Primární příčinou problému bude asi napadení roztočem vlnovníkem česnekovým. (V tomto stavu se to už nedá úplně přesně určit.) To byl v uplynulé sezóně největší problém česneku. Co proti němu dělat, aby se spolehlivě a zároveň ekologicky zabránilo jeho šíření v domácích podmínkách, zatím nikdo pořádně neví. Je to pro mě hlavní téma, kterým se budu letos zabývat.

Pokud jste ošetřili Sulkou, neměli byste mít během vegetace problém. Otázku ošetření po sklizni, položte, prosím, až v době, kdy to bude aktuální. Možná už budu chytřejší než teď. Vlnovník česnekový je totiž mojí současnou prioritou.

Dobrý den, po 15 letech pěstování česneku bez chemie letos vyjímečné napadení vlnovníkem. Pokud si mám vybrat mezi Sulkou a ovocným destilátem, mám vybráno. Má tu někdo zkušenosti nebo kontakt na specialistu/literaturu, odkaz na stránky, případně studie/, který stoprocentně ví, zda destilát zničí vajíčka vlnovníku? Vlnovníka dokážu podstatně omezit, jedná se mi pouze o vajíčka. Děkuji za reakci.

Máte pravdu, sází se špatně. Ale já jsem se rozhodl, že zítra dosázím za každého počasí. Bahnitá půda nevadí česneku, vadí nám při práci. Těžko říci, zda by bylo lepší ještě počkat.

Jo, je bláto, ale lepší už to asi nebude,
taky jsem sázel, lepilo se to, holt sluníčko je za mrakem, nebo nízko nad obzorem, vítr není, nevysuší,
asi proto naši předkové sázeli dřív. Teď už bude
jen "hůř".

Mohu se přidat, sázel jsem v sobotu 5.12.15 do velmi zbahnělé půdy. Rotavátor měl veliké problémy se zpracováním, ale nakonec jsem půdu připravil, pak jsme zasázely 10-12 cm do hloubky podpůčím dolů a docela to vypadá slušně. Sázecím prknem se zároveň předochozí řádek umáčknul.
Každý doporučuje sázet co nejpozději z fytosanitárního hlediska, ale nikdo nebere v potaz to, že je koncem listopadu a prosinci vlhko, půda nevyschne a je to nepříjemná práce, která narušuje půdní strukturu.
Je k tomu ještě krátký den a hned tma.
Vždycky jsem sázel kolem 28. října, uvidíme jestli pozdní výsadba se odvděčí lepším výnosem a zdravotním stavem cibulí.

Už třetím rokem díky teplým začátkům zimy budu sázet mezi vánočními svátky. U mě díky písčitější půdě snad problém nebude. I přes pozdější výsadbu jsem byl vždy se sklizní spokojen.

Alkohol je biocid - ničí v jisté koncentraci a po jistou dobu expozice všechno živé. Aby se dal spolehlivě využít pro dezinfekci česneku (a věřím, že ano), musela by se koncentrace, teplota a doba experimentálně zjistit.

Etylalkohol má desinfekční účinky od koncentrace 14% výše ale při koncentracích nad 60% odnímá vlhkost a chová se jako rozpouštědlo pro některé látky. Pokud by chtěl někdo experimentovat, měl by si udělat škálu koncentrací a škálu dob působení (expozice). Přitom by zjistil, která koncentrace v kombinaci s dobou expozice přestává být účinná. Následně v praxi by se používala nejbližší vyšší hodnota koncentrace nebo nejbližší delší hodnota expozice. Nemusíte zkoušet naráz celou sadu kombinací, ale bude nutné vždy porovnávat dvě kombinace plus "neošetřený kontrolní vzorek". Pokud tedy si stanovíte škálu koncentrací 15%Vol, 18%Vol, 22%Vol, 27% Vol, 33%Vol, 40%Vol a 48%Vol; škálu dob expozice 30´, 1h, 2h, 3h, 5h a 10h; pak začnete například kombinacemi z dolních třetin škály. Tj. např 18%×2h a 22%×1h. Zjistíteli, že jsou obě účinné, snížíte některý z parametrů kombinace. Zjistíte-li, že jsou obě neúčinné, budete pokračovat v opačném směru kombinací. Výhodou při pokusu s konzumním lihem je, že můžete část pokusu provést na konzumním česneku prokazatelně infikovaném vlnovníkem. Pokud se žír vlnovníka prokazatelně zastaví a skladovací doba proti neošetřenému vzorku prodlouží, máte naději nechat si zapsat průmyslový vzor. Po uzavření pozorování se předmět pozorování uvolní ke konzumaci (zpravidla výrobou česnekové pasty pro homogenizaci vzhledu)
PS: Zajímal by mne názor pana PetrS z Českého ráje. Dík.

