Aspoň trochu Vás uklidním, bílá sklerociová hniloba to není. Je tam k vidění několik chorob, které pan Ing. Rod označuje výrazem skládkové hniloby česneku.
Ale Vás jistě také zajímá, proč se to stalo. Letos měl česnek v době sklizně mimořádně nízkou sušinu. Sušilo se v období vysokých teplot, voda se ze stroužků rychle odpařovala, ale přes slupky se nestačila stejně rychle dostat ven, takže se stroužky vlastně "koupaly ve vlastní šťávě". A právě vysoká vlhkost a teplota podpořily rozvoj chorob. Není bez zajímavosti, že se tento problém projevuje mnohem později než v jiných letech. Jindy jsou napadené cibule do poloviny září úplně seschlé, letos se jakoby počátek hnití projevuje ještě i v této době. Nejvíce byly postiženy nepaličáky.

Ortiva proti bílé sklerociové hnilobě nepomůže. Možná je účinná v laboratorních podmínkách. Infekce se šíří v půdě a chemii do půdy nijak nedostanete.
Že Rovral neničí fusarium spolehlivě vím mimo jiné i z pokusů Ing. Havránka. Jedinou mně známou ochranou proti fusariu je výsadba do chladné půdy.

Ještě doplním, že při rozlousknutí (rozpadu) cibule se uvnitř černého prostoru nalézali nějací housenky (červíčci?) cca 3mm dlouzí

Obávám se, že jste to určil správně. Velikost sklerocií napovídá, že se jedná o bílou sklerociovou hnilobu. Ti "červíčci" tam jsou až druhotně, živí se odumřelým pletivem.
Sadbu od nás si ještě objednat můžete, nejlépe na našem webu www.k-cesnek.cz, kde v rubrice objednání sadby naleznete objednávkový formulář.

Je to jednoduché: zdravá sadba a nezamořený pozemek.

Na snímcích to sice není jasné, ale soudím, že tam máte bílou sklerociovou hnilobu.

Dobrý večer, to jsem bohužel tušil... Jen by mě zajímalo, jak je to možné, když záhon, na kterém je česnek vysázen, ležel několik let ladem a česnek na něm nikdy předtím nebyl. Sadil jsem 1. a 2. 12. 2012 při -6 st. C, mořeno Sulka + Rovral. Mám 10 odrůd, výskyt nahodile u všech. U napadených rostlin je nať seschlá, při pokusu o vytažení zůstává cibule v zemi, stonek se snadno odtrhne. Kde by mohla být prosím příčina?
Děkuji za info, R. Fleischmann

Velmi často se to stává na pozemku, který byl v minulosti zaplaven. Setkal jsem se však i s případem, kdy byla zoraná louka na svahu a sklerocium bylo rozptýlené po celé ploše, rovněž u více odrůd jako u Vás. Jak se tam mohlo dostat, zůstalo záhadou.

Na velké části pozemků, které byly zasaženy povodní v roce 1997, se objevilo Sclerotium. Je-li to problém pouze při povodních nebo stále, to nevím.

Spíš bych se snažil o dezinfekci pozemku dusíkatým vápnem. Semenem svazenky se sklerocium nepřenáší.

Tak poraďte jak rychle se toho zbavit,četl jsem když je výskyt tohoto napadení nedá se už česnek pěstovat.

Stoprocentní jistotu nebudete mít ani u jednoho z uvažovaných řešení. Myslím si, že použití dusíkatého vápna bude levnější i jistější než výměna zeminy. Po sklizni se dusíkaté vápno zapraví do půdy, je-li sucho, tak se zavlaží, a překryje nepropustnou fólií asi na měsíc.

Na prostřední cibuli jsou typické příznak bílé sklerociové hniloby. Je to samozřejmě fotka, tak netvrdím, že je to stoprocentní, ale moc pochybností nemám.

Děkuji za odpověď. dá se s tím ještě něco dělat? a myslíte že je to způsobeno tím neustálým deštěm?

