Aby se vylehčila těžká půda pískem, muselo by ho být víc než 50 % objemu. Těžká půda obsahuje převahu jílovitých částic, t.j. částic menších než 0,01 mm. Naproti tomu písek je složen z částic větších než 0,05 mm. Na vylehčení těžké půdy jsou potřeba prachové částice, tedy frakce mezi pískem a jílem, a to je spraš neboli prachové částice. Jíl s pískem vytvoří podobnou hmotu jako je beton, pouze nebude tak tvrdá. Na Vysoké škole zemědělské v Brně, vyznamenané Řádem práce, jsme se v polovině sedmdesátých let učili, že nejlepším materiálem na vylehčení těžkých půd je popílek. V té době se však ještě nemluvilo o nebezpečí těžkých kovů; často popílek obsahuje kadmium nebo arzén.
Těžkou půdu můžete spolehlivě vylehčovat dřevným popelem nebo organickou hmotou. Obojí se musí doplňovat, aby byl efekt dlouhodobý.

Těžká otázka. Záleží na tom, jakou má Vaše zahrada půdní reakci, tedy pH. Kyselé deště, které kdysi přímo nutily k vápnění, už zdaleka nejsou tak kyselé. Půda se okyseluje i některými průmyslovými hnojivy, jinými zase alkalizuje.  Může se okyselovat i špatným kompostem. V posledních letech (a už je jich dost) se vápní velmi málo a často je to už ke škodě. Tož si z toho vyberte. (Já bych z toho dvakrát chytrý nebyl.)

Asi ano, mně se dostává jeho napadení do rukou většinou později, až se stroužky scvrkávají.

Na první otázku neumím odpovědět. Podle rostlinolékařského portálu (http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|prip|uredni|detail:Dicopur%20M%20750) se Dicopur používá proti dvouděložným plevelům (tak nevím, jestli působí na chundelku metlici).
Nadmořská výška 550 m n. m. sama o sobě není limitujícím faktorem pro pěstování zmíněných odrůd.

Děkuji za odpověď. 

Mohou být větší i nemusí. Záleží na tom, proč jsou letos malé. Jestliže uvádíme, že z naší sadby se mají sázet všechny stroužky včetně malých, je to proto, že pocházejí z přísného udržovacího šlechtění. To však u Vás platit nebude. Pokud chcete mít jistotu dobré sklizně, je lepší nová sadba.

Jde o to, jestli nízký počet suknic je způsoben pozdní sklizní nebo jestli byly horní suknice oloupány po sklizni. V druhém případě by to vliv na skladovatelnost mít nemělo, v tom prvním má okolí pravdu.

Určitě nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Může to být voskovité odumírání stroužků (největší frekvence bývá při zamokřené půdě před sklizní nebo při pomalém sušení), mohou být stroužky "uvařené" při sušení ve vysoké teplotě.

Bude to ta zamokřená půda, sklízel jsem za mokra. Děkuji mnohokrát. J.Chlada

Dobrý den, po třech letech marných pokusů dosáhnou alespoň přijatelné velikosti cibulí, jsem Havran a Havel z pěstování definitivně vyřadila. Obě odrůdy byly spolehlivě vždy nejmenší a i jako rostliny nejošklivější. Sklizené cibule byly sice zdravé, ale nejméně o dvě třetiny menší, než vedle rostoucí Bjetin, Záhorský, Anton, Mirka a další čtyři odrůdy, které pěstuji. Markantní to je hlavně letos, kdy se česnek u nás na Hané opravdu mimořádně vydařil. Přitom,  podle popisu, by právě Havran a Havel měly dosahovat největší velikosti. Pro mne tyto dvě odrůdy už nikdy. 

Dobrý den  jen se chci přeptat jestli jste nedávala hnůj pod česnek do první tratě?Bratr to s hnojem přehnal a velký špatný.

Nevím, je-li Váš dotaz směrován na mne, asi spíš na paní Cermanovou, ale i tak Vám odpovím. Hnůj na česnek jsem nepoužila nikdy, i když p. Ing. Kozák uvádí, že hodně zetlelý použít lze. Moje babička, se kterou jsem se před cca 60 lety učila tohle pěstování, vždy tvrdila, že na cibuloviny hnůj nepatří, mají se sázet až v druhé trati, tedy následně po plodinách, u kterých byl hnůj použit. Tohle jsem vždy dodržovala. Teď už ani žádný hnůj nemám, takže bych jej ani aplikovat nemohla, tedy na podzim dám před sázením trochu síranu draselného, na jaře trochu cereritu a v posledních letech,  podle rady p. Ing. Kozáka,  třikrát až čtyřikrát postřik močovinou. U nás je ale půda úrodná, někde by to možná takto nestačilo. Zatím jsem měla česnek vždy zdravý a pěkný, letos tedy zvláště pěkný, mimo těch dvou odrůd Havel a Havran, které sice byly také zdravé,  ale velikost zoufalá. 

