Dobrý večer, můžete být rád, že máte potíže ´´pouze´´ s krtkem. U nás na polích a určitě i u jiných pěstitelů tvoří největší škody přemnožená divoká zvěř.  Třeba takto si opakovaně dovede prokousat zajíc cestu česnekem přes celé pole. Škody po spárkaté zvěři jsou ještě větší.

P.Perníček, lituji Vás, my máme naštěstí zahrady oplocené,ale trápí nás další škůdci, např. krtonožky, loni při suchu se mi "vykoupal" několikrát bažant v mladé cibuli, tak bylo po ní atd. No, je to boj s přírodou, naštěstí vždy aspoň něco (málo) z úrody zbude i pro nás

To, že krtek je zvlášť chráněným živočichem je nepravda, která se vrací neustále jako bumerang. Krtek obecný, jako každý savec požívá pouze obecnou ochranu a konkrétně u krtka není odchyt nebo hubení jako škůdce zakázáno.
Tyto informace lze najít ve  vyhledávačích, na Wikipedii atd.
Domnívám se, že ten,  kdo chce ve svých záhoncích, nebo v trávníku  krtka lovit, tak  může. Ten, kdo jej chce ve svých záhoncích chránit - nic mu v tom také nebrání.

P.Tesař, dík za info, "kámen úrazu"je, JAK se krtka zbavit, osobně jsem zkusil desítky způsobů a když už něco fungovalo, tak jen krátce. Nebo účinnou látku zakázala EU. Osobně mě nejvíc vadí, že mi krtek zlikviduje úplně všechny žížaly jak v záhonech, tak v kompostu.

Já mám vyzkoušené železné pasti, na internetu je najdete pod názvem "Past na polní myši a hryzce". Koupě buď na internetu nebo v železářství. Pořiďte si najednou alespoň 3 ks a najednou je umístěte  do odhrnutých  krtinců nebo do chodbiček a zaklopte např. větším květníkem. Otvor pro umístění pasti dělejte na míru. Cca 2 x denně kontrolujte, pokud se krtek nechytí, tak opravte průchodnost nor k pasti natáhněte naprázdno spuštěné pasti. Pokud se krtek chytí, již tam past neumísťujte, je to zbytečné. Většinou se Vám cca do 14-ti dnů nastěhuje nový nájemník, tak potom můžete postupy opakovat 

Tak ty pasti mám,asi to bude někomu připadat divné, ale u mne fungují tak, že pokud je nastražím do záhonu, krtek tam prostě nevleze, ale vleze do záhonu o kus dál.  A mít např. 20 pastí, tak to jaksi... Když jsem kdysi našel 2 zatoulané tablety invetu a dal,zatlačil je do nory dobrého půl metru, krtek ty šíleně smradlavé tablety prostě vytlačil ven.  Neplatí na něj vlasy, větvičky borovice, ocet,kuličky,karbid,elektroplašiče a další. Působil jen gel, ale ten EU zakázala, nynější gely nefungují. Kočka krtka chytí jen,pokud vyleze ven, což je vzácné.

Kdepak, ty železné kleště fungují perfektně. A asi jako jediné. Dat přesně do chodbičky, tu předtím vyčistit, aby past nesklapla brzy, já jsem ji vždycky nahoře zadělal plevelem a pak zahodil hlínou, aby krtek necítil průvan a málokdy nebyl během jednoho, dvou dní chycený. Smrt je to ovšem všelijaká, většinou byly kleště o pěkný kus dál a vnich různě chycený mrtvý krtek. Pokud je neumíte nastražit, tak pak už zbývá jen motyčka a čekat - zjara a napodzim bývají hodně aktivní, ale rozkopete si i pěstované rostliny. Já jsem ho jednou ve zlosti vyhrábl i rukou, držel jsem ho za ocásek a jak mě chtěl hned kousnout. Každopádně jen díky kleštím jsem si vyčistil všechny zahrady a teď tam krtek vleze opravdu jen náhodou a většinou stačí pořádně ušlapat krajovou cestičku na zahradě, odkud přitáhl.

Vzhledem ke svému způsobu lovu není krtek schopen úplně všechny žížaly zlikvidovat. V porovnání například s počasím (déšť, mráz, sucho) je jeho vliv na populaci žížal zanedbatelný. Žížaly jako potravu velmi silně preferuje, takže to, že se na nějakém místě zdržuje dlouhodobě nebo je tam nahrazován dalšími jedinci, jednoznačně dokládá, že se tam žížal nachází nadprůměrné množství.
Před časem jsem v diskusi o krtkovi zmínil, že má hodně dobrý marketing, který vyzdvihuje jeho domnělé výhody. U žížal totéž platí ještě víc. U nich si málokdo uvědomuje jejich negativní vliv. Absurdní je, že žížaly si na rozdíl od krtka lidé na zahradu opravdu kupují.

