Že by síra uvolněná při rychlém sušení?

Tak to jsme byli myšlenkově spojeni.

Takže obměna sadby není potřeba? Aby se toto zbarvení zase v další sklizni neopakovalo. Ještě mě napadlo, zda na to nemá vliv ještě brzké sklizení s kombinací nevhodné skladovatelnosti. Česnek skladujeme zavěšený v kyticích v průvanu, nicméně natěsno vedle sebe.

Na sázení vybírejte normálně vyvinuté cibule. Předčasná sklizeň ani způsob sušení to neovlivňuje.

Dobrý den,
předem se omlouvám se za svůj ,, laický ,, dotaz. Ale dá se tomuto v příštím roce předcházet? Případně jak? Děkuji za odpověď.

Zvýšená frekvence všech fyziologických poruch je v letech s extrémním počasím. To neovlivníte. Zmírnit extrémy je možné dostatečně hlubokou výsadbou.

Tady nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Suknice je tužší než normálně. Také to má vliv na zhoršení skladovatelnosti. Žluté zbarvení je způsobeno sírou, která se uvolňuje při vysokých teplotách ze silic.

Důvodem tvorby cibulí nedělených na stroužky je pravděpodobně velmi mírná zima. Stejný problém se často vyskytuje i při jarní výsadbě ozimých odrůd

Odpoved naleznete o pár řádku níže také jsem se ptal na tu samou otázku.

Děkuji za "nakopnutí" :).

Můžete sázet bez obav, tyto skvrny nejsou způsobeny žádnou chorobou, jsou fyziologického původu.

Tyto "puchýřky" jsou fyziologického původu, jsou pouze estetickou vadou. Můžete je bez obav vysadit.

Je to fyziologická porucha, kdy dochází k prodloužení podpučí (zkráceného stonku) a vynesení středových stroužků nad cibuli. U úzkolistých nepaličáků je tento jev vzácný a je podpořen extrémními podmínkami.

Japo II je úzkolistý nepaličák, přesto v extrémních podmínkách někdy vytvoří palici s plnohodnotnými pacibulkami. Sklízeli jste skutečně předčasně. (My jsme tuto odrůdu sklízeli minulý týden - a také s pacibulkami.)

Je to fyziologická porucha, která se vyskytuje jen u některých odrůd, např. u tzv. ruských paličáků včetně Dukátu, také u Bjetinu. Její frekvence je ovlivněna extrémními podmínkami a těch bylo v obou posledních letech skutečně dost.

Je to fyziologická porucha, jíž trpí některé odrůdy v některých letech. Přesná příčina není známá, ale je to jistě reakce na nějaký extrémní podnět. V cibuli se některý stroužek znovu rozdělí na další stroužky. Uvážíme-li, že stroužek je vlastně pupen, tak popsaná porucha je něco jako předčasný obrost u stromů.

Co se týká konzumace tam problém určitě není, osobně si myslím, že by nemusel být ani při sázení. Pro jistotu pošlete tento dotaz do redakce časopisu Zahrádkář. Oni spolupracují s rostlinolékaři, ti jsou chytřejší než já.

Je to skutečně Bjetin z opožděné sklizně. Z těch nehezkých flíčků si nic nedělejte ani v kuchyni ani při výsadbě.

Tento problém se projevuje i na naší odrůdě Vekan. Není to každý rok stejné, ale loni a letos je toho hodně. Loni jsem si nechal udělat kontrolu zdravotního stavu v laboratoři Státní rostlinolékařské správy s negativním výsledkem. Nebyl zjištěn výskyt ani houbových ani bakteriálních chorob. Jejich protokol byl několik měsíců i na těchto stránkách. Jde vlastně jen o estetickou vadu.

Pravděpodobně bude chyba ve výživě, zkuste dát před výsadbou do země 10 kg Cereritu na jeden ar a podle potřeby přihnojte dusíkem během vegetace.

Zcela jednoznačně to přisuzuji letošní zimě. Sázíme vždy to, co ten rok naroste. Ale ty kuličky je lépe spotřebovat v kuchyni.

Asi se Vám objevily stroužky na stonku nad cibulí u nepaličáku. Jedná se o fyziologickou poruchu, ale jako sadba jsou tyto stroužky velmi kvalitní a vysazují se zároveň s normálními stroužky.

Dobrá je celá rostlina včetně květenství a detail cibule zbavené obalových suknic. Jakoby druhé patro stroužků je fyziologická porucha s vyšší frekvencí v extrémních podmínkách. A těch bylo letos dost. Stroužky z tohoto "druhého patra" jsou velmi kvalitní sadbou.

