Při čtvercovém sponu je to dobrý způsob prokypření celé plochy. Je to vlastně podle toho, jak říkávám na přednáškách - výsadbu podřídit způsobu obdělávání.
Máte-li dojem, že potřebujete přidat síru, můžete dát síran zároveň s ledkem. Česnek si napřed vezme dusík z ledku, ze síranu později.

Spolehlivě předpovědět výskyt škůdce je velmi složité, často se to nedaří ani u hospodářsky nejvýznamnějších plodin. Houbomilkou se nikdo nezabývá. Ve druhé polovině devadesátých let došlo k jejímu výraznému rozšíření a poměrně rychle i k ústupu. Pokud se v přecházejícím roce objevila, je ochrana namístě. Aplikovat postřik po několika dnech oteplení nad 10 stupňů. Ale obávám se, že hlavní nálet už proběhl

Dobrý den, Děkuji za odpověď. Myslíte, že postřik Karate zabere ? (viz příspěvek níže, kde prodejce deklaruje účinnost proti houbomilce) Děkuji

Tož to ví jenom sám Pán Bůh. Je to stejné jako postřik proti kadeřavosti broskvoní. Stříkáte, když patogena nevidíte, a až během vegetace zjistíte účinnost tohoto zásahu. Ale stejně nevíte, pokud se Vám zásah jevil jako úspěšný, jestli jste se trefil do správného termínu nebo jestli by nebyl daný rok žádný problém i bez postřiku.
Když správně trefíte houbomilku, Karate to zařídí.

Dobrý den, velice děkuji za cenné rady. Znamená to tedy, počkat jakmile budou denní teploty min. 10°, stříknout a za 3-4 dny postřik opakovat? Děkuji

Někde jsem četl, že larva houbomilky se líhne za cca 14 dní od nakladení vajíčka. To by měl být důvod, proč se má postřik po 14 dnech opakovat. Z toho by plynulo, že stříkat hned, abyste případně zachytil líhnoucí se larvy. Po zavrtání do rostliny už Karate nepomůže.

Děkuji. Platí jak píšete výše, počkat na teploty nad 10°? (podle předpovědi  příští víkend). Děkuji za odpověď.

Dávkování na česnek uvedeno není, protože tento přípravek už není do česneku registrovaný. Ale kdysi byl, dával se ve dvou dávkách. Předpokládám, že první nálet houbomilky už proběhl, proto bude stačit postřik jeden. Není ani tak důležitá koncentrace, jako dodržení dávky 0,2 l/ha, tedy 2 ml/ar.

Dobrý den, na stránkách jednoho prodejce jsem našel, že je přípravek Karate opravdu účinný na houmilku (možná se ale jedná o přežitek), a to v tomto poměru:

Na podobnou otázku jsem odpovídal včera večer. Přihnojit už můžete, efekt se dostaví později, zatím česnek doplnění dusíku nepotřebuje, ještě žije ze zásoby. Ale jakmile to stav půdy dovolí, tak porost provláčejte. Letos to bude zvlášť potřebné, protože půda je již dlouhou dobu promáčená.

Což o to, mrazíky přihnojování nevadí. Podle stavu porostu a předpovědi počasí předpokládám, že budu dávat ledek vápenatý ve druhé polovině příštího týdne. Ale je fakt, že při hnojení na zmrzlou půdu se granule na ploše rovnoměrněji rozptýlí.

Ja som tento problem musel riešiť kým som pôdu neobohatil popolom z dreva - uprava Ph. pôdy

Aj niektore selektivne herbicidy  na travniky ja som šiel cestou bez chemie

Na přesličku není krátký jenom Stomp, přesličce neublíží ani Roundup. Garlon ji ničí spolehlivě, nevím však, jestli se ještě může používat. (Hledal jsem to na stránkách ÚKZÚZ, ale neměl jsem úspěch.)

Dobrý den,

Děkuji za odpověď. Kdyby byl ještě povolen- kdy by jste
doporučil postřik aplikovat, po sklizni? Děkuji. Jiří

Musí být ta přeslička narostlá ,ale i tak nepočítejte že zmizne všechna,je to běh na dlouhou trať..Chtělo by to změřit ph.Největší terno je postříkat ju roundupem....je jí pak jednou tolik.Tolik vlastní zkušenosti ,ale třeba má někdo vyzkoušené jinak.

Mám jinou zkušenost. Na přesličku jsem aplikoval Garlon v srpnu, v jiném případě dost pozdě na podzim, ale vždy se stoprocentním úspěchem.