Tak jsem si přečetl odkaz O KRTKOVI, no krtek dělá většinou krtince, krtice prolézá záhony a dělá tunely,do nich se tedy dají dát ony železné pasti. Mě lozí většinou krtek samec. Navíc velice nepravidelně jednou za pár dní. Sežere žížaly, za týden zas, tak vyhubí postupně většinu žížal.To samé v kompostu, takže když na podzim beru kompost,nenajdu ani 1 žížalu. Jen je zajímavé že  jakmile na jaře česnek vzejde, krtek do něj nevleze. Měl by p.ing. Kozák nebo p. J.Kozák mladší na to nějaké  vysvětlení? Děkuji

Kompost žížaly nezbytně nepotřebuje. Krtek loví tak, že když mu do chodby spadne žížala, díky výbornému sluchu ji uslyší, doběhne za ní, umrtví ji a odnese do zásobárny, případně ji sežere. Když zvážíme četnost jeho tunelů v půdě, je to poměrně neefektivní metoda, pokud by měl chtít v daném teritoriu všechny žížaly vyhubit.
Hádal bych, že se do česneku po vzejití krtek nevrátí, protože přemnožené žížaly, které se živily zarytým organickým materiálem, uhynou hlady nebo v důsledku počasí.

P.Kozáku ml. můj  názor je takový, že půda nutně potřebuje žížaly jednak k provzdušnění půdy (což krtek taky dělá) ale hlavně zpracují  organické zbytky (což krtek nedělá) a tím obohacují půdu trusem,což je vynikající hnojivo,navíc přírodní. Žížaly v kompostu urychlí přeměnu materiálu a tím zlepší kompost. Proto čím více žížal v záhonech (i v kompostu) tím lépe. Dovolil bych si nesouhlasit s tím,proč se krtek nevrátí do vzešlého česneku, neboť v praxi mám dlouhý (užší)záhon dělený na části, v 1 části krtek ryje, další část, kde je vzešlý česnek "obejde" a v další, kde je např. mrkev,opět ryje. Dle mne asi vzešlý česnek něco? produkuje, co krtek nesnáší. Funguje to i v případě, že když vysadíte česnek do meziřádků mezi jahody, krtek tam též nevleze (navíc naroste česnek  větší). Toto lze samozřejmě jen v zahrádkách. Také si myslím,že žížaly neuhynou, alespoň v mé půdě mají "jídla"až až. Žížal je všeobecně málo dle vědců, tak si vážím každé žížaly co mi krtek nesežere.

V Severní Americe, kde na většině území lesů mírného pásma žížaly nežily, se zavlečením rozšířily evropské žížaly. Původně tam povrch pokrývala silná vrstva tisíciletého humusu, kterou žížaly sežraly a zmineralizovaly. Jako výsledek zmizela většina druhů bylinného patra a rozšířily se druhy eutrofních společenstev.
Z toho plyne poučení, že žížala urychluje zánik organické hmoty v půdě. Nic proti nim, já je mám taky rád. Jen je třeba vědět, že nám užírají pracně budovanou organickou složku v záhonech. Taky z části působí, že kompost ubývá. Bez žížal by kompost vznikal pomaleji a bylo by ho víc. Ale na druhou stranu zase žerou háďátka atd. To jen na vysvětlenou, nic proti žížalám.

Žížaly ale zárovenˇobohacují půdu svými exkrementy při požírání organické hmoty.

Bezesporu. Toto urychlení koloběhu živin je jedním z důvodů popsaného rozvratu. Na záhonu ten dopad tak dramatický nebude, z části je i chtěný, přesto je dobré o tom vědět. Taky z toho plyne poučení, že pokud chceme organiku v půdě dlouhodobě udržet, měla by být ve formě hůř žížalám stravitelné.

Na našich zahradách na záhonech zase není tolik žížal,aby zničily organickou hmotu. Proto velice souhlasím s p.Máchou, že obohacují půdu  "žížalím"kompostem. A to i těm,co pěstují na polích.

