Zdravím,na jaře se stříká proti houbomilce.Proti tzv.plísni žádný postřik neexistuje. Já proti houbomilce nestříkám,u nás se houbomilka nevyskytuje,jsme v nadmořské výšce 600 m. nad m. Nad 500m.n.m by se neměla vyskytovat

Dobrý večer, krtek je velmi užitečný tvor, proč se ho chcete zbavit?  

No v česneku být nemusí!at se přestěhuje jinam!Pokud ho lapím živého tak Vám ho rád pošlu!

Nechte krtka krtkem  a přijedte se  k nám podívat na česnekové pole.Jste zván.

Nemohu tu psát adresu ,ale jsem dohledatelný pod jménem pod kterým jsem zde přihlášen.

No pozvání přijímám..\rád se někdy do Kozlova zase podívám..

Pan Perníček má pravdu, krtek je velmi užitečný tvor a čím dále je od naší zahrady, tím je užitečnější. A nejužitečnější je v zahradě protivného souseda.
Existuje několik typů pastí, ale většinou jejich úspěšnost nepředčí naše očekávání, spíše naopak. Jsou lidé, kteří za nejspolehlivější metodu odstranění krtka považují směs motyky a času. Krtek podle nich ryje každé dvě hodiny, dá se na něho tedy počíhat. Ověřeno to nemám, ačkoliv motyk mám doma několik. Ale nějak nemohu nalézt ten čas.

Krtek ryje opravdu každé dvě hodiny.V zimě ale musíte zohlednit zimní čas,t.j. posunutí o jednu hodinu.Takže na něj čekat každou lichou hodinu a v létě sudou.Horší je to s hryzcem,ten to takhle rozdělené nemá.Tito dva tvorové Vám dokáží z orientované sadby udělat dost hokejek a pěkně křivé řádky.Tak hurá na krtka.

ZZtoho mám právě ty obavy!!Zkoušel sem čekat  ale ty nervy nemám na tu k....... černou!Snad zamrzne jinak to bude hokejek!!!Myslím ty vyryté nory už mu nechám at neryje další..Mám toho pooraného kus a on musí řádit zrovna v česneku!!!To je na prášky nebo aspon na slivovicu!!

Dobrý den. I já sem bojoval s krtkem. Za den jsem chytil i 6 krtků.  Zatím ho tu nemám, ale nastražýno mám stále.

V chování krtka lze cykly vysledovat, ale neopakují se po 2 hodinách, jsou silně individuální a už vůbec nejsou synchronizovány s 24hodinovým režimem navzdory zbytku přírody.

Krtek denně 3–4× spí 3–6 hodin, poté shání potravu a ryje, aby opravil poškozené chodby (většinu kořisti získává tak, že se mu dostane do chodby), zvětšil teritorium, přiváděl do chodeb kyslík. Mýty o rytí v konkrétní hodiny jsou patrně výsledkem nesprávného pozorování skupiny krtků chybně považované za jednoho jedince.

Velice a vřele souhlasím s níže uvedeným, přímo zlatým názorem p. Kozáka. Já bojuji  s krtky pomocí  "pastí na polní myši" - pod tímto názvem je naleznete v některých obchodech, ale i na e shopech. Nestačí mít pouze  jeden kus, já jich mám cca 10 a když je vysoká aktivita krtků, tak je nastražím i všechny najednou, takže při kontrole mívám i několikanásobný úspěch. Past nastražím tak, že obnažím chodbu na délku i šířku pasti (cca 8x8 cm) , vložím past a přiklopím kbelíkem, květníkem...  a občas  pod něj nahlídnu... Občas se splete i hryzec.
Jinak musím také  souhlasit, že krtek je veskrze užitečný tvor v záhoncích s cibulí, česnekem, ale zejména s mrkví, petrželí apod. To můžete krátce po jejich výsevu provést výsev lepší -  doporučuji zelené hnojení a máte úspěch zcela zaručen.
Jinak všem přeji krásné vánoce a úspěšný a plodný nový rok naplněný zdravím štěstím a pohodou.

