Je to věcí odrůdy. Některým odrůdám po odstranění květenství stonek roste dál, jiným ne. Na úkor cibule to není. Stvol je zelený, funguje jako  list.
A termín sklizně? Viděl bych to za nějakých deset čtrnáct dní.
Dovolil jsem si upravit nadpis dotazu. Bjetin se píše i vyslovuje s krátkým i.

Dobrý den. Pokud dobře koukám, tak Vám květní stvol teprve vylézá. Tak s chutí do toho.

Děkuji, zítra hned půjde. 

Snad jste nečekal u počítače, než odpovím.

Nee, náhodou sem koukl a byla už odpověď :) 

Na nic nečekejte, lámejte. Pokud nechcete odlomenou část využít v kuchyni, pak odlamujte pouze nerozvinutá květenství. Zelený stonek dále funguje jako list.

Dobrý den. Já jsem tento týden odhlávkovala Vekan a Bjetin, ostatní odrůdy zatím nemají hlávky.
Možná se tento rok tvoří dříve, aspoň u mě u těchto odrůd, jižní Morava.

Dobrý den, na JM máme odhlávkovaný už i Havel. S pozdravem,JS

Je konec května, takže podle lokality to nemusí být předčasné nebo alespoň příliš předčasné. 

Říkáte si to dobře, nemusíte se podceňovat. Úzkolisté nepaličáky v extrémních podmínkách vytvoří květní stvol s plnohodnotnými pacibulkami. Ale květní stvol se tvoří poměrně pozdě, dokonce nám někdo psal, že se vytvořil až v zavěšených svazcích při jeho sušení.

Jediné, co mě napadá, je směs dvou různých odrůd. Jinak nevím, nesetkal jsem se s tím.

Tento prispevok ma inšpiroval byť pozornejši pri zbere - vyberaní cesnaku a mam podobnu skusenosť - zatiaľ  pre buducnosť rez pri odstranovani bude blizko miesta vyrastania ak nezmenim nazor . Urodu pokladam pre tuto sezonu za slabšiu .

Dobrý den,
letos jsem při sklizni přemýšlela nad tím stejným - některé odhlávkované stvoly zůstaly tvrdé, vzpřímené, jiné uvadly...u vzpřímených malé hlavičky...říkala jsem si, čím to je, když jsou odhlávkované, že některé stvoly uvadnou a některé se napřímí...

Pokud jste odstraňoval květenství všech odrůd dnes, pak jste se u některých dost opozdil. Sklizeň můžete očekávat za 4 - 5 týdnů po objevení palic. 
Palice Vám nedorostou, ty jste právě odstranil, ale cibule teprve teď začínají růst, takže buďte bez obav, je to tak normální.

Díky moc za info :) 

Nejlépe lámat mezi prsty, neohýbat přes prst. Odstraňovat s co nejmenší částí stonku - je zelený, funguje jako list. Ráno jsou stonky nejkřehčí, večer naopak houževnatější. Proto je práce po ránu nejsnadnější.
 Vytahování je zcela špatně. 

Takto podle fotek se to těžko stanovuje, ale minimálně týden to ještě chce. Ale drobná připomínka: hlávkujete pozdě a navíc odstraňujete kus stonku. Příště odstraňujte pouze květenství a stonek ponechte - působí jako list.

Bjetin je u většiny pěstitelů odhlávkovaný už před třemi týdny, skoro bych myslel, že jste zaspal. Květenství je třeba odstraňovat hned, jak se objeví mezi listy. Poked je už na delším stonku, odstraňte pouze květenství a stonek ponechejte, působí jako list.

Dobrý den, velikost rostliny se po hlávkování už měnit nebude (neb meristém jste ulomil a stejně už chtěl jen vykvést).

Kytka česneku roste do okamžiku florální transice meristému (kdy k němu má dojít je zajímavá otázka). V tom okamžiku přestane růst a vyhání jen květní stvol a snaží se vykvést.
Tu radost z kvetení jste těm kytkám taky překazil, a tak už mají jen jeden cíl. Stáhnout zásobní látky dolů pod zem. Jak dlouho toto poslední období bude trvat je výsledek okolností: Zdravotního stavu rostlin, teploty, vlhkosti, atd.
V posledních letech je každý rok divný, a tak se asi nedá soudit z obecných pozorování. Je vlhko, rostliny můžou být pod tlakem fusaria, můžou se rozhodnout to zabalit (jindy třeba zase z důvodu sucha, náhlé změny počasí, atd). Teď už s tím stejně nic neuděláte a nijak očividně Vám to nechcípá. Tak to snad dobře dopadne.
Myslím, že všichni, kdo mají třeba na záhonu více odrůd, v současnosti vidí, že některé ještě naplno vegetují a jiné už žloutnou. Třeba nám pan Kozák něco zázračného poradí.