Nebo se ještě chci  zeptat jaký mate názor na používaní NPK do česneku

NPK nic moc, obsahuje draslík ve formě chloridu, což není úplně vhodné, lepší je Cererit, ale to se týká hnojení na podzim, na jaře je lepší nějaké rozpustné komplexní hnojivo, ideální je např. Yaramila komplex, oproti cereritu má i železo, což může (s ohledem na půdní zásobu, typ a pH půdy) být výhoda. Dávku Vám nikdo neporadí, záleží na stavu živin v  půdě, ale můžete se držet doporučeného dávkování (450 -1000kg kg/ha -  platí pro cibuli). Pokud máte odrůdy citlivé na žloutnutí, je dobrý i opakovaný večerní postřik močovinou ( ke které můžete přidat opět nějaká komplexní hnojiva, např kristalon atd..) na list. 

Sázení při úplňku muselo být romantické. Tančily kolem Vás víly? Nebo se ozýval Hejkal?
S česnekem teď nedělejte nic. Neměl by s ním být žádný problém.

Děkuji,  to podle souseda, ale možná jsem to spletla, datum byl nějak  podle měsíce, jsem zdravotník a spousty informací.... 

Dobrý den, pokud si místo na odkaz "DISKUSE" kliknete na odkaz "CHOROBY A ŠKŮDCI" najdete podrobné a ucelené informace nejen o houbomilce, ale též o dalších chorobách a škůdcích na česneku. Případné dávkování přípravků je vždy uvedeno přímo na informačním letáku, který je povinnou součástí konkrétní postřikové látky. 

Dobrý den, houbomilka se u nás vyskytuje, a dělám toho víc, takže přikrytí netkanou textilii je nereálné :)

Tak jsem hledal a našel jsem https://zahradkari.cz/odborne/soubor/12_zelenina_cibulova.pdf
Nevím, jsou-li uvedené přípravky aktuálně registrované proti houbomilce.

Stranka je pristupna len členom ČZZ

Alternativa z  Poľska -INSODEX480 EC či je ešte v predaji neviem.

Mohl bych se zeptat, jak jste přišel na to, že by tento postřik mohl být alternativou za postřik proti houbomilce?

Koukám se na účinné látky a Reldan 22 má chlorpyrifos methyl 225 g/l (21,4%)
a INSODEX480 EC má psanou Chlorpyrifos 480 g/l (44,4 %), tak nevím přesně jestli to může být jako alternativa, budu si to muset ještě ověřit

Také yperit by proti houbomilce mohl zabrat. Aby ta chemická válka proti houbomilce měla správnou sílu.

Organofosfáty jsou jedny z nejhorších jedů vůbec. Jistý Skripal by mohl povídat.
V EU od 17.4.2020 není povoleno  prodávat připravky s účinnými látkami chlorpyrifos / chlorpyrifos-methyl

Dobrý den,tak to má být, že se neukázal.Až sleze sníh tak se teprve ukáže.Před několika roky začal rašit a pak přišly holomazy a to snížilo výnosy.

Paní Tesařová, na to samé jsem se ptal p. Kozáka 31.1. (proč česnek neleze) - viz jeho odpověď níže,z 31.1. Jen nyní je vše pod sněhem.

Děkuji Vám za odpověď. Mě  česnek kolikrát vylezl před vánoci. Vím,že by to nemělo být,ale nyní mi právě poprvé nevylezl ,což je správně a už mi to připadá divné.  Tak se budu těšit, dala jsem několika lidem, všichni velmi chválili.Ale n a podzim objednám zase jiný.

Doufám, že my, co jsme ještě nestihli vsadit, tak budeme mít stěstí. Zatím když bylo hezky, tak v týdnu, kdy na to není čas a pak je o víkendu hnusně. A vánoční dny jsem promeškal s tím, že jsem doufal, že zem trochu proschne.

Už máte asi nejvyšší čas.

Dobrý den,já jsem zasázel brzy už v říjnu a teď mám klid.Co se týká počasí ,tak se nebojím ,má sice mrznout ,ale má i sněžit,takže když bude mrznout bude sněhová pokrývka.Na Vysočině má napadnout až 30cm sněhu.Bál bych se kdyby měli přijít holomrazy kolem -20°C

Já jsem sázel tak akorát. Pěstuju ale i příbuzné česneku, kteří v zimě nechtějí spát, a když to podmínky umožní, vyrážejí. Podobně jsou na tom ti, co vysadili do nevychladlé půdy. Kdyby aspoň opravdu napadl sníh....

Omlouvám se, že jsem nereagoval na Váš dřívější dotaz. Rozvířila se diskuse okolo krtka a na Vás jsem zapomněl. Ale stejně nic neporadím. Nám taky v česneku místy stojí voda, ale nic s tím nenaděláme. A jestli česnek vypíchá v průběhu zimy nebo až na jaře, s tím taky nic nenaděláme. To mu však víceméně nevadí, přebytek vody vadit může.