Váš česnek je ve výborné kondici, což dává také předpoklad, že se dobře vyrovná s nepříznivými vlivy. Vy skutečně ošetřujete ve vodce? Dezinfekční účinky lihu jsou známé, ale není to drahé? Stačil by denaturák.

Ja vetsinou cesnek neosetruju. Ale tento rok jsem nasel par hlavicek napadenych vlnovnikem a po ruce byla pouze vodka.

Ale problém je že i nadzemní část má až 15cm,částečně díky čerstvému kompostu,kde mi ale červíci sežraly svrchní slupku a někdy i česnek,takový jsem vyhodil a zdravý zbytek přesadil hlouběji jinam, jsem zvědav zda to pomůže, na jaře vyrostl 10cm a lehl, už jsem s ním nepočítal, nerad bych, aby pro změnu zmrznul.

Optimistický scénář: vlnovník v zimě v zemi zahyne, sklizeň bude bez závad.
Pesimistický scénář (ale asi reálnější): vlnovník přežije, během vegetace bude přežívat na listech, ke konci vegetace se vrátí k cibuli. Kontaminace půdy se, myslím, obávat nemusíte.

Optimistický scénář se koná, když půda v okolí stroužků a vlastní stroužky přemrznou na cca -6°C a česnek přežije, vlnovník nikoliv.
Pesimistický scénář je, že půda promrzne na jen cca -2°C a zmrznou jen dospělci, nakladená vajíčka přežijí. Pokud v následujícím roce nebude na pozemku žádná kostitelská rostlina, případná kontaminace vymizí (umře hlady).
Epilog. Po sklizni se pokusíte sušit česnek v přístřešku pod plechovou střechou, kde bude mít volně proudící vzduch teplotu od 42 do 45°C po dobu několika odpolední následujících v jednom týdnu po sobě. Noční pokles teploty česneku nevadí, ale horní teplotu bude dobré pohlídat termostatem spínaným ventilátorem. Sadbu následně pro jistotu mořte Sulkou hned po sušení. Úspěšnost termoterapie u konzumního poznáte až během skladování, neúspěšnost (zapečení) hned jak se vytvoří sklovité fleky na některých přehřátých stroužcích.

Použitou Sulku nařeďte a zalijte vysazený česnek. Je to vlastně hnojivá závlaha. Jestli to rozředíte 2 x nebo 10 x není až tak důležité, hlavně tím zalijte co největší plochu.

Nenapadne. Sulka ho spolehlivě hubí ve všech jeho vývojových stádiích včetně vajíček.

Obávám se, že pan Říha možná udělal dvě chyby.
První. že možná vyřadil sadbu jako nepoužitelnou, i když by byla po namoření v Sulce schopná dát plnohodnotnou úrodu.
Druhá, že možná svou dosud čistou sadbu a nakoupenou skladoval v jedné místnosti. Obava je v tom, že svou sadbu jako zdravou sázel bez namoření (jak je zvyklý) a bez uvědomění si, že vlnovník může v omezené míře migrovat z postižené sadby do okolí.

Pokud však namořil letos veškerou sadbu, nezbývá nic než mu jen popřát dobré počasí a krásnou sklizeň.
S.V.

