Nějaká taková okolnost existuje, ale co to je, nevím.

Pokud není pozemek dostatečně vyhnojen k předplodině, hnojí se před výsadbou Cereritem v dávce až 8 q na hektar. Na jaře se přihnojuje pouze dusíkem, nejlépe ledkem vápenatým 15,5 % N) ve čtyřech dělených dávkách vždy po 1 q na hektar: na počátku vegetace, ve druhé polovině dubna, v polovině května, po odhlávkování.

Agil 100Ec používám v řepce proti travám, pýru, výdrolu obilí takže hubí pouze tyto plevele.Jinak postřiky -více na www.agromanual.cz

Dobrý den,
odpověď na tuto otázku máme již zpracovanou: Je možné ozimý česnek, který jsme nestihli vysadit na podzim, nasázet na jaře?

Optimální je zaorat trávu na podzim s ročním předstihem (viz česnek v otázkách), ale to se už nepopdaří. Tak bych porost doporučil posekat při výšce kolem 25 cm a zaorat, naset zelené hnojení (hořčice, svazenka), začátkem září zaorat a před vlastní výsadbou použít kultivátor. Pokud jsou v trávníku vytrvalé plevele, tak ho před orbou postříkejte Roundupem v dostatečném časovém předstihu.

Konzumní česnek je nejlepší skladovat při teplotě 0 - -2 st. Celsia. Sadbu ponechejte v dřevníku.

Ranních mrazíků se bát nemusíte, pokud jste nesázel Španěla. Ale ten už by byl teď venku. Jakmile teď sejde sníh a bude možné vstoupit na pozemek. tak chvojí odstraňte. Pokud se nechá na záhonu dlouho, pak se rostoucí nať vytahuje za světlem, je slabá a citlivá k chorobám i případnému mechanickému poškození.

Paní Kopecká, nevím, zda je vhodné moje moudra česneková dávat na web pana Kozáka, i když se s jeho postupy cca v 80% v podstatě (tedy přibližně) shodnu, některé poznatky mám diametrálně odlišné. Takže věřte raději odborníkovi, panu Kozákovi, nikoli mně, diletantovi. Navíc je to za tu řadu let velké kvantum poznatků. A nechtěl bych s tím tady otravovat jako jistý Honzík Novák (ml.). Protože jsem dost věcí za ta léta zaznamenal, je toho opravdu hodně a chcete-li mé rozumy přesto znát, sdělte svůj e-mail. Své chytrosti si do hrobu vzít nehodlám. Jen nevím, zda budou někomu k nějakému užitku.

Dobrý den děkuji za rychlou a podrobnou odpověd. Já vím,že je to web pana Kozáka, což je pro mne česnekářská autorita č1. Na druhou stranu tu oceňuji právě to sdílení zkušeností mezi námi i malopěstitely. Vím, že ve velkém se to dělá často jinak. Zkušenosti i styl závisí na lokalitě, půdě, časových možnostech, osobních preferencích atd. Pokud je naše diskuze mimo rámec tohoto webu, tak nás prosím pane Kozáku smázněte.
Co se týká množství sadím asi tolik co vy,v listopadu nasazeno lehce pod 800 stroužků. Jedna z odrůd bude taky nějaká forma domestifikovaného rusáka, cibule ca 4 max 5 stroužků velikost ca 100-120g. Jinak mám většinu odrůd od pana Kozáka a letos nově nasazený Tantal. Ne každý člen naší rodiny preferuje sílu a velikost jako má rusák, Havran, či Jovan. Můj email je kopeckah "uzenac" seznam, budu ráda když se ozvěte. Mnohokrát děkuju!!!

Zdravím, Vážená paní bylo by možné se s Vámi spojit -- Váš uvedený email je nefunkční.
Děkuji PS
***

Dobrý den, omlouvám jsem napsala jsem adresu nejasně, uzenáčem byl míněn zavináč. Takže pro vás i pana Kašpara *** Děkuji

