1. Není to choroba. Podle jediného stroužku se nepozná, jedná-li se o úžeh, úpal nebo fyziologickou poruchu, které ještě chybí české pojmenování. Bez ohledu na příčinu, jsou ostatní stroužky použitelné.
2. Tady si myslím, že jde o kombinaci fuzária ještě s něčím. Letos se s tímto problémem dost setkáváme, ale ještě jsem neměl možnost konzultace s odborníky na choroby rostlin.

Tady si nejsem moc jistý. Snad je to kombinace fuzária s něčím dalším.

Na fotkách nevidím vůbec žádný problém. Proto usuzuji, že o žádnou chorobu nepůjde, mohlo by jít o poškození vysokými teplotami ("uvaření"). Ale pro přesné určení bych to musel mít ruce.

Jeden názor tady byl,prý přirozené nedozrání česneku,myšleno jakoby brzká sklizeň.My jej ale sklízíme skoro pravidelně okolo červencových svátků a nikdy tento nazelenalá skvrna nebyla.Za celých 40 let,co naši rodiče a nyní my,se toto neobjevilo.

Že by síra uvolněná při rychlém sušení?

Tak to jsme byli myšlenkově spojeni.

Takže obměna sadby není potřeba? Aby se toto zbarvení zase v další sklizni neopakovalo. Ještě mě napadlo, zda na to nemá vliv ještě brzké sklizení s kombinací nevhodné skladovatelnosti. Česnek skladujeme zavěšený v kyticích v průvanu, nicméně natěsno vedle sebe.

Na sázení vybírejte normálně vyvinuté cibule. Předčasná sklizeň ani způsob sušení to neovlivňuje.

Dobrý den,
předem se omlouvám se za svůj ,, laický ,, dotaz. Ale dá se tomuto v příštím roce předcházet? Případně jak? Děkuji za odpověď.

Zvýšená frekvence všech fyziologických poruch je v letech s extrémním počasím. To neovlivníte. Zmírnit extrémy je možné dostatečně hlubokou výsadbou.

Tady nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Suknice je tužší než normálně. Také to má vliv na zhoršení skladovatelnosti. Žluté zbarvení je způsobeno sírou, která se uvolňuje při vysokých teplotách ze silic.

Není to žádná choroba, ale nejspíš sluneční úžeh.

Určitě nejde o mikrobiální napadení, ale o fyzikální poškození. Snad úžeh.

Mohl to být důsledek mělké výsadby.

Neviděl jsem ani porost ani produkci, proto obecně. Nejčastější příčiny popraskaného nepaličáku jsou pozdní sklizeň, mělká výsadba, vydatný přísun vody po dlouhotrvajícím suchu v období asi 20 - 30 dní před sklizní, napadení houbomilkou.

Podle tohoto popisu si nějak nedovedu představit, jak ten česnek vypadá. Pokud vypadá zdravě, pak pouhá změna barvy není důvodem k jeho likvidaci jiným způsobem než jeho konzumací. Ale do sadby bych ho nedoporučoval.

Česnek byl zřejmě poškozen slunečním úžehem nebo se uvařil při velmi vysokých teplotách během sušení. Toto byl letos problém mnoha pěstitelů.

Je mi líto, ale je.

Malé hnědé kukly velikosti cca 3-5 mm, průměr cca 1mm ve stonku jsou s největší pravděpodobností kukly vrtalky pórové. V této době už budou asi většinou prázdné. Na váš sklizený česnek nebudou mít už žádný vliv, nemusíte tedy nic podnikat. Ochrana proti vrtalce v období, kdy je čenek ještě na záhoně je složitá, naštěstí její vliv na celkovou úrodu je poměrně malý.

S tímto názorem se ztotožňuji.

Děkuji vám oběma a přeji hezký den

Některé problémy se dají dost těžko z obrázků identifikovat, musí mít člověk "předmět doličný" v ruce. Tady mě napadá vysoká koncentrace Sulky.

..sulka byla správně naředěna,nicméně byl to zbytek z minulého roku.Má cenu ještě vyčkat nebo je už česnek znehodnocený.děkuji

Myslím, že tyto stroužky jsou už mrtvé.

Dovolím si připomenout. Sulkou 5% mořím od roku 1965. V létech, kdy nebyla k dostání, vyrobil jsem si ji podle staré receptury z dob rakouských. Mořím zásadně 6-12 hod. (funguje nejen proti vlnovníkovi, ale i proti kořenovým roztočům a saprofytickým háďátkům /neplést s H. zhoubným/). Zkoušel jsem pokusně mořit i 18 a 24 hod. nikdy se sadba nepoškodila. Sulka je nestabilní sloučenina a stará (prošlá) je pouze slabší. Nesmí se ovšem použít příliš teplý roztok. Nad 24°C je riziko, že popálíte pravděpodobné. Já používám teplotu mezi 10°až 15°C maximálně. A bylo to vždy OK.