Dobrý den, životaschopný sadbový materiál můžete namořit Sulkou, která vlnovníka spolehlivě likviduje. S reklamací se můžete obrátit na dodavatele, záleží však na tom, jestli k napadení došlo na uskladněném česneku u Vás, nebo jestli se vyskytly stejné problémy i v ostatní sadbě dané partie tohoto dodavatele. Nicméně reklamaci silně napadené sadby nemusí dodavatel uznat z toho důvodu, že zákazník má vadné zboží reklamovat ihned, jakmile se vada projeví, aby nedocházelo k prohloubení vady a znehodnocení zboží. My vzhledem k tomu, že chápeme, že zákazník uskladněné zboží nechodí kontrolovat každý den, uznáváme reklamace i později, jestliže zjistíme, že k problému mohlo dojít ještě před expedicí. Ovšem jestli se k tomuto podobně staví i ostatní producenti sadby, to nevím. Je jejich povinnost to není.
Je sice vypracována metodika na likvidaci nejen vlnovníka, ale i háďátka zhoubného pomocí vodní lázně. V praxi je však využití této metody dost náročné. Je nutné po určitou dobu udržovat určitou konstantní teplotu. K tomu jsou zapotřebí speciální finančně nákladné přístroje, které dokážou udržovat konstantní teplotu v celém objemu ošetřovaného materiálu. Zapotřebí je i stálé promíchávání sadby vestavěným míchadlem, protože poměrně malé zvýšení teploty může sadbu znehodnotit, naopak i při mírném snížení teploty nebo kolísání teploty během doby ošetření znamená nejen jeho neúčinnost, ale navíc může prostřednictvím roztoku docházet k přenosu škůdce z napadených stroužků na zdravé.

Vychází to litr mořidla na kilo sadby.

Se stejným problémem jsem se nedávno setkal. Onen pěstitel mi poslal vzorek, ale na vlnovníka se mi to nezdálo. Konzultoval jsem to i s panem Ing. Jaroslavem Rodem, CSc., který práci se Sulkou a její účinky zná určitě nejvíc. Ten také pochybuje, že by se na ošetřené sadbě mohl vlnovník znovu objevit. Proto jsem postoupil zaslaný vzorek diagnostické laboratoři k posouzení. Třeba budou chytřejší. A my následně také.

Dobrý den, pane Peterko, Sulka vlnovníka česnekového spolehlivě zlikviduje. Proto stroužky, které se jeví životaschopné, můžete po namoření Sulkou bez problémů vysadit.

Černou textilii nutně musíte sundat, jakmile začne česnek píchat ze země. Ale ve výšce 700 m snad houbomilka není. A také si myslím, že tam nebývají holomrazy. Pokud je v sadbě vlnovník, určitě ji namořte. Sulka ho spolehlivě ničí ve všech stádiích.

Expedovaný česnek mořený není. Správně usuzujete podle celých cibulí.

Už jsem to našel v otázkách a odpovědích, omlouvám se, tu sekci jsem přehlédl.

Ano, moří se 20 minut. Sázet je možné ještě mokré stroužky, ale je to protivné. Pohodlnější je nechat je oschnout. Ale pokud možno ne déle než jeden den.

Raný termín moření v Sulce je v době plné dormance (přirozeného vegetačního klidu). V té době česnek neprobudíte. Pokud ho namoříte teď, bude mít snahu růst, ale pokud hned nevysadíte, pak ho uvedete v omyl.
Přirovnal bych to k lehké atletice, konkrétně k běhu. Zazní-li výstřel ke startu v době, kdy tam závodníci nejsou, tak se nic neděje. To je moření v době plné dormance. Pokud už tam závodníci jsou, pak vyrazí vpřed, ale jsou nuceni se vrátit (protože ještě nesázíte) a musí startovat znovu. Ztratili však marným startem nějakou energii.

Děkuji, myslím, že jsem to už od Vás četla, ale nenašla jsem to. Tak nyní se musím modlit aby bylo už konečně chladno nebo mi poroste, dnes jsem ho dala do země. Jsem na Vysočině, ale i tady je teplo. Ještě jednou děkuji za vysvětlení.

Od té doby, co Karben flo není k dispozici, proti černi nemoříme. Rovral na ni nepůsobí. Jediné, co proti ní působí, je rychlé vysušení po sklizni.

Nejsem odborník na chemii natož biochemii (ačkoliv jsem ze zkoušky dostal v roce 1975 výtečnou). Přesto si myslím, že Sulka je po hygienické stránce v pořádku. Zabalení do vápna neznám, ale pokud s tím má uvedený dobrý muž dobré zkušenosti, tož proč ne? Vápno je spolehlivě na přírodní bázi. Ekologické opatření je například pozdní výsadba ozimých odrůd, zakrytí porostu netkanou textilií v předjaří jako ochrana proti náletu houbomilky česnekové.

Dalším mořením česneku neublížíte, ale podle zkušeností Sulka ničí vlnovníka ve všech vývojových stádiích a že by česnek mohl být znovu napaden, se mi moc nezdá. Ale nemusím mít pravdu. Vlnovníkem se důkladně u nás nikdo nezabýval.