Ano mám taky takový problém a nevím co s ním je.

Tuším v tom bílou sklerociovou hnilobu. Více viz česnek v otázkách, rubrika choroby a škůdci, otázka "Listy česneku žloutnou, stonek měkne, je na něm bílý povlak, cibule černá a rozpadává se. Proč?"

V jakém rozsahu máte škody
určitě jste určil chorobu správně jako sclerocium, nešlo třeba jen o čerň?
za jak dlouho následuje na stejném místě česnek po česneku
jak likvidujete podezdřelé nebo uhynulé rostliny.
???

Díky za Vaši reakci, škody po použití Rovralu jsou určitě tak do 10 kusů z celkových 200 kusů, před čase, kdy nebyl nový Rovral k sehnání, resp. na trhu, tak škody byly cca 30 kusů i více. česnek po česneku mám za 4 roky. Likvidaci provádím buď když cibule česneku není příloš poničená, tak houbový povlak omyji na jiném místě, kde se nic nepěstuje a na slunci osuším a pak na rychlou spotřebu. Když je cibule už moc poničená, spálím.

Ale podle všech znaků asi nikoliv sclerotium cepivorum.
Pokud by jste se takhle choval při výskytu sclerotium cepivorum tak ani Rovral nepomůže a postupně si zamoříte celou zahradu.
Zkuste si udělat plánek zahrady a zakreslovat si tam v jednotlivých letech "problémy". Pokud takový obrázek jste schopen vložit sem jako přílohu, mohu já nebo pan Ing. Kozák problém identifikovat přesněji. Připomínám, že sclerotium cepivorum při napadení vytváří velmi ostře ohraničená ohniska, která dostanete "jak přes kopírák" v následujících letech v ostatních cibulovinách i česneku.

Děkuji za Vaši radu, skutečně to nějaká houba bude a jedině dobře, že to nebude sclerotium, ikdyž napadená rostlina vypadá přesně tak, žloutnou listy a cibule je celá bílá, jako na fotografiích Ing.Kozáka. Záhony před výsadbou dezinfikuji dusíkatým vápnem, mořím Rovralem, tak budu letos zvědav, jak to dopadne. Díky, zahradu budu monitorovat.

V ČR je na S.C. povolen přípravek ORTIVA. Ale to co opravdu funguje povoleno není: Je to Folicur 250, Horizon 250, Orius 250. Tři názvy pro jednu účinnou látku tebuconazole ze skupiny triazolu. Jedná se o jeden a ten samý prostředek, jen pod jinými názvy. Mimochodem likviduje i Fusarium (česky Srpovničku). Moření: 1%, 2 až 3 hod + smáčedlo. Postřiky max. 2x 0,1% až 0,2%, odstup 30 dní, OL=35 dní /španělský předpis/.
Nutno přidat min. 0,2% koloidní síry (Sulikol-K) kvůli vzniku resistence patogena.

Rovral nefunguje ani na S.C., ani na Fusarium. Existuje ještě jeden, samozřejmě v ČR nepovolený přípravek na česnek - TOPSIN M, a je jedno, zda kapalný nebo WP. U nás je k dostání ve velkém, v Polsku i v malém balení. Ten na S.C. funguje tak, že omezuje, ale nepotlačí úplně. Fusarium potlačí úplně.
Abych nebyl podezírán, že jsem chemický Alí, tohle já osobně nepoužívám. Jedná se o zkušenosti známých, kteří nemají takové zábrany.
Jinak zastávám názor, že mohu mořit tvrdou chemií, ale pak postřiky za vegetace musí být vzhledem k residuím velmi mírné. Sulikol-K, Solfatan, Burgundská jícha (před léty Bordóská), hypermangan a jód (JODONAL-B na desinfekci chirurgických nástrojů)
Jen na houbomilku resp. Květilku (vyžírá parenchym) nutno použít nějaký ten pyrethroid nebo organofosfát, bohužel.

