Rovral se už z hygienických důvodů nepoužívá. My sami používáme Sulku a do půdy Rizocore. Pokud máte namořeno Sulkou v časném termínu, pak před vlastní výsadbou namočte stroužky na půl hodiny do vody a pak do 24 hodin ať je v zemi. Voda udělá hodně práce. I při moření v roztoku Rovralu byla voda důležitější složkou než chemie.

V současné době není nic na moření česneku registrováno. Takže jedinou náhradou je voda: buď v Sulce při moření před výsadbou nebo samostatně. I při moření v Rovralu byla voda důležitější než vlastní chemie.

Přípravky z řady Rovral se už několik let z hygienických důvodů nepoužívají, proto ho už ani já nedoporučuji. Co se týká účinku, pak Rizocore je podstatně lepší.

Dobrý den, těsně  před výsadbou jsem mořil v sulce a následně v rovralu (rovral letos naposledy), lze po tomto způsobu na jaře aplikovat zalivku přípravkem rizocore? Děkuji

Můžete bez obav, Rovral nebo jeho rezidua zůstávají těsně u stroužku, v zóně kořenů už nepůsobí.

S dezinfekcí sadby, případně osiv jak uvádíte, jsem se nikdy nesetkal, proto to nedoporučuji ani nezavrhuji. 
Jako nejlepší alternativa k Rovralu se na základě pokusů jeví pomocný rostlinný přípravek RIZOCORE, obsahující mikrobiální kultury mykorhizních hub a bakterií. Používá se celosvětově s velkým úspěchem v zemědělské (i zahradnické) velkovýrobě už několik let. Letos se konečně podařilo vyřešit i malé balení. Žádejte ho v zahrádkářských prodejnách, případně si ho můžete objednat u nás.

To, že jste o něčem neslyšel, ani se s tím nesetkal, pane Kozáku, ještě neznamená, že to neexistuje. Moření peroxidem je prastará, již prvorepubliková praktika (a možná i starší). Doporučuji např. články autora Ing. Roman Pavela  Ph.D. z VÚRV Ruzyně.

Tak jsem si zagůglil - odkaz: http://www.rostlinolekari.cz/sites/default/files/2017-11/Mo%C5%BEnosti%20vyu%C5%BEit%C3%AD%20botanick%C3%BDch%20pesticid%C5%AF%20a%20z%C3%A1kladn%C3%ADch%20l%C3%A1tek%20v%20ochran%C4%9B%20rostlin%20.pdf

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Jedním slovem: nevím.
Ani nevím, jestli už nebude používán nikde v EU, což by bylo patrně z hygienických důvodů. Nebo jestli už nebyl zájem o prodloužení registrace ze strany výrobce.

Dobrý den. Na internetu jsem našel toto:Důvodem je neobnovení schválení účinné látky iprodion, kterou Rovral Aquaflo obsahuje, Komisí EU (prováděcí nařízení Komise č. 2017/2091 ze dne 14. listopadu 2017).V souvislosti s výše uvedeným vydal 22.2.2018 ÚKZÚZ rozhodnutí, kterým ke dni 5.3.2018 ruší povolení přípravku Rovral Aquaflo a stanovuje lhůty pro doprodej zásob a používání nakoupených zásob

Ještě ho jde sehnat , doba  min. trvanlivosti 2 roky, 

V Rovralu mořit můžete bez obav. Není fytotoxický.

Rovral sice houbu Clonostachys, která je obsažena v přípravcích Clonoplus i Gliorex, nezahubí, ale výrazně zpomalí její růst. Proto je lepší použít jen jeden přípravek. My dáváme přednost Clonoplusu.

Nejprve mořte v Sulce, po odkapání v Rovralu.

Na jedno kilo sadby potřebujete litr mořicí tekutiny. Tomu odpovídá 40 - 50 ml Sulky (koncentrace 4 - 5 %) a 4 ml Rovralu Aqua Flo (koncentrace 0,4 %). Nedovedu si to vysvětlit, ale pokusně je prokázané, že opakované použití Rovralu snižuje účinek.
Naše sadba není nijak chemicky ošetřena, může být použita i ke konzumu.

