Použít ji můžete, počítejte však s tím, že hnojivý účinek nastává později než u  ledku vápenatého. Hnojení sírou je velmi významné, síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem.

Listová plocha česneku je ještě velmi malá, přihnojení by se teď minulo účinkem. Smysl to má od přelomu první a druhé dekády května.

Postřik proti houbomilce považuji už za zbytečný. Předpokládám, že nálet už skončil. První přihnojení ledkem vápenatým by mělo přijít asi 14 dní po mrazech, druhé bych viděl na přelomu dubna a  května a třetí koncem května.

Takže nezáleží na tom zda je česnek venku,nebo ještě nevylezl při aplikování postřiku?
Děkuji za odpověď

Je to tak. Houbomilka nalétává i na porosty, které ještě nepíchají.

Netkaná textilie v růstu rostlin  nebrání. Mám však zato, že nálet houbomilky už skončil. Takže po rozmrznutí už klidně textilii sundejte.

Můžete jej bez obav použít.Jedná se o jeden a ten samý organofosfátový přípravek.Jen v Reldanu 22 je poloviční množství účinné látky.

Stomp Vám pšenici nezlikviduje, na ni byste musel požít nějaký graminicid. Na začátku vegetace by vám mělo udržet bezplevelný stav opakované vláčení.

Já bych počkal na ty tři listy. Lepší informace by mohli (nebo spíš měli) mít obchodní zástupci distributora.

Hypermanganem nic nepokazíte. Naopak, česnek akumuluje mangan, takže mu tím trochu ulehčíte hledání. Ale výrazný význam bych tomu nepřikládal.

Podle současného vývoje počasí si myslím, že ve středu už bude postřik zbytečný. Jako řešení bych viděl motorový zádový rosič. Potřebnou hektarovou dávku přípravku aplikujete s výrazně menším množstvím vody.

Zádový rosič mám, pokusím se to udělat ale když to nestihnu potom říkáte že je to zbytečný? Bude to velká chyba?

Toto mě nenapadlo, ale něco na tom může být. Člověku je také lépe v hospodě, kde topí, než v prochladlém šenku. O výskytu houbomilky ve Vašem kraji žádné informace nemám.

O zelené klíčky bych se nebál, dvouhodinové moření neublíží ani kořenům.

Předpověď počasí mě nechává v klidu. Z důvodu problematické výsadby do mokré půdy máme některé česneky vysazeny hodně mělce, samozřejmě jsou už vypíchané. Sníh nemáme žádný. Nějakých mínus patnáct dvacet v noci by jim nemělo nijak uškodit.

Podle tohoto popisu to určitě tzv. ruský paličák nebude. Ale i mě by zajímalo, co je to zač. Možná by mi napověděla lokalita pěstování, případně jestli tento česnek pěstuje v okolí víc lidí. Můžete mi to sdělit i prostřednictvím e-mailu: jan.kozak@cesnek.cz

Sulka houbu Clonostachys, která je obsažena v přípravku Clonoplus, nehubí ani neomezuje. Na rozdíl od chemického přípravku Rovral Aquaflo, omezuje. Myslím si, že je jedno, jestli použitou Sulkou zalijete hned po výsadbě nebo na jaře.
Česnek z Ruska se k nám v menší míře mohl samozřejmě dostat i dříve než v dobách, kdy byl Sovětský Svaz náš přítel nejvěrnější (nebo jak se to říkalo, už jsem to i rád zapomněl). A víte jistě, že se jedná tzv. ruský paličák?

Začal bych otázkou. Co jste v minulosti s použitou Sulkou dělal? Vždyť v návodu je uvedeno, že po použití se má rozředit a nalít na záhon.
Ostrost česneku je samozřejmě dána sloučeninami, v jejichž molekule je síra. Ale jak to udělat, aby byl česnek hodně ostrý, zatím nevíme. Určitě se na tom podílí i pěstitelská lokalita a ročník.
Množství síry z moření v Sulce je velmi malé, skoro bych řekl zanedbatelné.

Dovolil bych si podotknout. SULKA je 14%  vodný roztok polysulfidů vápníku (CaSx), většinou pentasulfidu. Moříte-li 5% roztokem SULKy, moříte  absolutně (ve skutečnosti) 0,7% roztokem CaSx. Poměr Ca : S je 1,0 Ca : 2,25 S. Takže množství S, jakož i Ca je opravdu zanedbatelné. Proto taky  SULKA, tedy CaSx je tolerovaný prostředek v t.zv. "Ekologickém zemědělství".......

Dobrý den, k ostrosti a chuti bych doplnila, že je to opravdu ovlivněno i stanovištěm. Česnek pěstujeme v rodině několik let, dělíme se o sadbu p. Kozáka, vlastní i krajové odrůdy a chuť a ostrost se liší. Sestra pěstuje cca o 15 km dál  v těžké jílové půdě. Já mám pěknou hnědozem, lehčí, úrodnou na žulovém podkladě,  moje mamka v té samé vesnici v jiné části má v podstatě černozem. Jejich záhony jsou cca 45 let hnojeny kompostem a jejich zem je luxusní, roste tam vše skoro samo. Když děláme ochutnávku za syrova, tak stejná odrůda chutná 3x jinak. A také jsme se sestrou řešily, že česnek od p. Kozáka je někdy ostřejší. Každý rok česnek chutná trochu jinak. Jak píše p. Kozák je to i o počasí a lokalitě a taky hnojení. Já sulku po výsadbě naředím a naliju na záhon s česnekem.

Mimo to, co se dočtete na těchto stránkách (Pěstování - Práce během vegetace - Přihnojování), lze doporučit i kombinované hnojivo YaraMila Complex na začátku vegetace, později na list YaraVitaTM ThiotracTM.

Není potřeba česnek víc zakrývat. Netkané textilie, kterou tam už máte, je ochranou před houbomilkou. Že česnek při zimních oblevách vyraší je celkem běžné, málokdy se stane, že listy namrznou. Ale i když se tak stane, není to žádná hrůza, listová plocha se sníží minimálně. 

Dobrý den,koukal jsem na dlouhodobou předpověď a v únoru v posledním týdnu předběžná předpověď -15 až -20. Jelikož mám také venku česnek zítra jdu přihrnovat.

Benátčan se na podzim sází stejně jako jiné odrůdy, tedy řekněme v listopadu. Jarní výsadba by měla být co nejdříve, jakmile to stav půdy dovolí. Při opožděné výsadbě se zkracuje vegetační doba, což má za následek nižší výnos. Termín výsadby nemá vliv na skladovatelnost. Termín sklizně není termínem výsadby ovlivněn.
Skladování na suchém větraném místě, mrazy do mínus deseti nevadí.

Čím dřív česnek zasadíte, tím lépe. Do jara zbytečně nečekejte. Jakmile to trochu půjde, tak sázejte.

Já osobně bych stroužky zasypal.Dal bych na ně tak 5cm země.

Zasypat, jak radí pan Mácha, nebo nahrnout (jako brambory).

Přikrýt netkanou textilií můžete, bude to ochrana proti houbomilce. Ale zmrznutí se bát nemusíte. Rok 2012, kdy česnek zmrznul, byl opravdu výjimkou.

Mimo nadmořské výšky může hrát významnou roli i odrůda.

Modrá hniloba (Penicillium) napadá neživá pletiva, není tedy parazitem, ale saprofytem. Objevuje se při zvýšené vzdušné vlhkosti na suknicích (slupkách), podpučí, hlavně však v místech mechanického poškození. Posledně jmenované bych pro konzum ani výsadbu nepoužil, pokud je Penicillium na sukniích nebo podpučí, není problém ani potravinářský ani sadbový.
A paní Blanko, použijte, prosím Vás, příště diakritiku (čárky a háčky nad písmeny). Bez ní je i slovenština degradovaná. A možná bych Vám pak ani neodpověděl.

Ďakujem veľmi pekne za Vašu odpoveď.

Zcela jednoznačně máte pozemek zamořený bílou sklerociovou hnilobou. Pro její omezení se dá využít Clonoplus. V současné době ho už není možné u nás objednat přes e-shop, mohu Vám ho poslat na základě e-mailové objednávky na adrese jan.kozak@cesnek.cz. Jedinou zcela spolehlivou ochranou je výsadba nové zdravé sadby na zdravý pozemek. Sclerotium cepivorum je specifickou chorobou rodu Allium (cibule, česnek včetně okrasných, pór, pažitka), přežívá v půdě až dvacet let.

Moc děkuji za informace,sice nedobré vůči česneku,ale konečně mám jasno.Děkuji za nabídku klonoplusu,ale už ho mám.Jen nevím kdy a jak ho použí a v jakém množství aby to mělo nějaký účinek

Uvedená teplota by sice houbomilce vyhovovala, ale myslím, že i ona trochu ctí kalendář a alespoň měsíc ještě počká. Nevím, jak je to ve Vaší lokalitě, ale v posledních letech zaznamenáváme výrazný úbytek houbomilky.
Poškození od koní nevidím, ale vzhledem k tomuto termínu soudím, že by přímo poškození rostlin nemuselo být příliš významné, ale vzhledem k tomu, že je asi i u Vás hodně mokro, dá se předpokládat, že některé rostliny budou ve větší hloubce, což může dělat problém při sklizni. 

Já bych to nasadil ale asi nemořil, to už nemá as cenu když už klíčí...co je to ukoulet?? .je mokro budete rád že to nějak dostanete do země.

