Toto, skore kliceni, je charakteristicke pro cesneky ze skupiny Turbanu. Cesnek ma ovisle listy, palice se nijak nekrouti – pouze tvori “U”. Kvetni stvol pripomina turban/koblih. Pacibulky jsou stredne velke. Tento cesnek se sklizi asi 14 dni drive nez NEpalicaky, nebo kdyz nejspodnejsi zeleny list zezloutne/zhnedne.

Diky za odpoved. V lete sdelim, jak to dopadlo.

O středomořských odrůdách (nebo spíše typech) česneku toho moc nevím. Mám zato, že nemají typicky ozimé a jarní odrůdy a podle termínu výsadby se urychluje nebo zpožďuje termín sklizně. Ale sklizeň 2 x do roka nebude. I tyto česneky potřebují pro svůj vývoj jistou délku dne. Podle termínu výsadby se sklízí v květnu, červnu nebo červenci.

Uvedené odrůdy neznám, ale v evropském registru jsem zjistil, že se jedná o francouzské odrůdy.

Úzkolisté nepaličáky v extrémních podmínkách vytváří plnohodnotné pacibulky, z nichž vyrůstá zase normální nepaličák. Docela mě překvapuje, že Vám i potomstvo znovu vytváří květy, ale asi jsou u Vás ony extrémní podmínky.

Ano, určitě je to Bjetin.

Ono je to jednoduché. Jediné, co Vám ještě letos můžeme nabídnout, je odrůda Slavin. Ale ta letos vyšla většině pěstitelů velmi dobře, tak s chutí objednejte.

Dobrý den, pane Bártle,
viry se přenáší jak během vegetace (prostřednictvím hmyzu i mikroorganismů v půdě), tak i při skladování (hlavně prostřednictvím roztočů). Jestliže pěstujete či skladujete poblíž sebe ozdravené a neozdravené odrůdy, je potřeba počítat s častější obměnou sadby.

Mezi pěstiteli panuje mylný názor, že tzv. ruské česneky jsou vysoce odolné vůči virózám. Ale opak je pravdou. Sice se u nich neprojevují výraznou mozaikou ani výrazně nesnižují výnos, ale jsou výrazným zdrojem virové nákazy pro okolí.

Už dva dny na to hledím (s přestávkami), ale stále nejsem dost chytrý. Prostě nevím.

Myslíte, že by Vám pomohla ještě nějaká fotka? Sadbu koupila mamka před asi 7 lety na výstavišti Země živitelka v Českých Budějovicích, mělo by se jednat o odrůdu českého česneku, ale právě také nevím jakou. Myslela jsem, že by to mohl být Slavin.

Všechny registrované české odrůdy jsem postupně vyloučil. Viděl bych v tom nejspíš nějakého Francouze.

To jste mě teda moc nepotěšil..Ale každopádně mnohokrát děkuji za Váš čas a ochotu. Ať se daří.

Rozlišení těchto odrůd není složité. Bjetin má velmi silný stonek, snadno sloupnutelné jemné suknice, cibule se snadno rozdružuje tvoří okolo 7 stroužků. Typickým znakem Slavinu je mimo fialové barvy výrazně protažená stroužková suknice kolem stonku, většinou 9 - 12 protáhlých stroužků, cibule je pevná, hůře se rozdružuje.

Abych to tu nezapleveloval. Rokambol není zrovna obvyklý druh v supermarketech či tržištích. Pěstování: Spon 40x20 cm, kloubka 8 až 9 cm. výsadba termín podle Mattioliho, hnojení podle doc Vlčka CSc, močovina 1x podle ing Kozáka, jakmile se objeví špička strboulu. Závlaha méně častá, ale vydatná podle počasí(obvykle 2x až 4x po cca 2 m3/100m2). Chemie: Polysulfidy, koloidní síra, měď a někdy KMnO4. Spokojen??

Máte pravdu, toto nám v popisu odrůd chybí (ani nevím, jestli to vůbec někdo uvádí, nikdy jsem si toho u popisu odrůd nevšimnul), musíme to doplnit. Pro Vaši orientaci uvádím přibližný počet pacibulek v květenství: Havran 100, Vekan 200, Jovan 50.
Havran má někdy 3, ale také 8 stroužků. Při běžné velikosti jejich 5 - 6. Mně by se nejvíc líbil počet 8.