Díky za radu, Horizon 250 mám na moniliozu tak to vyzkouším, hypermangan a sulikol také, tak uvidíme.

Pokud budete česnek (nebo cokoli) ošetřovat chemickým postřikem, je nutno dodržet koncentraci a zároveň doporučené množství postřikové kapaliny. T.j. je-li v návodu předepsáno 1l/hektar, pak na ar (100 m2) je třeba použít 10 litrů jíchy v koncentraci 0,1%. Druhou věcí je ochranná lhůta. Já osobně OL násobím vždy nejméně dvěma. Jistota je jistota a nemíním požívat nějaká residua. Těch mám z hypermarketů dost. T.zv. "tvrdou chemií" také většinou poškodíte půdní organismy. Např. chvostoskoky a podpoříte si únavu půdy.
Jinak hypermangan je jen mírná desinfekce, a pokud s tím polejete cokoli, tak to odpuzuje navíc mšice. Pokud je na rostlině už máte tak budou sát vesele dál.
A končím, abych tady nebyl chytrej jak rádyjo, nebo jako Honzík Novák (ml.)

Rád jsem si přečetl Vaše názory a rady.

Nyní se ptám, jaký máte názor na babskou radu, která navrhuje "provést výsev zeleného hnojení složeného z hořčice a cibulového semínka".
Zdůvodnění se opírá o to, že klíčící cibule probudí spící sklerocia a protože zaorání porostu následuje dříve než tvorba plodnic s novými sclerocii, tak konkurenční saprofytické bakterie likvidující zejména hořčici převládnou a zlikvidují spolu s vlastní potravou i poškozená mycelia patogenní SC.

Nemám názor na věci, která jsem osobně, nebo někdo z mého okolí nevyzkoušel, pokud možno opakovaně.
A za druhé, jsem pouhý malý pěstitel amatér, pravda, již od roku 1965.
a za třetí, rozlišuji česnek trojího
druhu s jednou podmínkou:
Podmínka, skladovatelnost musí mít česnek do června roku příštího.
Druhy česneku:
1) hmotnost očištěné usušené (po 5 týdnech sušení)palice s hmotností 100g a více nazývám česnek.
2) hmotnost 80 až 100 g, nazývám spotřebák.
3) hmotnost pod 80g nazývám chcípák.
Co byste taky čekal od amatéra.

Správně má být:
1 litr (prostředku)/1000 litrů (vody) na hektar.
Samozřejmě že napsat 1l/ha je pitomost. A Odvozovat z toho že to je 0,1% koncentrace a na ar že je potřeba 10 litrů takto nelze.
Pochopitelně moje blbost.
tedy správně: 1l/1000l na hektar

Rovral na Sclerotium určitě nepůsobí a mám pochybnost i o účincích níže uvedených přípravků. Určitě funguje použití dusíkatého vápna jednak na postiženém místě, jednak také před výsadbou česneku. Aby byl účinek co nejvyšší (ale ani tak nemusí být 100%) musí být dusíkaté vápno zapraveno do půdy, musí být dostatečná vlhkost (dá se zalít) a co nejvyšší teplota. Ošetřená plocha se pokryje neprodyšnou fólií.

... zařadit cokoliv na bázi tebuconazole do mořící lázně nemá smysl, protože ten působí na aktivně rostoucí mycelia, na klidovou formu sclerocia nepůsobí. Problém aplikace tedy spočívá v tom, jak jednoduše spolehlivě probudit spící SC abychom ji v druhém kroku mohli zasáhnout méně agresivní (či dokonce selektivní) chemií.

Dusíkaté vápno, potažmo kyanid, půdobí i na problematickou infekci půdy ve formě spících sclerocií.