Krtek, divoké prase, srnčí zvěř a k tomu moje poznámka. Chybí mi jen krtonožka. Jedná se o aktuální zkušenost.
Krtek ryl pod zemí, divočáci na povrchu a srnky přebíhaly. Byla to louka. Loni v létě byla třikrát orána, v září bylo rozhozeno a zapraveno dusíkaté vápno. Sousední louka je tak rozrytá, že ani není poznat, jde-li o zorané pole nebo louku. Krtek na obdělaný pozemek ani nepáchne, půl metru od něho však krtiny tvoří velmi hustě. Prasata se drží ve vzdálenosti nějakých deseti metrů. Ale potvory srnky pořád přebíhaly. Tož jsem pořídil pachový ohradník a je pokoj (už od středy). Uvidíme, po jaké době bude nutné znovu aplikovat smradlavou látku.
Krtonožky naštěstí nemáme, ale kilometr od nás se už objevují, v Holicích jsou běžné. Takže osobní zkušenost není žádná, přesto si myslím, že je dusíkaté vápno při správné aplikaci bude likvidovat a nějakou dobu na takový pozemek nebude nalétávat. Zkuste to.

My krtonožky máme,naštěstí už málo, s těmi, pokud nejsou přemnoženy,se v celku dá bojovat. Bohužel,  s krtkem je boj skoro marný,navíc,pokud už ho chytíme,přileze druhý...

Je mi líto, ale patrně jste se stal obětí zavádějící reklamy. Tento produkt je na krtka téměř zcela neúčinný. Teritoria koček a krtků se běžně překrývají roky, aniž by je to omezovalo.
Vzhledem k jeho velkému přemnožení a mimořádné protekci ze strany člověka je označení tohoto produktu jako přínosného pro prostředí (eko) minimálně diskutabilní.
Varuji též před pořízením krtka. Mnozí na něj na internetu pějí chvalospěvy, že by si jeden až řekl, že by musel být hloupý, aby si ho nekoupil. Pozor, velká část krtčí marketingové kampaně jsou naprosté nesmysly.

:-)))) to jsou hanebné pomluvy:-)) možná dokonce i kampáááň. Eko prostředek zn Kocour povznáší každou zahradu a působí jako vynikající antistresor. O žádné protekci ze strany člověka nemůže být řeč...

Krtčí marketingová kampaň je také podařená. Kupodivu podobné zviřátko v podobě hryzce tak silný lobing nemá a uživateli je ve velkém odmítán. Většinou neúspěčně.

MOC DĚKUJI ZA POBAVENÍ.

Dobrý večer, krtek je velmi užitečný tvor, proč se ho chcete zbavit?  

No v česneku být nemusí!at se přestěhuje jinam!Pokud ho lapím živého tak Vám ho rád pošlu!

Nechte krtka krtkem  a přijedte se  k nám podívat na česnekové pole.Jste zván.

Nemohu tu psát adresu ,ale jsem dohledatelný pod jménem pod kterým jsem zde přihlášen.

No pozvání přijímám..\rád se někdy do Kozlova zase podívám..

Pan Perníček má pravdu, krtek je velmi užitečný tvor a čím dále je od naší zahrady, tím je užitečnější. A nejužitečnější je v zahradě protivného souseda.
Existuje několik typů pastí, ale většinou jejich úspěšnost nepředčí naše očekávání, spíše naopak. Jsou lidé, kteří za nejspolehlivější metodu odstranění krtka považují směs motyky a času. Krtek podle nich ryje každé dvě hodiny, dá se na něho tedy počíhat. Ověřeno to nemám, ačkoliv motyk mám doma několik. Ale nějak nemohu nalézt ten čas.

Krtek ryje opravdu každé dvě hodiny.V zimě ale musíte zohlednit zimní čas,t.j. posunutí o jednu hodinu.Takže na něj čekat každou lichou hodinu a v létě sudou.Horší je to s hryzcem,ten to takhle rozdělené nemá.Tito dva tvorové Vám dokáží z orientované sadby udělat dost hokejek a pěkně křivé řádky.Tak hurá na krtka.

ZZtoho mám právě ty obavy!!Zkoušel sem čekat  ale ty nervy nemám na tu k....... černou!Snad zamrzne jinak to bude hokejek!!!Myslím ty vyryté nory už mu nechám at neryje další..Mám toho pooraného kus a on musí řádit zrovna v česneku!!!To je na prášky nebo aspon na slivovicu!!

Dobrý den. I já sem bojoval s krtkem. Za den jsem chytil i 6 krtků.  Zatím ho tu nemám, ale nastražýno mám stále.

V chování krtka lze cykly vysledovat, ale neopakují se po 2 hodinách, jsou silně individuální a už vůbec nejsou synchronizovány s 24hodinovým režimem navzdory zbytku přírody.