Jako začínající malopěstitel pro vlastní potřebu jsem z přečtených diskuzí dospěl k závěru, že Sulkou je nejlepší mořit co nejdříve po obdržení certifikované sadby, ihned v září nebo po dokonalém prosušení česneku a výběru vlastní sadby. 2-3 hodiny v 5% roztoku Sulky, 1l roztoku na kilo sadby, nechat oschnout. Protože bez namoření, než budete sázet, tak se vlnovník může pěkně rozmnožit. 
Co se týče Rovralu, tak ten se použije až těsně před výsadbou, ale poslední dobou je prý doporučován spíš biologický Gliorex nebo Clonoplus. Ten je prý pro česnek vhodnější.
Snad se nemýlím

Pan Hejduk se nemýlí. My jsme už od Rovralu ustoupili a používáme Clonoplus. Ten se používá až těsně před sázením. Pokud se Sulka použije už v létě, pak se před sázením stroužky namočí na půl hodiny do vody (může být i déle) a po odkapání se vlhké stroužky promíchají s práškovým přípravkem, který na vlhkých stroužcích dobře ulpívá.

Rovral vynechejte. Snižuje účinnost biologických přípravků.

Trochu to urychlete. Sulka stačí 2 - 3 hodiny. Moří se proti vlnovníku česnekovému, ne proti háďátku, na které se uvažovala delší doba moření. Ale ani tak to na něj nezabírá. Do Rovralu se stroužky dají po odkapání Sulky. Po namoření by se mělo sázet nejpozději do 24 hodin.

Dobrej, mám namořeno a zahnal mě déšť. Zbytek tedy nechám oschnout. Potom znovu namočit do vody před sázením??? Děkuji za odpověď.

Pokud jste použil Gliorex, tak už určitě nemáčejte. Já doporučuji po posledním namočení (v mořicí lázni nebo ve vodě) vysadit do 24 hodin. Ale pokud to bude do týdne, tak se asi nic moc neděje.

Vážený pane Hrabě,
v případě použití Gliorexu není nutné provádět moření Rovralem. Biologický přípravek Gliorex má na česnek výrazně lepší účinek než poměrně hodně toxický Rovral. Zatímco Rovral omezuje jen velmi omezené množství houbových chorob a nemá dlouhodobý účinek, přípravek Gliorex působí po celou dobu vegetace.

Sulkou se moří proti roztočům (vlnovníku česnekovému), Rovralem proti houbovým chorobám. Vzájemně se tyto přípravky nezastupují. Pokud bych měl volit jenom jeden z nich, pak by to byla Sulka.
Piliny jsou organickou hmotou, klidně je přidejte. A hrabanka? Výborná věc.
Jsem bývalý pracovník Sempry v Heřmanově Městci.

Ano, Rovral se vždy používá až těsně před výsadbou. Sulkou namořte nejlépe ještě teď v září, dokud je pěkné počasí, aby Vám česnek stihl pěkně vyschnout.

Vlhký česnek se před výsadbou prosype Gliorexem. Aplikace zálivkou by měla minimální účinek.
Gliorex obsahuje spóry hub, které napadají patogenní houby. Výrazně omezují i Fusarium. Je to přípravek zcela ekologický.

Dobrý den, ještě jsem si nestihla Gliorex více nastudovat, ale předpokládám, že bude mít podobné omezení jako Polyversum (chytrá houba) tj. kontakt se zbytky chemikálií z mořící lázně ho zabije. V tom případě bych nekombinovala s Rovralem, ale použila jen na česnek namočený ve vodní lázni. Ještě upozorním že v  případě POlyversa je třeba myslet na to, že má výrazně omezenou použitelnost při teplotách pod 10C, houba se nemnoží a není moc životu schopná. Proto jsem jej nikdy nezkoušela při podzimní výsadbě, v sezoně mám ovšem velmi dobrou zkušenost. Tušíte jaký je teplotní rozsah použítí v případě Gliorexu?
děkuji za odpověd

Nemusíte mít obavy, že předcházející moření Rovralem omezí vliv Gliorexu.