Mam za sebou boja s krtom dosť . všetky metody na zahnatie spôsobia len kratkodobo alebo zvyšia aktivitu v tvorbe dalšich tunelov - kopčekov. vlasy , ryby , karbit ,plynovanie PB.  atď. 
nejaka inšpiracia na poľskych strankach - dymovnice , pyropatrony
  ruske STRANKY  to bola KAPITOLA ! 
na Nemeckych ODSTREľOVAČ  na hryzce  konečne riešenie kamarat to mi odporučil
  mam len jednu radu : nespoliehajte sa že je u suseda ale je len otazka času keď ho mate u seba .

Aby som bol konkretny : https://www.amazon.de/Kieferle-W%C3%BChlmausselbstschu%C3%9F-W2-W%C3%BChlmausfalle-Original/dp/B00IGSU2K6

Navzdory velkému úsilí věnovanému potlačení vlnovníka bohužel stále není žádná spolehlivě účinná metoda pro konzumní česnek známá. Úplná likvidace tohoto škůdce není vzhledem k jeho velkému spontánnímu šíření možná. Viz příspěvky níže.

Dobra tedy pro konzumni cesnek zatim neni nic a pro sadbovy mame pouze sulku pri moreni ? Tento pripravek funguje na 100% a nebo je potreba jeste dalsi osetreni. 

Vždycky je možné aspoň vyčistit prostory, kde se česnek skladuje - např savem nebo vyčadit sirnými knoty. To omezí šíření přes kontaminovaná místa. potom zbyde šíření přes sadbu, které lze omezit sulkou. k úspěchu vede asi kombinace všech těchto způsobů. Možná by stálo za to prohnat sulkou i sadbu cibulovin na zahradě, které můžou vlnovníka hostit.

Dobrý den. Chtělo by to fotku, ale asi půjde o vlnovníka česnekového. Nechci se Vás nikterak dotknout, ale již několikrát zde byla prosba, aby se používala diakritikcká znaménka. Přeji hezký den

Dobrý den. Děkuji za odpověď. Omlouvám se za psaní bez diakritiky, psal jsem to v rychlosti z mobilu. Přiložil jsem pár fotek, snad pomůžou. Je to opravdu způsobeno Vlnovníkem česnekovým? Děkuji. Prodejce mi řekl, že to je kvůli špatnému uskladnění a dál se semnou nebavil. Měl jsem už od něj česnek a uskladňil jsem ho stejně jako tento a vydržel mi skoro do března. A ten mi nevydržel snad ani 2 měsíce. Děkuji za odpověďa radu.
Michal Nohaj

Dobrý den, jednoznačně se jedná o poškození vlnovníkem česnekovým. Otázkou však je, jestli k napadení došlo už u dodavatele během vegetace či uskladnění, nebo až u Vás. Problém je v tom, že vlnovník se šíří vzduchem podle posledních výzkumů až tisíce kilometrů. Bohužel se o tomto škůdci zatím ví jen velmi málo. Několikrát jsme se sami setkali s tím, že zákazníkovi vlnovník zlikvidoval celé balení česneku, zatímco jeho česnek zůstal nedotčen. Přitom stejné partie česneku jsme vyexpedovali někdy i tisíce balení a ostatní zákazníci problém neměli. My při produkci sadby uchováváme vzorky jednotlivých partií, proto lze posoudit, jestli k napadení došlo před expedicí,  nebo až po expedici u zákazníka. Proti mnohým chorobám a škůdcům jsou rostliny schopny vytvořit si obranné látky. Jednou z teorií tedy může být, že pokud se s vlnovníkem česnek setká už během vegetace, vytvoří si obranné látky a při skladování je lépe chráněn, zatímco vedle něho uskladněný česnek jiného původu chráněn není. Jisté je jen to, že si vlnovník vybírá nejen mezi odrůdami, ale právě často i jen některé stroužky v cibuli (jako ve vašem případě). Jestli je to obsahovými látkami jednotlivých stroužků, nebo jestli napadené stroužky mají okem neviditelné vstupní brány, zatímco nenapadené stroužky nikoliv, nejsme schopni říct.

