Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Rozbor půdy Zpět na diskusi

    Hnojení

    23. 2. 2020 18:45 Zakladatel vlákna: Lukáš Sova
    Dobrý večer,rád bych se zeptal,zda můžu aplikovat jarní hnojení Dasou,když jsem na podzimní hnojení použil cererit,anebo mohu použít ledek amonný 27%,a kolik  zhruba na ar kg? Děkuji 
    23. 2. 2020 23:28 Novák Ladislav
    Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.
    24. 2. 2020 8:59 Jan Kozák
    Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
    Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

    rozteč výsadby

    11. 9. 2018 0:33 Zakladatel vlákna: Pavel Hochmut
    Dobrý den pane Kozáku,
    mohl byste mi prosím přiblížit význam rozestupu česneku při výsadbě? Má v tom nějakou roli úrodnost půdy?
    Mám totiž k dispozici extrémně úrodnou půdu, v letošním roce (první rok od jejího založení...) mi vyrostla rajská do třímetrové výše a sklízím ze štaflí.
    Právě na zimu chci na toto místo sadit váš česnek a přijde mi, že bych mohl sadit daleko houšť.
    Moje půda je typu "Terra Preta", pH neutrální, ústrojné látky (humus) cca. 40 % (!!!), zásoba hnojivých látek a stopových prvků - naprostý extrém.
    https://biom.cz/cz/odborne-clanky/terra-preta-tajemstvi-cerne-zeme
    Snad bych ještě přidal na podzim pro jistotu ten roztok Sulky, česnek má opravdu pálit jako čert.
    Co mne tedy ale teď zajímá, je ten rozestup.
    Děkuji
    11. 9. 2018 11:04 Libor Hejduk
    Dobrý den
    sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
    Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.
    11. 9. 2018 11:51 Vaclav Kavka
    Tady máte dobře popsané, co můžete čekat při různých hustotách výsadby

    http://www.ipni.net/publication/bci.nsf/0/B0FDEA8D21D1F99C85257BBA0065CC6A/$FILE/Better%20Crops%20International%202002-1%20p09.pdf

    Zmíněných 600 000 rostlin na hektar je 60/m2 a tedy asi hodně daleko od zahrádkářské praxe, která je asi 25/m2

    To jen, abyste viděl, kam až se to dá hnát při maximálním vyhnojení půdy.

    Pokud byste se chtěl vydat cestou těchto pokusů, bude pro Vás asi dost důležité pilně zásobovat mikroprvky (při násobné hustotě sadby příslušně násobnými dávkami rozdělenými v čase, abyste nepřepálil). Výsledkem, pokud to dobře dopadne, bude nejspíš velká váha převážně menších palic.
    11. 9. 2018 21:15 Richard Bily
    Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 
    11. 9. 2018 14:41 Vaclav Kavka
    Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
    Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.
    12. 9. 2018 0:02 Novák Ladislav
    Dobrý den.Sám sázím trojřádek,mezera mezi řádky 23 cm a obslužná ulička 45 cm ,v řádku vzdálenost 14 cm.Tento spon mi poskytuje asi 235 000 rostlin na ha.Budu ale letos sázet asi 800 stroužků,což představuje asi 35 m2.Kultivace pouze s motyčkou,tam se ale ani s ruční plečkou nedostanu.Spon je daný plochou a stupní mechanizace.Čím větší plocha a použitá mechanizace,tím menší počet rostlin na plochu.
    12. 9. 2018 22:06 Stanislav Hanzlicek
    Dobrý večer.Pane Hochmut zajímalo by mě pár detailů.Jakým způsobem jste dokázal zjistit,že vaše půda obsahuje 4o procent humusu a extrémní množství hnojivých látek a stopových prvků?A co jsou podle Vás ony hnojivé látky?Jestliže jste si nechal udělat půdní rozbor,tak bych byl zvědav na konkrétní čísla.Půda typu terra preta totiž určitě nevyžaduje síru.Díky dřevěnému uhlí jí má dostatek i pro česnek. A roztokem sulky si opravdu nepomůžete.Spíš síranem draselným.A jestliže chcete sázet hustěji,tak se samozřejmě připravíte o možnost rozumného přístupu k rostlinám. A česnek nežije jen z kořenů,ale potřebuje také,jako většina rostlin,dostatečné místo pro listovou plochu kvůli asimilaci.Ani v tak úrodné půdě nebudete mít velké palice česneku,těsně vedle sebe,když se jim budou překrývat,mačkat a deformovat listy.Vím to.Zkoušel jsem to.Je třeba zvolit rozumný kompromis.A čas sadby se blíží.Hodně štěstí.Vám i všem česnekářům.
    13. 9. 2018 11:10 Ing. Petr Vejřík
    Dobrý den pane Hanzlíček,
    Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.
    13. 9. 2018 21:47 Stanislav Hanzlicek
    Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.
    14. 9. 2018 6:58 Jan Kozák
    Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
    Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
    Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
    Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.
    16. 9. 2018 1:45 Pavel Hochmut
    O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...
    16. 9. 2018 1:08 Pavel Hochmut
    Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
    No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
    Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
    A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
    Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
    Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
    Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

    Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
    Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
    Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
    Tož tedy tak. Česneku zdar!
    Terra Preta
    2. 7. 2019 17:36 Roman Jurek
    Dobrý den pane Hochmut,


    můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

    Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

    YaraMila

    26. 3. 2017 19:49 Zakladatel vlákna:
    Dobrý večer mám dotaz ohledně přihnojení česneku v tuto dobu hnojivem yara mila. Má to smysl nebo stačí na vyřádkovaný česnek použít ledek vápenátý. V září bylo do pudy zapraveno dusíkaté vápno. Stroužky namořeny sulkou a zasypány gliorexem.Děkuji za info. Tomáš Bohočík
    26. 3. 2017 21:43 Jan Kozák
    Jestli použít YaraMila Complex nebo ledek vápenatý by Vám napověděl půdní rozbor. Výhodou prvního jmenovaného je obsah síry.

