Pokud byl porost česneku po zdravotní stránce v pořádku, pak nemusíte mít strach, použít kompost ze zbytků na záhony, kam jednou zase přijde česnek. Pokud si zdravotním stavem nejste jist, pak tento kompost použijte jinam (např. k malinám, rybízu, ovocným stromům). Jedinou výjimkou je rez, tu kompostem nepřenášíte.

Nevím, jestli jsou kompostárny povinny doložit atestem, že je jejich kompost bez háďátka zhoubného. Jisté riziko tu je. Já vždy doporučuji odvézt napadené rostliny někam do remízku nebo do lesa, případně dát do komunálního odpadu. Jednou jsem měl problém přesvědčit pěstitele, že háďátko nepatří do biologického odpadu v obci. On si myslel, že jedině tak by se měl ekologicky chovat.
Mezi nejčastější zdroje háďátka patří česneková sadba (bohužel nejen) z pochybného zdroje, cibule sazečka nebo sadba jahod. Riziko z těchto zdrojů je hluboko pod jedním promile.

Prosím Vás a jaký je hlavní znak nebo znaky identifikace háďátka?myslím oproti fusariu nebo sklrotiu.děkuji..

Já do kompostu dávám i tyto nebezpečné věci. Ale nikdy kompostem nehnojím pole, kde mám, či mohl bych mít v budoucnu česnek.
P. Kozák onehdá upozorňoval na průmyslový kompost, vyráběný z bioodpadu. Lidé do hnědých popelnic hází vše, včetně plesnivého česneku.

Ve slupkách zdravého česneku nebo zdravé cibule je minimální riziko. Horší je to s materiálem, který se pro pochybný zdravotní stav v kuchyni nedá upotřebit. Nemá smysl si namlouvat, že v celém profilu kompostu se dosáhne během zrání teplota šedesát stupňů, která už likviduje téměř všechno, s výjimkou sklerocií.

Dusíkaté vápno je nejdražší hnojivo, ale nejlevnější pesticid. Je účinný pouze v teplé a vlhké půdě.
Kombinovat jej s kompostem je špatné, protože v něm hubí veškerý mikrobiální život. Proto dusíkaté vápno aplikujte už nyní, Cererit a kompost těsně před výsadbou.

Mráz česneku neublíží, z něho obavy mít nemusíte. Pokud na něj dáte vrstvu kompostu, bude tím i trochu přihnojen, ale opravdu jen trochu, větší hloubka mu nevadí, snad jen v tom případě, že je pozemek trvale zamokřený. Bílá netkaná textilie Vám zakryje česnek před náletem houbomilky - je to lepší řešení než chemický postřik.

Já mám nejlepší zkušenosti s hořčicí.
Rychle vzchází, po posekání se zavadlá dobře zaorává a dobře rozkládá.
Na malých plochách není od věci ředkvička či karotka, ale protože nelze sklidit na termín, nebude možno počítat s účinkem "zeleného hnojení".

Nať klidně kompostujte. Je to organická hmota, kterou je škoda ze zahrady odnášet.

Kompostem na povrchu nic nepokazíte, část živin se splaví dolů ke kořenům, zbytek využije následná plodina. Vzhledem k tomu, že kompost bývá kyprý, nebude se tvořit škraloup a pokud česnek vláčíte, bude se to dělat velmi dobře. Česneku se lépe daří ve větší hloubce, mimo zamokřené půdy. Netrpí tolik extrémními výkyvy teploty a vlhkosti. Někdo mi říkal o sázení do hloubky 25 cm, ale sklizeň pak musí být obtížná. Pokud jsem sázel na pole, tak to bylo do 8 cm. Někteří moji smluvní pěstitelé sází až 12 cm a sklizeň z této hloubky je už náročnější.

Moc Vás nepotěším, spíše poděsím. Máte tam asi bílou sklerociovou hnilobu. Teď bude vlhko a teplo, choroba se bude dál šířit. Napadené rostliny a ještě kousek dál vytrhejte, neotřepávejte zeminu, dávejte do kyblu nebo plastového pytle a vyneste do místa, odkud se nemůže šířit (do nějakého remízku, do lesa apod.). Určitě to nepatří do kompostu ani do biologického odpadu, která sváží obce. Choroba napadá mimo česnek i pór a cibuli. Přenáší se sadbou a zeminou (třeba na nářadí či obuvi). Pozemek je zamořen na víc než deset let. Já doporučuji infikovaný pozemek zatrávnit a ať ho znovu začne obdělávat následující generace. A z takového porostu si neponechávejte nic na sadbu.