Dobrý den..jaká je tedy obrana?u sadby říkáte stačí sulka,ale jak uchovat ten konzumní?

Toto je největší problém v domácnostech. Jistým návodem může být uchování česneku venku pod senem nebo prosypaný sušenými vonnými bylinami.

Jíchu z kopřiv a slepičinců už teď žádná rostlina plně nevyužije, ale než ji skladovat přes zimu, kdy stejně bude degradovat, tak ji na ten záhon nalijte. Drobná poznámka: zelené hnojení je dobré zapravit do půdy okolo
poloviny září.
Ta podobnost s molem je trefná. Měl jste tam molíka česnekového, ale ten už je pryč. sadbou se nepřenáší.

Děkuji Vám za rychlou odpověď.

Řekl bych nemořit, ale kontrolovat. V případě nutnosti namořit třeba na konci října.

Pokud česnek před výsadbou nejeví známky napadení vlnovníkem česnekovým, pak moření v Sulce sice neuškodí, pokud se nebude mořit 12 hodin, ale není nutný.
A druhá otázka: z mrazu si vlnovník nic nedělá, přežije každý mráz, který se u nás může objevit.

Stoprocentně spolehlivé skladování česneku v domácnosti neznám z důvodu velkého výskytu vlnovníka česnekového, jak konečně sám uvádíte. Určitě se i letos objeví pěstitelé, kteří budou uvádět, že nikdy vlnovníka neměli a proč ho letos mají. Zkrátka se pořád rozšiřuje. Jako dobré se jeví zavěšení s různými aromatickými bylinami někde na průvanu nebo uložení v lučním seně. 
Vámi navrhovaný způsob nebude funkční. V ledničce je stoprocentní vzdušná vlhkost a tu česnek dlouhodobě nesnese.

To je dobrý nápad určitě vyzkouším..

Správná otázka. Největším problémem při pěstování česneku je jeho uchování po sklizni. Před několika lety (ono to letí, to jsou už desetiletí) s tím nebyl problém. Ale teď nám dává pořádně zabrat roztoč vlnovník česnekový. Zkoušíme na něj různé fígle s různým úspěchem. Nejhorší je přitom to, že co se jeví jeden rok jako spolehlivé, následující rok nefunguje.
Atož co včil s tou krabičkou? Mezi fungující způsob uchování se jeví také uložení v papírových sáčcích, ale je možné, že se jedná pouze o sáčky jednoho konkrétního výrobce (a možná i výrobní šarže). Nevím, jestli to bude i v papírových krabičkách. Mohlo mě už dřív napadnout to zkusit. Ale možná někdo z dřívějších zákazníků má pozitivní (případně i negativní) zkušenost a mohl by nám to tady napsat. Pokud to nikdo nenapíše, tak se prosím ozvěte, až krabičku dostanete. To bude počátkem září. A pak to vyřešíme.

Dobrý den. Podle mě máte v česneku hád´átko zhoubné

Jak předejít šíření ? 

Příště je dobré dávat snímek i celých rostlin, ne jenom detail. Ale i tak je zřejmé, že se o háďátko jedná. Více si o něm přečtete v rubrice "choroby a škůdci".
K porostu je těžké se vyjadřovat, jeví se jako docela pěkný, na prvním obrázku je asi jedna špatná rostlina. Většinou na snímcích porostů nevidíme to, co chtěl fotograf prezentovat. Ale jedna prosba i pro ostatní: orientujte fotografie tak, abychom si při jejich prohlížení nemuseli lehat.

Jsou to omyté larvy chřestovníčka cibulového. Běžně jsou obaleny vlastním trusem, deště se však postaraly o hygienu.

