Omlouvám se, ale tím, že jste "přiznal barvu", nemohu sloužit. Konkurenční firmy nemají rády, když se vyjadřuji k jejich odrůdám.

Méně více to dělá Vekan a více méně i Bjetín.Nejvíce ovšem Štěpán.Lukan je absolutně v pořádku. Než potvrdím barvu,musím konstatovat,že to bratr v dobré víře postříkal Sulkou a Championem 50 WG.Zbytkem co stříkal stromy.Pak jsme si to vyříkali.Bylo tam totiž Rizocore.Ani moc krve neteklo.
Barva není dobrá-pomůže Ortiva?
O Štěpánovi se bavit nemusíme.

Trochu níže popsal stejný problém Martin Jurček - mrkněte na to.
Chemií, potažmo životním prostředím i peněženkou je dobré šetřit, pokud to není nezbytně nutné. Nedostatečný příjem dusíku nevyřeší přípravky na ochranu rostlin, ale pouze přihnojení dusíkem.

Tento článek jsem četl ale žloutnutí spodních listů mě až tak netrápí.Velice mě trápí to zakončení mladých listů do fialova.A proto jsem to již postříkal Ortivou.Vím že méně znamená někdy více ale toto snad byla jediná možná cesta.Dusíku to dostalo před týdnem asi tak 4x víc než lehce doporučujete(1 kg/100m2 leden vápenatý).V tom to nevidím. Mám to za dva týdny vzít znova Ortivou?Nebo za tři?

Ve fialovém zabarvení chorobu neshledávám. Přisuzoval bych to fyziologické poruše, která mohla být způsobená nízkými teplotami v kombinaci s něčím dalším, možná i tím postřikem. V dusíku to určitě není. Ortiva je zbytečná.

Váš postup je správný, jeden detail však nedokážu posoudit. A to je případný negativní vliv Fundazolu na Rizocore. Vzhledem k tomu, že používání benomylu, což je účinná látka ve Fundazolu, je už celosvětově hodně dlouho v ochraně rostlin zakázané, předpokládám, že to ani výrobce Rizocore neměl důvod zjišťovat. Jenom doplním, že jsem ve své diplomové práci v roce 1978 už řadil benomyl hned vedle DDT a HCH a sám jsem ho nikdy nepoužíval ani nedoporučoval.

Jako chemik - amatér bych poradil, abyste se podíval na podrobnosti o látkách tebuconazol a azoxystrobin, případně jiné strobiny.
Jestli Vám tedy to používání jedů stojí za to.

Jako konzument bych rád věděl, kolik pěstitelů ta svinstva používá a jak se jim vyhnout.
Ještě by asi byla otázka, čeho tím chcete nebo potřebujete dosáhnout.

Podle mého to nemá opodstatnění. Česnek netrpí plísní cibulovou, natož pak plísní okurkovou nebo bramborovou. Važte si svého zdraví, tudíž važte nutnost použití chemikálií.

Dobrý den, děkuji za odpověď, znám pěstitele které používají na česnek přípravek Dithane, který také není výslovně do česneku, ale ten letos končí. Nechci česnek stříkat zbytečně něčím co nemá cena, ale chci předejít plísnovým chorobám, co by jste mi doporučil? díky Fišer

Dobrý den, jak píše pan Ing. Kozák, česnek netrpí plísněmi, ale houbovými chorobami. Ty napadají podzemní část rostliny (cibuli), proto myslím, že použít Dithane je nesmysl už jen proto, že je to kontaktní fungicid a do rostliny se nedostane.  Nepíšete, proti které konkrétní chorobě chcete ošetřovat, což je důležité.

Vím, že Francouzi stříkají česnek fungicidy ostošest. My naopak vůbec. Tož neporadím.

Jaké osvědčené prostředky tedy k ochraně česneku používáte ? 

Žádné.

Můžete aplikovat ještě teď ve formě zálivky v dávce 2 - 4 g na 10 l vody a 10 m2. A bude-li to před deštěm, je to lepší.
Clonoplus není fungicid. Žádný fungicid nedoporučuji.

Pro ošetření Previcurem nevidím žádný důvod.

