Jarní česneky můžete sázet od podzimu do jara kdykoliv. Při podzimní výsadbě bývá větší výnos, skladovatelnost se nesnižuje. Půvab jarní výsadby spočívá v tom, že se připravuje naráz celý pozemek i na ostatní plodiny, takže se nemusí vyhýbat vysazenému česneku, a není třeba ošetření proti houbomilce. Aby česnek nebyl houbomilkou napadán, je třeba počkat s výsadbou na začátek března. Pozdější termín (třeba až začátek května) významně snižuje výnos.

Vikev huňatá je ozimá, proto se musí vysévat na podzim, svazenka asi tři měsíce před zaoráním. Zaorává se asi dva měsíce před výsadbou a zelená hmota musí být řádně zaklopená. Pokud to pluh nezvládne, je lepší porost posekat - lépe se pak zaorává. Louku je vhodné zorat ještě o měsíc dříve. Podle její skladby je možné orat bez herbicidu (a je to lepší) za předpokladu, že není zeplevelená pýrem, pcháčem, šťovíkem apod.

Uskladnění česneku je v současnosti velkým problémem. Pokud není napadený vlnovníkem česnekovým, vyhovuje mu pokojová teplota a sucho, což v paneláku je. Tyto podmínky však vyhovují zmíněnému roztoči, který se v teple rychle množí a způsobuje vysychání stroužků. Proto by byla lepší teplota okolo nuly při nízké vlhkosti, tedy určitě ne v ledničce. Česnek sice snese i teploty pod nulou, ale obávám se, že na bakóně bude velké kolísání teploty. Možná by to šlo na balkóně v papírové krabici vyložené novinami, kde by výkyvy teploty byly menší.

Jedná se o česnek vypěstovaný z pacibulek v oblastech s malou nebo žádnou zimou, např. ve Španělsku nebo v Číně. Pokud si vysejete pacibulky u nás, nedorostou takové velikosti, protože budou mít krátkou vegeteční dobu.

Ještě je to asi předčasné dělat nějaké závěry. Zatím česnek vypadá dobře, ale viděl jsem zatím jen ten svůj.

Delší skladovatelnost má odrůda Mirka, ale bude jí letos velmi málo, pro velkopěstitele a obchodníky nebude vůbec. Nejlepší skladovatelnost z ozimých odrůd má Benátčan s množitelským koeficientem větším než 10. Pro velkopěstitele je určitě vhodný a je ho možné si objednat.

Největší výnos, s nímž jsem se v praxi setkal byl u pěstitele v obci Lutopecny v okrese Kroměříž. Ten vysázel 100 kg Vekanu na 3 ary - porost byl hustý jako obilí. Sklidil asi 1 tunu (960 kg bylo v sadbové kvalitě a jistě měl i nějaký odpad), což v přepočtu znamená přes 30 tun z hektaru.
Váš propočet potřeby sadby je správný. Proto ekonomicky uvažující pěstitel pěstuje raději vícestroužkové odrůdy a ještě nepaličáky.
V letošním roce nám budou registrována novošlechtění DHV a JP 633. V registračních zkouškách máme ještě novošlechtění ZAH, což je nepaličák. Na dalších klonech pracujeme, ale ještě nejsou ve stádiu, kdy by bylo možné přihlášení k registraci.

Na Slovensko neposíláme. Obchodujeme na území ČR v Korunách českých a v režimu DPH platného na našem území. Pokud chcete sadbu na Slovensko, tak jedině přes českého prostředníka.

U Vás by mělo růst všechno. Obecně lze říci, že lepší skladovatelnost mají nepaličáky, zvláště odrůda Benátčan, z paličáků pak Mirka a Jovan.

Půda je jedním z mnoha faktorů, které na rostlinu působí samostatně, většinou však v kombinaci s dalšími faktory. Všeobecně se dá říci, že česnek roste tam, kde roste většina běžných plodin. Většině odrůd vadí příliš vysoká hladina spodní vody. Pokud myslíte, že je Vaše lokalita v extrémních podmínkách, je dobré zkusit více odrůd. Doporučil bych Lukan, DHV, JP633, Slavin, Bjetin.

Naopak. Pěstování česneku je v současné době velmi výnosným odvětvím. Problémem je nedostatek kvalitní sadby. Proto mnozí začínající pěstiteleé nakupují konzumní česnek, který vysazují. Takové zamoření háďátkem jako v loňském roce, jsem ještě neviděl. Takový pěstitel skkončil s pěstováním česneku vlastně ještě dřív, než pořádně začal. Protože na počátku množení sadby je udržovací šlechtění, dá se produkce z roku na rok zvýšit o desítky procent, nikoliv o násobky, jak by žádal trh. Výnos je závislý na množství jedinců na ploše a na odrůdě. Ve srovnání paličáků a nepaličáků vychází trochu lépe nepaličák. Velmi dobrý výnos je asi 10 tun z hektaru, 5 tun lze považovat za nedostatečný. Mnozí začínající pěstitelé začínají s poměrně velkou plochou, protože nevědí do čeho jdou a bývají zklamáni. Oni vlastně draze nakoupenou sadbu nevyužijí, ale spíš znehodnotí.

Odrůdu Blanin nemáme v těchto podmínkách vyzkoušenou, všechny ostatní Vám tam spolehlivě porostou. Začínat s půl hektarem je dost odvážné. Já doporučuji pro začátek metrák, maximálně dva. To je plocha 0,1 - 0,2 ha.

Česnek netvoří semeno, proto se může množit pouze vegetativně. Nepaličáky se rozmnožují výhradně pomocí stroužků, paličáky se mimo to mohou množit i výsevem pacibulek, které se utvářejí v květenství. Mimo toto klasické množení existuje možnost využití tkáňových kultur.

Stejnou informaci dostávám už dva roky, ale zatím Sulka vždycky byla. Náhradu za ni neznám. Pokud bude tato informace už letos pravdivá, budeme se muset poohlédnout po něčem jiném. Jestliže něco budeme vědět, určitě si to budete moci na našich stránkách přečíst.

Sulka se dá docela snadno uvařit. Je to sírovápenná jícha.