Ďakujem môj predpoklad bol spravny,

Pozdravujem vas . Na vaše otazky najdete odpoveď ak si prečitate aj par predchadzajucich  prispevkov . Čo sa tyka vlnovnika , ak si date do vyhladavača    Vlnovnik cesnakovy prip. jeho lat. nazov tak dostanete dosť veľa aj sa opakujucich informacii . Tak isto sa dostanete na stranky tejto diskusie a pri pozornom čitani aj datumov otazok dôjdete k poznaniu že každy rok sa opakuju tie iste otazky .
ĎAKUJEM p. Kozak že mate  s nami TRPEZLIVOSŤ  a stale dookola odpovedate  na to  iste pričom vam KRADNEME čas potrebny na ine veci !!

Morenie v sulke ochrani sadbu - urodu zatiaľ nevieme spoľahlivo ochraniť proti vlnovnikovy ! Jeho rozmnožovacia schopnosť ako aj schopnosť presunu je  obrovska . Chemicka ochrana možna len pripravkami ktore NIE Sú URčENE NA CESNAK. Sam po zbere urody vytriedim cesnak na sadbu, kuchynu len potrebne množstvo ktore rozdelim a samostatne -oddelene uskladnim na rôznych miestach . Ostatny cesnak odpredam a zaujimam sa ako dlho vydržal.

toho roku som poslednu kontrolu robil 8,4,2019 a s prekvaujucim zaverom ??
Japo 2 ako som predpokladal dopadol najlepšie  Rumunia Red čast poškodena ale v dobrych stručikoch sa začinajuce napadnutie prejavilo na spodku stručika pri koreňoch zatiaľ čo bolo bežne že poškodenie začinalo na špičke. Par cibuľ bolo bez napadnutia ale sa ťažko lupali ,  nie je to akasi forma mutacie - prirodnej  ochrany a  cesta ktorou ma smerovať vyber sadby na ďalšie pestovanie ?? Čas ukaže. Ostatny cenak do tejto kontroly neprežil a bol odstraneny.  Svojim prispevkom som nemal v umysle niekoho uraziť ani unudiť.

Kristalon modrý můžete použít. Myslím, že je to pouze velké balení mezi zahrádkáři známého Kristalonu Start, který jako náhražku za ledek vápenatý rovněž doporučuji.
Myslím že v nadmořské výšce nad 450 m se už s houbomilkou nepočítá, takže u Vás by spolehlivě být neměla. Pokud někdo proti houbomilce (v oblastech jejíhovýskytu) ještě nestříkal, tak už nestříkejte. Je to zbytečné, nálet skončil.

Soudím, že teplo už bylo dost dlouho, takže nálet houbomilky skončil. Klidně už netkanou textilii odstraňte.

Noční mrazíky postřiku nevadí. Tak s chutí do toho.

Nějak jsem dva dny nesedl k počítači. Předevčírem skutečně byla vhodná doba, ale teď se má ochladit a pršet, takž další vhodná doba bude po oteplení.

Děkuji za odpověď,včera jsem postříkal.

Teď je vhodná doba, nálet ještě nezačal. Při odkrytí porostu se v něm pohybujete, což případně právě letícího škůdce trochu odradí. Textilii ponechejte  až do doby, kdy bude delší dobu, řekněme tak čtrnáct dní, pěkné jarní počasí.

Díval jsem se na předpověď počasí v oblasti Mladé Boleslavi a na příštích deset dnů se nepočítá s teplotou deset nebo víc stupňů. Takže zatím buďte v klidu, co se týká termínu. Horší je to, že v současné době není registrován žádný přípravek proti houbomilce.

Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"

Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji

Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.

No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.

Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.

Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam

Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.

My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.

Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...

Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?

Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.

Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji

Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.

Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.

Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.

Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.

Mockrát děkuji za odpověď.

Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

 pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.

Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....

Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
nevyskytují.

Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.

Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.

Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.

Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 

Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka

Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"

Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
Tož tak:
Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
(Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)

Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
Naposledy to odskákali dinosauři...
2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
je to opravdu rostlinolékař.
3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

Vlnovník česnekový je označen vědeckým názvem Aceria tulipae. Poprvé byl zjištěn na tulipánech, jak je z jeho názvu zřejmé. Napadá i cibuli kuchyňskou, šalotku  a spoustu druhů cibulnatých květin, což může vést k jeho přenosu při společném skladování.

Česnek napadený vlnovníkem můžete klidně konzumovat až do doby, kdy se už Vám to bude zdát konzumu neschopné - budete k tomu mít odpor. Vlnovník čerstvý, vařený ani pečený nijak Vašemu zdraví neuškodí a v chuti ho nepoznáte. Vždyť spoustu jiných roztočů baštíme i s většinou jiných potravin, jenom o tom nevíme.
Právě z důvodů výskytu vlnovníka česnekového se stává největším problémem skladování česneku v domácnosti. Každopádně musí být v suchu. Rozvoj vlnovníka omezují sušené aromatické rostliny, např. levandule, kopr, máta. Pokud má někdo luční seno, pak je dobrým způsobem skladování v seně. Tím není myšlena hrstka sena, ale pořádná kupa vespod i nahoře.

Jednoznačně si na Vašem česneku pochutnává vlnovník česnekový.

Vy byste , mít takovou sadbu Vy, takovou sadbu sám použil a pak na přesrok čekal co z toho bude? To tak ze zoufalství ne?

Pri dodani takej sadby v prvom okamžiku zlosť , ale ak mate zaujem o danu sortu ,aj taka mizeria vas nezastavi . Viem o čom pišem. Pri nedostatku sadby-  ako sa hovori  " topiaci sa slamky chyta " Sadba nesie znaky nevhodneho skladovania ,teplo a sucho, predpokladam zniženu kličivosť ale aspon sa dostanem do "fajty" odrody. Neviem akoby ste reagoval ak  by ste na zaklade popisu sorty - odrody danu odrodu objednal komplikovane a draho ziskal zo zahraničia a dodane by bolo niečo ine? Aj to  už mam za sebou. V mojom pripade pri diagnoze" cesnak" ide sa ďalej.

Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek. Nejde o zlaté trenky, pokud pán neumírá,  a trva na odrůdě, tak si ji sežene další rok včas a včas namoří aby se mu to nestalo opět. Hospodařit stylem " topiaci sa slamky chyta"? buh žehnej takovému hospodaři. 

Ďakujem za želanie .Použiť konzumny cesnak bez znalosti pôvodu krajiny či odrody nemam zaujem. Aj tuto etapu pestovateľskej cesty mam za sebou. Chybou prezentovanej vzorky je predpokladam zle uskladnenie a nie CHOROBA ! preto nevidim problem v použiti na sadbu. Poškodenie sadby vlnovnikom-- aj na zaklade  odpovedi p. Kozaka po namoreni vysadiť.

Vy máte zas defenzivní přistup.Tak většinou v okolí vašeho bydliště se určitě najde pěstitel, který není trouba a ví co sadí, případně průmerný uživatel internetových stranek si najde pěstitele na webovych stránkách i s popisem česneku . A hlavní pravidlo je "co se mi nezda tak nesazím  přece   - a i toto tu zaznělo xkrát.  a když je něco poškozené vlnovníkem unosně, čili jen trochu,  je to něco jiného jako ty některé scvrkle chcipačky na fotce. Ale když je vám bližší  "Topiaci sa slamky chyta", sadte jak vám to pasuje. Ale doporučovat někomu druhému takový postup je pane "choré". 

Pan KK.     V  diskusnom prispevku autor vyjadruje svoj nazor ! Ak môj nazor -- to by som urobil ja -- pokladate za chory je to vaš nazor a mate naňho narok . Čo  sa skryva za :" aj tuto etapu pestovaťeľskej cesty mam za sebou ". koľko prace ,  úsilia a peňazí o tom nebudem pisať a obťažovať diskutujucich. Použit konzumny cesnak ako sadbu od pestovaťeľa OK ! kupenu z obchodu to by som zvažoval,  osobne nedoporučujem !