Zázračného neporadím nic. Na fotce toho moc nevidím, snad pouze to, že jste měl hlávkovat dřív a odstraňovat pouze květenství, stonek nechat. Také to vypadá, že žádný zásadní zdravotní problém tam není.. Rostlina už skutečně neporoste, to nám nevadí; důležité je to, že teď poroste cibule.

Termín podzim je hrozně široký pojem. Ze školy si pamatuji,že trvá 3 měsíce.Jestli mne paměť neplete, tak někdo sklízí za 6 týdnů po odhlávkování. Když si necháte pár rostlin neodhlávkovaných,tak Vám narovnávající se stvoly budou signalizovat termín sklizně. Další z ukazatelů je posledích 5 zelených listů. Pro určení správného termínu je potřeba dlouhodobá praxe a nebo rada zkušeného pěstitele.Mohlo to být i lépe zryté. Neměl by být vidět žádný drn.

To hlávkování znamená vystípnutí stvolu? Sadil jsem 26. října 

V rubrice pěstování si můžete něco přečíst jak o hlávkování, tak o termínu sklizně. Podzim je sice termín široký tři měsíce, ale na dobu sklizně konkrétní termín z nich nemá žádný vliv. Pokud je dřívější sklizeň u dříve zasazeného česneku, je to jen urychlení z důvodu zhoršeného zdravotního stavu.

Pravidlo 5 listů je dost problematické když rostliny na obrázku mají typicky listů 6. To pravidlo má i verze o 4 a 3 listech a jak počet listů klesá, cibule mírně roste a trvanlivost se zkracuje. Je potřeba to správně odhadnout vzhledem k okolnostem.

Pokud to jsou jen lístečky, tak se nic neděje. Když se vytvoří nový květní stvol, pak se stroužek rozdělí na několik malých.

Zdravím,to je jedno kdy jste sázel.Slavin je pozdnější odrůda resp.poloraná odrůda. U nás na Vysočině lokalita Jihlavsko 600 m n.m. taky ještě nehlávkuje.V současné době odhlávkovávám bjetin.To je jedna z nejrannějších odrůd.Já jsem sázel koncem října

Co děláte s těmi odlomenými hlávkami? Je mi líto je jen tak vyhodit :(

Je to lahůdka, krájím na kolečka, přidávám do salátu, podusím na másle nebo oleji a přidám k bramborám, k masu, marináda na grilování, výborné česnekové pesto s ořechy nebo slunečnicí, část pokrájených výhonků si zamrazím a přidávám i během roku. Jsou výborné.

Já mám tady na Vysočině též ve 425 m.n.m. též až na výjimky odhlávkováno, před týdnem jsem to dělal u tchána ve 200 m.n.m., takže naprosto minimální časové rozdíly, sázeno úplně na konci listopadu a on podobně. Hlávky osmahnu na másle, ale jen tu tlustší jemnější část, zbytek dám ke kopřivám do výluhu, mšicím to pak bude ještě více smrdět nebo to jen hodím k čerstvým sazeničkám dýní nebo čehokoliv.

Na jižní Moravě začali pěstitelé s hlávkováním nejranějších odrůd už koncem minulého týdne. Vypadá to na zkrácení vegetace podobně jako loni, ale ne tak výrazně.

Novák Ladislav Jednoznačně počasím.

Novák Ladislav Proč tedy píše ing.Kozák,že stvol může nahradit list.Rostlinu nezeslabí ponechaný stvol,ale tvorba pacibulek

V Nabočanech máme vysázeno celkem pět odrůd paličáků. Vždy polovina záhonu byla hlávkována, druhá ponechána. Porovnávali jsme velikost cibulí u obou variant. U Vekanu jsou rozdíly sice patrné, ale minimální, největší a velmi výrazné rozdíly jsou u Bjetinu a Slavinu. U obou asi padesát procent.

Máte-li vodu, tak s ní nešetřete. Česnek ji potřebuje.
Běžně trvá 4 - 6 týdnů od objevení květů do sklizně. Záleží taky na odrůdě.

Tak Vy buďte v klidu. Porost je v pořádku. Ale je nejvyšší čas pro odstranění květenství, tzv. hlávkování. Viz Pěstování česneku, hlávkování.

Dobrý den,děkuji za radu,ihned uděláno,jak moc jsem to asi pokazila ze jsem nechala vyrůst a zakrpotit,než jste mi poradil odhlavkovat??a ještě jak moc mám zalevat???diky

Ztráta na výnosu bude nižších jednotkách procent.
Zalít důkladně. Na lehčích půdách bych dal 2 x 20 mm v pětidenním intervalu, v těžší půdě třeba jednorázově 30 mm. A to by už mohlo do sklizně stačit.

Ještě se prosím zeptám kdy mám sklízet??a mohu dát na půdu nad garáží??kolik je ideální teplota??díky naďa 

Já vím,chtěla byste vědět konkrétní datum, ale to já nevím. Liší se to podle odrůdy, podle lokality i podle ročníku. Nepaličáky se sklízí když mají ještě tři obalové suknice (slupky), paličáky (to jsou ty, co tvoří květy) při čtyřech.

Pokud máte česnek v pořádku, pak jste postupoval správně.
Není mi však jasný Váš popis situace. Běžně po odhlávkování stonek dále roste a funguje jako list a v době sklizně ještě bývá listy pevně obejmutý.

O to právě jde. Odhlávkoval jsem v okamžiku, kdy stvol byl ještě rovný, a květ právě opustil mezilistí. Po zaštípnutí tak šťavnatý stvol vyčníval jen caa 1-10 cm. Dále už mnoho nenarostl a při dozrávání byl už seschlý, i když bylo ještě nejméně 5 listů zelených. Tak vznikla mezera mezi stvolem a mezilistím. Projevilo se te zejména u Dukátu, který zůstal na poli nejdéle a postihly jej 2 silné bouřky. Vekan jsem sklidil ještě před deštěm, takže se to na něm neprojevilo. Jinak byl česnek zdravý, po zatečení vody ale zahnědly suknice. Kdybych ale nevypustil vodu, nejspíš by zhnil. Ptám se na to, jestli jsem neodhlávkoval příliš brzo, kdy stvol ještě nebyl dostatečně vyzrálý a po seschnutí tak neudržel tvar. V které fázi odhlávkováváte Vy?

Desetidenní rozptyl objevení květenství je sice dost velký, ale nevidím v tom problém. Květenství je třeba odstranit hned, jak to jde, to znamená, když je květenství nějakých pět centimetrů nad paždím listů.

Děkuji. Rozumím. Jak už jsem psal, nepěstuji doma, na pole dojiždím jednou za týden, takže se bohužel nemohu chovat optimálně. Za ten týden ty palice vyrostou opravdu rychle.

Nejprve poznámka. Nepoužívání diakritiky znesnadňuje čtení a tím text znehodnocuje. Příště, prosím, háčky a čárky nad písmeny používejte.
Ale z Vašeho dotazu nejsem dost chytrý. Pokud se nová palice objevila na původním stonku, pak jste ji odlomil nad květenstvím. V letošním roce se ve větší frekvenci objevilo vyrůstání nových květenství z paždí listů, což je fyziologická porucha. Brzký termín hlávkování na ni nemá žádný vliv. Dnes jsem to viděl i na Bjetinu, který nebyl vůbec odhlávkován.
Hlávkuje se těsně pod květenstvím, stonek je zelený, funguje jako list.

Omlouvám se za nepoužívání diakritiky. Jsem programátor a většinou píšu bez ní.
Nová palice se objevila na původním stonku. Odštipoval jsem těsně pod palicí, protože byla cca 1 cm nad listy. Asi jsem mel ještě chvili počkat a zaštípnout dolejc. Za týden se mně udělala nová palice, zase na stonku. Není to nijak duležité. Zaštipnul jsem je znova. Jen mne to zaujalo. Nepěstuji doma, na pole dojiždím jednou za týden, a to je z hlediska zaštipování dlouhá doba. 

(Tipoval bych to na Bjetin.) Neházejte flintu do žita, máte stále naději na dobrou úrodu. Při takovém poškození kroupami je důležité včas odhlávkovat, přitom odstranit co nejmenší část stonku, protože stonek plní funkci listů.

No ja už mel z 90 %odhlavkovano a ted to musim jen jeste jednou projit co vyrasilo pozdeji

Dobrý den, chci se zeptat čím udržuje té porost tak pěkně zelený?? Je u vas asi víc srážek...    Děkuji

No to jsem ho měl nejvic žluty v okolí jinak jsem nezalíval jen jsen na podzim hodil síran a cererit a v dubnu dasu

Nevim co mam za odrůdu pěstujem ho již několik let a sadbu si dělame z pacibulek

Nedávno jsem odpovídal, že letos očekávám pozdější objevení květenství, ale už jsem ho včera viděl taky. Takže to bude stejné jako loni.

Ak môžem odpovedať aj ja tak si myslím že z odrôd pána Kozáka to bude Bjetin. Mne sa minulý rok objavili kvety už 24.5. ale to bol asi teplejší rok. Podľa mňa na konci mája (květen) sa začnú objavovať. A hlavne to asi záleží od vašej polohy.

Skoro si myslím, že Bjetin a Vekan budou k hlávkování až na začátku června. Ty by měly být první.

Jistě, pokud se odlamovaná část nespotřebovává v kuchyni, pak skutečně odlamovat pouze květenství.

Včasné odstranění květenství má vliv na výnos. Pokud jste to udělala včas pak těžko soudit, proč narostly cibule malé.

Jen ať roste, vždyť je zelený, plní tedy funkci listu.

Je to skutečně Anton? U širokolistého nepaličáku jsem se s tím ještě nesetkal. Pokud by to tak bylo, docela by mě to zajímalo. Jaké je na Vás spojení? (Samozřejmě to můžete napsat mailem.)

Dobrý den, s dovolením také vstoupím do diskuse na téma „palice nepaličáku“. Pěstuji jednu odrůdu nepaličáku, kterou jsem pořídil ze druhé či třetí ruky, její název tedy neznám (Že by to byl právě Anton?). V roce 2013 měla jedna rostlina této odrůdy 3 velké kulaté pacibulky, které byly schované uvnitř pseudostonku a nebyly chráněny toulcem. Tehdy jsem sázel na jaře. Ty pacibulky jsem zasadil a z nich pocházejí veškeré rostliny této odrůdy, které dnes pěstuji. Letos jsem si všiml u jedné rostliny, že to, co na první pohled vypadá jako další list, je ve skutečnosti toulec od palice - vizte foto. Je nezvykle silný a dlouhý - 41 cm od lůžka květenství až ke špičce. Kde je lůžko květenství, není z pohledu patrné, poznal jsem to až pohmatem. Na fotografii jsem toto místo označil červenou šipkou. Palice vypadá jinak než ta od pana Tomáše, není narůžovělá. Hlávkovat tento česnek určitě nebudu, za pacibulky budu rád. A navíc se domnívám, podle zkušenosti z roku 2013, že u této odrůdy nemá (ne)hlávkování na výnos podstatný vliv.
Dělení odrůd česneku na paličáky a nepaličáky není úplně přesné. Vedle paličáků a čistých nepaličáků, které nevyhání květní stvol nikdy, existují ještě jakési polopaličáky, nebo přesněji příležitostné paličáky, které zpravidla květní stvol netvoří, ale občas u některých rostlin ho za blíže nespecifikovaných podmínek vytvořit mohou. Do této skupiny zřejmě bude patřit Anton. Ostatně, v popisu odrůdy Anton je mimo jiného uvedeno následující: „Někdy tvoří krátký stvol s pacibulkami – v závislosti na ročníku a lokalitě může být frekvence takových rostlin až padesátiprocentní. Není to považováno za závadu.“ Proto nerozumím, pane Kozáku, když tvrdíte, že jste se s tím u širokolistého paličáku nesetkal. Mohl byste to, prosím, upřesnit? Děkuji.

Není to širokolistý nepaličák Anton. Vy máte úzkolistý nepaličák (řekl bych, že Japo II) a ten v extrémních podmínkách vytváří květenství s květy a plnohodnotnými pacibulkami.
Širokolisté napaličáky někdy vytvoří pacibulky na krátkém stonku (někdy i ve dvou třech poschodích), ale nejedná se o květenství.

Z vaseho obrazku to vypada, ze spodek kvetniho stvolu ma naruzovelou/nacernenalou barvu. Podle toho soudim, ze tento cesnek je ze skupiny MPS. Ze sedmi skupin palicaku pouze tato skupina cesneku ma takove charakteristicke zbarveni stvolu. Pestuji Havran, Jovan, Karel IV a Bzenecky modry, kteri do teto skupiny patri. I podle jeho rustu bych se priklanel k tomu, ze je to cesnek ze skupiny MPS. Podle zakrouceni stvolu a pozdeji podle poctu pacibulek zjistite kam tento cesnek zaradit.

Omlouvam se za preklep. Skupin palicaku je osm, ne sedm, jak jsem vyse uvedl.
1) PS: napr. Slavin 2) GPS: napr. Vekan 3) MPS: napr. Jovan 4) Rocambole: napr. Tantal 5) Porcelan: napr Dukat. Skupiny 6 (Turban), 7(Creole) a 8 (Asijske) jsou cesneky, ktere pochazeji ze Spanelska, Francie a dalneho vychodu .

Zdar Ano odhlávkovat

S počtem listů si nedělejte starosti Co se týká termínu, vypadá to letos na týdenní předstih. Takže u Vás už to může být.

Nejvíce dusíku potřebuje česnek v době intenzivního růstu. Letos to bude určitě už od druhé poloviny března. S přihnojováním se končí po odhlávkování paličáků.

Děkuji za odpověd.

Odhlávkování (hlávkování, dekapitace) znamená odstranění vrcholu. U česneku se tím rozumí odstranění palice (květenství) u paličáků.

Odrůdy česneku kuchyňského se dají zařadit do dvou skupin - paličáky a nepaličáky. Paličáky tvoří vrcholy s pacibulkami. Ty se odstraňují, protože u některých odrůd jejich ponecháním na rostlině výrazně klesá výnos. Tomuto zalamování stonků se říká „odhlávkování“ nebo také „hlávkování“.

Nať klidně kompostujte. Je to organická hmota, kterou je škoda ze zahrady odnášet.

Já doporučuji hlávkovat ihned, jakmile je možno paličku uchopit. To znamená, že stvol pak pokračuje v růstu. Vytrhávání celého stvolu nedoporučuji, při vlhkém počasí do něj zatéká voda, která znehodnocuje cibuli (spíše esteticky), a odrůdy s málo mohutnou natí (Vekan) snadno poléhají. Mám v úmyslu obrátit se na zemědělské univerzity, jestli by některý student v rámci diplomové práce nezpracoval téma: ekonomické vyhodnocení doby a způsobu hlávkování česneku.

Už to mělo být hotové, proto zbytečně neotálejte.
Obojí jsou pomocné metody stanovení doby sklizně. V konkrétních letech u konkrétních odrůd nemusí být úplně spolehlivé. Nejlepší je celkové posouzení cibulí, ale to se těžko popisuje.

Dobrý den, já delikatesní odlámané stvoly krájím na jemno a dávám do jakéhokoliv salátu. Mají luxusní česnekovou chut, ale nejsou tak výrazné jako čerstvý česnek. Také je osmahnu pokrájené na másle a mám jako přílohu k jídlu. Další tip osmahnu je pokrájené s cibulkou na tuku a podusím s rajčaty. Někdo tu loni radil, že si je pokrájí a zamrazí a používá při dušení masa. Snědli bychom jich víc než naroste, u mě období česnekových stvolů navazuje na chřestové radovánky

Květy je zbytečné z pole vynášet, nechávají se ležet na zemi. V případě, že máte porost zaplevelený trávami, můžete použít kterýkoliv gramicid. Jiný herbicid by už asi nebylo vhodné používat.

Dobrý den, já sem tomu taky nevěřil /přišel na to kolega/. Je to nelogické, ale zatím je to u mě tak. Jak už sem psal dolejc v příspěvku, tak rostliny s ponechaným vrškem drží zelené i v době, kdy ostatní odhlávkované už přirozeně žloutnou - hic, sucho, a končijou vegetaci. A pak po oba roky se tak dočkaly v dobrém stavu deště, a rostly ještě jakou dobu dál. Jak ste psal - musí se počkat co nejdýl, až nejen popraskané vršky ale až už semtam i k vypadnutí - loni už se s nima nesmělo ani zatřást, protože by nějaké pacibulky vypadávaly. A opravdu oba druhy česneku měly podstatně větší spodky - určitě o třetinu - a navíc pořádný vršky, který matka taky letos zjara vyseje /má na to čas/. Rovněž píšete dobře, že při sušením potom takové cibule semtam praskaly už šlupky - brali sme je přednostně. Na prodej by to tedy nebyla ideální metoda, ale pro vlastní potřebu u části porostu výborné - určitě k vyzkoušení. Zdraví Mitiska Třebíč

Ta Vaše krajová odrůda s velkými pacibulkami vypadá zajímavě jek z hlediska "ne"citlivosti k potřebě ohlávkování, tak i k odolnosti proti přezrání.
Proto bych měl přání, jestli by jste neposkytl panu Ing. Kozákovi materiál pro ověření, jestli by daná krajová odrůda neměla potenciál k registraci na odrůdu uznanou.
Zdraví Honza Hořice

Ale beze všeho, pokud bude mít pan Kozák zájem, rád mu nechám do 20 palic toho česneku třeba výměnou za nějaký jeho podle mého výběru. Poslal bych mu telefon nebo e-mail Tento efekt se projevuje ale i u Vekanu a kolegovi u česneku, kterému říká ruský. Zdraví Mitiska

Jakoby mi ten jistý Honza Novák (ml.), pokud se tak skutečně jmenuje, četl myšlenky. Ale nemusel spěchat, sám bych pana Mitisku o vzorek jeho odrůdy požádal. Proto Vás, pane Mitisko, prosím o zaslání tel. čísla, nejlépe E-mailem, abychom se nějak domluvili. Děkuji.

Poslal sem Vám telefon na oba Vaše e-maily, inzerovaný v kontaktech i ten při registraci, ale oboje se vrátily jako nedoručitelné, prosím o sdělení funkčního emailu. Díky, Mitiska

Je pravdou, že odrůda Vekan reaguje na hlávkování minimálně, zato např. odrůda Bjetin maximálně. Přesto se mi tomu nechce věřit. Bylo by potřeba založit řádný pokus podle pravidel polního pokusnictví, pak by byl výsledek průkazný.

Je to tak, jak Vekan, tak ještě víc druhý česnek - modrý paličák, který tvoří skutečně veliké pacibulky, narostl s vršky podstatně víc. Co bylo odhlávkováno, tak zasáhly hice a sucho, oba roky, přirozený proces, ovšem ty které rostly pro vršky, zůstávaly zelené, a po oba roky, co sem to zkusil, se dočkaly deště, půda úrodná, spíš těžká, a zůstaly zelené ještě dlouho, při sklizni značné příjemné překvapení.

Pan inženýr Kozák má pravdu, ověření že neohlávkovaný Vekan dá lepší výnos než ohlávkovaný by se muselo ověřit podle pravidel polního pokusnictví. Ono totiž nelze vyloučit, že u neohlávkovaného Vekanu jste žloutnutí listů správně vyhodnotil jako nedostatek disíku a ledkoval, zatímco u ohlávkovaného jste mohl usoudit, že se jedná o znaky sklizňové zralosti a porost předćasně sklidil.
Obecně platí, čím větší pacibulky a rannější odrůda, tím více je patrnný vliv ohlávkování. Pokud máte obě odrůdy pozdní, je možné že pokud čas ušetřený neohlávkováním věnujete kultivavi a trhání plevele, pak uděláte pro česnek lépe.
Pro mulčování je lepší mít meziřádkové pásy z hnědé netkané textilie (50 - 60 g/m2) které se dají před kultivací sejmout a po kultivaci opět rozvinout, nepodporují rozvoj plísní ve vlhkých letech a brání nadbytečnému výparu v letech suchých. Taky brání růstu většiny plevelů (tj. mimo svlačce a pýru).

Dobrý den, odhlávkované i neodhlávkované rostliny byly pěstované naprosto stejně - sázím jen jednu řadu česneku kterou vždycky na poli fouknu napodzim jako poslední k tulipánům. Sázíval jsem i 10 000 stroužků, ale bylo to v době, kdy jsem dostával na tržnici od prodejce 40,- za kilo, prodávali to za 80,- a tak sem se na to vykašlal / a taky mi to lidi kradli/. A tak teď léta sázím jen pro nás 300 stroužků v jedné řadě - a naprosto stejně kultivuju - je to ručně okopaný, vypletý, a jediný rozdíl je v tom olámání a pak termínu sklizně. Navíc česnek vůbec nehnojím a jeho velikost je solidní. Dřív sem hnojil, a neustále semtam plíseň. Jeden rok - byl jsem ještě úplnej začátečník - sem dokonce pohnojil hnojem, nechal zaorat, vysázel česnek, zjara ještě přihnojil cereritem, česnek byl neskutečnej, ale nejmín třetinu sem vyhodil už při čištění. Takže sem hnojit zcela přestal a zcela se taky ztratila plíseń - nejhorší choroba česneku. Sázím na poli po mečících, půda je ve slušném stavu, a zcela to stačí, to samé na normální zahradě. Navíc kolega měl potíže s plísní, protože mě neposlechl a stále tam nějaké granulky zjara sypal, a tak jestli si může česnek dat ke mě - mám víc zahrad - nechal sem ho, měl svou sadbu - kde snad polovinu! česneku vytrhal právě na plíseń - projevila se tak do půlky vegetace a pak další rostliny už vpořádku, a v sadbě to neměl - poprvé nepohnojil a sklidil všechen česnek rovněž zdravý. A pak přišel na to neodhlávkování a větší nárůst - a vypadá to, že je to pravda. Kdyby byla zaručeně cena aspoň 100,-, začal bych česnek pěstovat zas, ale myslím si, že to dlouho nevydrží, i když naši prodejci jsou neskuteční. Zdraví Mitiska

Vrcholy s pacibulkami se odštipují ihned, jak se objeví květní stvol. Zpoždění má vliv na snížení výnosu. Tyto dvě věty jsem okopíroval z rubriky pěstování česneku. No, dá se předpokládat, že je nejvyšší čas na sklizeň. Pokud si chcete nechat pacibulky, je nejlepší ... atd. Psal jsem o tom nedávno v této diskusi. Pokud pacibulky nechcete, nenechávejte odtržená květenství na pozemku, jinak ho budete mít "zaplevelený" česnekem.

Odpovědi na své otázky byste na tomto webu našel. Ale stejně Vám odpovím. Květenství odstraňte, zvláště u Bjetinu jste už v prodlení, bude to mít za následek snížení výnosu. Ještě můžete použít pro přihnojení ledek vápenatý. NPK nemá v této době žádný význam to se zapravuje do půdy před výsadbou, ale lepší je Cererit. Cena bude stanovena okolo poloviny srpna.

Dobrý den, u Antonu se květních stvolů nedočkáte - je to nepaličák! Česneku zdar! Mihulková.

Paní Mihulková, máte pravdu, já to normálně vím, že je Anton nepaličák. Ale jsem tak zaskočená tím, že zrovna tato odrůda roste špatně:-( chutově ho mám nejradši, v loňském roce rostl dobře, pravda na jiném pozemku. Letos jsem sadila cca 120 stroužků Antonu a 2/3 rostlin jsou slabé, pěkné silné rostliny jsou opravdu v menšině. Jsem z toho přešlá, Anton mi moc chutná. Ale Bjetin je velmi slibný a co mne překvapilo, vzpmatoval se i Stanik. Ten ze země vyrazil jako poslední a rostliny jsou pěkné, silné ikdyž výrazně pomalejší v růstu v porovnání s Havranem, Bjetinem i Dukátem. Z 10 odrůd letošní zimu přečkal nejhůř Lukan (skoro 50% ztráta) a druhý nejslabší je porost Antonu.

Dobrý deň, aj keď trochu nesmelo ale rád by som sa zapojil do Vašej diskusie dámy :) ohľadom Antonu. Pani Mihulkova poznamenala vo svojom príspevku, že:"se květních stvolů nedočkáte - je to nepaličák!". Aj keď je to nepaličiak tak v minulom (loňském) roku som mal takmer na 50% rastlín krátke stvoly s pacibuľkami presne ako to uvádza aj pán Ing. Kozák pri popise tejto odrody. Preto by ma zaujímalo, či je potrebné odstraňovať tieto stvoly ako pri paličiakoch, ale to je otázka skôr na pána inžiniera. A nebol to jediný nepaličiak, ktorý sa mi v minulom roku správal ako paličiak. Stalo sa mi to aj u Benátčanu. No minulý rok bol u nás asi veľmi extrémny a prispelo k tomu asi veľa stresových faktorov. Nestíhal som sa na to opýtať v minulom roku pána Ing. Kozáka tak len okrajovo poznamenávam v tomto roku, že som mal takúto skúsenosť. Prajem pekný deň.

Odrůda Anton skutečně někdy vytváří zkrácený stonek s několika vnitřními stroužky, které vlastně byly vyzvednuty nad cibuli. Někdy je to i několikaposchoďové. Je to fyziologická porucha s větší frekvencí v extrémních podmínkách. Tady se jedná o vnitřní stroužky, nikoliv pacibulky, proto se na rostlině ponechávají a je jich možné použít i na sadbu - a je to sadba kvalitní. Naproti tomu Benátčan výjmečně vytvoří květenství s pacibulkami. To se pak odstraní stejně jako u paličáků.

Dobrý večer, podařilo se mi loni tuto poruchu zdokumentovat. Foto přikládám. Čeneku zdar!

Pokud je chcete použít v kuchyni, pak je podle potřeby odebírejte, ostatní ponechte na rostlinách - je to zelená plocha, v níž probíhá fotosyntéza.

Ok, díky za radu.

Pokud nepěstujete "bezvirózní" odrůdy, můžete pracovat s nožem a nic se neděje. Odrůda Dukát je nositelem latentních viróz, proto je vhodné po ní nůž desinfikovat nebo umýt. Tzv. bezvirózní odrůdy se vylamují - stonek se drží mezi dvěma prsty a otočením podle horizontální osy se ulomí. Asi by bylo vhodné tuto činnost nafotit a doplnit tím naše stránky (někdy mi však trvá od myšlenky k realizaci i několik let). Štětka, o které píšete, je fyziologickou poruchou, kdy se stroužek v cibuli dále dělí na malé stroužky. Co tuto poruchu vyvolává, není přesně známo. Myslím si, ale úplně jistě to nevím, že počet listů je v odrůdě stabilní, že na síle rostliny nezáleží. Tímto se prostě nezabývám.

Ohnout a tlačit k sobě ...

... a když to lupne, tak jsou konečky dost daleko od prstů, aby bylo potřísnění minimální a protože nešaháme na ránu, tak k přenosu infekce nemůže dojít.

Na snímcích je Vekan

Pochopila jste to správně. Odstraňte ještě nerozvitá květenství a to co nejdříe.

Dobrý den, já budu květní stvoly konzumovat. Dusit na másle případně zkusím marinádu na maso. Radila to takto paní Mihulková. Už v loni jsem při vylamování ukusovala poupátka a chutnala mi. Někdo asi bude řešit jak je to s obsahem chemie ve stvolu, ale já se přiznám, že to neřeším. Žádný postřik jsem neaplikovala, jen přihnojila ledkem a říkám, si že to bude OK. Ale je to určitě na každém z nás, jestli dá vylámaná květenství na kompost a nebo si je podusí.

Máte pravdu. Již několik let to praktikuji, mojim známým tuto surovinu též dodávám. Prostě stvoly nakrájím na asi centimetrové kousky, napěchuji do krabiček, zamrazím a během zimy přidávám do vaření, má to všestranné použití!

Je lepší odstranit květenství co nejdříve, tedy několikrát postupně jak se začíná objevovat mezi listy. Pokud odstraněná květenství nepoužijete na konzum, jak je uvedeno níže, nechávejte je na pozemku, vynášení je zbytečné.

Právě Bjetin je na opožděné hlávkování velmi citlivý. U této odrůdy doporučujeme odstraňování květenství v porostu opakovaně, jakmile se vytvoří. Jak velké může být snížení výnosu, bych jenom hádal, ale určitě nějaké bude, což je právě v letošním roce velká škoda.

Letos mám Bjetin poprvé a u Vekanu jsem byl zvyklý hlávkovat, když nejrannější stvoly byly minimálně 20 cm nad paždí listů.
Doporučujete u Bjetinu hlávkování časnější, tedy prakticky lze hlávkovat jakmile je hlávka odlišitelná od posledního listu a je cca 3 cm nad paždím?
Děkuji za odpověď.

Vždycky říkám, že u Bjetinu se má hlávkovat hned, když je za co chytit.

Nejlepší je ulamování mezi dvěma prsty. Vytahování moc nedoporučuji, někdy se vytáhne celá rostlina, někdy rostliny poléhají, v deštivém počasí zatéká voda až do cibule a znehodnocuje ji.

Mají se odstraňovat ihned, jakmile se objeví. Je to psáno v rubrice "Pěstovani česneku" na těchto stránkách.

Dneska jsem byl na jižní Moravě a u obou odrůd se už vrcholy začaly objevovat. Počítejte, že během týdne se Vám objeví a měl byste je odstranit.

Na výnos to má vliv mírný až zcela zásadní, záleží na odrůdě. Pozdní hlávkování může mít také za následek zaplevelení pozemku česnekem z vyvinutých pacibulek. Na skladovatelnost to vliv nemá.