Skladovatelnost: bedničky z tenkých nehoblovaných nelakovaných prkének, každoročně desinfikovány chlornanem sodným (úplně obyčejné SAVO) nátěr každoročně v létě štětcem a na slunci vysušit. V říjnu je naplním max 2 vrstvy a zasunu pod skříně (do tmy) v mrazuprosté místnosti na betonovou podlahu. Nesmí se použít plast (kondenzuje na něm voda a česnek vyklíčí a pustí kořeny). Teplota +1 °C v zimě, do nejvýše +15 °C v parném létě. (měřeno teploměrem min/max.), vlhkost okolo 60%. (Syn česnek skladuje podobně, v nevytápěné garáži RD a má stejnou skladovatelnost)
Odrůdy: 1)- Rusák, zakoupen (nikoli mnou) v roce 1965 ve Stalingradě (Rusko) na trhu, původní hmotnost cca 120 - 150 g, 3 až 4 stroužky velikosti menší až střední brambory. Palice nepravidelná. Výběrem se změnil, zakulatil, po cce 10 letech měl 5 až 6 stroužků. Dnes dává okolo 7 až 8, a nyní začíná dělat stroužky sem tam i uvnitř palice.
2) - Maďar, zakoupen na trhu v Gyoru (Maďarsko) v roce 1973. 10, 12 až i  16 menších stroužků, hmotnost asi jako Rusák.
Oba koupeny jako konzumní, a pěstuji je kontinuálně, čili od zakoupení furt.
Hnojení, na 100 m2 cca 1 m3 vyzrálého kompostu, 3 měsíce předem zaoraný. Měsíc předem dám 1 až 2 kg Cereritu (1/2 zapravena frézou hlouběji, druhá polovina bránama či hráběma mělce).
Přihnojení (3 až 4x po 3 týdnech) ledek, na rozdíl od pana Kozáka používám Chilský. "Pocukrovat, či posolit" mezi řádky, jen lehce (cca 200g na 100 m2 na jedno přihnojení). Ale přejdu podle pana Kozáka na vápenatý, uvidíme.
Sázím 500 až 720 stroužků ročně, podle počtu prasat, která se jeden z mých příbuzných rozhodl v příštím roce porazit.
Samostatná kapitola je půda (střídání po 4 letech) a cyklus hnojení v těch 4 letech. Další kapitolou je chemie. Ale to by zabralo několik A4.
Zkoušel jsem i pár jiných odrůd, (včetně amerických) ale neuspokojily mne. Jen odrůda "Záhorský" (nepaličák podzimní) měl slušnou hmotnost, ale skladovatelnost byla mizerná.
Pane Kozáku, pokud je to nesmysl, smažte to prosím a prosím přijměte omluvu.

Ta bednička na uskladnění česneku nesmí ležet plochou na betonu. Tam je třeba přibít cca 5mm až 10mm dřevěné lišty (nebo podložit) a dno bedýnky - prkýnka mají taky asi 5mm až 10 mm mezery, aby to trošku větralo. Stačí maličko.
Pokud to dělám, dělám to automaticky. Napsat to přesně mi dělá potíž...

Téměř s jistotou to určuji jako napadení vlnovníkem česnekovým. Rez toto nezpůsobuje. Česnek je také zasažen černí (správně sazovitostí), ale to je pouze vada krásy. Ochrana je možná mořením v Sulce a skladováním v nízké teplotě (0 až -2 stupně). Ale to je doma dost problematické. Tomuto škůdci se vůbec nevěnovala pozornost (dokonce český název dostal teprve před několika lety), já ho považuji za největší problém při pěstování česneku.

V jakém rozsahu máte škody
určitě jste určil chorobu správně jako sclerocium, nešlo třeba jen o čerň?
za jak dlouho následuje na stejném místě česnek po česneku
jak likvidujete podezdřelé nebo uhynulé rostliny.
???

Díky za Vaši reakci, škody po použití Rovralu jsou určitě tak do 10 kusů z celkových 200 kusů, před čase, kdy nebyl nový Rovral k sehnání, resp. na trhu, tak škody byly cca 30 kusů i více. česnek po česneku mám za 4 roky. Likvidaci provádím buď když cibule česneku není příloš poničená, tak houbový povlak omyji na jiném místě, kde se nic nepěstuje a na slunci osuším a pak na rychlou spotřebu. Když je cibule už moc poničená, spálím.

Ale podle všech znaků asi nikoliv sclerotium cepivorum.
Pokud by jste se takhle choval při výskytu sclerotium cepivorum tak ani Rovral nepomůže a postupně si zamoříte celou zahradu.
Zkuste si udělat plánek zahrady a zakreslovat si tam v jednotlivých letech "problémy". Pokud takový obrázek jste schopen vložit sem jako přílohu, mohu já nebo pan Ing. Kozák problém identifikovat přesněji. Připomínám, že sclerotium cepivorum při napadení vytváří velmi ostře ohraničená ohniska, která dostanete "jak přes kopírák" v následujících letech v ostatních cibulovinách i česneku.

