Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Ing. Pavel Havránek Zpět na diskusi

    Moření sadby

    22. 11. 2013 21:01 Zakladatel vlákna: Jiří Jirsa
    Dobrý den,
    1.četl jsem, že před sadbou se má česnek na hodinu namočit. Prosím proč? Platí to obecně nebo jen pro namořený česnek.
    2. Je možno sulkou mořený česnek, který zbyde, konzumovat?
    Děkuji
    22. 11. 2013 22:08 ondřej
    Dobrý večer Jiří, česnek se namáčí z důvodu aby rychleji zakořenil v půdě, já ho osobně nemořím níčím jenom ho namočím na 12hodin do obyčejné vody a pak ho zasádím do země. Zkoušel jsem dříve mořit sulkou, ale když jsem to mořil sulkoubyl menší výnos česneku. Už jsem dělal pokusy a vyšlo mi z 1kg namořeného česneku jsem sklidil úrodu 5kg a bez moření pouze voda na 12 hodin vždy z 1 kila jsem vždy sklidil 9kg česneku a to je rozdíl. Česnek se moří z důvodu, aby ho chránilo před škůdcema, ale pokud máte zdravý česnek je to podle mého názoru zbtečné. Pokud máte namořený česnek sulkou tak se už konzumovat nedá.
    23. 11. 2013 17:26 Jan Kozák
    Ondřej má recht. Jen to trochu doplním.
    Namočením do vody (i do roztoku mořidla) česnek rychleji "startuje". Jakmile se probudí životní pochody, aktivují se i obranné mechanismy v rostlině, která má pak větší sílu bránit se útoku chorob. Pokud volíme pozdní výsadbu, je vzhledem k nízkým teplotám útok chorob minimální, při namočení před výsadbou je obrana maximální. Z výsledků pokusů pana Ing. Havránka, CSc., dej mu Pámbu věčnou slávu, si troufám tvrdit, že při moření má větší význam voda než chemie. Toto se týká ochrany proti chorobám, nikoliv proti škůdci roztoči vlnovníku česnekovému. Na něj nejspolehlivěji účinkuje právě Sulka. Pokud se v ní moří už na přelomu srpna a září, je možné mořit až tři hodiny. Moří-li se těsně před výsadbou a nejsou ještě narašeny kořeny, může se mořit dvě hodiny, jsou-li už kořeny narašeny, mořit raději pouze jednu hodinu. Pokud vlnovník v sadbě není (příznaky jsme popisovali před několika dny), pak bych doporučoval pouze vodu. Je to nejlepší z pohledu ekologa i ekonoma.
    24. 11. 2013 12:26 Ondřej Ulík
    Dobrý den,
    škoda že se podobný přizpěvek objevil až takhle pozdě, taky bych tim pádem nemořil Benátča 3 hodiny v Sulce ale jen namáčel do vody :-(
    27. 11. 2013 4:48 Jiří Jirsa
    Děkuji za odpověď i panu Ondřejovi. Už jsem vloni psal, že jsem v česneku v podstatě začátečník, i když jsem každý rok na jaře do půdy nastrkal co nám zbylo z obchodu. Něco vyrostlo, ale vloni jsem se rozhodl, že to budu dělat pořádně. Seštudoval jsem tady co s dalo, koupil sadbu a měl jsem pěkný výnos. Pan Ondra mě teď šokoval tím rozdílem ve výnosu mezi mořeným a nemořeným česnekem. Já mám půdu zdravou a protože jsem vždy sázel i zdravou sadbu, neměl jsem nikdy problémy s vlnovníkem ani ničím jiným. (Tedy měl, ale jen se sebou samým, protože česnek pěstuji na chalupě a mívám problém se tam dostat tak, abych včas odstranil palice). Letos jsem chtěl být vzorný a tak jsem poprvé v životě mořil. No a teď budu čekat, jaký bude výnos. Naštěstí mi to tak nevadí, protože ho pěstuji jen pro rodinu a máme ho zasazeno dost. Stále se učím.
    27. 11. 2013 12:28 Jan Kozák ml.
    Domnívám se, že pokus pana ondry byl chybný. Nebyla dodržena koncentrace, doba moření 2-3 hodiny (takže došlo k popálení), možná šlo o srovnání rozdílných materiálů. Takto propastný rozdíl nejspíše není možný, protože pokusy s mořením/nemořením si provádí cca každý desátý dvacátý pěstitel, šlo by o fakt obecně známý. Rozdíl nemůže činit 45 %, to spíše vypadá jako chyba v desetinné čárce.

