V zásadě uvažujete správně. Ledek vápenatý a síran draselný asi plánujete rovněž zálivkou, což by bylo účinnější. Motyčku si nechte schovanou, jednotlivé plevely normálně vytrhejte. Mulč rovněž snižuje potřebu zálivky.
Ale mě by také něco zajímalo. Vaše příjmení v pátém pádě je Švecu(jak by se asi řeklo na Moravě) nebo Ševče?

Znám osobně několik lidí s příjmením Švec a myslím, že aspoň u nás na jihu Čech používáme tvar Šveci.

Hned se jdu pochlubit manželce, co se mně na těchto Vašich stránkách podařilo právě opět dozvědět za zajímavou informaci.  Víte, já když jsem si teď  přes zimu četl veškerou tuto diskuzi od úplného začátku, tedy u čtení trávil nemálo času, tak ona si mne občas dobírala, cože tady mohu furt dokola studovat nového. A tak mi nezbývá , než opět pánům Kozákům  poděkovat za všechny cenné rady a informace, jež se mně resp nám všem návštěvníkům těchto stránek dostává. MŠ

A ještě můžete tu svou panímámu od nás pozdravovat.

Právě jsem vyřídil. Nejdřív nechápala, tak jsem musel lehce objasnit,  nato se  usmála a  moc prý děkuje. (  musím ale říct, že  ještě dodala, abych Vás příště takovými blbostmi neobtěžoval a to nemluvě , že všichni pak vidí, že nemám co na práci ) 

Ak mate na mysli vrstva slamy sadenica zemiak - brambor a ďalšia vrstva slamy tak to u cesnaku nefunguje . Použite upraveny postup na podložie dajte male kôpky substratu či zeme do ktoreho stači zatlačiť stručik na 50% a potom to zamulčovať 15 - 20 cm slamy . Niečo vyrastie u mňa veľa jednostručikovych - cibuľovych cesnakov

Děkuji za odpověď měl jsem na mysli zamulčování po výsadbě, ale dnes už jsem zasadil klasicky, uvědomil jsem si že při výsadbě 2000 stroužků bych si stejně ve finále moc práce neušetřil ....

Dobrý den, mám také poměrně těžkou půdu těsně vedle potoka. Hlína s velkým potencionálem dělat půdní škraloup. Pěstuji klasickým způsobem větší množství Bjetínu s krásnými výsledky.

Protože sami DAM nepoužíváme, využívám zkušenosti jiných pěstitelů. DAM můžete použít buď neředěný nebo ředěný na deset nebo méně procent. Ale moc dusíku česnek nedostane, protože jeho listová plocha je ještě velmi malá.

Dobrý den,
piliny zkouším prvním rokem. Česnek sadím už několik let ale vždy jen pro svou potřebu. Tento rok jsem se rozhodl zasadit větší množství čímž by přibylo větší množství práce kolem pletí, uvažoval jsem o prutových branách ale co jsem se tak díval tak mi přišly zbytečně drahé na tak malou plochu, asi 15x15 metrů. Piliny by měli zamezit růstu plevele, tak uvidíme :D  Na tu to plochu jsem použil skoro celou 8mi tunovou vlečku pilin cca 10m3 piliny. Bohužel jsem česnek zasadil celkem hluboko a na ot dal ještě cc 5-10 cm pilin takže česnek vyrost později než normálně, ale doufám, že to česnek dožene. Nevýhoda je, že přihnojit lze jen hnojivem na list.  

Nevzdávejte se, klidně tuto podestýlku na záhon můžete dávat, Někteří pěstitelé dávají na záhon s česnekem i samotné kuřince. Ale svlačec tím ani trochu neomezíte. Ten se dokáže prodrat i asfaltem na chodníku. 

Můžete a je to velmi dobré.

Samozřejmě. Seno, pokud neobsahuje zralá semena, je lepší než sláma, protože neubírá ke svému rozkladu z půdy dusík.

Mulčování pilinami, hoblinami nebo slámou považuji za dobré řešení. Ušetří spoustu práce a půdu obohatí o organickou hmotu. Přitom je třeba ale počítat, že část dusíku se spotřebuje mikroorganismy na její rozklad.

Určitě super! Dá se to ale chápat tak, že s mulčem nemusím okopávat a kypřit půdu? Nechce tu hlínu občas načechrat? S mulčem se to nedělá nejlíp. 

Načechraný půdní povrch je nahrazen načechraným mulčem. Tedy žádný problém, s půdou nic dělat nemusíte.

Ano,je to tak. V minulosti,protože jsem nechtěl používat postřik na plevel,jsem byl s motykou v česneku i třikrát a jakkoli už nesázím tolik,jako v začátku mé ,,pěstitelské,, kariéry,přišlo mi to jako dobrý nápad. A taky i při velké opatrnosti to odnesly nějaké listy.
 Musím ale přiznat,že jsem měl velké pokušení v dubnu,kdy tady vůbec nepršelo,záhon prokypřit.Rostlinám to hodně pomáhá. Jenže to bych zase nevěděl,jestli to s těma pilinama není blbost. Toš tak,asi.  Zdeněk.

Toš děkuji za vyčerpávající info. Příští sezónu taky budu redukovat asi na 400 a s motykou jsem taky byl třikrát, i když mám řádky 40 cm, je trochu problém šmatlat v listí a něco neukopnout. Vyzkoušíme a uvidíme... Ještě můj názor k Dukátu. Už jsem ho před 10 lety měl. Tuto sezónu jsem ho asi z nostalgie zkusil řádek a naposledy. Ne a ne a ne!!! Katastrofa! Chápu, že se mu může jinde dařit jinak ale já a moji přátelé na tuto odrůdu nepějí oslavné básně. Dobře vypadá, chuti mdlé a trvanlivost mizivá, spíš nulová. Pouze můj názor... 

...A nejen proti pleveli, tento rok jsem zaléval řádně namulčované záhony během léta celkem třikrát...
     A proč byste kypřil? Nemáte snad na zahradě žížalky??? Mám to nalajnováno nějak tak: na jaře ze záhonů stáhnu štěpku, sadím sazenice (netýká se česneku, ten zůstane namulčovaný od podzima až do sklizně) a štěpku vrátím zpět na místo. To samé ale udělám ještě předtím na podzim s tím, že místo sazenic poházím záhony hnojem (a následně přikryji mulčem...). Žížalky se již postarají o zatažení částic rozloženého hnoje do půdy a tím i o její provzdušnění. Toto samozřejmě ale platí pouze pro stroužkaře, nikoliv pro velkopěstitele...
Sám jsem tento rok odstraňoval plevel a kypřil NULA KRÁT...

Pavel zdraví Pavla. To vypadá velmi zajímavě,decentně vyzkouším. Člověk furt něco testuje. Měl jsem postupně 3 zahrady. 1600 m2, ovoce. Pak 2 maličké 200 m v koloniích. První jíl, beton a krtonožka. Teď jsem spokojený, v možností kolonie. V betonu a jílu jsem měl exkluzivní BJETIN, fakt někdy dodám foto. Teď mám půdu krásnou,sypkou, vzdušnou. Až moc. Při suchu se nedá zrýt. Se škůdci jsem zatím kamarád, jednou jsem řešil rez. Nej problém mám svlačec. Mrazák má kořeny snad půl metru a 3 roky to valím a furt!! Kousek vedle budu rekonstruovat 3 roky staré jahody na černým textilu a svlačec všude. Daří se mi 19 let krajová odrůda Jovanu, tak mi to pojmenoval p. Jan Kozák v Buchlovicich, 2 roky mám Havran. Letos poprvé dám Havla. Děkuji pánům Kozákům ! Smekám rádoivku a líbám popraskané ruce. 

Pokud bude pozemek v příznivém stavu, doporučil bych štěpku dát hned po výsadbě. Zabránilo by se vzklíčení semen plevelů během případné teplé zimy. Vrstvu bych volil raději větší, alespoň 5 cm. To kvůli plevelům. Třícentimetrová štěpka není problémem.

Viděl jsem jenom polovinu této metody. Po výsadbě byla pozemku překryta borovou hrabankou. Česnek na této části byl podstatně vitálnější než na části nepokryté. Problém je ale v získání jehličí. Z lesního zákona vyplývá, že lesní hrabanku v lese nemůžete těžit a odvážet. Týká se to i soukromých lesů - ani tam si to majitel nemůže dovolit.

Má takto upravený záhon větší výnos, nebo se jedná o alternativu v pěstování ? 

Dobrý den, také by mě zajímala tato metoda pěstování. Je česnek odolnější proti chorobám, jestli naroste větší, jak je to s okopáváním.?Děkuji 

Dobrý den.Já takto česnek pěstuji už okolo 15 let.Nedokážu říct,jestli je výnos vyšší.Česnek nekupuji a furt ho točim dokola.Nemořim,žádná chemie.Výhoda myslim je,že když je vlhčí rok tak voda lehčíc odteče.Zásadně nepleji plevel

Toto je častý omyl. Každá další rostlina vodu nešetří, ale spotřebovává. Pro snížení výparu je možné zkypření povrchu půdy nebo mulčování.