Jedná se o fyziologickou poruchu, její přesný původ není známý. Její frekvence se zvyšuje v extrémních podmínkách. A ty letos skutečně byly. A ještě drobnost: protože hlava i hlavička bývá většinou nahoře, budeme i nadále označovat konzumní část česneku, která je naopak dole, osvědčeným výrazem složená cibule.

Nejedná se o normální jev. Už jsme se s tím jednou setkali, ale nepodařilo se nám (s Ing. Havránkem) vystopovat příčinu.

Podle Vašeho popisu by se o sklerocium jednat mohlo. U Lukanu jsem ještě pacibulky neviděl, pokud by tam skutečně byly, pak jsou stoprocentně zdravé, použitelné pro další množení.

Nad palicí už nemůže být nic. Palice je nahoře a to pouze u paličáků, od toho je také název paličák a nepaličák. To, co Vám vyrostlo nad složenou cibulí jsou vlastně její vnitřní stroužky. Jde o fyziologickou poruchu, jejíž frekvence je vyšší při extrémních podmínkách, což letos určitě platí. Tak ty "mini-stroužky" klidně vysaďte, je to velmi kvalitní sadba.

Fyziologická porucha na jejímž počátku je letošní atypická zima.

Dobrý den, u Antonu se květních stvolů nedočkáte - je to nepaličák! Česneku zdar! Mihulková.

Paní Mihulková, máte pravdu, já to normálně vím, že je Anton nepaličák. Ale jsem tak zaskočená tím, že zrovna tato odrůda roste špatně:-( chutově ho mám nejradši, v loňském roce rostl dobře, pravda na jiném pozemku. Letos jsem sadila cca 120 stroužků Antonu a 2/3 rostlin jsou slabé, pěkné silné rostliny jsou opravdu v menšině. Jsem z toho přešlá, Anton mi moc chutná. Ale Bjetin je velmi slibný a co mne překvapilo, vzpmatoval se i Stanik. Ten ze země vyrazil jako poslední a rostliny jsou pěkné, silné ikdyž výrazně pomalejší v růstu v porovnání s Havranem, Bjetinem i Dukátem. Z 10 odrůd letošní zimu přečkal nejhůř Lukan (skoro 50% ztráta) a druhý nejslabší je porost Antonu.

Dobrý deň, aj keď trochu nesmelo ale rád by som sa zapojil do Vašej diskusie dámy :) ohľadom Antonu. Pani Mihulkova poznamenala vo svojom príspevku, že:"se květních stvolů nedočkáte - je to nepaličák!". Aj keď je to nepaličiak tak v minulom (loňském) roku som mal takmer na 50% rastlín krátke stvoly s pacibuľkami presne ako to uvádza aj pán Ing. Kozák pri popise tejto odrody. Preto by ma zaujímalo, či je potrebné odstraňovať tieto stvoly ako pri paličiakoch, ale to je otázka skôr na pána inžiniera. A nebol to jediný nepaličiak, ktorý sa mi v minulom roku správal ako paličiak. Stalo sa mi to aj u Benátčanu. No minulý rok bol u nás asi veľmi extrémny a prispelo k tomu asi veľa stresových faktorov. Nestíhal som sa na to opýtať v minulom roku pána Ing. Kozáka tak len okrajovo poznamenávam v tomto roku, že som mal takúto skúsenosť. Prajem pekný deň.

Odrůda Anton skutečně někdy vytváří zkrácený stonek s několika vnitřními stroužky, které vlastně byly vyzvednuty nad cibuli. Někdy je to i několikaposchoďové. Je to fyziologická porucha s větší frekvencí v extrémních podmínkách. Tady se jedná o vnitřní stroužky, nikoliv pacibulky, proto se na rostlině ponechávají a je jich možné použít i na sadbu - a je to sadba kvalitní. Naproti tomu Benátčan výjmečně vytvoří květenství s pacibulkami. To se pak odstraní stejně jako u paličáků.

Dobrý večer, podařilo se mi loni tuto poruchu zdokumentovat. Foto přikládám. Čeneku zdar!

Omlouvám se za chybky:-)

Pokud nepěstujete "bezvirózní" odrůdy, můžete pracovat s nožem a nic se neděje. Odrůda Dukát je nositelem latentních viróz, proto je vhodné po ní nůž desinfikovat nebo umýt. Tzv. bezvirózní odrůdy se vylamují - stonek se drží mezi dvěma prsty a otočením podle horizontální osy se ulomí. Asi by bylo vhodné tuto činnost nafotit a doplnit tím naše stránky (někdy mi však trvá od myšlenky k realizaci i několik let). Štětka, o které píšete, je fyziologickou poruchou, kdy se stroužek v cibuli dále dělí na malé stroužky. Co tuto poruchu vyvolává, není přesně známo. Myslím si, ale úplně jistě to nevím, že počet listů je v odrůdě stabilní, že na síle rostliny nezáleží. Tímto se prostě nezabývám.