Ono pane Nováku juniore, je to složitější. Někdy okolo roku 2000 se rozmohla u jednoho mého známého na pozemcích bílá plíseň (S.C.). Zničila cibuli, česnek i některé cibuloviny či hlízové květiny.
Takže co s tím? I nalezli jsme Folicur 250 (tehdy nikoli ew ale ec) I zakoupilo se v Mnichově a bádalo se. Němci měli návod pro cibuli, ale nikoli pro česnek. (Asi německý antisemitismus) I bádalo se dále a nalezli jsme X-návodů na česnek pro Folicur 250 po celém světě. Pravda, trochu se lišily. Ale všechny návody uváděly moření stroužků + postřiky, koncentraci a periodicitu. I postupovalo se přesně, zdůrazňuji přesně podle návodu španělského. Stejně tak se postupovalo s cibulí a hlízami (cibulemi) květin. A ejhle, po asi 5 letech soustavného používání Folicuru, sclerotium nevydrželo a zmizelo, asi odešlo do pryč. Další moření až do dnešních dnů (7 let) není potřeba. Takže pro amatéry, je rozhodující zbavit se problému a nikoli nějaké teoretické pindy.
A mimochodem, před asi 30 lety existoval zaručený prostředek na cokoli a proti čemukoli. Jmenovalo se to NEMATIN a byl to 30% formaldehyd. Sice název říkal, že je to na likvidaci háďátka, a desinfekci půdy, ale vyvraždilo to v pohodě od bakterie přes žížaly po krtka, zničilo plísně i spory v půdě a zničilo to plevely od žabince po 30 let starou jabloň, pokud byla blíže desinfikovanému místu.
S pozdravem J.K.

Dobrý den. Jaký je rozdíl mezi sadbovým a konzumním česnekem je podrobně napsáno na stránce Česnek v otázkách.

Po přečtení článku jsem nabyl dojmu že když si seženu sadbu od někoho kdo na pozemku sklerociovou hnilobu nebo háďátko zhoubné nemá tak vlastně akorát platím vysoké licenční poplatky navíc jinak je to ta samé že?

Máte pravdu až na jednu velmi významnou maličkost. Už několik let říkám, že existuje v ČR maximálně deset lidí, kteří se podívají a vidí: na první pohled rozpoznají háďátko či bílou sklerociovou hnilobu. Pan Ing. Pavel Havránek, CSc. loni zemřel, takže jich zbývá maximálně devět. Nevěřte tomu, že mezi ně patří i osoba, která Vám tuto "sadbu" nabízí. A ještě jedna drobnůstka: veškerá sadba uváděná do oběhu musí být pěstována v režimu zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.

Podle Vašeho popisu by se o sklerocium jednat mohlo. U Lukanu jsem ještě pacibulky neviděl, pokud by tam skutečně byly, pak jsou stoprocentně zdravé, použitelné pro další množení.

Pane inženýre posílám další fotky toho podle Vás napadeného česneku chtěl jste foto ještě z boku.Zároven zasílám i česnek který jsem schválně vytáhla není ještě dozrálý ovšem nevytahovala jsem ho všechen,ale udivuje mně,že je na stejném místě jako ten nakažený a vypadá dobře.Co radíte vytáhnout ten nenapadený všechen a nebo jej ještě nechat dozrát?Jinak díky za odpověd.Liba

Sice jste dodala docela dobré fotky, stejně nejsem dost chytrý. Ale určitě nejsem v tomto případě ani optimista. Doporučuji napadené rostliny vytrhat a ještě k tomu přidat zdánlivě zdravé rostliny do vzdálenosti půl metru od napadených. Pokud se dá něco využít v kuchyni, tak to samozřejmě nevyhazujte. Odpad nepatří do kompostu ani do biologického odpadu, který svážejí obce. Likvidujte to na skládce nebo někde v lese, odkud se infekce nebude šířit.

Moc Vás nepotěším, spíše poděsím. Máte tam asi bílou sklerociovou hnilobu. Teď bude vlhko a teplo, choroba se bude dál šířit. Napadené rostliny a ještě kousek dál vytrhejte, neotřepávejte zeminu, dávejte do kyblu nebo plastového pytle a vyneste do místa, odkud se nemůže šířit (do nějakého remízku, do lesa apod.). Určitě to nepatří do kompostu ani do biologického odpadu, která sváží obce. Choroba napadá mimo česnek i pór a cibuli. Přenáší se sadbou a zeminou (třeba na nářadí či obuvi). Pozemek je zamořen na víc než deset let. Já doporučuji infikovaný pozemek zatrávnit a ať ho znovu začne obdělávat následující generace. A z takového porostu si neponechávejte nic na sadbu.

Zaoráním hořčice se sice budou v půdě uvolňovat kyanidy, ale ve velmi nízké koncentraci. Relativně spolehlivé je dusíkaté vápno, viz včerejší diskusi.

Mně se to jeví také tak. Pokud jste letos česnek zaléval (nebo u Vás dost pršelo), mohla nákaza pocházet ze sadby. V opačném případě už byla v zemi (mohla se tam dostat někdy dřív z cibule sazečky nebo česneku).

Dobrý den,
Děkuji za odpověď, takže ty rostliny napadenou touto hnilobou, bude určitě nejlepší vytrhat a uvidí se jestli se to přenese i na další rostliny. Říkám to tak správně?

Můj osobní názor a zkušenost, Je třeba pracovat, velice pečlivě, abyste omezil možnost kontaminace v okolí a neroznesl infekci jinam. Já jsem volila loni po napadení cibule tento postup. Rostliny celé opatrně vytahat, dát na igelit, zlikvidovat spálením, ze záhonu pečlivě odstranit i kořeny. Následně jsem aplikovala důsíkaté vápno, zalila, záhon přikryla folii a nechala tak měsíc zakryto.
Následně jsem česnek na podzim sadila co nejdál od místa. Letos jsem si vyhradila speciální záhon na cibuli a porek co nejdál od toho kde ted i v budoucnu budu pěstovat česnek. Sama mám omezené možnosti a tak se snažím o minimalizaci rizika.

Pane Kozáku, omlouvám se že vám do toho zase kecám

Nemusíte se omlouvat, paní Hanko, já Vás snad jen doplním. Při odstraňování napadených rostlin pokračovat ještě aspoň půl metru do zdánlivě zdravých. Napadené rostliny můžete spálit (ale špatně hoří), vynést někam do lesa nebo do remízku, kde je jasné, že se tam nic pěstovat nebude ani se to odsud nijak neroznese. Určitě je nedávejte do biologického odpadu, který se kompostuje a pak je riziko, že se nákaza dál rozšíří s kompostem.

Na částečnou dezinfekci můžete použít dusíkaté vápno.

Můžete použít dusíkaté vápno, několikrát je o něm v diskusi zmínka.

Výsadba česneku po ovocné školce sama o sobě nemůže být chybou. Rovral fuzariózy neřeší, ačkoliv je k tomu registrovaný - tam je nejspolehlivějším řešením pozdní výsadba.

Najdete to pod datem a časem
16.06.11 21:28

Než jsem napsal svůj dotaz, nejméně hodinu jsem pročítal staré diskuze. Věděl jsem, že to tam někde bylo, ale nenašel. Proto velice děkuji. J.S.

Zkuste specifikovat, jestli máte výskyt jen v pár ohniscích nebo už plošné jako zmiňuje níže Lojza (2/3 porostu bylo napadeno).
V zásadě je nutné se sklerociem bojovat ihned od prvního podezření negativním výběrem (vytrháváním špatných rostlin a neházením do kompostu) a chemickou prevencí (ing. Rod doporučuje přípravek Ortiva) tak, aby počet vytvořených sklerocií byl co nejmenší a nedostaly se do oběhu na pozemku. Tyto totiž dokáží čekat na hostitelské rostliny (pór, cibule, ...) v ideálních podmínkách až 15 let.
Dusíkatým vápnem, hořčicí v osevním postupu atd. zkrátíte karanténní dobu až na 8 let. Proto je dobré vést si písemné záznamy, jelikož si dobře pamatujeme osevní postup jen tak 3-4 roky zpátky.

