Ještě v době, kdy se u ostatních mořidel nebránilo opakovanému použití, u Sulky se jednoznačně uvádělo, že je třeba na novou dávku nový roztok. Takže opakovaně nepoužívejte.

Ďakujem za odpoveď aj moja skusenosť potvrdila že v nariedenej sulke po 24hod. sa vyrazne zvyšilo množstvo vločiek -- degradacia .

Zdravím už to tu zaznělo že určitě mořit,a nejlíp už ted!Jinak jen tak na okraj...pane Kozáku je ten správný tvar...

Ano, pane Kozáku je ten správný tvar, ale můžete mě oslovovat i "stařečku". Na to také (a rád) slyším.

Stařeček nebo spíš u nás staříček  znamená pradědeček.......můžeme gratulovat?

U nás to bylo tak: stařeček měl vnoučata, prastařeček pravnoučata. Já jsem u těch vnoučat.

Udělal bych to jinak. Mořit večer, po odkapání (1 - 2 minuty) promíchat se suchým Clonoplusem a ráno sázet.

Samozřejmě máte nasázet, nevyhazovat. A pro příště: pokud se moří před výsadbou, tak sázet ještě týž den, nejpozději následující.

Moc děkuji 

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Dobrý den.V Sulce je vhodné mořit i zdánlivě zdravou sadbu.Clonoplusem nemoříme.Clonoplusem sadbu infikujeme semínky ,odborně spory, prospěšné houby.Z mé zkušenosti na vlhkou sadbu nasypat určené množství Clonoplusu,protřepat aby se všechny stroužky obalily a hned sázet.Zbytek Clonoplusu který zůstane v nádobě vypláchnout vodou a nalít na záhon.Jestli jsem zde napsal nějaký nesmysl,prosím o opravu rád se sám přiučím.Děkuji.

Děkuji za info.

Dobrý den. Stačí mořit dvě hodiny, stroužky nechat oschnout a sázet.

Díky za info. A jak hluboké děláte ty járky (díval jsem se na fotky), co jste vkládal dříve. 

Járky dělám hluboké kolem 10 cm.

Díky za info. Ať se daří. 

Dobrý den.Jak dlouho trvá ,než oschnou ? začátkem listopadu jsem mořil česnek po prvně,několik hodin jsem je nechal osychat,bylo poměrně teplo,pak jsem ještě použil fen,protože jsem se nemohl dočkat,nakonec stejně jsem je sázel ještě trochu vlhké.Teď když budu sázet,tak to musím počítat alespoň dva dny předem :-) 

Pane Sokirka sadbu staci mořit jen jednou.A jestliže moříte bezprostředně před výsadbou,tak nemusíte čekat na oschnutí.Stačí nechat okapat.Sázení vlhkých stroužků je i pro česnek výhodnější.

Děkuji za radu

Správný postup, ale nečekal bych na uschnutí, stačí oschnutí (pokud v tom vidíte rozdíl).

Děkuji za odpověˇ, měl jsem na mysli oschnutí

Né že bych si chtěla odpovídat, ale asi nimořím celouVaší sadbu do Sulky a bude. Tu mojí zkusím je namočit do vody. Je to tak dobře?

Dobrý den, paní Malá,
co se týká velikosti sadby, je třeba brát zřetel na fakt, že česnek na poli nemůže dostat stejné podmínky, jako u Vás na zahrádce. Pokud je (stejně jako letos) minimum srážek, samozřejmě nemůže česnek narůst takové velikosti, jako v optimálních letech. Nicméně i v letošním velmi nepříznivém roce jsme sadbu třídili nad 40 mm, přestože normy udávají minimální průměr 30 a 35 mm. Neznamená to však, že z malé sadby budete mít malé výnosy. Naopak. Tím, že v běžných letech je vyřazeno max. okolo 20 % podmírečných cibulí (a to při třízení nad 50 mm), v letošním roce to v některých oblastech bylo (i při snížení průměru na 40 mm) 80 - 90 %. Z tohovyplývá, že dostanou-li rostlny v následujícím roce lepší podmínky (zejména vláhu), dosáhnete špičkového výnosu.

U nové sadby vždy doporučujeme moření Sulkou. Česnek pochází z jiného prostředí, proto při setkání s některým škůdci může být zranitelnější. Hlavně však s ním je velké množství manipulace, než se dostane k zákazníkovi, čímž vznikají vstupní brány právě pro skladištní škůdce. To je důvod, proč se běžně stává, že jednomu zákazníkovi sadbový česnek vlnovník napadne (a jeho původní materiál je zdánlivě v pořádku), zatímco dalších 100 zákazníků, kteří získají totožný materiál, česnek napadený nemají.  S ohledem na způsob šíření vlnovníka však doporučujeme mořit Sulkou vždy a to bez ohledu na to, zda jsou viditelné příznaky napadení či nikoliv.

Děkuji za odpověď, ale já jsem nechtěla používat chemii. Chtěla jsem obdržet nepoškozený česnek čímkoliv. Velikost mě ani tak netrápí, to už jste mi psal, spíš ten Vlnovník. Příště holt raději namořím. Tak musím namořit nyní do Sulky i ten poškozený vlnovníkem, je to tak, jak jsem psala? Neodpověděl jste mi na otázku jaký to mám česnek. Tak ještě poprosím.  Beru od Vás sadbu už asi 7 let , myslím, a ten velký česnek je od Vás, tak jsem doufala, že poznáte. No a ještě se omlouvám, vidím u mne nahoře nějaké hrubky.   Děkuji

Sulky jako chemie bych se nebál. Myslím, že ji mohou používat i biozemědělci.
Pro spolehlivé určení odrůdy je třeba také snímek celé cibule zbavené obalových suknic. Prosím o jeho doplnění.

Dobrý den, jste hodný, tak já posílám, snad to bude tak dobře. Tomuhle česneku se u mě dobře daří, Vysočina 600m. n. m. Nějak se mi rozlézají stroužky. Asi pozdě sklizeno.První rozmazaný obr. Tak ten druhý.
  Děkuji

Tak je to Bjetin.

Pokud Sulku máte, pak ji použijte před výsadbou. Pokud ji nemáte a sázíte jenom malé množství, tak namočte do vody.

Děkuji, pane Kozák. A prosím, jak dlouho to nechat ve vodě a za jak dlouho poté pak sadit. Jsem z jižní Moravy - kdy je letos vhodná doba na sadbu ( je už pozdě a nebo naopak ještě nějaký den počkat ? ) . mnohokrát děkuji.

Ve vodě nechte stroužky půl hodiny, když na ně zapomenete a zůstanou tam několik hodin, nic se nestane. Do země by pak měly přijít do 24 hodin. Letos je pořád teplo, nechal bych výsadbu na konec listopadu.

Použít můžete, sadbu nepoškodíte, otázkou je, jak bude Vaše Sulka fungovat.
Sulka je nestabilní sloučenina, uvolňuje sirovodík (sulfan) která se rozkládá časem, světlem, teplem a přístupem vzduchu, tedy kyslíku. Pokud byla Sulka uložena ve tmě (např. chladný sklep), ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, nejlépe v orig. balení a bez nějaké té velké bubliny v lahvi, pak s jistou mírou rizika bude fungovat.  Mořte ovšem déle než je zvykem, tedy alespoň 6 hodin. Vlnovník to nepřežije. Ale vedlejší fungicidní účinek bude pravděpodobně ztracen.

Velice se na dně usazují krystaly, takže třepat a třepat! Určitě nevyhazovat, rozředěná se dá skvěle použít na zálivku, třeba zrovna k cibulovinám. 

To třepání je velmi špatný nápad. Ona totiž se ta Sulka, což je směs polysulfidů vápníku CaSx mění (degraduje) na sulfáty v tomto případě ponejvíce na sádru CaSO4 . 0,5 H2O Takže ty krystaly maximálně opláchnout a vyhodit.  A mořit sádrou? No uznejte, že to nebude zrovna to pravé ořechové.....

Nemám šanci polemizovat. Chemii nerozumím. Ale rád se něco dozvím. Dík. Spíš věřím v tu zdravou sadbu a čistou půdu, než v moření. Každá info je dobrá. 