Ohnout a tlačit k sobě ...

... a když to lupne, tak jsou konečky dost daleko od prstů, aby bylo potřísnění minimální a protože nešaháme na ránu, tak k přenosu infekce nemůže dojít.

Na snímcích je Vekan

Není to choroba ani nedostatek dusíku. Máte toho hodně? Občas jsme něco podobného viděli, znovu vysadili, ale v následujícím roce se to už neopakovalo.

Zatim pár rostlin na 8.arech

Pokud jde o fyziologické poruchy, nemáte šanci opakovat přesně podmínky, kvůli kterým vznikly.
Zejména proto, že budete pěstovat úplně někde jinde a počasí nebývá dva roky po sobě stejné. Tedy ani půdní vlivy a ani klimatické vlivy se prostě u Vás nemají šanci sejít se právě v takové kombinaci, aby se to opakovalo.

Dobrý večer, tak vidím, že na můj příspěvek nikdo neraguje, tak budu já. Našel jsem na stránkách Oregonské státní univerzity zajímavý článek o roztoči-vlnovníku česnekovém (Aceria tulipae Keifer (= Eriophyes tulipae). Zde je adresa: http://www.science.oregonstate.edu/bpp/Plant_Clinic/Garlic/eriophyids.htm
Mimo jiné tam uvádí, že je vhodné před výsadbou namočit stroužky do vody teplé 130°F což je cca 54,5°C na 10-20 min nebo 10-15 min do vody teplé 140°F což je 60°C, ale snižuje se klíčivost. Takže mám vážnou obavu, že mám sadbu Lukanu i Dukátu s vlnovníkem viz. foto. Hezký večer. R.F.

Nezlobte se, že jsem nereagoval ihned, ale zdaleka nemám tolik času jako "brácha Sendy". To, co Vás znepokojuje, není vlnovník česnekový. S podobným jevem se letos můžete setkat u více odrůd. My jsme dali jeden vzorek k posouzení do specializované laboratoře Státní rostlinolékařské správy. Tam žádnou závadu parazitálního původu nenašli. Jejich protokol je k nahlédnutí z naší hlavní stránky.

Nic se neděje, v pořádku. Díky za odpověď. Díval jsem na protokol a opravdu v tom vzorku nebyl zjištěn žádný škodlivý organismus. Nicméně přímo na vlnovníka to testováno nebylo. Jen na háďátko, bakterie, houby a ostatní poranění. Máme namořeno Sulkou a ještě budeme Rovralem, tak snad to bude v pořádku. Hezký večer. R.F.

Vzhledem k tomu, že nebyly žádné makroskopické stopy po vlnovníku česnekovém, neměla laboratoř důvod se jím zabývat. Vlnovníka jsme schopni pod mikroskopem identifikovat sami.

Se stejným problémem jsme se setkali také. Po konzultaci s rostlinolékařem Ing. Rodem, byl předán vzorek k identifikaci problému do laboratoře Státní rostlinolékařské správy prostřednictvím jejich pracoviště v Pardubicích. Od včerejška máme na stole Protokol o konečném výsledku rozboru vzorku. Rozbor na houbové i bakteriální choroby byl s negativním výsledkem. Jedná se patrně o fyziologickou poruchu způsobenou podmínkami daného roku. S něčím podobným jsme se setkali právě u Vekanu někdy před deseti lety a pak bylo dlouho všechno v pořádku. My tento česnek budeme sázet bez obav.

Uvedený protokol umístíme v nejbližší možné době na naše webové stránky.

Cibule se dělí na stroužky hned v zárodku. To, že se nerozdělila, je fyziologická porucha, kerá může mít více příčin, např. podmínky zimního skladování.

Děkuji za odpověď.

Pacibulky vysejte brzy na jaře do hloubky asi 3 cm. Aby se prodloužila vegetace, je možné vyset v zimě ve skleníku např do zeleninových přepravek a na jaře přenést ven. Z podzimního výsevu se většinou cibule rozdělí na stroužky.

Jedná se o česnek vypěstovaný z pacibulek v oblastech s malou nebo žádnou zimou, např. ve Španělsku nebo v Číně. Pokud si vysejete pacibulky u nás, nedorostou takové velikosti, protože budou mít krátkou vegeteční dobu.