Dobrý den paní Olgo děkuji za vyčerpávající odpověď.Navezl jsem trošku letitého kraličího hnoje a už to nikdy neudělám.Hrozně moc plevele a některý česnek druhově malinkatý že bych brečel.
Asi jako u Vás.Ale velice letos mi narostl nepaličák z Moravy až 110 gramů a to v místech kde hnuj nebyl.Abych neporušil pravidla této diskuse tak ho nebudu  jmenovat.Některé druhy již také nepěstuji,nesvědčí jim to tady.Různá půda,nadmořská výška a klimatické podmínky jsou pro každou oblast jedinečné a jen velice málo česneků se dá pěstovat uspokojivě všude.

A to jsem lehce nejmenoval půdní podloží, které má vliv na spodní vodu,lidský faktor,půdní škůdce(krtonožka,haďatko a jiné) a celá tato směsice vlivů jednoznačně obviňuje zda se té či oné odrůdě bude v daném regionu dařit.Prosím o odborné doplnění,pokud se lehce pletu.Děkuji předem.Váš věrný čtenář.

Pouze za předpokladu, že byl kompostován a už se jenom sype.

Sadba ošetřena nijak není, legislativa to ani nedovoluje. Proto nepotřebná sadba může být využita normálně v kuchyni. Ošetření Sulkou každopádně doporučujeme.

V průvanu, ve stínu, ve slabé vrstvě.

Pacibulky jsou vegetativním orgánem, tudíž k tomu, aby se vytvořily, není potřeba žádné opylování.

Máte-li na mysli modrou hnilobu (Penicillium), tak se vysdkytnout může, ale výhradně na mechanicky poškozeném česneku, případně druhotně na odumřelém česneku, který byl původně napadnut např. fuzáriem. 

Vrchní suknice neporušené ale mezi stroušky bílá plíseň.Okamžitě jsem ho vyhodil.

Sice nevím, o co konkrétně jde, ale asi příčina nebyla v počasí.

Dva ze třech tisíc.Mám si dělat těžkou hlavu?

Dokonce bych řekl, že tu bude patogenů víc, ale podle frekvence výskytu by to neměl být problém.

Děkuji.

Bohužel nerozumím vašemu dotazu. Mohla byste ho prosím upřesnit?

Palice myslíte palice pacibulek nebo cibule se stroužky? Nevím, jak je to s časem moření u pacibulek, ale u stroužků klidně můžete hned 5% roztok sulky, na cca 2-3 hodiny, ne více. Pak rozprrostřít na síť nebo noviny a co nejrychleji nechat proschnout. Před sadbou už jen na pár desítek minut namočit do vlahé vody.

Pan Hejduk to vystihnul správně. Jenom doplním, jedná-li se o pacibulky, stačí je mořit těsně před podzimním výsevem rovněž maximálně tři hodiny.

Nejsou to pacibulky. Tady jde o fyziologickou poruchu, kdy se podpučí prodlouží a vynese středové stroužky nad cibuli (někdy až do tří poschodí). Dělají to všechny širokolisté nepaličáky.

Nemusíte mít žádné obavy. Při sušení při vysoké teplotě dochází k uvolnění síry, která pak způsobuje žluté zabarvení. Někdo si myslí, že to způsobuje háďátko, ale není tomu tak.

Jednoznačně to jsou larvy mouchy. S ohledem na jejich velikost a dobu výskytu soudím, že máte česnek napadený květilkou cibulovou. Toto napadení nebývá časté, je spíše vzácností, ale nedá se do budoucna vyloučit. Ochrana je dost problematická. Podívejte se na: http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key="25efb7b95f3b13ed7ba5cb011d74b61e"#rlp|so|skudci|detail:25efb7b95f3b13ed7ba5cb011d7491c9|popis

Vytvorenie "vzdušných " stručikov je dôsledok stresu . Z vlastnych skusenosti nedoporučujem sadiť nič s takto postihnutych cibuľ

Dobrý den. Domnívám se, že žádný dostupný sazeč nedokáže vyřešit zmíněný problém proměnlivé hloubky výsadby, naopak ho zhorší. Budete častěji docházet k mělké výsadbě, kdy stroužky nedopadnou dolů na střed rýhy. Nevím o dostupném sazeči, který by dokázal eliminovat chybnou orientaci stroužků. Protože stroužky shazují, většina z nich leží na boku, takže je potřeba počítat s cca 10% snížením výnosu. Podle mě tohle množství sadby ještě na stroj není.

