Přináším pár poznatků k řešení česnekového problému:
Druhým rokem jsem zjistil vyšší odolnost odrůdy
Bjetin vůči úmorné bílé hnilobě palic česneku způsobující nezničitelná půdní houba Sclerotium cepivorum.
Naopak nejvíce náchylná se mi jeví
Havran, vzápětí
Havel, ruské paličáky, paličáky LAN, středně náchylný je
Slavin, francouzské nepaličáky.
Letos se mi osvědčila přímá zálivková aplikace strobilurinu do půdy v období koncem května (počátek nárůstu palice) v dávce 3-4 ml/1 m2 v 5 l vody/m2. Dále žádné organické hnojení přímo k česneku, pozemek z léta 15 po 14q/ha dusíkatého vápna. Napadené rostliny z minulých sklizní ihned sanitně odnos z pozemku do odpadu (ne do kompostu!).
Letosminimálně průměrný výnos z 1000 palic cca 60 napadených, byly roky kdy z 1000 palic 150 zdravých pouze.
Zalévat pouze do období nárůstu natě, v době nárůstu palice již "suchý režim", pouze atmosférické srážky.
Hnojení N jen minerálně dle zásoby v půdě. do 60 kg N/ha , ledkové formy hnojiv, nejlépe LV 15.
Přihnojení na list N - močovinou 10 kg N/ha jednorázově 2-3x za vegetaci (indikátorem vždy listové symptomy nedostatku N)
Hnojení sírou 30 kg S/ha, síran draselný 2x po 15 kg S/ha na jaře, druhá dávka S nejlépe v 1. týdnu června.
Hořká sůl na list, zdroj Mg-S v přísušku dle stavu, ale alespoň jako zdroj 2 kg S/ha 5 kg MgO/ha, jícha nejlépe do 5 %.