U Rovralu je to spíše likvidace než využití. To je rozdíl od Sulky. Pokud nemáte možnost nějakého odložení ve sběrném dvoře, pak roztok hodně nařeďte a zalejte jím vysazený česnek. Možná by byla lepší závlaha do výsadbových rýh než na povrch. Nevím.

Vy konzumujete mořený česnek??

To jste špatně pochopil - po sklizni česnek, vybraný k sadbě (samozřejmě vysušený a rozdružený) ihned mořím v sulce. A ten česnek, který z řádně namořené sadby vyroste, je prost škůdce zvaného vlnovník. Nebo si snad někdo myslí, že ten vlnovník do česneku naskáče ve špajzu?

Vekan se jeví bez poškození, Havel i Havran jsou posáty vlnovníkem. To ale neznamená, že by je bylo nutné likvidovat. Moření v Sulce spolehlivě vlnovníka ničí ve všech jeho stádiích. Po namoření by měl být česnek do 24 hodin v zemi.

Já jsem četla, jak diskusi, tak brožurku, ale nikdy jsem sadbu Sulkou hned nemořila a bylo vše v pořádku. Jenže nyní byl uskladněn asi v teplejší místnosti než v předchozích letech. Bydlíme totiž jinde a vše je jiné. Příště už nezapomenu. Mám také svoji sadbu a ta je ok. Chtěla jsem zkusit na Vysočině odrůdu Havran, Vekan a Havel. Také si z toho hlavu nedělám, jen nevím, když je tak teplo jestli už mořit a dát do země nebo počkat.

To je špatně. Moření v Sulce je možné od konce srpna do poloviny (v některých letech do konce) září v době hluboké dormance. Druhý možný termín je krátce (max. 24 hodin) před výsadbou.

Na Vašem česneku si pochutnal zřejmě Vlnovník česnekový,ne nadarmo pan Kozák doporučuje mořit Sulkou ihned po zakoupení sadby ( září-říjen )

A mohla jste se to dočíst i v přiložené příručce. V letošním roce je vlnovník skutečně mimořádným problémem.

Moje chyba, už to čtu "Česnek v otázkách".. Omlouvám se za spam

Zkuste si vyhledat odpověď na tento problém v zdejší bohaté diskuzi, již mnohokrát na tento dotaz pan Kozák odpovídal.
xxxx
"Před položením dotazu si prosím ověřte, že na něj na této stránce není odpověď. Může Vám pomoci hledání pomocí klávesové zkratky Ctrl + F."

Koncentraci volte podle výrobce, dobu moření podle mě.

Já doporučuji mořit Sulkou v září (nebo i v srpnu) proti vlnovníku česnekovému. V této době je účinnost moření velmi vysoká, protože v případě napadení tímto roztočem nedochází k dalšímu poškozování sadby při skladování před výsadbou.

Nevím, je-li v nich rozdíl jiný než v názvu. Koncentrace bývá uvedena na obalu.

Dobrý den, rozdíl je opravdu jen v názvu- původní Sulce vypršely regisstrace. Sulku K vyrábí Forestina, Sulku Extra vyrábí AgroBio. Rozdíl ve složení jsem nenašla.

Některé problémy se dají dost těžko z obrázků identifikovat, musí mít člověk "předmět doličný" v ruce. Tady mě napadá vysoká koncentrace Sulky.

..sulka byla správně naředěna,nicméně byl to zbytek z minulého roku.Má cenu ještě vyčkat nebo je už česnek znehodnocený.děkuji

Myslím, že tyto stroužky jsou už mrtvé.

Dovolím si připomenout. Sulkou 5% mořím od roku 1965. V létech, kdy nebyla k dostání, vyrobil jsem si ji podle staré receptury z dob rakouských. Mořím zásadně 6-12 hod. (funguje nejen proti vlnovníkovi, ale i proti kořenovým roztočům a saprofytickým háďátkům /neplést s H. zhoubným/). Zkoušel jsem pokusně mořit i 18 a 24 hod. nikdy se sadba nepoškodila. Sulka je nestabilní sloučenina a stará (prošlá) je pouze slabší. Nesmí se ovšem použít příliš teplý roztok. Nad 24°C je riziko, že popálíte pravděpodobné. Já používám teplotu mezi 10°až 15°C maximálně. A bylo to vždy OK.

Náhradu mořidel neumím posoudit. Přídavek síry bude určitě přínosem.