S tou Ortivou jste si to spletl, tu pan Ing. Rod doporučuje proti rzivosti.

Máte něco proti Státní rostlinolékařské správě? Ta má Ortivu registrovanou jako přípravek působící na sklerocium ...
zveřejňovat znovu příslušný odkaz nebudu, ať se vážní zájemci naučí hledat ve věstníku (nebo si jej pořídí domů v papírové formě).

Dávka 400 kg na hektar stačí. Do půdy zapravit orbou nebo kultivátorem, na malé ploše zarýt. Je-li sucho, dobře prolít a je-li to možné, zakrýt fólií, aby vznikající kyanovodík déle působil.

Jakou následnou plodinu by jste zařadil pro urychlení ozdravení pozemku. Někde jsem se potkal s informací, že vojtěška není-li pod závlahou přesušuje pozemek a tak pozitivně působí proti houbovým chorobám a spórám plísní. Jenže toto osetí pícninami je prakticky uvedení pozemku do klidu.

Vojtěška příznivě působí na strukturu půdy,dodává organickou hmotu i do větší hloubky, je-li správně udržovaná, částečně odpleveluje. Případné ozdravení pozemku bych spíš přičítal času, po který se na pozemku nic jiného nepěstuje, než přímému působení vojtěšky.

Prodávat můžete s klidným svědomím. U suchého materiálu nedojde k žádnému znehodnocení. Je-li vzhledově pěkný, nemusí být přehnaná cena 190 - 200 Kč. Za tuto cenu se teď prodává ve Věžkách.

Njn známým co ode mne kupovali za 70,- když byl čínský za 40,- letos budu prodávat za 120,- ....

Ano, vždy budou v našem okolí lidé, kteří dostanou od nás něco zdarma, protože přátelství je k nezaplacení.

To nemělo s přátelstvím absolutně nic společného. Nejdřív jsem platil učitelům česnek ze svého, aby mě pustili ze školy, teď bych tím chtěl podpořit to, aby mě tam nedotáhli zpět.

08.08.11 00:03

Že děláte i základní chybu v příliš pozdní sklizni, kdy odumírající suknice běžně zaplísní ... No a s tím prodejem je dobré počkat až po řádném usušení. Pokud jim to prodáte na čerstvo, pak to jako čerstvý česnek musí co nerychleji zkonzumovat nebo si musí dát práci se sušením a ztrátami během sušení. Nevím jakou plochu pěstujete, ale v mém případě většího záhonu si můžu dovolit procházet kolem porostu (cestou do sadu) každý týden a podezřelé rostliny průběžně vyřazovat, Letos to bylo cca 12 palic z celkem cca 600 vysázených stroužků. No a pro výběr sadbového mám pravidlo, že tři sousední rostliny od té pochybné je zásadně konzumní a z těch potenciálně sadbových si vyberu jen ty nejlepší odpovídající odrůdě. Ve Vašem případě bych zkoro uvažoval, jestli nevypustit pěstování česneku na pár let úplně a pak koupit certifikovanou sadbu.

No já měl certifikovaný,a mám ještě panenskou půdu kde nikdy nebyl a ta třetí odrůda je samozřejmě sklizená a suší se také ale opravdu tam nebyla jediná kazová rostlina.mysllím když to důkladně vším dostupným namořím a pozemek řádně připravím?????????nepočítal jsem to na stroužky ale bylo to cca deset kilo vysázené sadby

Vámi popisovaný problém může mít pouze dva zdroje: infikovanou sadbu nebo infikovanou půdu. Já vždycky tvrdím, že se bílá sklerociová hniloba v našich množitelských porostech, z nichž se dodává sadba, nevyskytla. Kdyby se u některého množitele vyskytla (což už se také stalo), pak taková partie je prodávána jako konzumní česnek. Naše kontroly množitelských porostů jsou velmi pečlivé. Takže jsem jednoznačně přesvědčen, že zdrojem je Vaše půda. Ani není nutné, aby byl česnek či příbuzné rostliny na tomto pozemku pěstovány. Velmi často se stává, že jsou zamořeny pozemky kolem vodních toků, zvláště pokud byly někdy zaplaveny.

Tento problém už máte 20 let. Naplno se projevil až letos po loňském extrémně mokrém jaru. Počítejte s tím, že máte zamořenou celou zahradu.

Dobrý den.Napsal jste pane inženýre,že je zamořená celá zahrada,ale čím?Děkuji za odpověď.

Dobrý den, co tedy dělat, aby se to vůbec nestalo - nebo aspoň jak to eliminovat na minimum. A pak mi není jasné proč se nedá plíseň řešit dříve než postihne takto celou sklizeň. Díky za odpověď.

Přísně dodržovat pěstitelské zásady je moje pravidlo. Už při hlávkování odstraňovat i závadné rostliny + při sklizni konzumního česneku vybírám cibule pro vlastní sadbu tak, aby byly co nejdále od potencionálně infikovaného místa ... až po osevní postup.

Pravděpodobně se jedná o bílou sklerociovou hnilobu. Problém se dá řešit předem: nesázet pochybnou sadbu a mít nezamořený pozemek. Standa má pravdu - česneky pro novou výsadbu by se měly vybírat už při sklizni a neměly by být v blízkém sousedství nejistého jedince.

Dobrý den,
pan Kozák momentálně nemá k dispozici připojení k internetu. Odpověď na Váš dotaz bude moci napsat ve středu, možná až ve čtvrtek.

Na uvedené otázky mohu odpovědět jediným slovem: nevím. Zkuste se obrátit na redakci časopisu Zahrádkář - spolupracují s Ing. Rodem, možná něco budou vědět.

Pokud se uvedený problém dále rozšiřuje, je skutečně lépe vizuálně zdravý česnek sklidit a usušit, špatný zlikvidovat takovým způsobem, aby se nedostal znovu do půdy. Významnou může být dezinfekce půdy DUSÍKATÝM vápnem. Jiné vápnění je zbytečné.

Nic jste nezkazil, ale účinek na Sclerotium bude nulový. Potřebujete totiž aplikovat DUSÍKATÉ vápno.

Vekan je raná odrůda, proto vizuálně zdravé rostliny skliďte, usušte a běžně spotřebujte. Napadené rostliny zlikvidujte na skládce nebo je vyvezte do lesa, zkrátka někam, kde se určitě nebude nic pěstovat. Určitě nedávejte do kompostu. Po sklizni rozhoďte dusíkaté vápno v dávce alespoň 400 kg/ha, zapravte do půdy, bude-li sucho, tak zalejte, a překryjte fólií. I přes tuto dezinfekci na uvedený pozemek nedávejte česnek, cibuli, pažitku ani pór alespoň 10 let.

Podle popisu se asi bude jednat o bílou sklerociovou hnilobu. Její původ je v sadbě nebo v půdě. Určitě nezalévejte. Na postiženém pozemku nepěstujte česnek, cibuli, pór nebo pažitku aspoň deset let. Pozor: přenáší se i na obuvi a na nářadí.

Tak toho jsem se bál....a postřik asi není....

Mohlo by se jednat o bílou sklerociovou hnilobu. Podívejte se na ni v našich fotografiích, případně v článcích (Pavel Havránek: Proč je důležité vědět o česneku víc). Napadené rostliny je třeba odstranit z pole v nějaké nádobě, ať se netrousí zamořená půda. Co přežije, určitě nepoužijte na sadbu. Na postiženém pozemku nepěstujte česnek, cibuli ani jiné botanicky příbuzné rostliny.

Mám obavy, že by se mohlo jednat o bílou sklerociovou hnilobu. Pokud by se tato nepříjemná domněnka potvrdila, pak je jedině možné vysadit novou sadbu na nový pozemek. Až to bude aktuální, pošlete foto, ale určitě také napište, odkud jste (alespoň přibližně), pokud bych měl cestu okolo, mohl bych se zastavit.