Podle mé zkušenosti: Merpan (ú.l. captan) nefunguje. Contans nemám zkušenost s touhle houbou, ale možná by mohl fungovat, likviduje údajně hlízenku. Registraci ovšem nemá.  Ale Folicur 250 sc (ú.l. tebuconazole) funguje naprosto spolehlivě. Má to ale háček. Registrace na cibuli a česnek skončila dne 31.12.2007. Mořilo se tehdy 0,8% až 1%, pouze krátce namočit a ihned osušit. Způsobuje retardaci, některé odrůdy jsou obzvlášť citlivé pokud byste mořil delší dobu, takže některé stroužky nevyrostou vůbec. Ve vegetaci se dělaly 2 až 3 postřiky Folicurem s odstupem 20 až 30 dnů 0,2% s přídavkem koloidní síry (tehdy Sulikol K 0,4%) dnes je k dispozici Kumulus WG, nutno to přepočítat, Kumulus má 80%, Sulikol obsahoval 50% koloidní síry.  Udávané OL: Německo OL=50, Španělsko OL=48, Maroco OL=42 a Mexico OL=37 dní.  Kolega s totálně zamořeným pozemkem vymyslel "zlepšovák" při výsadbě každý stroužek zalil 10 ml 0,5% roztokem Folicuru. K jeho úplné spokojenosti. (vyrobil si na to dávkovač).  Já tohle nikdy nepoužil a ani bych takto ošetřený česnek nepožil.  Takže je to na Vás.

Sclerotium cepivorum je celosvětově nevyřešený problém. Dusíkaté vápno nepomůže. Clonoplus Vás této choroby také nezbaví, ale výrazně ji omezí. Jediné spolehlivé řešení je čas: 20 roků bez cibule, česneku, pažitky, póru a okrasných česneků včetně toho dnes populárního medvědího. A samozřejmě pozor na přenos nářadím či obuví.

Doufám, že Ortiva na další choroby nepůsobí stejně nespolehlivě. Proti bílé hnilobě česneku určitě nezabírá.

V tomto stádiu Vám už Ortiva nic nevyřeší, počítejte s tím, že porost bude během několika dnů zasažen celý. Asi Vám to o pár dní uspíší sklizeň.

K použití fungicidů během vegetace u česneku je dost složitá diskuse. Od jednoho z největších českých pěstitelů (školil se ve Francii a pěstuje francouzské odrůdy) vím, že Francouzi stříkají ostošest. Česnekový list je samozřejmě vhodným substrátem pro život různých mikroorganismů, které mohou mít (a asi i mají) více či méně negativní vliv na česnekovou rostlinu, ale na druhé straně se podílejí na přirozeném dozrávání. Někdy se totiž stane, že po intenzívní chemické ochraně česnek po sklizni ne a ne doschnout.  Můj postoj k nepoužívání fungicidů je ovlivněn jednak stejným doporučením pana Ing. Jaroslava Roda, Csc., významného zelinářského rostlinolékaře, a také mým přístupem k hygieně životního prostředí.
Je potřeba také vědět, že žádný postřik nepůsobí na choroby, které jsou v půdě (Sclerotium, Fusarium).
Jedinou výjimkou, kdy doporučuji tuto chemickou ochranu, je rzivost česneku, pokud se objeví před polovinou června. Pak je vhodné aplikovat Ortivu při objevení prvních příznaků. Ale preventivní postřik proti ní nedoporučuji.

Dobrý den,
já myslel nějaké výživy, ne fungicid. Narážím na to žloutnutí u některých odrůd, jaký máte na to názor?

Děkuji

Teď se má výrazně ochladit. Dá se předpokládat, že špičky listů ještě víc zežloutnou. Jakmile se oteplí, dostane náš česnek pětiprocentní močovinu, podle potřeby opakovaně.

Trochu to urychlete. Sulka stačí 2 - 3 hodiny. Moří se proti vlnovníku česnekovému, ne proti háďátku, na které se uvažovala delší doba moření. Ale ani tak to na něj nezabírá. Do Rovralu se stroužky dají po odkapání Sulky. Po namoření by se mělo sázet nejpozději do 24 hodin.

Dobrej, mám namořeno a zahnal mě déšť. Zbytek tedy nechám oschnout. Potom znovu namočit do vody před sázením??? Děkuji za odpověď.

Pokud jste použil Gliorex, tak už určitě nemáčejte. Já doporučuji po posledním namočení (v mořicí lázni nebo ve vodě) vysadit do 24 hodin. Ale pokud to bude do týdne, tak se asi nic moc neděje.

Ortivu už nepoužívejte, jedině za předpokladu, že máte pozdní odrůdy, např. Benátčan. Jinak můžete mít problém se sušením. Rez se sadbou nepřenáší a ze svých zkušeností vím, že se zdaleka nevyskytuje každý rok.
Sám při psaní občas udělám nějaký překlep a pak se bavím tím, co náhodně vzniklo.

Má účinnost postřik KUMULUSEM při rašení či jiné rané růstové fázi.
Dá se vlnovník potlačit i jiným způsobem než mořením.

Přípravek Kumulus neznám.
Předpokládám, že se vlnovníkem budeme zabývat na semináři za dva týdny v Buchlovicích. Budu rád, když se trochu posuneme ve vědomostech dál.

Nerad bych poučoval, ale delší dobu kumulus používám preventivně na révu vinnou a jiné, ikdyž žiju ve Frýdku-Místku. Nyní ho vyrábí AgroBio Opava- sirný fungicid s protektivním kontaktním účinkem, rychlým nástupem účinnosti a reziduálním působením protihoubovým patogenům ze skupiny pravých padlí s vedlejší akaricidní účinností.
Účinná látka : síra 800g/kg
Použití: jabloně, broskvoně, okurky, tykvovitá zelenina, rajčata, mrkev, petržel, réva vinná, chmel, trávy na semeno, okrasné rostliny, jahodník, žito, pšenice, ječmen, cukrovka, dub.
Používám ho roky i na moření česneku a žádné choroby jsem dosud neměl.
Petr

Já ho na moření také začal užívat. Sulka obsahuje pouze 19%síry +další prvky, KUMULUS 80% ČISTÉ SÍRY. Po konzultaci s chemikem prý funguje lépe forma síry v SULCE oproti síře v KUMULUSU. Kumulus je mnohem levnější na přepočet síry a o tu zde jde.

Kumulus já používám k ošetření angreštu a hrachu, když hrozí padlí americké či pravé.
O česneku jsem v této souvislosti neslyšel. Domnívám se, že na něj to nepůsobí, ale zkusit to příští sezonu můžu.

Od té doby, co Karben flo není k dispozici, proti černi nemoříme. Rovral na ni nepůsobí. Jediné, co proti ní působí, je rychlé vysušení po sklizni.

Postříkejte vše. Česnek můžete konzumovat i použít na sadbu. Choroba se sadbou nepřenáší. Protože se rez neobjevuje každoročně, považuji preventivní ochranu za nevhodnou.

Možno použít fungicid Ortiva, ale hned při prvních příznacích. Už je patrně pozdě, účinek nebude žádný nebo minimální. Ale jíst se může, napadené jsou listy, takže ani případné mykotoxiny se do cibulí nedostanou.

Nedávno jsem řekl nějakému pěstiteli, aby místo Ortivy raději použil pomerančový džus. Je to obdobný nesmysl, ale džus je aspoň šetrnější k životnímu prostředí.

Děkuji Vám za odpověď, Ortivu tedy vyřadíme z repertoáru (byť tu s ní ošetřuje každý a výrobce jej v návodu na česnek doporučuje ). Poraďte nám prosím, jestli je tedy v současné době vhodné něčím ještě ošetřovat.
Děkuji a přeji hezký večer.
Leoš TRNKA

Předevčírem jsem v této diskusi napsal: "Na plíseň u česneku zapomeňte, tam žádná plíseň být nemůže." V rubrice česnek v otázkách se můžete dočíst: "Jaký použít postřik proti plísni?
Jakýkoliv postřik česnekového porostu fungicidem je NESMYSLNÝ. S jedinou výjimkou: v případě napadení rzí (až po polovině června) je možné použít přípravek Ortiva. Ale určitě z ekonomických a hlavně ekologických důvodů ho nepoužívejte preventivně." Podívejte se na obrázek (a odpověď) u dotazu nad Vámi, jestli to není stejné.

Jakýkoliv postřik česnekového porostu fungicidem je NESMYSLNÝ. S jedinou výjimkou: v případě napadení rzí (až po polovině června) je možné použít přípravek Ortiva. Ale určitě z ekonomických a hlavně ekologických důvodů ho nepoužívejte preventivně.

Ačkoliv nevím, čemu konkrétně říkáte hniloba, je každý chemický postřik na list proti houbovým chorobám nesmyslný, s výjimkou postřiku proti rzivosti česneku při jejím případném výskytu.

Ortiva ani jiná chemie nepomůže tam, kde zapracoval mráz. Je to plýtvání prostředky, časem i životním prostředím.

Žádná choroba, která se na česneku může vyskytnout není ze skupiny plísní. Pro dobrý zdravotní stav česneku je nejlepší pole, kde se česnek ani jiná cibulová zelenina nepěstovala alespoň 10 let. Důležitá je pozdní výsadba do chladné země. Jakýkoliv postřik fungicidy (snad s výjimkou proti rzi) je zbytečným plýtváním a zatěžováním životního prostředí.

Mám osevní postup : 1-brambory 2-jahody(3 roky) 3-rajčata 4-kořenová zelenina 5-cibuloviny (česnek, cibule, pór zimní). ??? je pořadí správně nebo by jej bylo možné vylepšit? Cyklus má 7 let s mírnými modifikacemi, že košťáloviny a luskoviny se vždy někde vmáčknou.