Krtek denně 3–4× spí 3–6 hodin, poté shání potravu a ryje, aby opravil poškozené chodby (většinu kořisti získává tak, že se mu dostane do chodby), zvětšil teritorium, přiváděl do chodeb kyslík. Mýty o rytí v konkrétní hodiny jsou patrně výsledkem nesprávného pozorování skupiny krtků chybně považované za jednoho jedince.

Velice a vřele souhlasím s níže uvedeným, přímo zlatým názorem p. Kozáka. Já bojuji  s krtky pomocí  "pastí na polní myši" - pod tímto názvem je naleznete v některých obchodech, ale i na e shopech. Nestačí mít pouze  jeden kus, já jich mám cca 10 a když je vysoká aktivita krtků, tak je nastražím i všechny najednou, takže při kontrole mívám i několikanásobný úspěch. Past nastražím tak, že obnažím chodbu na délku i šířku pasti (cca 8x8 cm) , vložím past a přiklopím kbelíkem, květníkem...  a občas  pod něj nahlídnu... Občas se splete i hryzec.
Jinak musím také  souhlasit, že krtek je veskrze užitečný tvor v záhoncích s cibulí, česnekem, ale zejména s mrkví, petrželí apod. To můžete krátce po jejich výsevu provést výsev lepší -  doporučuji zelené hnojení a máte úspěch zcela zaručen.
Jinak všem přeji krásné vánoce a úspěšný a plodný nový rok naplněný zdravím štěstím a pohodou.

Mam za sebou boja s krtom dosť . všetky metody na zahnatie spôsobia len kratkodobo alebo zvyšia aktivitu v tvorbe dalšich tunelov - kopčekov. vlasy , ryby , karbit ,plynovanie PB.  atď. 
nejaka inšpiracia na poľskych strankach - dymovnice , pyropatrony
  ruske STRANKY  to bola KAPITOLA ! 
na Nemeckych ODSTREľOVAČ  na hryzce  konečne riešenie kamarat to mi odporučil
  mam len jednu radu : nespoliehajte sa že je u suseda ale je len otazka času keď ho mate u seba .

Aby som bol konkretny : https://www.amazon.de/Kieferle-W%C3%BChlmausselbstschu%C3%9F-W2-W%C3%BChlmausfalle-Original/dp/B00IGSU2K6

Plně s Vámi souhlasím. Česnek s jahodami skutečně "kamarádí". Ale s tím krtkem a hryzcem to nefunguje. Nejen že krtkovi česnek nevadí, ale dokonce jsem se setkal s případem, kdy si  hryzec natahal vysázené stroužky do své zásobárny. Konkrétně se tehdy jednalo o odrůdu Záhorský II.

Dobrý den,  jakmile zjistíte výhrabky, tak najděte noru a do každé takto objevené nory dejte  3, max. 4 granule laniratu nebo jiného podobného červeného granulovaného jedu na myši, potkany a jinou havěť. Zdůrazňuji g r a n u l e ! Dokud Vám budou granule mizet, po zmizení je stále dávejte, to si příslušný obyvatel nory  průběžně dopřává, nejenom na baštu, ale např. hryzci si dělají i zásobu. Pozor,  granule neberte do rukou. Cca do týdne, někdy později, by se měl objevit žádoucí výsledek.  I když hryzec je samotář, bývá jich v okolí několik, každý z nich má chodby cca na 1 aru. Chce to trpělivost. 
Tonda   

Moc děkuji za radu.Určitě vyzkouším.Díky

Na veškerou zvířenu, tedy malou a srstnatou mám psíka, cca 7 kg, rasa Parson Jack Russell terier. Původně jsem ho pořídil kvůli krtkům, se kterými jsem dost neúspěšně válčil. A 100 až 200 krtin každé jaro a podzim na 1.800m2 není zrovna žádoucích. Je to rozený zabiják. Do roka zlikvidoval 9 krtků, a následné roky po 3 až 5 kusech (co nalezlo z vedlejších parcel). Hryzce, které jsem taky měl, spolehlivě vybil. Ty nelze spočítat, psík je jako jediné sežere. Jinak na kontě má 2 kočky (letos) kunu, 2 lasičky, (loni) zajíce (předloni). Krtiny už nemám, nory hryzců taky ne, jen se musí čas od času zasypávat díry, které psík při zabíjení (nedá se to nazvat lov) chytí. Jen je nutné pozemek dobře zabezpečit, aby psík nezabíjel jinde, než na vlastním teritoriu. Pozn: Tvrdil mi kynolog, že rasa Border terier je ještě lepší zabiják, já s nim nemám zkušenost.

Krtkům vůně česneku nevadí, budou Vám tam radostně dělat chodbičky i hromádky. Jenom drobnost: krtek není hlodavec, ale hmyzožravec.