    Havran

    15. 10. 2013 22:24 Zakladatel vlákna: Jiránková Vlasta
    Zdravím, mám jeden dotaz - podle čeho dostal česnek jméno Havran? Děkuji
    16. 10. 2013 21:06 Jan Kozák
    Je to na počest pana Ing. Pavla Havránka, CSc., dej mu Pámbu věčnou slávu.

    moření česneku

    15. 9. 2013 22:26 Zakladatel vlákna: Antonín Vika
    Dobrý den,
    na stránkách Agromanuál.cz je uvedeno proti bílé sklerociové hnilobě moření sadby přípravkem Ortiva. Chtěl jsem se zeptat na Vaše zkušenosti(Vy nikde tuto možnost neuvádíte). Na těchto stránkách je také uvedeno moření sadby přípravkem Rovral proti fuzarioze, podle Vás v současné době žádný přípravek neexistuje. Jak to skutečně je?
    Jinak děkuji za sadbu.
    S pozdravem Antonín Vika
    16. 9. 2013 8:24 Jan Kozák
    Ortiva proti bílé sklerociové hnilobě nepomůže. Možná je účinná v laboratorních podmínkách. Infekce se šíří v půdě a chemii do půdy nijak nedostanete.
    Že Rovral neničí fusarium spolehlivě vím mimo jiné i z pokusů Ing. Havránka. Jedinou mně známou ochranou proti fusariu je výsadba do chladné půdy.

    Petr: dotaz

    17. 7. 2012 21:09 Zakladatel vlákna: Petr Sládek
    Přeji dobrý den,
    jsem úplný amatér, chtěl jsem se zeptat, jaký je rozdíl mezi česnekem konzumním a sadbovým?
    Děkuji za odpověď.
    18. 7. 2012 8:07 Jan Kozák ml.
    Dobrý den. Jaký je rozdíl mezi sadbovým a konzumním česnekem je podrobně napsáno na stránce Česnek v otázkách.
    20. 7. 2012 14:41 Martin Zemanov
    Po přečtení článku jsem nabyl dojmu že když si seženu sadbu od někoho kdo na pozemku sklerociovou hnilobu nebo háďátko zhoubné nemá tak vlastně akorát platím vysoké licenční poplatky navíc jinak je to ta samé že?
    20. 7. 2012 21:34 Jan Kozák
    Máte pravdu až na jednu velmi významnou maličkost. Už několik let říkám, že existuje v ČR maximálně deset lidí, kteří se podívají a vidí: na první pohled rozpoznají háďátko či bílou sklerociovou hnilobu. Pan Ing. Pavel Havránek, CSc. loni zemřel, takže jich zbývá maximálně devět. Nevěřte tomu, že mezi ně patří i osoba, která Vám tuto "sadbu" nabízí. A ještě jedna drobnůstka: veškerá sadba uváděná do oběhu musí být pěstována v režimu zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.

    brácho, brácho, brácho

    30. 11. 2011 22:50 Zakladatel vlákna: Jiří Junek
    Dotaz byl určen pro pana Kozáka, ne pro jeho samozvaného mluvčího, který se ani neumí podepsat.
    Pro Vás brácho trochu zjednoduším.
    Vegetační doba je realita, já si ji nevymyslel. Zajímalo by mne, proč Vašemu česneku k dosažení "znaků sklizňové zralosti" stačí kratší doba, než tomu mému česneku.
    1. 12. 2011 8:28 "Brácha" Sendy
    A to že vegetační dobu přepočtete na asimilační hodiny. Tedy kažvý den přenásobte příslušnou dobou denního svitu. Pak vám vyjde, že v době hlavní vegetační sezóny je den 2× delší než den v říjnu. Můžete ještě přidat korekci podle teploty. Takže, ačkoliv jste sázel o 29 dní dříve než já, sklízet budete cca jen o 4-10 dní dříve. Jinak u většiny odrůd dormance chrání česnek před předčasným vyrašením a tedy když sázíte dříve letos sklizený česnek, tak chvilku sedí a jen prokořeńuje k podkladu. Vegetační doba je orientační údaj pro plánování sledu plodin. Nasázíte-li velmi ranné brambory v termínu, který vypočtete odečtením vegetační doby od termínu sklizně velmi pozdní odrůdy, pak nevypěstujete nic (nenarostou hlízy), i když "gynekologická" matematika říká přesný opak.
    Tedy, ačkoliv Džambul neznám, jsem toho názoru, že pevnost cibulí je odrůdovou vlastností a koupil jste dobře živený a správně vyzrálý sadbový materiál.

