Dobrý den, velikost rostliny se po hlávkování už měnit nebude (neb meristém jste ulomil a stejně už chtěl jen vykvést).

Kytka česneku roste do okamžiku florální transice meristému (kdy k němu má dojít je zajímavá otázka). V tom okamžiku přestane růst a vyhání jen květní stvol a snaží se vykvést.
Tu radost z kvetení jste těm kytkám taky překazil, a tak už mají jen jeden cíl. Stáhnout zásobní látky dolů pod zem. Jak dlouho toto poslední období bude trvat je výsledek okolností: Zdravotního stavu rostlin, teploty, vlhkosti, atd.
V posledních letech je každý rok divný, a tak se asi nedá soudit z obecných pozorování. Je vlhko, rostliny můžou být pod tlakem fusaria, můžou se rozhodnout to zabalit (jindy třeba zase z důvodu sucha, náhlé změny počasí, atd). Teď už s tím stejně nic neuděláte a nijak očividně Vám to nechcípá. Tak to snad dobře dopadne.
Myslím, že všichni, kdo mají třeba na záhonu více odrůd, v současnosti vidí, že některé ještě naplno vegetují a jiné už žloutnou. Třeba nám pan Kozák něco zázračného poradí.

Zázračného neporadím nic. Na fotce toho moc nevidím, snad pouze to, že jste měl hlávkovat dřív a odstraňovat pouze květenství, stonek nechat. Také to vypadá, že žádný zásadní zdravotní problém tam není.. Rostlina už skutečně neporoste, to nám nevadí; důležité je to, že teď poroste cibule.

Termín podzim je hrozně široký pojem. Ze školy si pamatuji,že trvá 3 měsíce.Jestli mne paměť neplete, tak někdo sklízí za 6 týdnů po odhlávkování. Když si necháte pár rostlin neodhlávkovaných,tak Vám narovnávající se stvoly budou signalizovat termín sklizně. Další z ukazatelů je posledích 5 zelených listů. Pro určení správného termínu je potřeba dlouhodobá praxe a nebo rada zkušeného pěstitele.Mohlo to být i lépe zryté. Neměl by být vidět žádný drn.

To hlávkování znamená vystípnutí stvolu? Sadil jsem 26. října 

V rubrice pěstování si můžete něco přečíst jak o hlávkování, tak o termínu sklizně. Podzim je sice termín široký tři měsíce, ale na dobu sklizně konkrétní termín z nich nemá žádný vliv. Pokud je dřívější sklizeň u dříve zasazeného česneku, je to jen urychlení z důvodu zhoršeného zdravotního stavu.

Pravidlo 5 listů je dost problematické když rostliny na obrázku mají typicky listů 6. To pravidlo má i verze o 4 a 3 listech a jak počet listů klesá, cibule mírně roste a trvanlivost se zkracuje. Je potřeba to správně odhadnout vzhledem k okolnostem.

A to že vegetační dobu přepočtete na asimilační hodiny. Tedy kažvý den přenásobte příslušnou dobou denního svitu. Pak vám vyjde, že v době hlavní vegetační sezóny je den 2× delší než den v říjnu. Můžete ještě přidat korekci podle teploty. Takže, ačkoliv jste sázel o 29 dní dříve než já, sklízet budete cca jen o 4-10 dní dříve. Jinak u většiny odrůd dormance chrání česnek před předčasným vyrašením a tedy když sázíte dříve letos sklizený česnek, tak chvilku sedí a jen prokořeńuje k podkladu. Vegetační doba je orientační údaj pro plánování sledu plodin. Nasázíte-li velmi ranné brambory v termínu, který vypočtete odečtením vegetační doby od termínu sklizně velmi pozdní odrůdy, pak nevypěstujete nic (nenarostou hlízy), i když "gynekologická" matematika říká přesný opak.
Tedy, ačkoliv Džambul neznám, jsem toho názoru, že pevnost cibulí je odrůdovou vlastností a koupil jste dobře živený a správně vyzrálý sadbový materiál.

S.

PS. Ing. Kozák Vám určitě do 3 dnů odpoví, ale počítejte s tím, že v tomto týdnu je dobré počasí pro výsadbu a tedy, že je radši na poli než u PC.

Brácho Sendy děkuji za odpověď ikdyž jste mne se svými výpočty nepřesvědčil. I nadále budu sázet česnek dříve, než vy. Osvědčilo se mi když šel česnek do zimy zakořeněný, nezřídka mi v minulosti i do zimy vyřádkoval a to pak byly ty nejlepší sklizně. O víkendu zkusím "exhumovat" nějakou cibuli, pokud bude co, tak to vyfotím a foto v dám sem do diskuze. J.J.

Tímto reaguji i na Váš dotaz ze 30. 11. Odrůda Džambul (i Slavin) tvoří velmi pevné cibule, jejichž rozdružování je ještě obtížnější než u nepaličáků. Ten nesmysl, kterému u česneku někdo říká vegetační doba, není realita a ani já jsem si ho nevymyslel. Zkuste si ten Váš česnek zasázet koncem srpna a skliďte ho za těch Vašich 260 - 270 dní, tedy v polovině května, nebo ho vysázejte na přelomu roku a sklízejte koncem září. Obojí je blbost. Když ho takto vysázíte, budete v obou případech sklízet někdy v červenci asi v týdenním rozestupu a to proto, že ten předčasně zasazený ukončí vegetaci dřív vinou většího napadení chorobami. Námi, ale nejen námi, doporučovaný termín není extrémně pozdní, jak Vy píšete, ale je správný. Líbí se mi Váš výraz samozvaný mluvčí, já zase používám výraz samozvaný odborník, ale jestli se to týká i jistého "bráchy", nad tím jsem zatím neuvažoval.

Pane Kozáku,
v žádném případě se nechci pasovat do role odborníka na česnek, ( ikdyž se zahradničením živím - okrasné dřeviny ) pouze jsem v diskuzi určené pěstování česneku chtěl diskutovat o svých zkušenostech a názorech z nich odvozených. V článku O česneku pro pokročilé, který máte zveřejněný na Vašich stránkách, na straně 8 p.Ing. Havránek Csc uvádí, že stroužek česneku reaguje 260-270dní na teplo, světlo, vláhu atd. Co je to jiného, než vegetační doba? Na popud Vaší odpovědi jsem nahlédl do dvou zahradnických knížek, které mám momentálně k dispozici. V 1000 dobrých rad zahrádkářům autor Radoslav Šrut uvádí jako vhodnou dobu k výsadbě "od září do poloviny října".
V knize Naše zahrádka od Josefa Kutiny je zase uvedena doba " nejlépe do konce září". Sázení česneku koncem srpna bych se ažtak nebál, protože díky dormanci vyraší a dozraje v ten pravý čas Usuzuji tak podle v zemi zapomenutých cibulích. A v přírodě to takto u cibulovin funguje. Jinou otázkou jsou choroby česneku a s těmi zatím nemám problémy, při mém malém množství mohu stále sázet do země česnekem nedotčené a to dělá hodně. Bráchovi Sendymu přikládám dnešní snímek stroužku po 6 týdnech po zasazení. Jeho stav pokládám za optimální.J.Junek

S Ing. Havránkem se už nemůžeme poradit, ale i on byl zastáncem co nejpozdnějšího termínu výsadby. Vámi uváděné publikace nejsou zahradnické, ale staré zahrádkářské. Patrně je v nich také uvedeno, že rajčata a okurky nepotřebují během vegetace žádnou ochranu proti chorobám a že se sklízejí až do zámrazu. A také je to už dnes jinak.