Díky za obsáhlou látku k zamyšlení k boji s vlnovníkem. Abych pravdu řekl, ten naprosto minimální podtlak od vysavače mě velmi
překvapil, myslel jsem, že bude potřeba jít podstatně níže. Proto bych měl pár oblastí k zamyšlení:

a)     Podtlak 0,13barů od nejlepšího vysavače odpovídá změně nadmořské výšky cca 1300m. Pokud by šlo pouze a jenom o ten podtlak, tak by to znamenalo, že stačí česnek naložit do kufru, zajet s ním na hory na lyžovačku a po návratu mám po vlnovníku. Nebo jinak řešeno, ve vyšších polohách vlnovník nepřežije. Tomu samozřejmě nevěřím.

b)    Nespočívá obdobný boj s roztoči tím, že se z peřiny v pytli vysaje vzduch a roztoč se udusí a možná i rozmačká působením atmosférického tlaku na pytel? Pak by primární prostředkem nebyl mírný podtlak, ale vysátí vzduchu - splasknutí pytle, ve kterém toho vzduchu moc nezůstane na dýchání a mechanické rozdrcení roztoče.

c)     Pokud by to bylo na tomto principu, tak mírný podtlak v nádobě moc nepomůže, pořád tam toho vzduchu zůstane hodně - není zde efekt splasknutého pytle. Není zde žádné mechanické působení na vlnovníka - rozdrcení.

d)    Původně jsem přemýšlel o podtlaku alespoň 0,8 barů - to by +-dokázal kompresor z ledničky. Nebo přímo vakuová vývěva, tam už se lze dostat na 0,99baru. Co by to udělalo s česnekem nevím. Při takto velkém podtlaku už v nádobě moc vzduchu nezůstane a navíc už by mohl začít skutečně fungovat vlastní podtlak na vlnovníka.

Tímto nechci tento postup zatracovat. Spíše pátrám a přemýšlím o tom, co primárně při vašich pokusech vlnovníka zahubilo. Když by se
přišlo na ten primární element, mohl by se tento postup optimalizovat pro co největší účinnost. Po letošní úrodě mohu otestovat i s vakuovou vývěvou a maximálním podtlaku kolem 0,99baru - vliv na vzejití sadby, vliv na skladování, chuť,…

Bol som tiež inšpirovany a tak som v malom množstve realizoval ošetrenie vo vakuovych dozach, bez kontroly pod mikroskopom ale kontrola po 1. mesiaci pri opakovani ošetrenia som nenašiel dalšie poškodenia od vlnovnika. nadoba na väčšie množstva s meračom je vo fazy projektu.

Dobrý den, pane Dotzauer,
na ty nemoci z potápění jsem taky myslel, ale na to se mi zdál moc malý podtlak. 0,1 bar podtlaku, to je jako 1 metr pod vodou (ale
přetlak) - snad se nemýlím. A to je naprosto bezpečné. Mám dojem, že 5 metrů a více by mohlo dělat problémy. To by ale odpovídalo skokovému uvolnění podtlaku 0,5 barů a k tomu mají vysavače hodně daleko.
Možná jsou ale vlnovníci a roztoči citlivější na změny tlaku než člověk. To nedokáži posoudit.
 
Podle mne bude důležitá skoková změna tlaku - to jest rychlé uvolnění podtlaku z nádoby. Ta změna je asi důležitá z podtlaku, který musí trvat určitou dobu, jestli si vybavuji váš test z prvního příspěvku. Pro své budoucí testy budu používat vakuovou vývěvu, tam je velký prostor pro experimenty s velikostí podtlaku.

Dobrý den,pane Coufal,
tak jste mě úplně nahlodal,jelikož než jsem přidělal vzduchový kohout na podtlakovou nádobu,tak jsem čas měřil a rychle podtlak uvolnil.Po namontování kohoutu jsem podtlak nechával dojít do vyrovnání tedy cca 4 min.Většinou jsem někam poodběhl za jinou činností.To budu muset vyzkoušet jak to vlastně je.
Oslovil jsem pana doktora Hrnčíře FN Královské Vinohrady a tedy že rozhodně
takto malí podtlak nemůže způsobit dekompresní nemoc ani nevede k barotraumatu.A pak by jste měl pravdu s tím rychlím uvolněním tlaku.
Respektive do 6-ti vteřin udělat podtlak,ten nechat 150 vteřin a rychle podtlak uvolnit.Možná ten cyklus udělat i několikrát do minuty.Velký prostor pro pokusy.Děkuji za věcnou připomínku.