Jsou vidět z vnitřní strany slupky stroužku. Vypadají na pohled jako zrnka mouky, jsou bílí. Druhá fotka zvětšení 160x, třetí fotka zvětšení 640x.

Podle tvaru těla bych spíš tipoval kořenohuba zhoubného. Porovnejte v rubrice články v prezentaci Ing. Havránka: Proč je důležité vědět o česneku víc, obrázky 35 - 42.

Vypadá to na dobře zhojené rány po mechanickém poškození. Žádný vliv na příští úrodu to mít nebude.

Spíše pomalým sušením. Letos byl problém dobře usušit, protože v době sklizně měl česnek nízkou sušinu, a tyto tzv. skládkové choroby se projevují ve velké míře.

Nejedná se o chorobu, česnek je napaden roztočem vlnovníkem česnekovým. Dvouhodinové moření v Sulce ho spolehlivě likviduje a je ho možné sázet. Máte-li zájem, pošlete nám svou adresu a my Vám pošleme sadbu novou.

Není to vlnovník. Tento problém se letos objevil. Bohužel v době expedice nebyl zřejmý. Je mi líto, že jsme Vám dodali sadbu s níž nemůžete být spokojen. Pošlete mi, prosím Vás, adresu, pošleme Vám náhradu.

Příčina je jednoznačná, stroužky jsou posáty vlnovníkem česnekovým. Po namoření v Sulce můžete klidně sázet. Pokud nám sdělíte svou adresu, pošleme Vám Stanik nový.

Děkuji Vám za odpověď. Moření v Sulce plánuji, takže není potřeba zasílat nový Stanik. Každopádně Vám ale děkuji za nabídku.

Odpoved naleznete o pár řádku níže také jsem se ptal na tu samou otázku.

Děkuji za "nakopnutí" :).

Můžete sázet bez obav, tyto skvrny nejsou způsobeny žádnou chorobou, jsou fyziologického původu.

Tyto "puchýřky" jsou fyziologického původu, jsou pouze estetickou vadou. Můžete je bez obav vysadit.

Aspoň trochu Vás uklidním, bílá sklerociová hniloba to není. Je tam k vidění několik chorob, které pan Ing. Rod označuje výrazem skládkové hniloby česneku.
Ale Vás jistě také zajímá, proč se to stalo. Letos měl česnek v době sklizně mimořádně nízkou sušinu. Sušilo se v období vysokých teplot, voda se ze stroužků rychle odpařovala, ale přes slupky se nestačila stejně rychle dostat ven, takže se stroužky vlastně "koupaly ve vlastní šťávě". A právě vysoká vlhkost a teplota podpořily rozvoj chorob. Není bez zajímavosti, že se tento problém projevuje mnohem později než v jiných letech. Jindy jsou napadené cibule do poloviny září úplně seschlé, letos se jakoby počátek hnití projevuje ještě i v této době. Nejvíce byly postiženy nepaličáky.

Ze snímku nejsem schopný seriózně odpovědět.

Jedné se o hnědou rýhu po vnější straně stroužku.

Bohužel zůstávám u první odpovědi. Nejsem si úplně jistý, zda jde o fyziologické poškození, což by se sázet dalo.

Je to rez, správně rzivost česneku. Sadbou se nepřenáší.

Ještě doplním, že při rozlousknutí (rozpadu) cibule se uvnitř černého prostoru nalézali nějací housenky (červíčci?) cca 3mm dlouzí

Obávám se, že jste to určil správně. Velikost sklerocií napovídá, že se jedná o bílou sklerociovou hnilobu. Ti "červíčci" tam jsou až druhotně, živí se odumřelým pletivem.
Sadbu od nás si ještě objednat můžete, nejlépe na našem webu www.k-cesnek.cz, kde v rubrice objednání sadby naleznete objednávkový formulář.

Možná bude odpověď na Česnek v otázkách#n91. Tento problém byl u Vekanu, Vy máte nějaký klon tzv. ruského paličáku.

Nemám představu o tom, čemu říkáte plíseň. Mohla by být fotka?

Dobrý den,pane Ing.Kozáku,posílám obrázek abyste si udělal představu o problému.Děkuji předem za radu.Letecká

Jedná se o čerň, správně sazovitost česneku. Je to saprofytická houba, která je považovaná za estetickou závadu. Na konzum nevadí, na sázení pokud je patrná i na slupce stroužků, by bylo vhodné stroužky oloupat (za předpokladu, že toho sázíte jenom trochu). Nejlepší ochrana je rychlé vysušení po sklizni.

Asi poškození fusáriem. Nepoužívejte na sadbu.

Cenu to má, zdravé stroužky stojí za to oddělit. Příčina by mohla být v mechanickém poškození při sklizni (otloukání cibulí o sebe, dobývání z příliš tvrdé půdy) nebo úžeh (delší vystavení cibulí přímému slunci).

Obávám se že bych to nepoznal ani z fotografie. Asi bych to potřeboval držet v ruce.