Takže to chápem správne že Gliorex nekombinujeme s Rovralom? A ešte máte nejaký návod ako cesnak posypat rovnomerne? V návode je 10-40g / 10 kg sadby. Ale keď rozložím 10 kg sadby je to slušná plocha a bojím sa, že tých povedzme 20 g skončí na malom množstve.

V suchém česneku Vám škodu dělat nebude. Všechno, co vypadá schopné konzumu, využijte v kuchyni. Ale pozor, slupky nepatří do kompostu.
Sulka Háďátko nezničí, určitě si pořiďte novou sadbu.
Postup moření, který uvádíte, je správný. Rovralem se moří těsně před výsadbou.

Ano, moří se 20 minut. Sázet je možné ještě mokré stroužky, ale je to protivné. Pohodlnější je nechat je oschnout. Ale pokud možno ne déle než jeden den.

Od té doby, co Karben flo není k dispozici, proti černi nemoříme. Rovral na ni nepůsobí. Jediné, co proti ní působí, je rychlé vysušení po sklizni.

U Rovralu je to spíše likvidace než využití. To je rozdíl od Sulky. Pokud nemáte možnost nějakého odložení ve sběrném dvoře, pak roztok hodně nařeďte a zalejte jím vysazený česnek. Možná by byla lepší závlaha do výsadbových rýh než na povrch. Nevím.

Pokud budete mořit v Rovralu, pak je předchozí namočení zbytečné. Vody je dost v mořicím roztoku.

Zelená plíseň není bílá. Jedná se o Penicillium, které není parazitické, tudíž nepřechází na nepoškozené stroužky. Ale Rovral je proti němu stejně neúčinný.

Moření v Sulce déle než 2 - 3 hodiny považuji za velmi nerozumné. Stačí pouze okapat a mořit v Rovralu 20 minut. Po namoření by se měl česnek dostat do země co nejdříve, já tvrdím do 24 hodin.

Rovralem nic nepokazíte, ale já si myslím, že jeho význam je minimální. Pokud už ho máte, tak ho použijte k moření česneku, pokud pro něj jiné využití nemáte.
Pro obě odrůdy bych volil spon 35 x 12 cm.

S tímto výrobkem jsem se nesetkal. Tož nevím.

Jedná se pouze o dva přípravky v jednom balení a to Rovlar a Sulka

Proti tomu nic nenamítám.

Nevím,ale já sehnal sulku bez problémů.okr.Kroměříž

Moření v Sulce doporučuji. Ne proti háďátku, ale proti vlnovníku česnekovému. Moření v Rovralu nezavrhuji, třebaže si myslím, že při pozdní výsadbě důležitější roli hraje voda než chemie.

Děkuji za odpověď. Jen pro upřesnění-mám osdpovědi rozumět tak, že Vám není znám v současně době žádný jiný přípravek (účinná látka), která by řešila spolehlivěji problém háďátka a podobná situace je i u moření proti houbovým chorobám? Děkuji Sedláček Radomír

Proti háďátku neznám vůbec žádný přípravek. Sulka působí velmi dobře proti roztoči vlnovníku česnekovému, ale proti háďátku ne.

Prvně se moří v Sulce, po okapání v Rovralu. Když Rovral vyloučíte, nic moc se nestane.

Moření na začátku září skutečně doporučuji, ale pouze v Sulce a v období, kdy je teplo a roztoč vlnovník česnekový může dělat velkou škodu. Použití Rovralu je vhodné těsně před výsadbou.
Hypermangan je dezinfekční prostředek, proto může mít kladný vliv i na česnek. Ale stejně si myslím, že důležitější než hypermangan je ta voda. To možná platí i při moření Rovralem.

Rovral Aquaflo je chemikálie a podle toho je třeba s ním pracovat. Mořit doporučuji krátce před výsadbou, nejlépe den předem, aby byly stroužky při výsadbě dostatečně suché. Používat opakovaně mořicí roztok se nedoporučuje.