Z Ruska. Případně z některých jiných států bývalého SSSR.

Nějak jsem se rozkecal, ale četl jsem kdysi pojednání od moudrého starce, profesora z VŠLZ Brno, který tvrdil, že všechny u nás pěstované kulturní (nikoli okrasné) česneky pocházejí ze dvou okruhů: 1) ze starověké Persie a "Rusák" se k nám dostal z Persie přes Rusko. a druhé centrum kulturního česneku byl údajně starověký Egypt (většinou prý nepaličáky). Zda je to pravda opravdu nevím, ale zajímavé to je.

Havel je makromutací odrůdy Slavin.

Oblast Kroměřížska? Tam jezdím minimálně dvakrát za měsíc.
Vy se hlavně musíte zbavit vytrvalých plevelů. Chemicky je to docela jednoduché, mechanicky je to také možné, ale je třeba důsledné časté zpracování půdy. Určitě začněte už teď, jinak nemáte do podzimu šanci. Otázku hnojení nedovedu posoudit. On snad není třeba půdní rozbor, na zásobu živin se dá usuzovat i podle stavu stávajícího ruderálního porostu. A volba odrůd? Ta by se měla řídit způsobem realizace produktu. Ale pokud se Vám jedná o výsadbu větší plochy, zkuste alespoň čtyři odrůdy.

Děkuji za odpověď, ano je to kousek od kroměříže, Při čišitění pole bych postupoval takto: Vysekání křovin a posečení travy, poté buď radoup nebo bych to vypálil ohněm, ale ani jedno neni zrovna ekologické - ale zas se bojím aby tam nezůsataly semena které by pak stále narůstala. pak bych to přejel kultivátorem a zaoral. Můžete prosím ještě doporučit nějaké konkreétní odrůdy česneku vhodné na takovou půdu a oblast? Bylo by možné od Vás koupit sadbu někde v Kroměříži nebo okolí, pokud bychom se domluvil? děkuji

Tento postup bych nevolil. Postupoval bych v těchto variantách:
1. Posekat porost, zaorat, zhruba urovnat. Znovu začnou růst vytrvalé rostliny a vyklíčí semena. Při výšce nového porostu asi 10 cm znovu zaorat a zhruba urovnat. Stejné opakovat do výsadby.
2. Neposekaný porost postříkat Roundupem, po uschnutí porostu vyklíčí semena a také porostou některé rostliny, které nebyly zahubeny. Při výšce porostu asi 15 cm opakovat postřik a pak třeba ještě jednou. Následuje orba a příprava na výsadbu.
3. Kombinace předchozích s tím, že nemá smysl stříkat na posečenou plochu.
A odrůdy: při šlechtění vycházíme z krajových odrůd, přičemž konkrétně Jovan a Vekan mají kořeny na Hané. Ale v okolí Kroměříže jsme s úspěchem množili všechny naše odrůdy, tak vycházejte z toho, jaké máte představy o následné produkci a její realizaci. Nákup by mohl být v Morkovicích, případně i jinde.

Po odplevelení současného stavu narostlých rostlin, bude účelné nechat si proivést rozbor půdy na obsah minimálně základních živin, P, K, Ca, Mg, S ve výluhu metodou Mehlich III, stanovit pH půdy (výměnné). To je investice pár stovek na které se dá " stvět" základ pěstování, kde nebylo dlouho nic pěstováno.

Dobrý den,
odrůda Džambul se vlastnostmi (barvou, dobou sklizně, složením cibule) velmi podobala Slavinu, jediným viditelným rozdílem byly jeho vyšší výnosy. Výchozí materiál Džambulu byl z ciziny, zatímco Slavin vznikl z české krajové odrůdy, stejně jako ostatní naše odrůdy. Rozhodli jsme se, že budeme dále pracovat s odrůdami, u kterých je výchozí materiál původem z ČR, proto z jednoho z klonů Slavinu vznikne nová bezvirózní odrůda Slavin II, která bude od Džambulu fenotypově téměř nerozeznatelná. Omezené množství Slavinu II by mělo být v prodeji už příští rok.

Velmi dlouhou skladovatelnost mají ještě paličák Stanik a úzkolisté nepaličáky Japo II, Benátčan a Matin.
Od zítřka budou funkční naše nové stránky www.cesnek.cz, zatím jenom pro objednávání sadby, postupně však budou mít větší rozsah než tyto stávající. Rovněž popis odrůd tam bude podrobnější.

První máj se skutečně kvapem blíží a té práce, co ještě musíme do té doby stihnout. Ještě že si nemusím vyrábět mávátko.
Letos žádná novinka v nabídce nebude, výběr bude "pouze" z 15 odrůd.

Stanik raší výrazně později než ostatní odrůdy. Třeba to chce ještě pár dní počkat.

Tož to Vám neporadím. Já hledám informace pouze v dokumentu SPOLEČNÝ KATALOG ODRŮD DRUHŮ ZELENIN. Tam jsou i čísla udržovatelů odrůd, odrůdy s žádostí o registraci tam však nejsou. Jiné zdroje neznám.

Dobrý den,
česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

Na jedné z pěstovaných odrůd TANTAL se projevil téměř na 50% VLNOVNÍK?? Je možné aby zcela decimoval jednu odrůdu a HAVRANA, DUKÁTA, ZÁHORSKÝ, KarlaIV., BJETINA, STANIKA, nechal zcela na pokoji - na těchto odrůdách nevidím problém.Tantal je vyšeptalý a dle fota hnědne. Děkuji za posouzení patogenu

Vaše diagnostika je správná. Ale proč si vlnovník vybere jenom jednu odrůdu ze široké nabídky, nevím.

Žádná odrůda česneku se Sibiř nejmenuje. Dá se předpokládat, že se jedná o nějaký klon tzv. ruského paličáku. Ty mají většinou do šesti velkých stroužků, jsou mírně fialové barvy.

Expedujeme původní odrůdu Slavin. Ačkoliv její registrace už skončila, můžeme ji na základě rozhodnutí ÚKZÚZ č.j. NOÚ5075589/BRN/R522/2013 uvádět do oběhu do 30. 6. 2016.

Protože nám toto potvrdilo hodně lidí, dovolujeme si to publikovat.

Pro mě osobně je Bjetin jedna z nejchutějších odrůd, ale například kamaráce které jsem ho doporučila výrazně dráždí žlučník žaludek. Naopak si velmi chválí Anton a Dukát bez obtíží. Je to asi individuální, ale pro mě je Bjetin jeden z favoritů-chut, výnos, růst atd

I tady je to potřeba nejprve zkusit. Asi nejsme všichni úplně stejní.

Dobrý den,
už to mám je to v pěstování česneku/sázení česneku
hledal jsem to v diskusi

zdravím

josef

... a přesto geneticky identické. Ono to tak příroda zařídila. S výjimkou velkostroužkových paličáků jsou vždy v cibuli zastoupeny stroužky rozdílného tvaru i velikosti.

Máte pravdu, Ropal to není. Je to nějaký klon tzv. ruského paličáku, ale jestli právě Dukát, to nepozná ani jeho šlechtitel.

Děkuji za odpověď.

Dejte je vedle sebe a porovnejte je.
Moření v Sulce doporučujeme, ale teď už ne, až krátce (max. 24 hodin) před výsadbou. Pokud nechcete používat žádnou chemii, namočte stroužky před výsadbou na půl hodiny (nebo i více, je to jedno) do vody. Pokud použijete Sulku, pak ta likviduje roztoče a voda v tomto roztoku zvyšuje odolnost česneku proti houbovým chorobám. Pokud namočíte jen do vody, pak není účinek proti roztočům, konkrétně proti vlnovníku česnekovému.
Odrůda Karel IV. patří firmě SEMO Smržice. Položte jim stejný dotaz a bude zajímavé, jestli Vám odpoví stejně jako já.

Pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, pak můžete klasickou odrůdu pěstovat i desítky let bez snížení výnosu. U "bezvirózních" odrůd výnos postupně klesá. Ale i tento proces v závislosti na odrůdě a prostředí může trvat dva roky, ale i dvacet let.

Pokud chcete opravdovou spolehlivost v trvanlivosti, pak volte odrůdy Benátčan a Japo II.