Dodávaná sadba není chemicky ani jinak ošetřena. Ono to ani u celých cibulí nelze.
Teplovodní ošetření proti škůdcům (ne proti chorobám) amatérsky nezvládnete. Používá se ve světě poměrně málo, protože je nutné dodržet přesně stanovenou teplotu trvale v celém objemu ošetřovaného materiálu. Mám dojem, že je to nějakých 42 stupňů, přičemž stupeň pod už nemá účinek, naopak stupeň nad česnek uvaří.
Pokud nechcete používat vůbec žádnou chemii, pak se spolehněte na nechemický prostředek Rizocore.

Možná je k tomu zajímavý ještě pohled z druhé strany, kdy zpracovatelé
česneku jako komodity potřebují naopak zajistit, že jim oloupané
uskladněné stroužky nezačnou rašit. K tomu se dá taky najít informace o 
ošetření teplou vodou a tvrdí se, že teploty pod 50°C na toto nefungují. Což je takový hezký doplněk k postupu výše.

Já osobně bych se tohoto postupu celkem bál. Ale tak maximálně přijdete o sadbu. Tak bych si dal o to pečlivější práci s vybráním zdravých stroužků, použil bych Rizocore (biologický přípravek - půdní prospěšné mikroorganismy) a případnou chemii zvažoval až v případě neúspěšného pěstování. Ale jako šetrný chemický přípravek mi přijde oblíbená Sulka - polysulfid vápenatý, sloučenina síry a vápníku, která v půdě přemění na síran vápenatý, v podstatě sádra, a poslouží jako hnojivo zvláště pak síra, kterou česnek potřebuje, mimo jiné je součástí alicinu, bioaktivní látky zodpovědné za česnekové aroma. Ale můžete část sadby zkusit ošetřit teplem a uvidíte, třeba se to povede. A nespotřebovanou nijak nemořenou sadbu můžete bez obav zkonzumovat, jen to vyjde dráž, než česnek zakoupený na spotřebu v kuchyni.

Dobrý den. Vypadá to na hád´átko zhoubné.

Bohužel má pan Mácha pravdu. Není o tom pochyb.

Děkuji za odpověď. Je možné ještě nějak česnek zachránit? Jak mam postupovat po sklizni? Děkuji, hezký den. 

Napadené rostliny vytrhejte a v nějakém kyblu (ať netrousíte zamořenou zeminu) vyneste z pozemku a zlikvidujte buď do směsného odpadu nebo vyneste někam do lesa či remízku. Určitě to nepatří na pole ani do biologického odpadu.
Při sklizni postupujte stejně, nepřenášejte nechráněný materiál přes pozemek. Po sklizni zaryjte na celý záhon dusíkaté vápno v dávce 8 - 10 kg na ar. Bude-li sucho, prolijte záhon vodou a zakryjte aspoň na tři týdny fólií. Po usušení a vyčištění naložte s natí a kořeny stejně jako s napadenými rostlinami nebo to spalte. Zrovna tak likvidujte slupky ze stroužků při kuchyňské spotřebě. V žádném případě si nenechávejte z tohoto porostu sadbu. I zdánlivě zdravé cibule mohly být napadeny koncem vegetace, proto už nemají žádné příznaky napadení.

Pacibulky stoprocentně ochráněny nejsou, ale jejich napadení je poměrně vzácné. Spoléhal bych na ně víc než na teplovodní ošetření, které v domácích podmínkách nemusí být úspěšné.

Dobrý den, životaschopný sadbový materiál můžete namořit Sulkou, která vlnovníka spolehlivě likviduje. S reklamací se můžete obrátit na dodavatele, záleží však na tom, jestli k napadení došlo na uskladněném česneku u Vás, nebo jestli se vyskytly stejné problémy i v ostatní sadbě dané partie tohoto dodavatele. Nicméně reklamaci silně napadené sadby nemusí dodavatel uznat z toho důvodu, že zákazník má vadné zboží reklamovat ihned, jakmile se vada projeví, aby nedocházelo k prohloubení vady a znehodnocení zboží. My vzhledem k tomu, že chápeme, že zákazník uskladněné zboží nechodí kontrolovat každý den, uznáváme reklamace i později, jestliže zjistíme, že k problému mohlo dojít ještě před expedicí. Ovšem jestli se k tomuto podobně staví i ostatní producenti sadby, to nevím. Je jejich povinnost to není.
Je sice vypracována metodika na likvidaci nejen vlnovníka, ale i háďátka zhoubného pomocí vodní lázně. V praxi je však využití této metody dost náročné. Je nutné po určitou dobu udržovat určitou konstantní teplotu. K tomu jsou zapotřebí speciální finančně nákladné přístroje, které dokážou udržovat konstantní teplotu v celém objemu ošetřovaného materiálu. Zapotřebí je i stálé promíchávání sadby vestavěným míchadlem, protože poměrně malé zvýšení teploty může sadbu znehodnotit, naopak i při mírném snížení teploty nebo kolísání teploty během doby ošetření znamená nejen jeho neúčinnost, ale navíc může prostřednictvím roztoku docházet k přenosu škůdce z napadených stroužků na zdravé.