    S.

    PS. Ing. Kozák Vám určitě do 3 dnů odpoví, ale počítejte s tím, že v tomto týdnu je dobré počasí pro výsadbu a tedy, že je radši na poli než u PC.
    1. 12. 2011 16:44 Jiří Junek
    Brácho Sendy děkuji za odpověď ikdyž jste mne se svými výpočty nepřesvědčil. I nadále budu sázet česnek dříve, než vy. Osvědčilo se mi když šel česnek do zimy zakořeněný, nezřídka mi v minulosti i do zimy vyřádkoval a to pak byly ty nejlepší sklizně. O víkendu zkusím "exhumovat" nějakou cibuli, pokud bude co, tak to vyfotím a foto v dám sem do diskuze. J.J.
    3. 12. 2011 19:22 Jan Kozák
    Tímto reaguji i na Váš dotaz ze 30. 11. Odrůda Džambul (i Slavin) tvoří velmi pevné cibule, jejichž rozdružování je ještě obtížnější než u nepaličáků. Ten nesmysl, kterému u česneku někdo říká vegetační doba, není realita a ani já jsem si ho nevymyslel. Zkuste si ten Váš česnek zasázet koncem srpna a skliďte ho za těch Vašich 260 - 270 dní, tedy v polovině května, nebo ho vysázejte na přelomu roku a sklízejte koncem září. Obojí je blbost. Když ho takto vysázíte, budete v obou případech sklízet někdy v červenci asi v týdenním rozestupu a to proto, že ten předčasně zasazený ukončí vegetaci dřív vinou většího napadení chorobami. Námi, ale nejen námi, doporučovaný termín není extrémně pozdní, jak Vy píšete, ale je správný. Líbí se mi Váš výraz samozvaný mluvčí, já zase používám výraz samozvaný odborník, ale jestli se to týká i jistého "bráchy", nad tím jsem zatím neuvažoval.
    4. 12. 2011 15:14 Jiří Junek
    Pane Kozáku,
    v žádném případě se nechci pasovat do role odborníka na česnek, ( ikdyž se zahradničením živím - okrasné dřeviny ) pouze jsem v diskuzi určené pěstování česneku chtěl diskutovat o svých zkušenostech a názorech z nich odvozených. V článku O česneku pro pokročilé, který máte zveřejněný na Vašich stránkách, na straně 8 p.Ing. Havránek Csc uvádí, že stroužek česneku reaguje 260-270dní na teplo, světlo, vláhu atd. Co je to jiného, než vegetační doba? Na popud Vaší odpovědi jsem nahlédl do dvou zahradnických knížek, které mám momentálně k dispozici. V 1000 dobrých rad zahrádkářům autor Radoslav Šrut uvádí jako vhodnou dobu k výsadbě "od září do poloviny října".
    V knize Naše zahrádka od Josefa Kutiny je zase uvedena doba " nejlépe do konce září". Sázení česneku koncem srpna bych se ažtak nebál, protože díky dormanci vyraší a dozraje v ten pravý čas Usuzuji tak podle v zemi zapomenutých cibulích. A v přírodě to takto u cibulovin funguje. Jinou otázkou jsou choroby česneku a s těmi zatím nemám problémy, při mém malém množství mohu stále sázet do země česnekem nedotčené a to dělá hodně. Bráchovi Sendymu přikládám dnešní snímek stroužku po 6 týdnech po zasazení. Jeho stav pokládám za optimální.J.Junek
    4. 12. 2011 19:06 Jan Kozák
    S Ing. Havránkem se už nemůžeme poradit, ale i on byl zastáncem co nejpozdnějšího termínu výsadby. Vámi uváděné publikace nejsou zahradnické, ale staré zahrádkářské. Patrně je v nich také uvedeno, že rajčata a okurky nepotřebují během vegetace žádnou ochranu proti chorobám a že se sklízejí až do zámrazu. A také je to už dnes jinak.

    moření česneku

    20. 10. 2011 19:24 Zakladatel vlákna: santy
    Vážený pane Kozáku, po provedení namoření česneku Sulkou, chci těsně před výsadbou následovně ještě namořit dalšími přípravky a to asi směsí Rovral s Lignohumátem. Ptám se Vás zda to je postačující ? a jakou radu na přípravek - Síra SK 520 ( zda by byl lepší než shora uvedený můj postup ). Velmi děkuji za Vaši radu a ochotu.
    20. 10. 2011 20:23 "Brácha" Sendy
    Po konzultaci s obchodním zástupcem firmy BASF je lepší používat Rovral a lignohumát jako oddělené lázně. Pokud přesto pro zjednodušení manipulace se sadbou, tak je možné mořící lázeň připravovat tak, že do nádoby nalijeme 1/3 objemu vody, přidáme Rovral a další neutrální fungicidy. Nakonec přilejeme Lignohumát rozmíchaný v druhé třetině vody a dolijeme na celkový objem.

    Takže já i nadále zůstanu u zaběhnuté praxe "tří mořících lázní" >>
    1)akaricid (Sulka, síra SK 520, SK_SOL, Magus 200SC)
    2)fungicid (Rovral, Merpan, ...)
    3)lignohumát.

    No a z hlediska likvidace použitého mořidla se Rovral likviduje zálivkou na výsadbový pozemek neředěný, zatímco lignohumátová lázeň se ještě dále rozředí.
    21. 10. 2011 9:57 olda
    Dobrý den jak pišete tři moříci lazne jak dlouho po sobě dělate mořeni dela se nejaká dřive nebo mořite vše před sazenim jak dlouho? děkuji za odpověd
    21. 10. 2011 10:16 "Brácha" Sendy
    Moření je nutné, pokud máte sadbu, u které nemůžete určit zdravotní stav (nakupovaná, darovaná, ...). Všichni tady mají svůj kousek pravdy a funguje jim to. (včetně nemořené ZDRAVÉ vlastní sadby)
    U moderních nízkodávkových pesticidů je doba moření dána potřebou ovlhčení celého povrchu a nasáknutím podpučí. Rozložení na tři operace má kouzlo v tom, že první "akaricidní" můžete aplikovat už po úvodním sušení sklizeného česneku. Naopak fungicid je potřeba aplikovat až těsně před sázením.
    Protože aplikaci před skladováním již nestihnete, tak musíte mořit podle toho co máte.
    Sulka a SíraSK520 (je silně alkalická a nesmí se míchat = vždy samostatný roztok) se moří minimálně 3 hodiny optimálně 6 hodin a maximálně 12 hodin (přes noc).
    Ostatní je dáno nasáknutím a tedy 20 minut (když dáte víc minut už se nic neděje - tedy pokud máte na 1/2 hodiny sázení tak prostě místo okapávání rovnou lovit z kbelíku a sázet).
    21. 10. 2011 12:03 olda
    Tak tedy když budu sazet tv sobotu odpoledne vynecham tu sulku tak mam namočit česnek do ROVRALU na 20 min. a potom dat ještě na 20 min. do LIGNOHUMATU a mohu sazet?
    23. 10. 2011 20:30 Jan Kozák
    Váš postup moření považuji za správný. Na přípravek Síra SK 520 nemám zatím žádný názor, ještě jsem se nesetkal s potvrzením jeho akaricidního (hubícího roztoče) účinku. V tomto směru mi hodně chybí výzkumná činnost zemřelého Ing. Havránka.

