Dobrý večer Jiří, česnek se namáčí z důvodu aby rychleji zakořenil v půdě, já ho osobně nemořím níčím jenom ho namočím na 12hodin do obyčejné vody a pak ho zasádím do země. Zkoušel jsem dříve mořit sulkou, ale když jsem to mořil sulkoubyl menší výnos česneku. Už jsem dělal pokusy a vyšlo mi z 1kg namořeného česneku jsem sklidil úrodu 5kg a bez moření pouze voda na 12 hodin vždy z 1 kila jsem vždy sklidil 9kg česneku a to je rozdíl. Česnek se moří z důvodu, aby ho chránilo před škůdcema, ale pokud máte zdravý česnek je to podle mého názoru zbtečné. Pokud máte namořený česnek sulkou tak se už konzumovat nedá.

Ondřej má recht. Jen to trochu doplním.
Namočením do vody (i do roztoku mořidla) česnek rychleji "startuje". Jakmile se probudí životní pochody, aktivují se i obranné mechanismy v rostlině, která má pak větší sílu bránit se útoku chorob. Pokud volíme pozdní výsadbu, je vzhledem k nízkým teplotám útok chorob minimální, při namočení před výsadbou je obrana maximální. Z výsledků pokusů pana Ing. Havránka, CSc., dej mu Pámbu věčnou slávu, si troufám tvrdit, že při moření má větší význam voda než chemie. Toto se týká ochrany proti chorobám, nikoliv proti škůdci roztoči vlnovníku česnekovému. Na něj nejspolehlivěji účinkuje právě Sulka. Pokud se v ní moří už na přelomu srpna a září, je možné mořit až tři hodiny. Moří-li se těsně před výsadbou a nejsou ještě narašeny kořeny, může se mořit dvě hodiny, jsou-li už kořeny narašeny, mořit raději pouze jednu hodinu. Pokud vlnovník v sadbě není (příznaky jsme popisovali před několika dny), pak bych doporučoval pouze vodu. Je to nejlepší z pohledu ekologa i ekonoma.

Dobrý den,
škoda že se podobný přizpěvek objevil až takhle pozdě, taky bych tim pádem nemořil Benátča 3 hodiny v Sulce ale jen namáčel do vody :-(

Domnívám se, že pokus pana ondry byl chybný. Nebyla dodržena koncentrace, doba moření 2-3 hodiny (takže došlo k popálení), možná šlo o srovnání rozdílných materiálů. Takto propastný rozdíl nejspíše není možný, protože pokusy s mořením/nemořením si provádí cca každý desátý dvacátý pěstitel, šlo by o fakt obecně známý. Rozdíl nemůže činit 45 %, to spíše vypadá jako chyba v desetinné čárce.

Je to na počest pana Ing. Pavla Havránka, CSc., dej mu Pámbu věčnou slávu.

Ortiva proti bílé sklerociové hnilobě nepomůže. Možná je účinná v laboratorních podmínkách. Infekce se šíří v půdě a chemii do půdy nijak nedostanete.
Že Rovral neničí fusarium spolehlivě vím mimo jiné i z pokusů Ing. Havránka. Jedinou mně známou ochranou proti fusariu je výsadba do chladné půdy.

Dobrý den. Jaký je rozdíl mezi sadbovým a konzumním česnekem je podrobně napsáno na stránce Česnek v otázkách.

Po přečtení článku jsem nabyl dojmu že když si seženu sadbu od někoho kdo na pozemku sklerociovou hnilobu nebo háďátko zhoubné nemá tak vlastně akorát platím vysoké licenční poplatky navíc jinak je to ta samé že?

Máte pravdu až na jednu velmi významnou maličkost. Už několik let říkám, že existuje v ČR maximálně deset lidí, kteří se podívají a vidí: na první pohled rozpoznají háďátko či bílou sklerociovou hnilobu. Pan Ing. Pavel Havránek, CSc. loni zemřel, takže jich zbývá maximálně devět. Nevěřte tomu, že mezi ně patří i osoba, která Vám tuto "sadbu" nabízí. A ještě jedna drobnůstka: veškerá sadba uváděná do oběhu musí být pěstována v režimu zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.

A to že vegetační dobu přepočtete na asimilační hodiny. Tedy kažvý den přenásobte příslušnou dobou denního svitu. Pak vám vyjde, že v době hlavní vegetační sezóny je den 2× delší než den v říjnu. Můžete ještě přidat korekci podle teploty. Takže, ačkoliv jste sázel o 29 dní dříve než já, sklízet budete cca jen o 4-10 dní dříve. Jinak u většiny odrůd dormance chrání česnek před předčasným vyrašením a tedy když sázíte dříve letos sklizený česnek, tak chvilku sedí a jen prokořeńuje k podkladu. Vegetační doba je orientační údaj pro plánování sledu plodin. Nasázíte-li velmi ranné brambory v termínu, který vypočtete odečtením vegetační doby od termínu sklizně velmi pozdní odrůdy, pak nevypěstujete nic (nenarostou hlízy), i když "gynekologická" matematika říká přesný opak.
Tedy, ačkoliv Džambul neznám, jsem toho názoru, že pevnost cibulí je odrůdovou vlastností a koupil jste dobře živený a správně vyzrálý sadbový materiál.

S.

PS. Ing. Kozák Vám určitě do 3 dnů odpoví, ale počítejte s tím, že v tomto týdnu je dobré počasí pro výsadbu a tedy, že je radši na poli než u PC.

Brácho Sendy děkuji za odpověď ikdyž jste mne se svými výpočty nepřesvědčil. I nadále budu sázet česnek dříve, než vy. Osvědčilo se mi když šel česnek do zimy zakořeněný, nezřídka mi v minulosti i do zimy vyřádkoval a to pak byly ty nejlepší sklizně. O víkendu zkusím "exhumovat" nějakou cibuli, pokud bude co, tak to vyfotím a foto v dám sem do diskuze. J.J.

Tímto reaguji i na Váš dotaz ze 30. 11. Odrůda Džambul (i Slavin) tvoří velmi pevné cibule, jejichž rozdružování je ještě obtížnější než u nepaličáků. Ten nesmysl, kterému u česneku někdo říká vegetační doba, není realita a ani já jsem si ho nevymyslel. Zkuste si ten Váš česnek zasázet koncem srpna a skliďte ho za těch Vašich 260 - 270 dní, tedy v polovině května, nebo ho vysázejte na přelomu roku a sklízejte koncem září. Obojí je blbost. Když ho takto vysázíte, budete v obou případech sklízet někdy v červenci asi v týdenním rozestupu a to proto, že ten předčasně zasazený ukončí vegetaci dřív vinou většího napadení chorobami. Námi, ale nejen námi, doporučovaný termín není extrémně pozdní, jak Vy píšete, ale je správný. Líbí se mi Váš výraz samozvaný mluvčí, já zase používám výraz samozvaný odborník, ale jestli se to týká i jistého "bráchy", nad tím jsem zatím neuvažoval.

Pane Kozáku,
v žádném případě se nechci pasovat do role odborníka na česnek, ( ikdyž se zahradničením živím - okrasné dřeviny ) pouze jsem v diskuzi určené pěstování česneku chtěl diskutovat o svých zkušenostech a názorech z nich odvozených. V článku O česneku pro pokročilé, který máte zveřejněný na Vašich stránkách, na straně 8 p.Ing. Havránek Csc uvádí, že stroužek česneku reaguje 260-270dní na teplo, světlo, vláhu atd. Co je to jiného, než vegetační doba? Na popud Vaší odpovědi jsem nahlédl do dvou zahradnických knížek, které mám momentálně k dispozici. V 1000 dobrých rad zahrádkářům autor Radoslav Šrut uvádí jako vhodnou dobu k výsadbě "od září do poloviny října".
V knize Naše zahrádka od Josefa Kutiny je zase uvedena doba " nejlépe do konce září". Sázení česneku koncem srpna bych se ažtak nebál, protože díky dormanci vyraší a dozraje v ten pravý čas Usuzuji tak podle v zemi zapomenutých cibulích. A v přírodě to takto u cibulovin funguje. Jinou otázkou jsou choroby česneku a s těmi zatím nemám problémy, při mém malém množství mohu stále sázet do země česnekem nedotčené a to dělá hodně. Bráchovi Sendymu přikládám dnešní snímek stroužku po 6 týdnech po zasazení. Jeho stav pokládám za optimální.J.Junek

S Ing. Havránkem se už nemůžeme poradit, ale i on byl zastáncem co nejpozdnějšího termínu výsadby. Vámi uváděné publikace nejsou zahradnické, ale staré zahrádkářské. Patrně je v nich také uvedeno, že rajčata a okurky nepotřebují během vegetace žádnou ochranu proti chorobám a že se sklízejí až do zámrazu. A také je to už dnes jinak.

Po konzultaci s obchodním zástupcem firmy BASF je lepší používat Rovral a lignohumát jako oddělené lázně. Pokud přesto pro zjednodušení manipulace se sadbou, tak je možné mořící lázeň připravovat tak, že do nádoby nalijeme 1/3 objemu vody, přidáme Rovral a další neutrální fungicidy. Nakonec přilejeme Lignohumát rozmíchaný v druhé třetině vody a dolijeme na celkový objem.

Takže já i nadále zůstanu u zaběhnuté praxe "tří mořících lázní" >>
1)akaricid (Sulka, síra SK 520, SK_SOL, Magus 200SC)
2)fungicid (Rovral, Merpan, ...)
3)lignohumát.

No a z hlediska likvidace použitého mořidla se Rovral likviduje zálivkou na výsadbový pozemek neředěný, zatímco lignohumátová lázeň se ještě dále rozředí.

Dobrý den jak pišete tři moříci lazne jak dlouho po sobě dělate mořeni dela se nejaká dřive nebo mořite vše před sazenim jak dlouho? děkuji za odpověd

Moření je nutné, pokud máte sadbu, u které nemůžete určit zdravotní stav (nakupovaná, darovaná, ...). Všichni tady mají svůj kousek pravdy a funguje jim to. (včetně nemořené ZDRAVÉ vlastní sadby)
U moderních nízkodávkových pesticidů je doba moření dána potřebou ovlhčení celého povrchu a nasáknutím podpučí. Rozložení na tři operace má kouzlo v tom, že první "akaricidní" můžete aplikovat už po úvodním sušení sklizeného česneku. Naopak fungicid je potřeba aplikovat až těsně před sázením.
Protože aplikaci před skladováním již nestihnete, tak musíte mořit podle toho co máte.
Sulka a SíraSK520 (je silně alkalická a nesmí se míchat = vždy samostatný roztok) se moří minimálně 3 hodiny optimálně 6 hodin a maximálně 12 hodin (přes noc).
Ostatní je dáno nasáknutím a tedy 20 minut (když dáte víc minut už se nic neděje - tedy pokud máte na 1/2 hodiny sázení tak prostě místo okapávání rovnou lovit z kbelíku a sázet).

Tak tedy když budu sazet tv sobotu odpoledne vynecham tu sulku tak mam namočit česnek do ROVRALU na 20 min. a potom dat ještě na 20 min. do LIGNOHUMATU a mohu sazet?

Váš postup moření považuji za správný. Na přípravek Síra SK 520 nemám zatím žádný názor, ještě jsem se nesetkal s potvrzením jeho akaricidního (hubícího roztoče) účinku. V tomto směru mi hodně chybí výzkumná činnost zemřelého Ing. Havránka.

Www.mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/​7151.aspx

už zmizel ...

Pokud je něco zaplacené grantem a bylo zveřejněno bez omezení, lze to jak uložit pro vlatní potřebu, tak replikovat nekomerčním způsobem. Protože na Vašich stránkách není reklama, mohli jste repliku zcela legálně umístit s uvedením zdroje (respektive je v hlavičce zprávy výzkumného úkolu).
Jesliže je Váš otec hlavním zpracovatelem polních pokusů, pak má největší morální právo to na těchto stránkách mít publikováno. Je jen škoda, že jsem si ten dokument před týdnem nestáhl na HDD. No zkusím se dotázat přímo u VURV, když ministerstvo stáhlo ten soubor pro uvolnění místa na serveru.

Máte na mysli dokument „Systém produkce certifikované sadby česneku“? Ten existuje.

Ale i další ...

Spíše jim spadnul celý server, než že by ten konkrétní dokument zrovna před chvílí smazali. Adresa www.mze-vyzkum-infobanka.cz totiž hází chybu také.

Asi máte na mysli máčení těsně před výsadbou u cibulí mořených brzo po sklizni? To je kvůli tomu, že se tím aktivuje růst kořínků. Sázíte li do vlhčí půdy asi to nebude mít takový vliv jako v suchých letech. Pokud nepěstujete v polních podmínkách, můžete máčení nahradit zálivkou přiměřeně k předchozím a předpovídaným atmosférickým srážkám.

Vážený Stando pěstuji v polních podmínkách, ale v příspěvku z 22.5 pan Kozák píše,,Nechcete-li použít žádnou chemii, tak místo moření před výsadbou namočte stroužky asi na jednu hodinu do čisté vody, po odkapání, případně oschnutí vysaďte
Tak mi šlo o vysvětlení - místo zálivky volím uválcování.Petr

Ano máte pravdu.

Je to výsledek pokusů pana Ing. Havránka. Jednalo se o řádně založený pokus podle pravidel polního pokusnictví.

Tato kolekce nezanikla. Jejím vlastníkem je VÚRV Ruzyň. Já k ní nemám žádná práva.