Ortiva proti bílé sklerociové hnilobě nepomůže. Možná je účinná v laboratorních podmínkách. Infekce se šíří v půdě a chemii do půdy nijak nedostanete.
Že Rovral neničí fusarium spolehlivě vím mimo jiné i z pokusů Ing. Havránka. Jedinou mně známou ochranou proti fusariu je výsadba do chladné půdy.

Správně.

Podle množství 5 litrů soudím, že jde o namíchaný a použitý oztok.
Ten zápach po Sulce pak mohou být oplachová rezidua, právě proto že jde o použitý roztok na sadbu po předchozím moření v Sulce. Protože nejde o čerstvý roztok, tak bych jej použil leda tak k zálivce po nasázení česneku.
Pokud nemoříte a máte sadbu z vlastní zdravé sklizně, můžete zůstat u zavedené praxe. Pro sadbu z neznámého zdroje je lepší provést prevenci proti zavlečení chorob nebo škůdců mořením v standardní sestavě. Rovral zase nestojí tolik, aby se na něm vyplatilo šetřit (vychází to cca 7-10 Kč na kg sadby).

Pane Novák před lety jste založil tyto stránky? proč furt otravujete jiné a děláte starosti rodině Kozáků.Když chcete vyučovat o česneku proč si nezaložíte své stránky,něco mi říká že jste Sendy ale i v USA jste udělal pořádný poprask.Někteří chtějí odpověď od pana Kozáka né odvás.

Mořicí jícha by měla být použita v den jejího namíchání. Měsíc starý roztok bych určitě nepoužil.

Současný názor na základě pokusů je takový, že při opakovaném použití klesá účinnost. Dříve se doporučovalo při opakovaném použití doplnit roztok na původní objem roztokem o dvojnásobné koncentraci. V tomto směru osobní ale zkušenost nemám.

V polovině listopadu začnu sledovat předpověď počasí a podle ní se rozhodnu. Zatím je to pro mě předčasné. Roztok Rovralu Aquaflo v 0,4% koncentraci, máčet 20 - 30 mminut.

Pro takhle malé mnořství sadby (cca 1 kg) se Vám nevyplatí kupovat Sulku.
Dle kontextu už Rovral nakoupený máte, tak jej použijte.
Sází se po okapání (cca 20 minut po vytažení z roztoku) nebo povrchově oschlé (cca 3 hodiny při rozložení v jednoduché vrstvě) podle toho, jak to komu vyhovuje.

Děkuji moc za rychlou odpověď. Ještě se chci zeptat, jestli opravdu mám sadit již teď nebo je lepší počkat. A ještě jedna věc, poradili mi, že mám záhon po zasazení pokrýt slámou, můžete mi napsat váš názor? Děkuji.

Je-li k dispozici Sulka, je to vždy nejlepší řešení. Pokud se moří i v Rovralu, pak nejprve Sulka, potom Rovral. Sázet můžete hned po vyndání z mořidla, pohodlnější je to po oschnutí. To nemá být delší než jeden den.

Sulku nevynechávejte, Rovral jak chcete, ale pokud ho máte, tak proč ne. Ale teď určitě mořte až těsně (do jednoho dne) před výsadbou

Dobrý den,

mohl byste prosím pane Kozáku naznačit co by se stalo, pokud bych cca týden po namoření Sulce moříl v Rovralu a pak hned sázel. Vím, že píšete, že je to chyba - nepochybuji o tom, jen mě zajímá násleedk takového činění...

Děkuji, Beran

Když v současné době namoříte česnek čímkoliv, během dvou dnů budete mít tak velké kořeny, že nebudete vědět, co s tím.

Velice Vám děkuji za odpověď, jen ještě upřesnění: je možno tedy večer na 3 hodiny do Sulky a ráno na 20 minut do Rovralu, nechat okapat a za chvíli do země, když už po moření Rovralem nebude sadba suchá?

Sulka ničí roztoče, moření v Rovralu je proti houbovým chorobám. Pokud sázíte větší množství česneku, pak doporučuji použít oba přípravky. Běžnému zahrádkáři postačí Sulka.

Proč se snižuje účinek moření při opakovaném použití roztoku mi není jasné, ale pokusy to jednoznačně dokazují.

Smíchat se dá všechno, ale jaký to bude mít smysl?
Zkuste radši zapít šampaňské rumem ...
nebo si přečtěte ještě jednou Česnek v otázkách a návody u přípravků.

Na narašené stroužky bylo nutné být při moření Sulkou opatrný, působení Síry SK520 neznám, proto nedokážu odpovědět. Rovral Vám doporučuji.

Pokud máte na pozemku karanténního škůdce jako je háďátko, tak prostě končíte s pěstováním plodin, které jsou jeho hostitelem dokud háďátko z pozemku nezmizí. Proto je certifikovaný sadbový materiál důsledně kontrolován.

Pokud jste měl 15 let pozemek zahrady v klidu, tak se háďátka bát nemusíte.
S.

Protože potřebujete 0,7 až 1,0 litru 0,4% roztoku na kg sadby.

Použitou mořící lázeň je nejlépe aplikovat jako zálivku na plochu, kde je česnek nasázený. Pokud by to bylo obtížně proveditelné (velké výsadbové plochy a přebytek dešťových srážek) je možné tímto roztokem zalít kompost nebo polní hnojiště.

Pan ING by to do kompostu nedával, tak svůj příspěvek smažte, ať se vám lidi nesmějou.

Podle příbalového letáku se má přebytek postřikové (mořicí) kapaliny pětinásobně zředit a vylít na ošetřovaný pozemek tak, aby nebyly zasaženy zdroje pitné vody ... Do kompostu ani do hnoje bych to nedával.

Aha, aha, aha, takže už je to jinak.

Omlouvám se, že jsem sdělení distributora získané telefonickým dotazem nepřepsal dotatečně podrobně.
Jde o to, že pokud nemůžeme zabezpečit při velkých plochách a vysokém nasycení půdního profilu předchozími srážkami, že další srážky spláchnou rezidua do povrchových vod, volíme menší zlo aplikací na sorbent typu mineralizovaný kompost.
S.

Před vlastní výsadbou můžete mořit v roztoku přípravku Rovral Aquaflo (0,4 %). Rovněž máčení v Lignohumátu má velký význam.

Dobry den namořim v připravku Rovral a ještě mokrý mužu hned namočit do Lignohumatu? Na jak dlouho? děkuji za odpoved

Po okapání můžete ještě mokré stroužky ponořit do roztoku Lignohumátu. Myslím, že je správná doba půl až jednu hodinu.

Po konzultaci s obchodním zástupcem firmy BASF je lepší používat Rovral a lignohumát jako oddělené lázně. Pokud přesto pro zjednodušení manipulace se sadbou, tak je možné mořící lázeň připravovat tak, že do nádoby nalijeme 1/3 objemu vody, přidáme Rovral a další neutrální fungicidy. Nakonec přilejeme Lignohumát rozmíchaný v druhé třetině vody a dolijeme na celkový objem.

Takže já i nadále zůstanu u zaběhnuté praxe "tří mořících lázní" >>
1)akaricid (Sulka, síra SK 520, SK_SOL, Magus 200SC)
2)fungicid (Rovral, Merpan, ...)
3)lignohumát.

No a z hlediska likvidace použitého mořidla se Rovral likviduje zálivkou na výsadbový pozemek neředěný, zatímco lignohumátová lázeň se ještě dále rozředí.

Dobrý den jak pišete tři moříci lazne jak dlouho po sobě dělate mořeni dela se nejaká dřive nebo mořite vše před sazenim jak dlouho? děkuji za odpověd