Děkuji za Vaši radu, skutečně to nějaká houba bude a jedině dobře, že to nebude sclerotium, ikdyž napadená rostlina vypadá přesně tak, žloutnou listy a cibule je celá bílá, jako na fotografiích Ing.Kozáka. Záhony před výsadbou dezinfikuji dusíkatým vápnem, mořím Rovralem, tak budu letos zvědav, jak to dopadne. Díky, zahradu budu monitorovat.

V ČR je na S.C. povolen přípravek ORTIVA. Ale to co opravdu funguje povoleno není: Je to Folicur 250, Horizon 250, Orius 250. Tři názvy pro jednu účinnou látku tebuconazole ze skupiny triazolu. Jedná se o jeden a ten samý prostředek, jen pod jinými názvy. Mimochodem likviduje i Fusarium (česky Srpovničku). Moření: 1%, 2 až 3 hod + smáčedlo. Postřiky max. 2x 0,1% až 0,2%, odstup 30 dní, OL=35 dní /španělský předpis/.
Nutno přidat min. 0,2% koloidní síry (Sulikol-K) kvůli vzniku resistence patogena.

Rovral nefunguje ani na S.C., ani na Fusarium. Existuje ještě jeden, samozřejmě v ČR nepovolený přípravek na česnek - TOPSIN M, a je jedno, zda kapalný nebo WP. U nás je k dostání ve velkém, v Polsku i v malém balení. Ten na S.C. funguje tak, že omezuje, ale nepotlačí úplně. Fusarium potlačí úplně.
Abych nebyl podezírán, že jsem chemický Alí, tohle já osobně nepoužívám. Jedná se o zkušenosti známých, kteří nemají takové zábrany.
Jinak zastávám názor, že mohu mořit tvrdou chemií, ale pak postřiky za vegetace musí být vzhledem k residuím velmi mírné. Sulikol-K, Solfatan, Burgundská jícha (před léty Bordóská), hypermangan a jód (JODONAL-B na desinfekci chirurgických nástrojů)
Jen na houbomilku resp. Květilku (vyžírá parenchym) nutno použít nějaký ten pyrethroid nebo organofosfát, bohužel.

Díky za radu, Horizon 250 mám na moniliozu tak to vyzkouším, hypermangan a sulikol také, tak uvidíme.

Pokud budete česnek (nebo cokoli) ošetřovat chemickým postřikem, je nutno dodržet koncentraci a zároveň doporučené množství postřikové kapaliny. T.j. je-li v návodu předepsáno 1l/hektar, pak na ar (100 m2) je třeba použít 10 litrů jíchy v koncentraci 0,1%. Druhou věcí je ochranná lhůta. Já osobně OL násobím vždy nejméně dvěma. Jistota je jistota a nemíním požívat nějaká residua. Těch mám z hypermarketů dost. T.zv. "tvrdou chemií" také většinou poškodíte půdní organismy. Např. chvostoskoky a podpoříte si únavu půdy.
Jinak hypermangan je jen mírná desinfekce, a pokud s tím polejete cokoli, tak to odpuzuje navíc mšice. Pokud je na rostlině už máte tak budou sát vesele dál.
A končím, abych tady nebyl chytrej jak rádyjo, nebo jako Honzík Novák (ml.)

Rád jsem si přečetl Vaše názory a rady.

Nyní se ptám, jaký máte názor na babskou radu, která navrhuje "provést výsev zeleného hnojení složeného z hořčice a cibulového semínka".
Zdůvodnění se opírá o to, že klíčící cibule probudí spící sklerocia a protože zaorání porostu následuje dříve než tvorba plodnic s novými sclerocii, tak konkurenční saprofytické bakterie likvidující zejména hořčici převládnou a zlikvidují spolu s vlastní potravou i poškozená mycelia patogenní SC.