Domnívám se (t.j. nikdy mě to ani nenapadlo zkoušet), že to nepůjde. Mikrovlnka pracuje v pásmu 2,5 GHz, což je zhruba 12 cm délka vlny). Vzhledem k vyzářené energii 12 μeV by nejspíš došlo k poškození rostlinných pletiv. Ale  pěstitelé opomíjejí, že Vlnovník se živí i na jiných rostlinách, zejména květinách. Také jeho jméno je "Aceria tulipanae", čili Vlnovník tulipánový. A zahrádkář se diví, že má Vlnovníka a cibulnaté či hlíznaté rostliny neošetří, a ten potvora Vlnovník si jak na potvoru na ten česnek přeleze. Jinak mám na Vlnovníka mimo Sulku vyzkoušeny a jsou funkční tyto prostředky: 1) Koloidní síra,  (Sulikol, Kumulus) 2) Polysulfidy draslíku nebo sodíku, tedy klasická "Sirná játra" podle alchymistů. K tomu si tyhle prostředky vyrobit mi donutily roky, kdy Sulka nebyla nikde k dostání. (Pěstuji česnek po zahrádkářsku od roku 1965 nepřetržitě). Pro pořádek: Vlnovník je Sametkovec, a co zničí Sametky, zničí i Vlnovníka. A všechno je to navíc "EKO"

Oprava:"Aceria tulipae" překlep, sorry.

S tím dusíkatým vápnem můžete být v klidu. DV se rozkládá na kyanamid Ca a hydroxyd Ca. A lidi si to občas pletou Kyanamid není kyanid. A není jedovarý, jen dráždivý. Prostě hodinky a holinky. Zní to podobně, ale jsou to úplně rozdílné věci. DV kyanovodík neuvolňuje.

Ďakujem za odpoveď. Mam vlastnu skusenosť , pozemok kde ma trapili krty a hraboše či hryzce polne som planoval posadiť cesnak po zapracovani dusik. vapna som s časovych dôvodov nestihol dať foliu čo som urobil až  za  par dni , vytvorene  krtince som rozhrabal a chodby otvoril . Po odstraneni folie cca 4 tyž. som problem krt a hraboš  nemal ani sa opakovane nevyskytol.

Kořeny se snažte zachovat, česnek si moc nových nevytvoří. Do Sulky ho dejte na jednu hodinu, na Rovral se vykašlete, ať minimalizujete manipulaci. Sázejte opatrně do rýh (jste-li z Moravy, tak do járků). Závlaha po výsadbě by byla prospěšná.
A soused? Pokud nejsou stroužky hodně scvrklé, ať namoří v Sulce a sází co nejdřív. V současné době snad nikde u nás neprší.

Co se týče toho namoření sulkou jak dlouho před výsadbou to mám mořit skrz ty kořínky? 

Jenom nechte odkapat a sázejte mokré.

Už je chladno, teď česnek nemáčejte. Nechejte to těsně před výsadbou.

Toto vůbec nevím, možná někdo jiný. Ale zajímalo by mě, na co tuto informaci potřebujete.

Nedavno jsem se díval kolik stoji prostředky na ochranu brambor v polsku , kde jsou značeny stejnym názvem, stejného složení a  stejného balení akorát v české republice jsou o 250 procent drahší . Tak to u mne vyvolalo zvědavost u česneku. vzledem k tomu za jaké častky se prodavá Clonoplus a Gliorex  u nás a jaka je cena konzumního  polského česneku u nich. 

Většinou účinné látky přípravků neznám. Tak jsem se podíval, kde je mancozeb obsažen, ale o žádném z nich jsem neslyšel, že ho někdo do česneku použil. Tož nevím.

1. Nevím. Nejsem odborník na ochranu rostlin.
2. Dezinfekce dusíkatým vápnem je nejúčinnější v teplé a vlhké půdě, tedy lépe hned po sklizni předplodiny.
3. Jestli Sulku rozředíte na dvojnásobek nebo desetinásobek je víceméně jedno. Osobně bych to dal na pozemek s vysazeným česnekem.
4. Připravuje se podle aktuální potřeby. Pokud se pozemek zapleveluje, je potřeba zorat bez ohledu na termín, čistý pozemek po bramborách stačí připravit kultivátorem těsně před výsadbou.

Obdivuji Vás Jene za blahodarnou trpělivost. Tohle bych aspoň den rozdychaval. Doufám, že máte tiskovou mluvčí. 

To je dobrý nápad, nemáte třeba dceru, která by mi ji mohla dělat?

Reagujem neskôr lebo som si vyskušal kvalitu ochrany pri prihlaseni z ineho  počitača! PARADA .

1. Ak sa nepokladate za odbornika na ochranu  rastlin ja Vas a nie som sam POKLADAM aspoň čo sa tyka CESNAKU. Mam zaujem o Vaš nazor.
2. Plne súhlasim.
3. OK.
4.OK.
Prispevok p. Dohnala  ma priviedlo  k  POĎAKOVANIU  za Vašu nekonečnu trpezlivosť. Časť otazok sa opakuje , stačilo by pred jej napisani prečitať dostupnú diskusiu až potom pisať otazky. Ja osobne svojimi otazkami idem za hranice bežnej diskusie ,nestači mi vedieť ako , ale prečo tak ! Počas  hľadania odpovedi som sa dostal do diskusie až na rok 2015 !  VĎAKA VAM PAN KOZAK!!!! žE TO TAK STALE ŤAHATE S NAMI PESTOVATEľMI ,

Pán Jozef, prípadná omluva odo mňa. Tak jsem to také myslel. Že má p. Jan Kozák starostí s nama malopěstitelama,trubkama. A já mu také skláním poklonu a uznání. VYDRŽTE, Honzo! Máme Vás rádi!!!  DÍKY ZA VŠE! 

Já jsem dusíkátým vápnem posypala záhon už před 3mi týdny. je zakrytý černou folií a stále nejsou kuličky rozložené. Tak neví jestli už není pozdě. Už není takové teplo.

Dobrý den. Já osobně bych ten česnek namořil, pokud je napadený a nechal ho oschnout a těsně před sadbou ho dal cca na hodinu do vlažné vody, aby se nastartoval a sázel bych. Osobně mořím před sadbou. Zatím jsem ho napadený neměl. Ještě přikládám fotky svého česneku na sadbu, ale ten bez popisku nevím.

Děkuji za odpověď.česnek už mám namořen tak začnu sázet.sadba nepochází od vás..od vás mám tři odrůdy a ty jsou v pohodě.

Pokud bych  neměl podezření na napadení vlnovníkem česnekovým, tak bych už stroužky nemáčel. Rozdružení v současném termínu na závadu není.

Sulkou se moří proti roztoči vlnovníku česnekovému. Ten dělá největší škody ve skladu. Moření začátkem září je jistotou, že sadba nebude vlnovníkem poškozena. Pokud je jistota, že v ní vlnovník není, tak je skutečně lepší moření v tradičním termínu před výsadbou. Ale je dobré si sadbu hlídat, jestli se v ní vlnovník neobjeví.

Dobrý den.V Sulce moříme proti vlnovníku.Vlnovník je skladištní škůdce,proto jestli jsme se rozhodli v Sulce mořit česnek určený na sadbu,čím dříve tím lépe.Doufám že Vám netvrdím nějaký nesmysl a že se mnou bude p.Kozák souhlasit.

To samozřejmě zní logicky, mně jde o to, jestli maji samostatné stroužky šanci vydržet až do jara, třeba aby úplně nevyschly.

Úzkolisté nepaličáky, mezi něž Japo II i Benátčan patří, prakticky nebývají vůbec vlnovníkem napadány, takže pokud je budete sázet až na jaře, klidně počkejte až do doby před výsadbou.
Ještě poznámka. Pokud sázíte i ozimé česneky, pak nevidím důvod, čekat s těmi "jarními" do jara. V zemi je jim v zimě líp než ve skladu.

Děkuji za velmi rychlou radu, udělám to jak říkáte, a nasadím vše už na podzim.

Jedním slovem: nevím.
Ani nevím, jestli už nebude používán nikde v EU, což by bylo patrně z hygienických důvodů. Nebo jestli už nebyl zájem o prodloužení registrace ze strany výrobce.

Dobrý den. Na internetu jsem našel toto:Důvodem je neobnovení schválení účinné látky iprodion, kterou Rovral Aquaflo obsahuje, Komisí EU (prováděcí nařízení Komise č. 2017/2091 ze dne 14. listopadu 2017).V souvislosti s výše uvedeným vydal 22.2.2018 ÚKZÚZ rozhodnutí, kterým ke dni 5.3.2018 ruší povolení přípravku Rovral Aquaflo a stanovuje lhůty pro doprodej zásob a používání nakoupených zásob

Ještě ho jde sehnat , doba  min. trvanlivosti 2 roky, 

A to mě také zajímá. V sulce to máchám někdy i přes noc, 6-8 hodin. Je to špatně? Pak samozřejmě dobře nechám oschnout. Do rovralu namočím těsně před sadbou, ve chvíli, než si udělám sekyrou řádek kolem prkna. Bacha, někdy můžete sadit příliš mokrý česnek s takovou láskou, že Vám zůstávají namořené slupky v prstech. A do země dáte holé stroužky. Nebojte, i tak vyroste!! Zatím vynechávám gliorex a jiné, nevím. Neznám. 

Není to špatně. Je to normální.

Děkuji

Moření Sulkou Vám doporučuji už teď. Pacibulkám je určitě líp v půdě než ve skladu. Pokud je to pro Vás možné, vysejte na podzim.

Ano, rozumíte tomu dobře.

Dobrý den
sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.

Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 

Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.

Dobrý den pane Hanzlíček,
Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.

Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.

Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.

O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...

Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
Tož tedy tak. Česneku zdar!

Dobrý den pane Hochmut,


můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

Já si myslím, že tam žádný problém nebude. Ale nejspolehlivější informaci by Vám měl podat výrobce.

Máte pravdu, v obchodní síti můžete sehnat Sulku s různými přívlastky. Ale aby zahubila vlnovníka česnekového, je úplně jedno, jaký přívlastek nese. A jestli je v ní přimícháno i něco jiného,  pak to v daných koncentracích je bezvýznamné.

Klidně zalijte, otázkou je proč.  Za těch 1/2 roku se totiž polysulfidy Ca přeměnily v sulfát. Takže zalijete (pokud původní ředění Sulky bylo 5%) vodou s obsahem 0,75% sádry. Účinek bude stejný jako při zálivce vodou, ve které jste předem 1/2 roku máčel odřezky sádrokartonových desek. Jinak se sádra v zemědělství kdysi používala na zlepšení zasolených půd.

Děkuji za odpověď. Asi jsem to měl zalít hned po výsadbě že.

O zelené klíčky bych se nebál, dvouhodinové moření neublíží ani kořenům.

Podle tohoto popisu to určitě tzv. ruský paličák nebude. Ale i mě by zajímalo, co je to zač. Možná by mi napověděla lokalita pěstování, případně jestli tento česnek pěstuje v okolí víc lidí. Můžete mi to sdělit i prostřednictvím e-mailu: jan.kozak@cesnek.cz

Sulka houbu Clonostachys, která je obsažena v přípravku Clonoplus, nehubí ani neomezuje. Na rozdíl od chemického přípravku Rovral Aquaflo, omezuje. Myslím si, že je jedno, jestli použitou Sulkou zalijete hned po výsadbě nebo na jaře.
Česnek z Ruska se k nám v menší míře mohl samozřejmě dostat i dříve než v dobách, kdy byl Sovětský Svaz náš přítel nejvěrnější (nebo jak se to říkalo, už jsem to i rád zapomněl). A víte jistě, že se jedná tzv. ruský paličák?

Začal bych otázkou. Co jste v minulosti s použitou Sulkou dělal? Vždyť v návodu je uvedeno, že po použití se má rozředit a nalít na záhon.
Ostrost česneku je samozřejmě dána sloučeninami, v jejichž molekule je síra. Ale jak to udělat, aby byl česnek hodně ostrý, zatím nevíme. Určitě se na tom podílí i pěstitelská lokalita a ročník.
Množství síry z moření v Sulce je velmi malé, skoro bych řekl zanedbatelné.

Dovolil bych si podotknout. SULKA je 14%  vodný roztok polysulfidů vápníku (CaSx), většinou pentasulfidu. Moříte-li 5% roztokem SULKy, moříte  absolutně (ve skutečnosti) 0,7% roztokem CaSx. Poměr Ca : S je 1,0 Ca : 2,25 S. Takže množství S, jakož i Ca je opravdu zanedbatelné. Proto taky  SULKA, tedy CaSx je tolerovaný prostředek v t.zv. "Ekologickém zemědělství".......

Dobrý den, k ostrosti a chuti bych doplnila, že je to opravdu ovlivněno i stanovištěm. Česnek pěstujeme v rodině několik let, dělíme se o sadbu p. Kozáka, vlastní i krajové odrůdy a chuť a ostrost se liší. Sestra pěstuje cca o 15 km dál  v těžké jílové půdě. Já mám pěknou hnědozem, lehčí, úrodnou na žulovém podkladě,  moje mamka v té samé vesnici v jiné části má v podstatě černozem. Jejich záhony jsou cca 45 let hnojeny kompostem a jejich zem je luxusní, roste tam vše skoro samo. Když děláme ochutnávku za syrova, tak stejná odrůda chutná 3x jinak. A také jsme se sestrou řešily, že česnek od p. Kozáka je někdy ostřejší. Každý rok česnek chutná trochu jinak. Jak píše p. Kozák je to i o počasí a lokalitě a taky hnojení. Já sulku po výsadbě naředím a naliju na záhon s česnekem.