Pri mojom malom prevedení vo vakuovych dozach som podtlak /bez možnosti merania/ pomocou namontovaneho ventilu rychlo uvolnil . bolo to učinne , bez dalšieho pozorovaneho poškodenia cesnaku vlnovnikom

Dobrý den, pane Skalo, co konkrétně znamená „mnohonásobně menší“? Kolik vážily cibule našich odrůd, které jste sklidil, nebo jaký měly průměr?
Takto se k tomu lze vyjádřit pouze obecně. Naše odrůdy nejsou šlechtěné na co největší cibule. Při šlechtění se vyhledávají jiné vlastnosti: ušlechtilá chuť (pokud člověk nerozumí tomu, čemu se u česneku říká pachuť, pozná to například při nakládání masa nebo ohřívání pokrmu), odolnost vůči počasí (pracuje se např. na odrůdách nenáročných na závlahu) či škůdcům, možnost přesazování atd. Ne že by na velikosti cibulí nezáleželo vůbec, ale není to primární cíl.
Ke konkurenčním odrůdám se nevyjadřujeme, nebylo by to seriózní. Stejně tak tu nechceme debatu o sázení konzumního česneku. Jistě chápete, že je to podobné jako chtít na webu producenta filmu diskutovat o tom, kde se dají filmy stáhnout bez placení držiteli autorských práv. U nás je to tak, že nemalou část sadby množíme sami (část pak naši smluvní množitelé), přesto udržování a šlechtění nových odrůd stojí většinu času a úsilí. Obojí je hrazené právě prodejem sadby. Proto tu nechceme diskusi o sázení konzumního česneku.

DOBRÝ DEN,
PROSÍM JETĚ JEDNOU O ODPOVĚĎ NA MŮJ DOTAZ ZE DNE 28.2.2020,JEN DODÁM,ŽE VYJÍMEČNĚ SE STANE,ŽE JE I CELÝ STROUŽEK JAKOBY SCVRKLÝ A OSTATNÍ V PALICI V POŘÁDKU,JINAK VĚTŠINOU JEN ODSPODA,JAK JE VIDĚT NA FOTCE.DĚKUJI.

Mohl byste prosím, pane Paláčku, přidat nějaké další snímky, na kterých by byl problém lépe vidět?

Pokud je v cibuli jeden stroužek scvrklý, bude to pravděpodobně způsobeno vlnovníkem česnekovým.  Ale co Vy chcete vidět na fotce, já tam nevidím. Mohl byste poslat i jiné fotky?

Dobrý den,ano česnek máte napadený vlnovníkem.

Dobrý den,anebo máte česnek napadený fuzáriem. Napadení fuzáriem může být zapříčiněn předčasnou výsadbou. Teplota půdy při výsadbě by měla být pod 9°C.

Levý stroužek je napadený fuzáriem. Na druhém stroužku je Penicillium, ale to se rozvíjí až na odumřelých pletivech; co bylo příčinou odumření stroužku se takto nepozná. Mohlo to být fuzárium, mohl to být i vlnovník.

Prosím p.Kozáka o určení odrůdy česneku nepaličáku,který již pěstuji 40 roků.Posledních 15 roků byl malý,ale já jsem ho pěstoval pro chuť.V roce 2020 jsem sklidil česnek původní velikosti a bez květních stvolů,které se poslední roky začaly vytvářet.Prosím i Vás ostatní zda tento česnek neznáte.Stroužky tohoto česneku jsou na obrázku výše.Stroužků je 6-8 v paličce.Děkuji za odpověd.PS:Dnešní foto česneku - sklizeň červenec 2020.JaPo pěstuji také,stroužků má 8-13,jsou více podlouhlé a ke středu menší.Chuť také dobrá.Nevím ovšem jak vpadalo JaPo 1.

Tipnul bych úzkolistý nepaličák, např JaPo nebo podobný.

Dobrý večer, můžete být rád, že máte potíže ´´pouze´´ s krtkem. U nás na polích a určitě i u jiných pěstitelů tvoří největší škody přemnožená divoká zvěř.  Třeba takto si opakovaně dovede prokousat zajíc cestu česnekem přes celé pole. Škody po spárkaté zvěři jsou ještě větší.

P.Perníček, lituji Vás, my máme naštěstí zahrady oplocené,ale trápí nás další škůdci, např. krtonožky, loni při suchu se mi "vykoupal" několikrát bažant v mladé cibuli, tak bylo po ní atd. No, je to boj s přírodou, naštěstí vždy aspoň něco (málo) z úrody zbude i pro nás

To, že krtek je zvlášť chráněným živočichem je nepravda, která se vrací neustále jako bumerang. Krtek obecný, jako každý savec požívá pouze obecnou ochranu a konkrétně u krtka není odchyt nebo hubení jako škůdce zakázáno.
Tyto informace lze najít ve  vyhledávačích, na Wikipedii atd.
Domnívám se, že ten,  kdo chce ve svých záhoncích, nebo v trávníku  krtka lovit, tak  může. Ten, kdo jej chce ve svých záhoncích chránit - nic mu v tom také nebrání.

P.Tesař, dík za info, "kámen úrazu"je, JAK se krtka zbavit, osobně jsem zkusil desítky způsobů a když už něco fungovalo, tak jen krátce. Nebo účinnou látku zakázala EU. Osobně mě nejvíc vadí, že mi krtek zlikviduje úplně všechny žížaly jak v záhonech, tak v kompostu.

Já mám vyzkoušené železné pasti, na internetu je najdete pod názvem "Past na polní myši a hryzce". Koupě buď na internetu nebo v železářství. Pořiďte si najednou alespoň 3 ks a najednou je umístěte  do odhrnutých  krtinců nebo do chodbiček a zaklopte např. větším květníkem. Otvor pro umístění pasti dělejte na míru. Cca 2 x denně kontrolujte, pokud se krtek nechytí, tak opravte průchodnost nor k pasti natáhněte naprázdno spuštěné pasti. Pokud se krtek chytí, již tam past neumísťujte, je to zbytečné. Většinou se Vám cca do 14-ti dnů nastěhuje nový nájemník, tak potom můžete postupy opakovat 

Tak ty pasti mám,asi to bude někomu připadat divné, ale u mne fungují tak, že pokud je nastražím do záhonu, krtek tam prostě nevleze, ale vleze do záhonu o kus dál.  A mít např. 20 pastí, tak to jaksi... Když jsem kdysi našel 2 zatoulané tablety invetu a dal,zatlačil je do nory dobrého půl metru, krtek ty šíleně smradlavé tablety prostě vytlačil ven.  Neplatí na něj vlasy, větvičky borovice, ocet,kuličky,karbid,elektroplašiče a další. Působil jen gel, ale ten EU zakázala, nynější gely nefungují. Kočka krtka chytí jen,pokud vyleze ven, což je vzácné.

Kdepak, ty železné kleště fungují perfektně. A asi jako jediné. Dat přesně do chodbičky, tu předtím vyčistit, aby past nesklapla brzy, já jsem ji vždycky nahoře zadělal plevelem a pak zahodil hlínou, aby krtek necítil průvan a málokdy nebyl během jednoho, dvou dní chycený. Smrt je to ovšem všelijaká, většinou byly kleště o pěkný kus dál a vnich různě chycený mrtvý krtek. Pokud je neumíte nastražit, tak pak už zbývá jen motyčka a čekat - zjara a napodzim bývají hodně aktivní, ale rozkopete si i pěstované rostliny. Já jsem ho jednou ve zlosti vyhrábl i rukou, držel jsem ho za ocásek a jak mě chtěl hned kousnout. Každopádně jen díky kleštím jsem si vyčistil všechny zahrady a teď tam krtek vleze opravdu jen náhodou a většinou stačí pořádně ušlapat krajovou cestičku na zahradě, odkud přitáhl.

Vzhledem ke svému způsobu lovu není krtek schopen úplně všechny žížaly zlikvidovat. V porovnání například s počasím (déšť, mráz, sucho) je jeho vliv na populaci žížal zanedbatelný. Žížaly jako potravu velmi silně preferuje, takže to, že se na nějakém místě zdržuje dlouhodobě nebo je tam nahrazován dalšími jedinci, jednoznačně dokládá, že se tam žížal nachází nadprůměrné množství.
Před časem jsem v diskusi o krtkovi zmínil, že má hodně dobrý marketing, který vyzdvihuje jeho domnělé výhody. U žížal totéž platí ještě víc. U nich si málokdo uvědomuje jejich negativní vliv. Absurdní je, že žížaly si na rozdíl od krtka lidé na zahradu opravdu kupují.

Tak jsem si přečetl odkaz O KRTKOVI, no krtek dělá většinou krtince, krtice prolézá záhony a dělá tunely,do nich se tedy dají dát ony železné pasti. Mě lozí většinou krtek samec. Navíc velice nepravidelně jednou za pár dní. Sežere žížaly, za týden zas, tak vyhubí postupně většinu žížal.To samé v kompostu, takže když na podzim beru kompost,nenajdu ani 1 žížalu. Jen je zajímavé že  jakmile na jaře česnek vzejde, krtek do něj nevleze. Měl by p.ing. Kozák nebo p. J.Kozák mladší na to nějaké  vysvětlení? Děkuji

Kompost žížaly nezbytně nepotřebuje. Krtek loví tak, že když mu do chodby spadne žížala, díky výbornému sluchu ji uslyší, doběhne za ní, umrtví ji a odnese do zásobárny, případně ji sežere. Když zvážíme četnost jeho tunelů v půdě, je to poměrně neefektivní metoda, pokud by měl chtít v daném teritoriu všechny žížaly vyhubit.
Hádal bych, že se do česneku po vzejití krtek nevrátí, protože přemnožené žížaly, které se živily zarytým organickým materiálem, uhynou hlady nebo v důsledku počasí.

P.Kozáku ml. můj  názor je takový, že půda nutně potřebuje žížaly jednak k provzdušnění půdy (což krtek taky dělá) ale hlavně zpracují  organické zbytky (což krtek nedělá) a tím obohacují půdu trusem,což je vynikající hnojivo,navíc přírodní. Žížaly v kompostu urychlí přeměnu materiálu a tím zlepší kompost. Proto čím více žížal v záhonech (i v kompostu) tím lépe. Dovolil bych si nesouhlasit s tím,proč se krtek nevrátí do vzešlého česneku, neboť v praxi mám dlouhý (užší)záhon dělený na části, v 1 části krtek ryje, další část, kde je vzešlý česnek "obejde" a v další, kde je např. mrkev,opět ryje. Dle mne asi vzešlý česnek něco? produkuje, co krtek nesnáší. Funguje to i v případě, že když vysadíte česnek do meziřádků mezi jahody, krtek tam též nevleze (navíc naroste česnek  větší). Toto lze samozřejmě jen v zahrádkách. Také si myslím,že žížaly neuhynou, alespoň v mé půdě mají "jídla"až až. Žížal je všeobecně málo dle vědců, tak si vážím každé žížaly co mi krtek nesežere.

V Severní Americe, kde na většině území lesů mírného pásma žížaly nežily, se zavlečením rozšířily evropské žížaly. Původně tam povrch pokrývala silná vrstva tisíciletého humusu, kterou žížaly sežraly a zmineralizovaly. Jako výsledek zmizela většina druhů bylinného patra a rozšířily se druhy eutrofních společenstev.
Z toho plyne poučení, že žížala urychluje zánik organické hmoty v půdě. Nic proti nim, já je mám taky rád. Jen je třeba vědět, že nám užírají pracně budovanou organickou složku v záhonech. Taky z části působí, že kompost ubývá. Bez žížal by kompost vznikal pomaleji a bylo by ho víc. Ale na druhou stranu zase žerou háďátka atd. To jen na vysvětlenou, nic proti žížalám.

Žížaly ale zárovenˇobohacují půdu svými exkrementy při požírání organické hmoty.

Bezesporu. Toto urychlení koloběhu živin je jedním z důvodů popsaného rozvratu. Na záhonu ten dopad tak dramatický nebude, z části je i chtěný, přesto je dobré o tom vědět. Taky z toho plyne poučení, že pokud chceme organiku v půdě dlouhodobě udržet, měla by být ve formě hůř žížalám stravitelné.

Na našich zahradách na záhonech zase není tolik žížal,aby zničily organickou hmotu. Proto velice souhlasím s p.Máchou, že obohacují půdu  "žížalím"kompostem. A to i těm,co pěstují na polích.

Krtek, divoké prase, srnčí zvěř a k tomu moje poznámka. Chybí mi jen krtonožka. Jedná se o aktuální zkušenost.
Krtek ryl pod zemí, divočáci na povrchu a srnky přebíhaly. Byla to louka. Loni v létě byla třikrát orána, v září bylo rozhozeno a zapraveno dusíkaté vápno. Sousední louka je tak rozrytá, že ani není poznat, jde-li o zorané pole nebo louku. Krtek na obdělaný pozemek ani nepáchne, půl metru od něho však krtiny tvoří velmi hustě. Prasata se drží ve vzdálenosti nějakých deseti metrů. Ale potvory srnky pořád přebíhaly. Tož jsem pořídil pachový ohradník a je pokoj (už od středy). Uvidíme, po jaké době bude nutné znovu aplikovat smradlavou látku.
Krtonožky naštěstí nemáme, ale kilometr od nás se už objevují, v Holicích jsou běžné. Takže osobní zkušenost není žádná, přesto si myslím, že je dusíkaté vápno při správné aplikaci bude likvidovat a nějakou dobu na takový pozemek nebude nalétávat. Zkuste to.

My krtonožky máme,naštěstí už málo, s těmi, pokud nejsou přemnoženy,se v celku dá bojovat. Bohužel,  s krtkem je boj skoro marný,navíc,pokud už ho chytíme,přileze druhý...

Podle mého názoru se babička nemusí ničeho bát, česnek zakrývat není třeba. Alespoň to jsou moje zkušenosti za asi 65 let, nestalo se mi nikdy, že by česnek zmrzl, s  výjimkou roku 2012, kdy mi v lednu vymrzlo 2/3 česneku. Byl to však extrém, kdy na podzim zasázený česnek následkem předchozího teplého počasí už vegetoval a pak přišly silné mrazy bez sněhové pokrývky. Předpokládám, že se mnou bude p. Ing. Kozák souhlasit, počkejme ale na jeho vyjádření.

Souhlasím, paní Olgo. My jsme po Novém roce také sázeli až do doby, kdy nám tuto činnost překazila sněhová pokrývka. Ale jak to aspoň trochu půjde, budeme pokračovat.

Ač není apríl, mám chuť špásovat. Šak proč né?
Ty kombajnonůžky máte v bytě na válendě? To tam asi uděláte bordel. A to bývá v Blatě, pokud je zrovna sucho, docela uklizeno.

Dobrý den p. Kozáku
také mám chuť špásovat ale na válendě je nemám-už by se ke mě nevešli.Upínkou byli staženy ke stolu pod pergolou a v současné chvíli jsou v dílně.Ještě dolaďuji název-žabkonůžky nebo ruční pákový zastřihovač česnekový se zkratkou RPZČ.A nemám tu bordel jenom spoustu věcí!

Špatně je samozřejmě to, že česnek vylezl ven. A co jste udělal špatně Vy? Buď byl česnek vysazen mělce, nebo nebyl záhon po výsadbě utužen, což byl letos většinou při hodně mokré půdě problém. Ale co včil? Bez zbytečného odkladu, tedy i na Štědrý den, stroužky zamáčknout zpět. Nějaké kořeny se sice poškodí, ale nebude to příliš na závadu.

Mnohokrát děkuji za odpověd,mnoho zdraví příští rok.

... je v ní nejstarší mně známá zmínka o semenech česneku z roku 1835 (Medical Botany - Stephenson, Churchill, Vol 2)

Osobně bych zvolil asi jiný postup. Plesnivý česnek bych vyhodil, zdravý nasázel. Hrnec bych vrátil do kuchyně. Na skladování česneku se nehodí, protože zabraňuje proudění vzduchu. Je možné, že vám to v předchozích letech procházelo, avšak to bylo proto, že bylo velmi sucho a tedy i nízká vzdušná vlhkost. Konzumní česnek bych vyndal z uzavřené nádoby. Hřebíček a skořici přimíchal do svařeného vína. Prošlý Rovral bych odevzdal jako nebezpečný odpad. S Alpou nevím.

Souhlasím s p.  Ing.  Kozákem. Skladovat česnek v polouzavřené nebo dokonce uzavřené nádobě je naprosto nevhodné, Vaše další pokusy o nápravu mohou mít možná částečný úspěch,  příště si ale raději přečtěte na zdejším webu,  jak postupovat správně. Pěstuji česnek už asi 65 let,  ale tento způsob uskladnění by mě tedy opravdu nenapadl ani v alkoholovém opojení. 

Vyvozujete oba závěry z chybné hypotézy, česnek byl v hrnci nachystán na sázení (psal jsem před sázením), nikoliv dlouhodobě uskladněn, ale nebojte, on začíná plesnivět i ten a bude letos boj ho udržet. Hřebíček i pravou skořici jsem lupnul do ořechovky a je to fakt pecka, ale zkoušel někdo dát třeba 2 stroužky do 1 jamky, třeba naproti sobě, takže místo pro kořínky by bylo a nať vedle sebe, zkoušel to někdo? Díky. 

Pri nedostatku miesta sa da vraj sadiť cesnak nad seba - rozdielna hlbka sadby s vytvorenim  kopčeka -ako pri zemiakoch . Sadba dvoch stručikoch do jednej jamky dopadne ako pri vysadbe " dvojstručika "

Nějaký můj jmenovec, já to nepsal. Takhle bych dotaz ani nenapsal

S PC jsem nekamarád. Moc Vám děkuji pane Tesař.

Gliorexem určitě nic nezkazíte. Prý má sice Rhizocore lepší výsledky, ale Gliorex se s úspěchem používal i dříve. Jako srovnávat např BMW a Ferrari. Doporučil bych Sulku 2 max 3 hodiny, nechat okapat, ať česnek není moc mokrý a pak zasypat suchým Gliorexem a promíchat. Dávkování bude určené výrobcem, ale u podobného Clonoplusu bývalo 10g na kilo sadby. No a po nasázení zbytky vypláchnout do záhonu.

U těchto přípravků je důležitá teplota půdy. Tam, kde hraje hlavní roli Trichoderma, lze čekat účinek až od teploty cca 7 nebo 9 °C. U přípravků s houbami Clonostachys stačí prý těsně nad 0. 
Takže je možná vhodné vybírat podle toho...