Tady Vám můžu posloužit příkladem. Taky pěstuji na pozemku napadeném už po generace. Loni se to na záhoně projevilo a - když už tedy není co ztratit, jsem to letos zkusil na stejném záhoně. Mykoparazitických hub jsem tam nasypal hromadu. ale jakmile teplota půdy vzroste nad 15°C, napadení se objevilo. nejdřív několik kusů, pak najednou skoro všude, ale potom se to jakoby sebralo, ztráty byly (tipl bych) větší jednotky %. Výsledkem byla nakonec vyšší úroda, než jsem kdy měl, ale na příští rok budu stavět vyvýšený záhon na trávníku. Za tu práci, nervy a koneckonců i peníze to nestojí. Samozřejmě jsem ve svém pokusu neměl "kontrolní skupinu", tak je to takové "pozorování ze zahrady" - mykoparazitické houby asi pomůžou, možná mi tu úrodu i zachránily, ale rozhodně sclerocium nepotlačí tak, aby se v záhoně nenamnožilo přes léto na napadených rostlinách. Na konci sezóny je přes napadené rostliny záhon určitě pěkně zamořen. Od vyvýšených záhonů si slibuji možnost dát tam čistý substrát, případně jej vyměnit a kdyžtak se i přesunout o kus vedle, kdyby se tam napadení přeneslo.
Co jsem zkoušel, bez jmen přípravků:

Na podzim - Botryotrichum, Isaria, Clonostachys, Talaromyces
Později kolem výsadby - Clonostachys
Na jaře - Clonostachys, po oteplení půdy Trichoderma
Od plného prohřátí půdy - Pythium
Co by mohlo pomoct, ale nemáme nad tím kontrolu, je suchý rok.

Stoprocentně spolehlivý je pouze čas. Stačí dvacet let a pozemek je čistý. 
Když shrnu zkušenosti pěstitelů, jak je uváděli v této diskusi, pak použití Rizocore, případně jiného obdobného přípravku, má smysl. Samozřejmostí je nepoužívání sadby z porostu, v němž se choroba objevila. A pěstovat jen nejranější odrůdy. Vyvýšený záhon samozřejmě problém vyřeší taky.

Díky, uvidím časem. Zatím jsem si oblíbil úzkolisté nepaličáky, favoritem je Japo II, fakt drží do další sklizně, ale raný Anton taky super. Což mi připomíná, můžu ještě očekávat tyto odrůdy v nabídce, nebo už spíš budou pryč? Uvidím, jak to půjde, přinejhorším budu místo pěstování česnek kupovat od pěstitelů.

Předpokládám, že se Anton v nabídce ještě objeví, Japo II nevím.

Kuřince můžete použít téměř v každé době, kdy je máte k dispozici. Dají se použít i pro základní hnojení pod česnek, někdo je rozhazuje v zimě na zmrzlou zem, dají se využít zkvašené k hnojivé závlaze v květnu řádně zředěné. Samozřejmě je možné vybrat pouze jedno období, jinak česnek přehnojíte, případně až spálíte.

Zdravím pane Kozák. Je možno tedy dát kousek kuřinců rovnou pod česnek? Děkuji. 

Ano, zapravit při přípravě půdy. Ne do výsadbových brázdiček, to by bylo příliš silné.

Rozdíl může dělat všelico, klidně i lokální podmínky ohldeně živin, zastínění jinou rostlinou... Když vsadím miniaturní stroužek, který bych třeba v kuchyni ani nechtěl loupat, tak mi z něj většinou velká cibule nevyroste. Tenhle rozdíl mám i v rámci jednoho záhonu.

Za mě jako minipěstitele bych nechal proschnout nať a obaly cibule a poté klidně ořezal začistil a vzhůru do prodeje. Loni, jak bylo deštivé léto a bylo pořád vlhko, tak česnek hůř prosychal a přišlo mi, že se rychleji kazil. Ale mé oblíbené úzkolisté nepaličáky drží jak kdyby byly z betonu.

Průměrná doba k dokonalému usušení je asi čtyři týdny. Při extrémním suchu může se zkrátit až na polovinu, naopak v deštivém létě nemusí být dobře suchý ani po šesti nedělích.

Nevím, jak byly jednotlivé odrůdy sázeny, proto uvádím i možnost. že se choroba rozšířila z "francouze" a k Benátčanu už nestačila dojít.
Ač třeba tvrdí někteří dodavatelé česnekové sadby, že odrůda xy je vůči bílé sklerociové hnilobě odolnější než ostatní, nemají pravdu. Všechny odrůdy jsou napadány stejně.
Jedná se o specifickou chorobu rodu Allum, narcisy tedy nenapadá, napadá však okrasné česneky (samozřejmě pažitku, pór, cibuli). A pozor, někdy se v lučních porostech objevují divoké drobnolisté česneky a také ty pak mohou být zdrojem infekce. Je to patrně vysvětlení, proč se choroba objeví na pozemku, který byl od nepaměti loukou a nebyl nikdy zaplaven.
A výsadba na vedlejší záhon? Za zkoušku to třeba stojí, ať víte, na čem jste. Ale chce to sázet nejranější odrůdy, které se při začátku případného napadení sklidí, ale už něco v zemi mají.

Nevadí, usušte ho pořádně a bude dobře

Zvlášť pokud se česnek sklízí z bláta, je mytí dobré. Při sklizni za sucha je zbytečné.

Určitě ne po cibuli, jinak je to jedno. Pokud se jedná o pozdní košťáloviny, je třeba odstranit z pozemku i posklizňové zbytky.