Ukoulet = uvalet/uvalcovat

Sulka by neměla být používána víckrát.Clonoplus už as tak narychlo nekoupíte,má být jen pár dní pěkně.Tak asi ten rovral podle návodu..já dal sulku nechal okapat a promíchal clonoplusem nechal zaschnout a hned do země.tak už su v klidu.

Asi jsem přišel s křížkem po funuse. Po namoření by měl být česnek pokud možno do 24 hodin v zemi (To se samozřejmě netýká časného moření v srnu nebo září.)

Letos se sází opravdu špatně. Půda je hodně mokrá. My ještě také sázíme.

Dobrý den, vloni, vlastně letos jsem kvůli počasí sázela česnek až poslední dny v únoru, když slezl sníh, který napadl na Silvestra. Polovinu česneku jsem stila dát do země 30.12. s tím, že zbytek dosadí za týden, až sleze sníh... slezl za dva měsíce. Sázela jsem už jen zbytek sadby, protože o velkou část se postaral vlnovník. Výsledkem byl menší česnek, ale byl. Některé krajové odrůdy narostly i tak do pěkných velkých cibulí. Tak to nevzdávejte.

DĖKUJI ZA ODPOVĚD .

Pane Juran, proc Tagetes? Problem s hadatky?

Prevence

Rika se, ze Tagetes Patula je velmi efektivni na hadatko (az
95%). Ale kdyz si vzpomenu, kolik s tim bylo prace to zapravit do zeme, tak
jeste ted me z toho boly ruky.

Horcice, repka a redkvicka jsou rovnez efektivni na hadatko
(az 75%). Jejich koreny obsahuji chemickou latku  (glucosinolates), ktera nici jejich
reproduktivni system. Rovnez likviduje patogeny, houby, bakterie a nektere
druhy plevele. Ja kazdy podzim sadim redkvicku. Listy pres zimu zmrznou, koreny
vyhniji, dodaji do zeme hodne N a organickeho materialu. Na jare mohu hned do
techto zahonku sadit. Vydana energie je minimalni a zahonky ozdravene. 

Dobrý den. 24.7. jsem na těchto stránkách dal dotaz na Tagetes a jeho účinky na háďátko. Diskuse na toto téma proběhla - je k dispozici. 
Dle literatury některé odrůdy Tagetes, např. Ground Control  ničí háďátko až z 95% a pro tento účel byl i vyšlechtěn v Holansku. Musí však být na záhoně alespoň 3 měsíce a musí se zarýt. Letos jsem to zkusil, a pěstoval ve sponu cca 30 x 30 cm. Je to skutečně dosti výnosné zelené hnojení. Jaké jsou však účinky na háďátko nevím, jako zelené hnojení Tagetes doporučuji, je to však trošku pracnější něž zasít řepku atd..

Souhlasim s panem Tesarem. Velmi tezko se s timto pracuje.
Zkusil jsem to jedenkrat, jako zelene hnojeni,  a naposledy.  Po dvou a pul mesicich stonky byly velmi tluste a zacinaly drevnatet. Nemozne to zapracovat do pudy. Tak jsem se vratil
ke sve oblibene Pohance a komercni redkvicce (Daikon)

Dobrý den podle mě  v zahrádkářských potřebách určitě seženete hnojiva obsahující mikroprvky, a v těch železo obvykle bývá v chelátové formě. Jméno leta používáného hnojiva s  železem  a tudíž i cenově nejpříznivějšího si ted bohužel nevzpomenu, ale běžné je třeba Harmonie železo. Určitě bych brala výrobek ,kde je výslovně uvedené že, Fe je v chelátové formě.

Pane Kašpare, nechcete zde prosím rozepsat vaši zkušenost kdy a jak doplňujete železo?  Myslím, že by to zajímalo i další pěstitele,máte letitou praxi pěstování česneku. Omlouvám se pokud jste to již v diskuzi psal. děkuji a zdravím Kopecká

Nedostatek železa se týká mála pěstitelů. V ČR se většinou vyskytují mineralizované půdy, kde bývá obsah Fe vysoký. Pokud je zjištěn nedostatek Fe, ať už rozborem, nebo výskytem typické chlorózy pak lze použít buď roztok zelené skalice 0,2% a síranu amonného 0,2%,  cca 1 konev na 20 m2, na podzim, ale to funguje nejdříve za rok, neboť Fe ze zelené skalice (FeSO4) musí nejdříve projít rostlinami a půdními organismy. (Rostliny "papají"  dvojmocné Fe a nikoli trojmocné).  Přípravky s chelátovým železem fungují okamžitě. Jinak upozorňuji na antagonismus mezi vápníkem a železem. Nadbytek Ca brání příjmu Fe. Jinak na chelátových Fe hnojivech je návod. Takže pokud máte nadbytek vápna v půdě, je prospěšné užívat chelátové Fe přípravky na list.

Děkuji za radu ohledně chelátového železa Kučerová.