    Ing. Pavel Havránek

    9. 8. 2011 13:31 Zakladatel vlákna: Standa
    Dotaz na mladšího Jana K. Nebylo by vhodné založit na Vašich stránkách samostatnou záložku panu Havránkovi. V současné době se na netu dají ještě najít jeho veřejně publikované práce, ale protože stránky VURV a další stárnou či se aktualizují, mohlo by dojít k tomu, že některé práce budou dostupny pouze pro vážné zájemce v listinné podobě (např tato http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/7151.aspx).
    Už jen stažení "parte" z Vaší hlavní stránky je dost podstatná informační ztráta (právě pomocí něj jsem nepřímo věděl co hledat) Nevím kolik platíte za hosting a jestli můj požadavek není přehnaný. Dík
    9. 8. 2011 19:21 "Brácha" Sendy
    Www.mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/​7151.aspx

    už zmizel ...
    9. 8. 2011 19:33 Jan Kozák ml.
    S datovým prostorem na hostingu si starosti dělat nemusíme.
    Osobně bych byl pro, aby se dílo pana Havránka shromáždilo, než zmizí. Přiznávám, že nevím, jaké jsou zde naše možnosti. Rozhodně bych nechtěl zasahovat do práv jeho dědiců nebo ústavů, pro které pracoval.
    9. 8. 2011 19:42 Standa
    Pokud je něco zaplacené grantem a bylo zveřejněno bez omezení, lze to jak uložit pro vlatní potřebu, tak replikovat nekomerčním způsobem. Protože na Vašich stránkách není reklama, mohli jste repliku zcela legálně umístit s uvedením zdroje (respektive je v hlavičce zprávy výzkumného úkolu).
    Jesliže je Váš otec hlavním zpracovatelem polních pokusů, pak má největší morální právo to na těchto stránkách mít publikováno. Je jen škoda, že jsem si ten dokument před týdnem nestáhl na HDD. No zkusím se dotázat přímo u VURV, když ministerstvo stáhlo ten soubor pro uvolnění místa na serveru.
    9. 8. 2011 20:12 Jan Kozák ml.
    Máte na mysli dokument „Systém produkce certifikované sadby česneku“? Ten existuje.
    9. 8. 2011 20:13 Standa
    Ale i další ...
    9. 8. 2011 20:17 Jan Kozák ml.
    Spíše jim spadnul celý server, než že by ten konkrétní dokument zrovna před chvílí smazali. Adresa www.mze-vyzkum-infobanka.cz totiž hází chybu také.

    máčení stroužků

    20. 7. 2011 10:32 Zakladatel vlákna: Petr Konopka
    Prosím o vysvětlení, proč máčet ve vodě, když tam není Rovral Aqua Flo(je to prý náhrada za původní)místo Reldanu prý lze Calipso je to možné a stejně účinné?To máčení mi vrtá v hlavě. Děkuji PetrK
    20. 7. 2011 13:32 Standa
    Asi máte na mysli máčení těsně před výsadbou u cibulí mořených brzo po sklizni? To je kvůli tomu, že se tím aktivuje růst kořínků. Sázíte li do vlhčí půdy asi to nebude mít takový vliv jako v suchých letech. Pokud nepěstujete v polních podmínkách, můžete máčení nahradit zálivkou přiměřeně k předchozím a předpovídaným atmosférickým srážkám.
    20. 7. 2011 19:13 Petr Konopka
    Vážený Stando pěstuji v polních podmínkách, ale v příspěvku z 22.5 pan Kozák píše,,Nechcete-li použít žádnou chemii, tak místo moření před výsadbou namočte stroužky asi na jednu hodinu do čisté vody, po odkapání, případně oschnutí vysaďte
    Tak mi šlo o vysvětlení - místo zálivky volím uválcování.Petr
    20. 7. 2011 19:34 Standa
    Ano máte pravdu.
    20. 7. 2011 21:23 Jan Kozák
    Je to výsledek pokusů pana Ing. Havránka. Jednalo se o řádně založený pokus podle pravidel polního pokusnictví.

    Evidence genetických zdrojů

    19. 7. 2011 0:13 Zakladatel vlákna: Standa
    Je pravdou že máte pro šlechtění k dispozici všech evidovaných cca 600 klonů "česneku kuchyňského"? Nebo tato kolekce zanikla se smrtí Ing. Havránka?
    19. 7. 2011 20:30 Jan Kozák
    Tato kolekce nezanikla. Jejím vlastníkem je VÚRV Ruzyň. Já k ní nemám žádná práva.

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne