Tak jsem se šel pro jistotu podívat a takové skvrny jsem na Havranu neviděl. Ale závadu pod skvrnitou suknicí (slupkou) bych nehledal.

Děkuji za odpověď, ale jsem po ní ještě zvědavější. Ještě jednou jsem česnek procházela, úplně všichni Havrani mají takhle skvrnité stroužky, na ostatních odrůdách jsem nic podobného nenašla. Už delší dobu pěstuji 10 odrůd, z toho 8 je Vašich. Havrana jsem přidala až letos jako 11 odrůdu. Čím myslíte, že by to mohlo být? Virové nebo prostě jen jakési fyziologické pochody? (Letos mi třeba poprvé většina nepaličáků vyrostla poschoďová.) Myslíte, že budou skvrnité i příští rok? Našla jsem fotku Havrana při sklizni, ale za moc nestojí, moc tam nejsou vidět listy, ale zkusím přiložit. Ještě pro upřesnění, nestěžuji si, jen mě zajímá Váš názor.

Dobrý den. Popraskání slupek je způsobeno deštěm v období sklizně. (Je to podobný jev jako praskání rajčat ve vlhkém prostředí, však u česneku při tom nedochází k mechanickému poškození.) Jde o vadu vzhledu, ale na sadbovou kvalitu to nemá žádný vliv. Byla by škoda takové cibule vyřazovat, pršení se se sadbou nepřenáší. :-)
Na rozkladu slupky se podílejí saprofytické organismy, které zdravou tkáň nijak nepoškozují. Jedná se o přirozený proces, který po výsadbě proběhne u všech stroužků.

Samozřejmě nemusím mít pravdu, ale jeví se mi to jako mechanické poškození způsobené nešetrným zacházením při sklizni.

Měl bych doplňující dotaz: tyto fleky se zvětšují nebo jsou víceméně neměnné?

To bohužel nevím.Přišel jsem na to až ted při rozdružování na sadbu. Tak snad napíšu později. I tak děkuji.

Hledím na to, přemýšlím, ale chorobu v tom nevidím.

Jirko fleky testuji,ale nesázím ,že tlačí kořeny vše je v pořádku. Zapíchni je mělce 1 cm do půdy a fleky se nešíří,které sledují stroužky zaniknou podpůčí nikdy nezmrzne.Fleky mě dělá Tristan.Jirko zajíma mě tvá odrůda.

A mě teď napadlo ještě jedno řešení. Má obecnou platnost. Pokud si nejsem jistý zdravotním stavem stroužku, přičemž jsou v pořádku kořeny, dají se takové stroužky zasadit do květináče, no spíše jen lehce zapíchnout jeden vedle druhého, a nechat doma na okně. Jakmile rostliny dosáhnou nějakých 15 - 20 cm, dají se celé konzumovat podobně jako lahůdková cibulka. Chuť je samozřejmě česneková.

Děkuji Pane Kozák trochu jste mně uklidnil.Šlo mi jen o to že fleky pod slupkou nejsou vidět,loupat se mi to nechce a nerad bych sázel nějakou chorobu. Jinak to co se mi nelíbí nasázím na chleba se sádlem.                                                                         Zdravím též Pana Jiřího.S odrůdou neposloužím koupil jsem to asi před 15 lety na stánku na Floře a zatím jsem spokojen.            Polách

Není to pravidlo. Tyto fleky jsou fyziologického původu způsobené nevyrovnanou výživou, na což mají liv stresové faktory (např. hodně teplo, hodně zima, hodně mokro, hodně sucho). Nemají vliv na chuť, skladovatelnost ani sadbovou kvalitu. Jsou však významnou estetickou vadou.

Dobrý večer ty tečky jsou od drátovce Tomáš

Moja řeč.

Mezi fyziologické poruchy patří i medové nebo fialové skvrny (tak tomu pracovně říkám). Nemají vliv na chuť ani skladovatelnost ani sadbovou kvalitu. Jsou však významnou estetickou vadou. Soudí se, že se jedná o nevyrovnanou výživu. Přitom příjem jednotlivých prvků je mimo jiné ovlivněn i teplotou a vlhkostí.

Z uvedeného popisu nejsem schopný dát jednoznačnou, pro Vás uspokojující odpověď. Nejvíc se nabízí chyba ve výživě. Pokud by to tak bylo, tak je třeba pozemek hnojit hnojem nebo kompostem, občas také povápnit (ale ne zároveň s hnojem).

Pokud jsou tyto skvrny fyaziologického původu, jak předpokládám, pak se mohou klidně sázet. Jsou totiž roky, kdy jsou stroužky takto skvrnité, a roky, kdy jsou krásně čisté.
Nedostatečně rozdělené stroužky můžete vysadit, ale lépe celé, aby zbytečně nedocházelo k jejich poranění.

Pane Sládku,jestli mohu za sebe ,tak já se u sebe přikláním spíš ke skladovací plísni,protože to postihlo skoro všechny pěstitele v okolí,soused hned vedle má česnek odemne na stejném pozemku a má ho bez vady a je to podle mého názoru špatným počasím které nedovolilo ideální sušení,proto kdo neměl česnek větratelný ze všech stran tak ho to postihlo stejně jako já,ale zakaždý názor jsem vděčný.,

Dovolím si podotknout. Nikoli nezvykle v intenzivní formě. Forma je zcela obvyklá, jen pozdní, tedy časově pokročilá po delším skladování. Vývoj je od čistě bílého stroužku po sklizni, v průběhu několika dnů až 2 měsíců se projeví tak, jak je na fotce pana Radka a ke konci skladovacího období, tedy od dubna a později již stroužek vypadá jako na obrázku pana Sládka.

S tímhle jsem pár let válčil taky. Odborníci tvrdí, že se jedná o "fysiologickou příčinu". Zkoušel jsem kde co, ale osvědčilo se mi hnojení železem, nejlépe v chelátu na list, lze jednou za 3 roky taky pohnojit půdu směsí FeSO4 se síranem amonným ,obojí v 0,2% koncentraci v množství 10l/10m2, ale to má efekt až za pár let. To Fe v chelátu má ofekt okamžitý. Dále "pro jistotu" cca 3 až 4 týdny před sklizní proti skládkovým chorobám stříknout měďnatým prostředkem s koloidní sírou (např. Kuprikol a Kumulus podle návodu. Já používám Burgundskou jíchu (CuSO4 + soda). Od těch dob mám od téhle choroby pokoj. O ekologii nemusíte mít obavy, obojí (CU i S) je na seznamu prostředků pro ekologické zemědělství, tedy Váš česnek zůstane "bio". Pokud na něj ovšem nenalejete nějaký jiný "sajrajt".

Nedělám si patent na rozum, co funguje v mých podmínkách, nemusí nutně fungovat u Vás a Vaše příčina této údajně fysiologické choroby může být jiná, buď nedostatek některého mikro (nejčastěli Mn, B, Zn) či makroprvku, (obvykle Mg), nebo naopak jeho přebytek. Takže bych doporučoval buď rozbor, nebo mrknout na okolní rostliny a stromy či keře, zda nejeví některé znaky nedostatku nějaké živiny např. chloróza u citlivých rostlin. Mimochodem, nemáte náhodou nadbytek Ca v půdě? Jinak takto postižený česnek je náchylný na skládkové plísně, proto doporučuji ten předsklizňový postřik Cu prostředkem s koloidní S.

Úmyslně jsem nereagoval hned, čekal jsem, až se ozve někdo jiný. S tímto problémem jsme se opakovaně setkali, nechali jsme si udělat posudek zdravotního stavu v diagnostické laboratoři. Žádného patogena neobjevili. Názoru pana Kašpara se určitě nebráním, může to tak být.

Zda to tak je, či nikoli zjistíte velmi snadno.
Do vzorku půdy z pozemku, kde se tato choroba vyskytuje, zasadíte pelargonie (muškáty). Za 2 až 3 měsíce zjistíte stav. Pokud je signalizace pozitivní, zbývá rozhodnout, zda se jedná o nedodostatek Fe, či přebytek Ca, který blokuje příjem Fe rostlinou. Amatérská zkouška zeminy na obsah Ca je notoricky známá, laboratoře netřeba. Bohužel, česnek na sebe nedostatek Fe chlorosou neprozradí. Někdy stačí pouze nepoužívat Ledek vápenatý ale L. sodný (chilský) nebo L. draselný. Případně tyto střídat.

Http://zahradaweb.cz/vlnovnik-cesnekovy-vyznamny-skudce-cesneku-a-tulipanu/

To je sice pravda, ale obrázek nekoresponduje s textem. Říká se tomu "ilustrační foto".

Takže když pár stroužků zasadim,efekt bude pokračovat i na novém česneku ?

Podle mého názoru ano. Na tom samém i jiném. Aby bylo jasno, s tímhle jsem se potýkal asi 5 let. Dnes je vše OK, alespoň co se téhle "chroby", která vlastně ani chorobou není týče. Pokud je to opravdu stejný případ jako u mne, stačí to chelátové železo podle návodu. Je to levné a ani to není moc pracné. Ještě maličkost: Tahle choroba má dvě formy 1)stroužek je jakoby poset místy krupicí, a sem tam má ta krupice hnědou tečku. - malý deficit Fe. 2) přesně tak, jak to máte na snímku - velký deficit Fe. - Alespoň u mne. Jak je to u Vás budete muset vyzkoumat. Podkladů máte dost. Jednoduchý test - zavařte pár česneků do octa jak okurky a pokud zmodrá, je železa dost. Pokud nikoli, Fe tam prostě není. (dole na téhle diskusi dne 29.9.15je takový česnek s dostatkem Fe vyfocen i s popisem)

Dobrý den, ty tečky jsou zaschlé rány, po napadení drátovcem. Má to jen estetický vliv. Nekazí se. Namodralá barva se někdy objevuje u modrých paličáků, u nás to dělá Havran, prostě se tak vybarví při dosychání v sušárně, ale po oloupání je česnek zdravý a chutný. Přeji hodně úspěchů s česnekem (O:

Na stroužcích je vidět příznaky napadení vlnovníkem česnekovým. Postup s mořením byl proto správný. Rovněž vrtalku bych typoval. Na porostu není vidět žádný problém, ale napadení bílou sklerociovou hnilobou bych podle detailního snímku nevylučoval. Každopádně nepoužít vlastní sadbu a pokud možno vysadit na pozemek, kde nikdy nebyl česnek ani cibule ze sazečky. Zdá se nám, že největším šiřitelem bílé sklerociové hniloby, ale i háďátka zhoubného, je právě cibule sazečka.

Tak s tímto jsem se už setkal, ale nevěnoval jsem tomu žádnou pozornost. Zvýšená tvorba fialového barviva antokyanu určitě nemůže mít vliv na zhoršení zdravotní kvality česneku.

Nejsem si jistý, jde-li o chorobu nebo fyziologickou poruchu. Vyžadovalo by to buď laboratorní vyšetření nebo posouzení někoho, kdo má v této oblasti více zkušeností.

Popis problému je sice nejednoznačný, ale přesto usuzuji, že to je fyziologická porucha, která nemá vliv ani na chuť ani na skladovatelnost ani sadbovou kvalitu. Je to pouze estetický nedostatek.

Co se týká konzumace tam problém určitě není, osobně si myslím, že by nemusel být ani při sázení. Pro jistotu pošlete tento dotaz do redakce časopisu Zahrádkář. Oni spolupracují s rostlinolékaři, ti jsou chytřejší než já.

Tvorba antokyanu (to barevné žíhání) má skutečně příčinu v něčem, co se česneku nelíbí. Ale... Docela bych byl rád, kdyby se hlavně u dotazů s nějakým problémem, sdělovala orientačně lokalita tazatele. Jezdíme různě po republice a je možné, že bychom se u Vás mohli někdy zastavit a na problém se podívat. Jinak poznámka, že by to mohl lépe posoudit pan Ing. Rod, je určitě na místě.

Nechci tu být za válečného štváče, ale. Mám odpozorováno, že tmavší (více antokyanového barviva) má česnek v letech, kdy je velké a častější kolísání teplot v zimě a na jaře. Pokud jsou trvalé mrazy a dlouho, česnek je výrazně bledší, než v letech s velkými teplotními výkyvy. Možná se mýlím. Ale naozaj to tak vyzerá. Sklizeň 2012 byl č. silně modrofialový.

Je to skutečně Bjetin z opožděné sklizně. Z těch nehezkých flíčků si nic nedělejte ani v kuchyni ani při výsadbě.

Nevím, co to jsou mázdry, ale na Vekanu se objevují (loni hodně, letos také) žlutohnědé rozmyté skvrny. Ty nemají vliv na chuť, skladovatelnost ani sadbovou kvalitu. Loni jsme pžádali Státní rostlinolékařskou správu o posouzení tohoto problému. Protokol z jejich vyšetření byl i na tomto webu. Bylo konstatováno, že se nejedná o žádnou bakteriální ani houbovou chorobu, rovněž vliv háďátka byl vyloučen. Vekan běžně by měl vydržet do dubna. Bude asi jiný problém, možná vlnovník česnekový, ale to bych musel mít česnek v ruce.

Tento problém se projevuje i na naší odrůdě Vekan. Není to každý rok stejné, ale loni a letos je toho hodně. Loni jsem si nechal udělat kontrolu zdravotního stavu v laboratoři Státní rostlinolékařské správy s negativním výsledkem. Nebyl zjištěn výskyt ani houbových ani bakteriálních chorob. Jejich protokol byl několik měsíců i na těchto stránkách. Jde vlastně jen o estetickou vadu.

Pokud jde o fyziologické poruchy, nemáte šanci opakovat přesně podmínky, kvůli kterým vznikly.
Zejména proto, že budete pěstovat úplně někde jinde a počasí nebývá dva roky po sobě stejné. Tedy ani půdní vlivy a ani klimatické vlivy se prostě u Vás nemají šanci sejít se právě v takové kombinaci, aby se to opakovalo.

Dobrý večer, tak vidím, že na můj příspěvek nikdo neraguje, tak budu já. Našel jsem na stránkách Oregonské státní univerzity zajímavý článek o roztoči-vlnovníku česnekovém (Aceria tulipae Keifer (= Eriophyes tulipae). Zde je adresa: http://www.science.oregonstate.edu/bpp/Plant_Clinic/Garlic/eriophyids.htm
Mimo jiné tam uvádí, že je vhodné před výsadbou namočit stroužky do vody teplé 130°F což je cca 54,5°C na 10-20 min nebo 10-15 min do vody teplé 140°F což je 60°C, ale snižuje se klíčivost. Takže mám vážnou obavu, že mám sadbu Lukanu i Dukátu s vlnovníkem viz. foto. Hezký večer. R.F.

Nezlobte se, že jsem nereagoval ihned, ale zdaleka nemám tolik času jako "brácha Sendy". To, co Vás znepokojuje, není vlnovník česnekový. S podobným jevem se letos můžete setkat u více odrůd. My jsme dali jeden vzorek k posouzení do specializované laboratoře Státní rostlinolékařské správy. Tam žádnou závadu parazitálního původu nenašli. Jejich protokol je k nahlédnutí z naší hlavní stránky.

Nic se neděje, v pořádku. Díky za odpověď. Díval jsem na protokol a opravdu v tom vzorku nebyl zjištěn žádný škodlivý organismus. Nicméně přímo na vlnovníka to testováno nebylo. Jen na háďátko, bakterie, houby a ostatní poranění. Máme namořeno Sulkou a ještě budeme Rovralem, tak snad to bude v pořádku. Hezký večer. R.F.

Vzhledem k tomu, že nebyly žádné makroskopické stopy po vlnovníku česnekovém, neměla laboratoř důvod se jím zabývat. Vlnovníka jsme schopni pod mikroskopem identifikovat sami.

Se stejným problémem jsme se setkali také. Po konzultaci s rostlinolékařem Ing. Rodem, byl předán vzorek k identifikaci problému do laboratoře Státní rostlinolékařské správy prostřednictvím jejich pracoviště v Pardubicích. Od včerejška máme na stole Protokol o konečném výsledku rozboru vzorku. Rozbor na houbové i bakteriální choroby byl s negativním výsledkem. Jedná se patrně o fyziologickou poruchu způsobenou podmínkami daného roku. S něčím podobným jsme se setkali právě u Vekanu někdy před deseti lety a pak bylo dlouho všechno v pořádku. My tento česnek budeme sázet bez obav.

Uvedený protokol umístíme v nejbližší možné době na naše webové stránky.

Prosím, je-li to možné, v rámci přehlednosti této diskuse nepoužívejte Caps Lock. Děkuji.