Nemám názor na věci, která jsem osobně, nebo někdo z mého okolí nevyzkoušel, pokud možno opakovaně.
A za druhé, jsem pouhý malý pěstitel amatér, pravda, již od roku 1965.
a za třetí, rozlišuji česnek trojího
druhu s jednou podmínkou:
Podmínka, skladovatelnost musí mít česnek do června roku příštího.
Druhy česneku:
1) hmotnost očištěné usušené (po 5 týdnech sušení)palice s hmotností 100g a více nazývám česnek.
2) hmotnost 80 až 100 g, nazývám spotřebák.
3) hmotnost pod 80g nazývám chcípák.
Co byste taky čekal od amatéra.

Správně má být:
1 litr (prostředku)/1000 litrů (vody) na hektar.
Samozřejmě že napsat 1l/ha je pitomost. A Odvozovat z toho že to je 0,1% koncentrace a na ar že je potřeba 10 litrů takto nelze.
Pochopitelně moje blbost.
tedy správně: 1l/1000l na hektar

Rovral na Sclerotium určitě nepůsobí a mám pochybnost i o účincích níže uvedených přípravků. Určitě funguje použití dusíkatého vápna jednak na postiženém místě, jednak také před výsadbou česneku. Aby byl účinek co nejvyšší (ale ani tak nemusí být 100%) musí být dusíkaté vápno zapraveno do půdy, musí být dostatečná vlhkost (dá se zalít) a co nejvyšší teplota. Ošetřená plocha se pokryje neprodyšnou fólií.

... zařadit cokoliv na bázi tebuconazole do mořící lázně nemá smysl, protože ten působí na aktivně rostoucí mycelia, na klidovou formu sclerocia nepůsobí. Problém aplikace tedy spočívá v tom, jak jednoduše spolehlivě probudit spící SC abychom ji v druhém kroku mohli zasáhnout méně agresivní (či dokonce selektivní) chemií.

Dusíkaté vápno, potažmo kyanid, půdobí i na problematickou infekci půdy ve formě spících sclerocií.

Ono pane Nováku juniore, je to složitější. Někdy okolo roku 2000 se rozmohla u jednoho mého známého na pozemcích bílá plíseň (S.C.). Zničila cibuli, česnek i některé cibuloviny či hlízové květiny.
Takže co s tím? I nalezli jsme Folicur 250 (tehdy nikoli ew ale ec) I zakoupilo se v Mnichově a bádalo se. Němci měli návod pro cibuli, ale nikoli pro česnek. (Asi německý antisemitismus) I bádalo se dále a nalezli jsme X-návodů na česnek pro Folicur 250 po celém světě. Pravda, trochu se lišily. Ale všechny návody uváděly moření stroužků + postřiky, koncentraci a periodicitu. I postupovalo se přesně, zdůrazňuji přesně podle návodu španělského. Stejně tak se postupovalo s cibulí a hlízami (cibulemi) květin. A ejhle, po asi 5 letech soustavného používání Folicuru, sclerotium nevydrželo a zmizelo, asi odešlo do pryč. Další moření až do dnešních dnů (7 let) není potřeba. Takže pro amatéry, je rozhodující zbavit se problému a nikoli nějaké teoretické pindy.
A mimochodem, před asi 30 lety existoval zaručený prostředek na cokoli a proti čemukoli. Jmenovalo se to NEMATIN a byl to 30% formaldehyd. Sice název říkal, že je to na likvidaci háďátka, a desinfekci půdy, ale vyvraždilo to v pohodě od bakterie přes žížaly po krtka, zničilo plísně i spory v půdě a zničilo to plevely od žabince po 30 let starou jabloň, pokud byla blíže desinfikovanému místu.
S pozdravem J.K.

Na to se dá napsat jen Pán Bůh zaplať. Krásné cibule, slušný výnos. V porovnání s těmi, co jim porost zničil mráz, tak luxusní. Ať se daří i v letošním roce. Prosím, jen pro upřesnění, v jakém sponu dáváte stroužky od sebe v řádku a záhony. Děkuji

Řádky jsem měl od sebe cca 30-35cm (na plečku)
česnek v řádku byl od sebe cca 10cm ( na motyčku)
ale na letošek mám sazeno hustěji, tak uvidíme =)

Ještě jsem zapomněl napsat tu hloubku sázení, je to 10 cm ručně, kolíkem
děkuji za hezké reakce

Samotná nadmořská výška 520 metrů není limitujícím faktorem při pěstování česneku. Kdybychom nemnožili v podobných podmínkách, tak jsme loni neměli co prodávat. Přesto doporučuji zkusit pro začátek víc odrůd a ukáže se, které se tam nejlépe daří. Konečně toto doporučení platí i pro nížiny. Smysl pěstování česneku bych viděl v pěstování pro nať - něco podobného jako lahůdková cibule. Pěstovat česnek na uskladnění by nemuselo být ve skleníku úspěšné a celkově je to blbost.

My používáme Reldan, jeho účinnost trvá podstatně déle než u Karate. Tady však mluvím (nebo spíš píšu) o šlechtitelských porostech, kde záleží na každé rostlině. Při maloplošném pěstování se přimlouvám za netkanou textilii a hlavně, jak je i níže uvedeno, sledovat, zda-li je hobomilka v dané oblasti přítomna a zda-li její škody přesahují náklady na ošetřování. Myslím si, že je přijatelné napadení i trochu více než uvedená 2 %.

Cererit si nechte na základní hnojení před novou výsadbou, pro přihnojování česneku je nevhodný. Proti houbomilce použijete Karate (Stomp je herbicid). Stříká se v době, kdy po tři dny je teplota min. 10 stupňů, přičemž česnek ani nemusí rašit. Více viz česnek v otázkách. Případně přijeďte do Buchlovic na seminář. Pozvánka se na tomto webu objeví co nevidět.

Z podzimní výsadby ho naroste většinou více. Rozdíl ve sklizni je tak tři čtyři dny. Jarní výsadba má smysl (aby utekl houbomilce) až od konce února.

Aby byl účinek dusíkatého vápna co nejvyšší, je vhodné ho aplikovat v srpnu, když je ještě teplo. Pokud jste ho aplikoval až v chladném období, můžete sázet kdykoliv, protože v chladnu dusíkaté vápno účinkuje pomalu a méně intenzívně, takže česneku neuškodí.

Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na podrobnosti kolem sázení. V kolika lidech a jakým stylem jste sázel - zapichováním nebo zápich do rýhy s přihrnutím radličkami? Já sázel první část asi 4000 stroužků ve 3 lidech čisté 4 hodiny zapichováním. Příprava půdy před sadbou zabrala asi 2 hodiny.

Proč se ptám? Nedávno uvedl Ing. Kozák, že 10 arů (tj cca 25 tisíc stroužků) se dá nasázet ve 2 lidech za den. Den teď trvá jen 10 hodin.
Děkuji i za případné objasnění od Ing. Kozáka.

Jde o špičkový výkon, který nejde zopakovat druhý den. Sázení do rýh, řídké rozsypání vždy jednoho přehršle stroužků a dopichování oběma rukama.

SMEKÁM!! před vámi. Já o víkendu nasadila 800 stroužků, a servala sem se jak borůvka. Snažila sem se pečlivě vše zasadit co nejhloubš, tj 10 cm nad česnek. Neb pozemek mám 360nm, v mrazové kotlině a tento způsob mě letos na jaře zachránil. Navíc některé odrůdy-stroužky byly mega ca 20-30g-menší prostě nenarostly.Takže vyrobit odpovídající díru mi dalo zabrat. Vím jako nadšenec se s tím můžu takhle crcat.... Všem nám přeji at sadíme za pěkného chladného počasí a hlavně at do jara zůstane pěkně v zemi.

Nesetkal jsem se s tím, že by hraboši česnek poškozovali. Ale vůně česneku hraboše ani krtky nevypudí, ačkoliv to někteří autoři uvádějí.

Dlouhé moření v Sulce je chybou, ale ne takovou, že by měl být česnek zničen. Použití černé textilie bude mít kladný vliv na čistotu (bezplevelnost) porostu na jaře. Uděláte-li pak v ní otvory, může tam zůstat po celou vegetaci s velmi dobrým výsledkem.

Chemické ošetření proti houbovým chorobám nepovažuji za nezbytné. Pravděpodobně jste si všimnul, že ve svých odpovědích často uvádím pouhé namočení ve vodě. U velkopěstitelů je to trochu jiné, chemické ošetření je nějaká jistota. Moření v Sulce však doporučuji všem, protože je to víceméně jediný osvědčený prostředek proti roztoči vlnovníku česnekovému, kterého považuji za největší problém při pěstování (spíše skladování) česneku.

Česnek se může utopit a to doslova. Ale nevím, kolik dní, nebo spíš týdnů, musí být pod vodou.