Děkuji  a čím nejlépe mulčovat?

Je to jedno, co máte po ruce. Piliny, hobliny, sláma, posečená tráva, drcená kůra, ...

Mulčování určitě nezavrhuji. Sláma odebírá dusík, což tráva nedělá. Docela by se mi mulčování posekanou trávou zamlouvalo.

Dobrá věc, doporučuji. Počítejte ovšem s tím, že Vám sláma sebere nějaký dusík.

Zdravím,pan Kozák má pravdu,než jsem aplikoval dvakrát ledek a dvakrát postřik močovinou porost vypadal opravdu bídně.Jinak slámu používám úspěšně na doporučení J. Vyskaly již druhým rokem.

A mohu se zeptat, jak vysokou vrstvu?

Výšku slámy mám +- 5 centimetrů ale je to různé, po vysazení česneku slámu ledabyle poházím aby nebyla vidět půda.

Když jsem včera sadil česnek tak jsem připravené pole od spadaného listí počlivě uklidil.
Mám obavy, že tlející listí (a jiné rostlinné zbytky) zanášejí do půdy nemoci jako sklerociová hniloba či fuzarium.

Bylo by dobré, kdyby se přidal i někdo další se svými zkušenostmi. Např. mulčování borovou hrabankou určitě česneku prospívá, ale kde ji sehnat - z lesa se ze zákona brát nemůže. V suchých letech by mělo mít kladný vliv mulčování slámou, ve vlhkých bych se bál přílišné vlhkosti na bázi stonku, což by mohlo mít nepříznivý vliv na zdravotní stav (botrytida).

Jednoznačně má kladný vliv, ale víc k tomu nevím.

To nechám pro pěstitele, kteří s tím mají nějaké zkušenosti.

Třícentimetrová hloubka je skutečně málo, je riziko, že mráz stroužky vytáhne. Sláma by mohla pomoci, ale pokud ji použijete, tak ji tam z větší části nechejte i během vegetace, ale počítejte s tím, že si vezme nějaký dusík.

Tož k jehličí. Viděl jsem několik porostů česneku, kde byla použita lesní hrabanka. Borová nebo smrková. Tyto porosty byly ve velmi dobrém stavu a pokud část porostu nebyla zakryta, tak byla jednoznačně slabší a méně zelená. Proč to tak je, to nevím. Ale naši předkové nebyli hloupí a mnoho toho vypozorovali. Je pravda, že jsem v posledních dvou desetiletích mnohé zažité postupy překopal, ale to všechno na základě vlastních zkušeností (pozdní výsadba, srpnové moření, namáčení do vody, přihnojování močovinou,...). Protože si myslím, že se hrabanka z lesa nesmí odvážet, tak se o jejím vlivu běžně nezmiňuji. Význam nemají větvičky, ale jehličí. Pokud se na záhon s česnekem dají na zimu smrkové větve, jehličí z nich opadá a dřevo se v předjaří odstraní. Z borových a jedlových větví moc jehličí nespadne, proto by jejich použití asi nemělo valného účinku.

Dobry den,
zakryvali jsme pudu pod rostlinamy na (nasi male) zahradce posekanou travou.
Fungovalo to vyborne (dle slov manzelky). Senem neprorustal plevel, drzela se v nem vlhkost i v horkych letnich dnech a rekl bych ze jak postupne tlelo, tak poustelo do pudy ziviny. Zakrivaly jsme pudu skoro pod kazdou zeleninou a sklizen byla vynosnejsi nez predesle roky. Netusim vsak zda nebyla nejaka lepsi sezona, ale nemyslim si.
Co by se stalo kdyby se cesnek od podzimu nechal prikryty senem. Treba v tenke vrstve 1-3cm. Na jinem miste uvadite ze piliny ve vyssi vrstve by mohly skodit, kvuli vlhkosti.

Byl by problem se sypanim (hnojiv apod) na pudu nebo by to "proteklo"?
Mohla by prilisna vlhkost pomoci bujeni plisni / hub?
Je tlejici seno vhodnym mistem pro mnozeni skudcu?

Protoze predesle problemy bych predpokladal i u jehlici a presto funguje.
Seno se da sehnat zdarma, staci si pujcit poradnou sekacku a kdokoliv s loukou bude rad kdyz mu ji zadarmo posekam.
Na jare skusim cas pole zakryt.

To že míá česnek už kořínky je podle mého názoru chyba.Měl jsemtento problém,ale nějak s růst zastavil po přestěhování do jiné místnosti.určtě je lepší když kořínky před výadbou mít nebude.Déle k těmpilinám níže přiložená citace ze sekce Česnek v otázkách
"V letech s přebytkem vláhy by takové řešení nebylo vhodné, protože krčky rostlin by byly stále mokré, což by dopomohlo ke zvýšení výskytu botrytidy. Pokud by byla vrstva pilin do 1cm, jistě by to problém nedělalo. Při vyšší vrstvě by bylo lepší nastýlat mezi řádky, těsně u rostlin nikoliv."

Je pravdou, že odrůda Vekan reaguje na hlávkování minimálně, zato např. odrůda Bjetin maximálně. Přesto se mi tomu nechce věřit. Bylo by potřeba založit řádný pokus podle pravidel polního pokusnictví, pak by byl výsledek průkazný.

Je to tak, jak Vekan, tak ještě víc druhý česnek - modrý paličák, který tvoří skutečně veliké pacibulky, narostl s vršky podstatně víc. Co bylo odhlávkováno, tak zasáhly hice a sucho, oba roky, přirozený proces, ovšem ty které rostly pro vršky, zůstávaly zelené, a po oba roky, co sem to zkusil, se dočkaly deště, půda úrodná, spíš těžká, a zůstaly zelené ještě dlouho, při sklizni značné příjemné překvapení.

Pan inženýr Kozák má pravdu, ověření že neohlávkovaný Vekan dá lepší výnos než ohlávkovaný by se muselo ověřit podle pravidel polního pokusnictví. Ono totiž nelze vyloučit, že u neohlávkovaného Vekanu jste žloutnutí listů správně vyhodnotil jako nedostatek disíku a ledkoval, zatímco u ohlávkovaného jste mohl usoudit, že se jedná o znaky sklizňové zralosti a porost předćasně sklidil.
Obecně platí, čím větší pacibulky a rannější odrůda, tím více je patrnný vliv ohlávkování. Pokud máte obě odrůdy pozdní, je možné že pokud čas ušetřený neohlávkováním věnujete kultivavi a trhání plevele, pak uděláte pro česnek lépe.
Pro mulčování je lepší mít meziřádkové pásy z hnědé netkané textilie (50 - 60 g/m2) které se dají před kultivací sejmout a po kultivaci opět rozvinout, nepodporují rozvoj plísní ve vlhkých letech a brání nadbytečnému výparu v letech suchých. Taky brání růstu většiny plevelů (tj. mimo svlačce a pýru).

Dobrý den, odhlávkované i neodhlávkované rostliny byly pěstované naprosto stejně - sázím jen jednu řadu česneku kterou vždycky na poli fouknu napodzim jako poslední k tulipánům. Sázíval jsem i 10 000 stroužků, ale bylo to v době, kdy jsem dostával na tržnici od prodejce 40,- za kilo, prodávali to za 80,- a tak sem se na to vykašlal / a taky mi to lidi kradli/. A tak teď léta sázím jen pro nás 300 stroužků v jedné řadě - a naprosto stejně kultivuju - je to ručně okopaný, vypletý, a jediný rozdíl je v tom olámání a pak termínu sklizně. Navíc česnek vůbec nehnojím a jeho velikost je solidní. Dřív sem hnojil, a neustále semtam plíseň. Jeden rok - byl jsem ještě úplnej začátečník - sem dokonce pohnojil hnojem, nechal zaorat, vysázel česnek, zjara ještě přihnojil cereritem, česnek byl neskutečnej, ale nejmín třetinu sem vyhodil už při čištění. Takže sem hnojit zcela přestal a zcela se taky ztratila plíseń - nejhorší choroba česneku. Sázím na poli po mečících, půda je ve slušném stavu, a zcela to stačí, to samé na normální zahradě. Navíc kolega měl potíže s plísní, protože mě neposlechl a stále tam nějaké granulky zjara sypal, a tak jestli si může česnek dat ke mě - mám víc zahrad - nechal sem ho, měl svou sadbu - kde snad polovinu! česneku vytrhal právě na plíseń - projevila se tak do půlky vegetace a pak další rostliny už vpořádku, a v sadbě to neměl - poprvé nepohnojil a sklidil všechen česnek rovněž zdravý. A pak přišel na to neodhlávkování a větší nárůst - a vypadá to, že je to pravda. Kdyby byla zaručeně cena aspoň 100,-, začal bych česnek pěstovat zas, ale myslím si, že to dlouho nevydrží, i když naši prodejci jsou neskuteční. Zdraví Mitiska

Nemám zkušenost, ale i vzhledem k tomu, že se tímto mulčem zvýší vlhkost na rozhraní půdy, měl bych obavy ze zvýšeného výskytu houbových chorob, hlavně botrytidy.