Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.

Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

Použít ji můžete, počítejte však s tím, že hnojivý účinek nastává později než u  ledku vápenatého. Hnojení sírou je velmi významné, síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem.

Nemá osobní ani převzatou zkušenost. Pro jarní výsadbu by to mohlo být dobré hnojivo pro základní hnojení. Ale pro přihnojení během vegetace nevím, jak rychle se začne uvolňovat potřebný dusík. Ze zkušenosti vím, že začátek uvolňování dusíku z LAV (ledku amonného s vápencem) je výrazně pozdější než z ledku vápenatého. Samozřejmě síra by byla pro česnek příjemná.