    Rozbor půdy

    27. 12. 2015 9:50 Zakladatel vlákna: Vladimír Valčík
    Dobrý den,

    je nutné, nebo alespoň vhodné udělat před výsadbou ve větším měřítku rozbor půdy? A jaké by měla mít půda vhodná pro pěstování česneku složení.

    Děkuji

    Vladimír Valčík
    27. 12. 2015 12:07 Jan Kozák
    Pro zahrádkáře má smysl půdní rozbor tehdy, kdy mu nedávají pěstované plodiny uspokojivý výsledek. V opačném případě lze peníze využít lépe.
    Naopak velkopěstitelé by si měli dělat půdní rozbor každých pět roků, aby měli přehled o zásobě živin. Konkrétní čísla pro česnek nevím, ale podívám se po nich. V případě úspěchu tuto odpověď doplním.
    27. 12. 2015 19:33 Jan Kozák
    Něco jsem našel v publikaci: Varga, L. - Ducsay, L., Výživa a hnojenie záhradných plodín, 2015. Ve středně těžké půdě je dobrá zásoba fosforu 86 - 125 mg/kg půdy, draslíku 201 - 300 a hořčíku 176 - 255. V lehké půdě jsou tyto hodnoty u fosforu vyšší, u draslíku a hořčíku nižší, v těžké půdě samozřejmě naopak. Hodnota pH je zde uvedena 6,0 - 7,0, podle jiných zdrojů 5,6 - 7,2.

    Hnojení před výsadbou

    9. 9. 2013 10:50 Zakladatel vlákna: Jaromír Herzán
    A ještě prosím jeden dotaz. Nechal jsem si zpracovat rozbor půd a výsledek ukazatele prvků v půdě je dobrý až vysoký. pH je 6,02-6,16,Vápník 2260-3080 mg/kg.suš.Mám v úmyslu nyní aplikovat dusíkaté vápno.Bude ještě nutné, nebo žádocí před výsadbou použít Cererit?Děkuji. Jaromír Herzán
    11. 9. 2013 10:16 Jan Kozák
    Pokud je zásoba živin dobrá až vysoká, Cererit vynechejte.

    Rozbor půdy.

    11. 4. 2013 10:52 Zakladatel vlákna: Filounek Jaroslav
    Pane inženýre ještě jeden dotaz. Nechal jsem si udělat rozbor půdy v ÚKZÚZ Brno. V posudku je napsáno, že obsah fosforu a draslíku je vysoký, hořčíku velmi vysoký. Půdní reakce je alkalická s vysokým obsahem uhličitanů, pH 7,4. V žádosti jsem uvedl, že budu pěstovat na části pozemku česnek. Doporučili mně pohnojit síranem amonným, zatím co já se chystám zasít svazenku a pak postupovat podle rad uvedených v části pěstování česneku. Jaký je Váš názor? Mohu opravdu zapravit síran amonný? Děkuji.
    11. 4. 2013 21:27 Jan Kozák
    Mohou mít pravdu. Síra se běžně při půdních rozborech nedělá, ale protože nám přestává padat z nebe díky odsiřovacím zařízením na komínech, začíná být v půdě deficitní. Takže zasejte svazenku a při podzimní přípravě půdy zapravte síran amonný v dávce odhaduji 200 kg/ha. Jiné hnojivo na podzim nepoužijte.

    Rezavé konce lístků

    24. 5. 2012 17:21 Zakladatel vlákna: Vladimír Koudela
    Dobrý den všem,
    Mám dotaz ohledně spodních lístků a konců zeravějících lístků.
    Jedná se mi spíše o to čím dostat kyselou půdu do normálu, nejlépe ještě před vysazením nové sadby...
    Lze použít vápno, nebo třeba vápené zbytky půdy od cukrové řepy???
    Nebo nějaké hnojivo?
    Není to hezký pohled, rád bych tomu do budoucna předešel.
    Hnojil jsem cereritem před výsadbou a nyní třikrát přihnojoval ledkem vápenatým...
    Za jakékoliv info předem díky...
    24. 5. 2012 21:26 Jan Kozák
    Rezavějící spodní listy nejsou indikátorem půdní reakce. Máte-li pochybnost o pH Vaší půdy, je nejlepší si to ověřit v nějaké laboratoři. Přitom je vhodné nechat si udělat rozbor i na obsah P, K a Mg. Má to význam hlavně proto, čím půdní kyselost zmírnit. A to by Vám právě v laboratoři poradili.

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne