dávala velmi opatrně do pytle a vše vyhodila do odpadu, určitě ne na kompost. Dezinfikovala jsem nářadí včetně bot hned na kraji záhonu. Šlo mi o to zachránit česnek, což se povedlo, ale bylo to docela drahé. Firma prodává i větší balení 100 a více gramů, to se vyplatí. V maloobchodě mají většinou 5 g, což je málo. Ano, bylo to drahé, pro mne bylo prioritou zachránit porost.

Po sklizni jsem aplikovala desinfekci dusíkatým vápnem a Polyversum používám doteď jako prevenci, protože čas od času se mi na pozemku sklerocie vyskytla, ikdyž jsem dezinfikovala půdu, při výsadbě použila Glyorex atd.  Záleží na tom o jak velkou plochu se jedná a kolik do toho chcete investovat. Napadené rostliny jsem tenkrát měla v podobné fázi jako vy. Určitě zklikvidujete všechny rostliny, které mají hodně žluté listy a vypadají nemocně. Výrobek pro aplikaci v česneku nemá registraci, konzultovala jsem to s firmou, poradili mi ochotně.  Registrace něco stojí, jak vysoká účinnost je, vám neřeknu, mně to zabralo skvěle. Tenkrát jsem zachránila cca 90 % porostu, což bylo asi 650 rostlin.  Půda by měla být vlhká, v tom vedru co panuje bych to určitě předem zalila, aspoň trochu. Aplikovala jsem brzo ráno nebo večer. Držím palce. Sklerocie se mi tenkrát objevila na pozemku, kde byla původně tráva a česnek tam nikdy nerostl.

Používám ho i na rajčata, preventivně, po výsadbě zaliju dolní část stonku a ke kořínku, stačí cca 5 ml na rostlinu a když se u souseda objevila plíseň, aplikovala jsem postřik. Rajčata mám luxusní každý rok.

Moc děkuju za odpověď, určitě se na to podívám a rozhodnu se. Nic méně tato choroba už mě nějakou dobu trápí jelikož mám 70 m2 tak se budu snažit aby to bylo co nejlevnější. 

Nejlevneji se da zbavit bile hniloby vyluhem z cesneku. 

Tak tomuto bych nevěřil.

Pokusim se najit zdroj, kde jsem o tom cetl, a ozvu se

Můžete prosím popsat konkrétněji. Děkuji Miroslav 

Děkuji za obpověď, je možné nasypat vápno mezi řádky česneku jako desinfekci ? 

Máte asi na mysli dusíkaté vápno, ale ani to Vám nepomůže i kdybyste ho zapravil do půdy.

Může mi pomoct Ortiva ?

Ortiva určitě nepomůže.

Kyanovodík, který se z dusíkatého vápna uvolňuje, je biocid. V jisté koncentraci hubí téměř všechno živé, včetně drátovců a mnohonožek. Je třeba mít na paměti, že kyanovodík je lehčí než vzduch a jen minimálně se dostane hlouběji, než bylo dusíkaté vápno zapraveno, takže jedinci, kteří byli v tu dobu hlouběji, přežili.

Díky,
příště to prohodím a zaryji, zaliji a dám fólii.

Většina půd u nás je mírně kyselých, takže obecně se dá říci, že pozemku prospěl. Ale dezinfekční účinek, který si asi Váš známý od nehašeného vápna slibuje, je minimální.

Vápnem nic nepokazíte, spíš naopak. Ale jeho dezinfekční účinek je minimální. Pokud je půda vlhká, týden po zaorání můžete sázet.

Já jsem jej "zaryl" již minulý týden, dokud bylo velmi teplé počasí. Řádně prolil vodou a mám nachystané velké plachty, abych pole zakryl, až se ochladí (zítra).
Takto to zůstane až do listopadu či prosince, kdy budu sadit. J.S.

Dusíkaté hnojivo je nejlevnějším pesticidem, pokud se aplikuje ve správnou dobu, tedy pokud je teplo a vlhko. Voda se dá dodat, ale teplo ne. Aplikace do suché nebo chladné půdy je pouze drahým hnojením. Zakrytí plachtou výrazně zvýší účinek, ale nenechávejte ji tam až do výsadby. Zbrzdilo by to zakořeňování česneku.

Ano, je to velmi prospěšné. Aplikovat dusíkaté vápno je nutné do teplé vlhké půdy. Pokud není dostatečně vlhká, je třeba po zapravení důkladně zavlažit. A také je výhodné takto ošetřený záhon na 14 dní zakrýt fólií.

Celý pozemek plus i ty zahonky s cibulí ošetřit vápnem. Návod tu najdete, nicméně není to 100% tudíž bych sadbu na stejné místo nedával aspoň co se cibulovin týče.
Základem je moreni sadby

Kdo jste pane Jiří? Odhalte, prosím, svou identitu.

Pokud se dusíkaté vápno použije v období s dostatečnou teplotou a vlhkostí, po zapravení se plocha překryje na 2 - 3 týdny fólií, může být účinek až stoprocentní. Lze předpokládat, že háďátko nebude jenom v místě současných záhonů s česnekem a cibulí. Každopádně obnovujte sadbu každoročně.