Dobrý den, příčinou nízké úrodnosti pro česnek uvažuji ve Vašem případě v půdních podmínkách.
Pokud brambory narostou do 40 t/ha a více, znamená to, že máte půdu bohatou živinami možná jednostraně, např. N, K (neharmonická výživa). Zároveň půda pokud prospívá bramborům bývá lehčí, tj. s vyšším podílem větší zrnitosti, pórovitosti, což vyhovuje bramborům. Cukety a dýně jsou konzumenty N, K, a mají nizší předplodinou hodnotu.
Já jsem problém nižší úrody vyřešil již dávno harmonickou výživou na základě rozboru půdy (není drahé, mohu provést), zálivkou v intenzivním růstu natě = celkem postupně po cca 5 mm dodávám 60 - 80 mm navíc k atmosférických srážkám (po dokončení růstu natě a poč. nárůstu cibule-již "suchý" režim. Zároveň je nutno plevele zcela regulovat, po výsadbě a zjara opakovaně aplikuju PRE-, půdní herbicid Sharpen. Potom po jarním přihnojení N po zimě (zpravidla do 30.3. vyřešeno, jsem ve 450 m n.m.) uplatňuju 3x plečkování (okopávku meziřádku) po 14-21 dnech, což zvyšuje podíl vzduchu v půdě a nakopne mineralizaci org. látek (zdroj živin z půdní zásoby) a zvyšuje zálivkovou i atmosférickou infiltraci srážek.
Hnojení česneku pro jeho optimum by měl na 10 t/ha produkce aplikačně "vidět" v jarním období:
N = 50 - 60, hladové půdy 80 kg/ha (ve 2-3 dávkách)
S = 30 kg/ha, významně zvyšuje využití (utilizaci N), součást syntézy alliinových silic
Mg = 30 kg MgO/ha (syntéze energie, metabolismus fosforu, chlorofyl)
K = 80 - 90 K2O/ha, chudé půdy a předplodiny konzumentní 100 - 120 kg K2O/ha.
Jakmile se inicuje přísušek, je nutné včas dodat N a S přes list, N močovinou, S a Mg hořkou solí, ale není to účinné hnojení co do produkce, ale překlenutí zhoršené výživy z půdy vlivem sucha.
Moření sadby nemusí znamenat vyšší výnos, tam nepozoruji rozdíl. Certifikovaná sadba však každoročně vyšší výnos, než přemnožované stroužky.