Moření je nutné, pokud máte sadbu, u které nemůžete určit zdravotní stav (nakupovaná, darovaná, ...). Všichni tady mají svůj kousek pravdy a funguje jim to. (včetně nemořené ZDRAVÉ vlastní sadby)
U moderních nízkodávkových pesticidů je doba moření dána potřebou ovlhčení celého povrchu a nasáknutím podpučí. Rozložení na tři operace má kouzlo v tom, že první "akaricidní" můžete aplikovat už po úvodním sušení sklizeného česneku. Naopak fungicid je potřeba aplikovat až těsně před sázením.
Protože aplikaci před skladováním již nestihnete, tak musíte mořit podle toho co máte.
Sulka a SíraSK520 (je silně alkalická a nesmí se míchat = vždy samostatný roztok) se moří minimálně 3 hodiny optimálně 6 hodin a maximálně 12 hodin (přes noc).
Ostatní je dáno nasáknutím a tedy 20 minut (když dáte víc minut už se nic neděje - tedy pokud máte na 1/2 hodiny sázení tak prostě místo okapávání rovnou lovit z kbelíku a sázet).

Tak tedy když budu sazet tv sobotu odpoledne vynecham tu sulku tak mam namočit česnek do ROVRALU na 20 min. a potom dat ještě na 20 min. do LIGNOHUMATU a mohu sazet?

Váš postup moření považuji za správný. Na přípravek Síra SK 520 nemám zatím žádný názor, ještě jsem se nesetkal s potvrzením jeho akaricidního (hubícího roztoče) účinku. V tomto směru mi hodně chybí výzkumná činnost zemřelého Ing. Havránka.

Pokud bych měl jistotu kvalitní zdravé sadby a sázel jenom pro vlastní potřebu, využil bych při absenci Sulky namočení v roztoku Lignhumátu. Chcet-li sázet větší množství, použijte Rovral s Ligohumátem ve směsi.

Růstu kořenů by spíš bránilo sucho a teplo. Se Sulkou pracujte opatrně nebo ji úplně vynechejte. Rovral neuškodí.

My ještě určitě sázet nebudeme. Do promočené půdy sázet můžete, česneku to vadit nebude, spíš to bude vadit Vám. Účinnost mořicí lázně je při jejím opakovaném použití výrazně snížena - to není z mojí hlavy, vím to od rostlinolékaře Ing. Roda, jemuž nemám důvod nevěřit.

Poměr byl asi jiný tj. 10dl Rovral

10 dl je litr a to je na 250 litrů mořící lázně, což je úměrné 250 kg sadby.
Ale pokud jste měl 25 l mořící lázně na 200 kg česneku tak je někde něco asi špatně, nemyslíte?
A pokud jste měl k sázení jen 250 kg, tak nevím proč už máte skoro nasázeno z minulého týdne?

Poměr nepoměr koncentrace byla dle návodu 0,4% tj. 1dl na 25 l vody - to už je lepší, ne?? Sázel jsem už dřív, neb to dělám ručně a ve svém velmi omezeném volném čase a určitě bych to nebyl schopen sám za následující víkend ručně zasázet, nožně zahrnout, a ručně uválcovat - jsem jen prostý troškař pro zábavu a boji proti čínské nekvalitě. Každopádně jsem se stejně nedozvěděl, zda ten starý Rovral mohu použít nebo ne, ale to je už tradice, že se člověk ptá na něco a odpovídají mu na něco jiné,....

Určitě udělejte nový roztok, ten starý je neúčinný.

U každého přípravku je přibalen. Pokud máte "čistý" pozemek a zdravou sadbu, nemusíte česnek mořit. Sulka se používá jako první lázeň a po dobu zmíněných 6 hodin (obvykle přez noc = večer namočím a ráno dám okapat a po okapání sušit, nebo provedu druhý stupeň moření Rovralem. Ten je podle návodu jen 20 minut. Sulka se nedá použít opakovaně a po použití se stává sirnatým hnojivem (osobně preferuji likvidaci nalitím na kompost). Použitý Rovral se likviduje jako odpad nebezpečný pro životní prostředí. Více na http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/Detail.aspx?id=22694&stamp=1315500459796

Rovral použijte těsně (max. dva dny) před výsadbou.

Výsadba česneku po ovocné školce sama o sobě nemůže být chybou. Rovral fuzariózy neřeší, ačkoliv je k tomu registrovaný - tam je nejspolehlivějším řešením pozdní výsadba.

Prvně Sulku, po okapání Rovral. Použijte obojí.