No já jsem sázel před  třemi týdny v Brně a to jsem chytil 2 slušné dny kdy trochu oschla zemina, tak jsem narychlo udělal rýhy nacpal tam česnek, zahrnul, lepil jsem se tak jsem se sunul nakonec po prknech a od té doby se do toho nedá jít...

U nás v Netolicích (okres Prachatice) je to taky rozmáčené. Jelikož jsem loni sázel část česneku vlastně asi až letos :-D, tak ani teď nechvátám a doufám, že bude líp.

Bláto neřeším.Česnek mám v zemi od 30. 10. poslední dny s teplotou okolo 10 ° C,potom chladno.Příští rok se pochlubím s výsledkem.

Já jsem také z Vysočiny,sázel jsem 28.10.Vždycky sázím koncem října.Momentálně jsou tady teploty pod nulou, nebo kolem 0 i během dne.

Dal bych Rizocore ještě teď zálivkou. Během zimy se sice mikroorganismy nebudou množit, ale se srážkami se rozptýlí v půdě.

Nevím, ale pochybuji o tom. A jste si jistý, že u Vás houbomilku máte? Problém je i v tom, že v současné době není žádný přípravek proti ní registrovaný.

Dobrý den,pokud tuto otázku p.Kozák přehlídl,tak je to ok.Pokud ji nepřehlédl,můžete si o tom myslet své.Já už také začínám měnit názor a to ve více věcech.Přeji pěkný den.

Z Vašich příspěvků vyplývá, že by bylo dobré něco trochu lépe vysvětlit. Tato firma je v porovnání s ostatními producenty česnekové sadby maličká. Není poloviční nebo čtvrtinová. Je téměř padesátkrát menší. Česnek pro ni není jeden z dlouhé řady produktů; nýbrž jediný, na který se stoprocentně soustředí. Z toho pro zákazníky pramení dvě výhody: toto pracoviště je tahounem a průkopníkem ve svém oboru (vydává více materiálů než všichni ostatní producenti a prodejci česneku dohromady, zefektivňuje tradiční postupy pěstování atd.) a také má zákazník jistotu, že se podnik snaží dělat všechno pro to, aby byl produkt, na kterém je zcela závislý, co nejlepší.
Je tam ale i řada nevýhod. Tato firma je mnohem více odkázána na počasí. Když úroda nevychází, nemůže si říct, že méně vzhledný (menší nebo pozdě sklizený) materiál vyveze na východ, ať s v Česku nekazí trh; ztrátu nemá čím překlenout a přišla by o zákazníky, z nichž mnozí si česnek kupují i dvacet let. Musí pracovat s tím, co má. Nedosáhne u dodavatelů na takové množstevní slevy, nemůže si leccos dovolit automatizovat, protože stroje by měly návratnost nekonečnou, má velký podíl drahé manuální práce.
Objevuje se tak spousta představ zákazníků, které bohužel nejde realizovat. Namátkou výběr z hromady přepravců, přednostní vyřizování objednávky, odběry o nedělích, telefonické poradenství atd. (Třeba u toho telefonu je to tak, že pracovník, který ho bere, nesedí v kanceláři, ale pracuje v hlučném prostřední nebo spolupracuje s hromadou brigádníků).
Tato diskuse je založená na dobrovolnosti, všichni tu odpovídají ve svém volném čase. Reagují na to, na co chtějí. A dělají tak proto, že to považují za užitečné nebo třeba proto, že je baví si s lidmi povídat o česneku. Za tím, že některé příspěvky zůstávají bez odpovědi, není žádné spiknutí. Ale prostý fakt, že se to zkrátka nestíhá.

Šlechtěný a ozdravovaný materiál se pěstuje ve sterilizovaném substrátu.
Část produkce pěstují smluvní množitelé. Pěstují-li větší objem, mívají pole pronajatá. Využívání menších políček se liší pěstitel od pěstitele.
Část produkce si bratr množí sám. Každý rok využívá jiná pronajatá pole, na kterých se česnek v posledních desetiletích nepěstoval.

Dobrý den..To je dobrá metoda!Mne už to taky napadlo,ale nedaří se nikoho ukecat na jeden rok..Ono ale u nás moc urodné půdy taky není.

Nevím, jak to vypadá konkrétně u Vás, ale na většině území nebude do konce roku rotavátor možné použít. Konečně já ho ani nemám rád a veřejně ho zatracuji. Třeba by šel použít kultivátor. V mokré půdě může samozřejmě dojít k odumření nějakých stroužků, ale tragicky to nevidím. Pokud na pozemku nestojí voda, mělo by to dopadnout dobře.