A já varuji i před "konzumným cesnakkom od pestovateľa". Před několika lety jsem byl u jistého pěstitele na Mělnicku, pěstoval léta na ploše nějakých dvou tří hektarů. A říkal: "Je-li mokrý rok, tak víc hnije, je-li sucho, hnije méně". Ale to "hnití" bylo háďátko. Nespoléhejte se na vysokou odbornost pěstitelů.

Pane Karle. Máte správný názor. Ten nešťastný vzorek se mi dostal do ruky od kamarádky a její mama byla nešťastná, zda vyhodit. Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem tuto "věc" neposlal do popelnice. Pamatujte, chybami se člověk učí!!! Tak teď se budu dvě sezóny učit, jak paní zachránit pozemek.! Pokud v tom byl vlnovník. Naštěstí dala jen malý řádek, myslím, že zálivka sulkou prospěje a pokud něco vzejde, věřím v těch aspoň 50 %, začnu se zajímat o akaricidy, např. Sanmite 20 WP [eagri.cz.]. Psal jsem i v diskusi, že nedávám do země něco, čemu nevěřím. Na sadbu používám pouze špičkové stroužky bez vady, i třeba malého vzrůstu. Např. z Buchlovic jsem půlku sadbového Vekanu vyhodil už začátkem října. Vyšuškaný. K novým odrůdám na mé zahradě jsem velmi skeptický a vždy je na nějaký čas dávám dostatečně daleko od sebe. S p. Sisakem musím souhlasit, že když máte nebo získáte mimořádný vzorek odrůdy, chcete a musíte pro jeho záchranu podniknout mnohé! Sám jsem byl na pokraji "vymření ' několikrát. A k názoru p. Jána, nezlobte se, ale já raději zasadím kvalitní konzumní, než nepěkný sadbový. Omlouvám se za svůj monolog velkopěstitelům se stvoly do S. Jinak to nejde a moooooc fandím! 
Jak říkám, česnek je nejušlechtilejší plevel! 

Problém spočívá v tom, že cibuli silně napadenou, deformovanou háďátkem při sklizni vyřadí i laik (důvod poškození sice nerozpozná, vyhodí ji, protože je škaredá). Většina napadených cibulí ale žádné příznaky nemá. Po sklizni bez laboratorního vybavení háďátko nerozpozná nikdo. Natož na fotografii. To dovedou jenom dva lidé na světě, jak jsem vyrozuměl, vy a pan Dohnal.
Určování kvality česneku podle vzhledu nebo podle velikostí cibulí je metodou úsměvnou.

Prosím chápejte (i pan Dohnal), že probíhá sezóna, nikdo z firmy nemá čas vést absurdní polemiku o tom, zda dokážete zázračným způsobem stanovit sadbovou kvalitu česneku. Pokud takovou schopností oplýváte, prosím, zašlete svůj životopis na e-mail uvedený v kontaktu. Dobře placené zaměstnání máte jisté, firma tím na každé odrůdě ušetří roky práce.

Uvědomte si prosím, že je krajně nevhodné na webu držitele práv k odrůdám, jejichž vývoj a udržování je velmi náročný nejen finančně, doporučovat sázení konzumního česneku.
Stejně tak je nemístné navážet se do zákazníků, kteří možná obdělávají stokrát větší plochy, což zákonitě znamená, že musejí používat jiné metody pěstování.
Děkuji za pochopení.

Vážený pane Kozáku mladší, když už něco komentujete bylo by dobré si to přečíst - celé - než na něco reagujete Vaším arogantním  stylem. Nikde jsem jak uvádíte Vy 
-za 1. nedoporučoval  sazení konzumíniho česneku  -  "Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek"  tot vše - trochu rozdíl než jak jste to podal Vy. 
 a za  2. nikde jsem nepsal že dokažu rozpoznat napadenou cibuli hadatkem bez přiznaků , a jestli vám vadí že jsem se na to dotázal, vzhledem k tomu že jsem se s tim nesetkal tak se Vám omlouvám - kdybych se s tím setkal nevědomně jak si myslite VY ,  při mém uvedeném pěstovaní  na svém poli, nemyslite že by přišla zpětná vazba bud to od zákazníků nebo urody v následujicích sklizních? 
 A vrchol Vaší komičnosti mi přijde vaše nabídka prace . Vy si myslite že dokažete platit zaměstnancům lépe než  co dokaže vyprodukovat orná puda v kombinaci s pracovními navyky a vztahem k půdě? Vratte se zpatky na zem pane. 

Česnek si sázejte, jakýkoliv chcete, pane Karle. O to nejde. Má reakce se vztahuje na celou předchozí diskusi, ne nutně na váš poslední příspěvek. Podstata mého sdělení spočívá v tom, že je nevhodné zneužívat prostoru producenta sadby k referování o tom, jak je dobré pěstovat konzumní česnek, navíc bez nezbytných znalostí. Byli jste upozorněni, že takové jednání tu není žádoucí. Pokud nechcete respektovat provozovatele diskuse, pokračujte prosím jinam.
Jsem potěšen, že na vás můj vtip působí komicky.

Z fotky, bohužel, nepoznám ani háďátko, ani kvalitu, ba ani odrůdu. A kromě toho svého česneku, který mám 19 let, a velmi se s ním napiplám, kupuju občas i sadbový. A velkopěstitele uznávám a obdivuji, stejně jako všechny, co dělají na poli, zvlášť při současných změnách klimatu. Určitě máte hodně práce, ale už jste mi podruhé zbytečně vyčinil za něco, co jsem nenapsal - 8.11. o Bjetinu, teď o háďátku. Nevadí, nic ve zlém. Vůbec se nepovažuji za odborníka, jsem malopěstitel a milovník dobrého česneku!! Proto se ptám, když nevím. Rád se dozvím, každý má právě jiné zkušenosti, jinou hlínu, jiné podnebí, jinou techniku. Děkuji všem za názory. 

Bylo by to zajímavé jako pokus. Půlku pokusného vzorku takto ošetřit, vzorky izolovaně uskladnit (uzavíratelné boxy) a sledovat vývoj vlnovníka a konzumní kvalitu česneku. A nebo druhá možnost je využít ionizačního záření :-D , které je povolené vyhláškou 133/2004 Sb. , ovšem kdo by to platil, že? 

Co vlnovnika poslat do kosmu? Složíme se, ESA zajistí pár obletů kolem Kuličky nebo do ISS a budeme chytřejší. Zajímavé nápady pro zkumavkáře, co pane inženýre? Myslím mikrovlnku. Můj názor - do mikrovlnky dávat ohřívat česnek pouze v guláši. Ale mimořádně obdivuji invenci a nasazení famózních lidí. Doufám, že konečně někdo získá tu  Nobelovu cenu. Bude potřeba uchovat národní bohatství, mezi něž česnek patří!! A každý velký úspěch začíná šíleným nápadem! 

Ani do pokusu by som nešiel , problemom je dosiahnutie požadovanej teploty ktora zlikviduje vlnovnika, jej meranie počas činnosti mikrovlnky. Podľa informacii na internete z viacerych zdrojov  likvidačna teplota je na urovni 38-45 st. jej dosiahnutie teply roztok 10-15 min. alebo suche teplo - rura. Sadbovy cesnak mam v zemi už namoreny môžem sledovať kuchynsky , je otazne či skladove priestory mam už zamorene vlnovnikom a tak kuchynsky cesnak bude možno potrebne opakovane ošetriť. Všetko toto je v rovine teorie !!
Pritomnost vlnovnika -mikroskopicke vyšetrenie .Postup a potrebne vybavenie - veľkosť zvätšenia  nepoznam.  Cely proces je  vyrazne urychleny ako čakať na prejavy škodcu na cesneku.

U konzumního česneku je to jednodušší (bavíme se o velkoprodukci). Česnek se skladuje ve speciálních skladech při teplotě mírně pod nulou. Tam se dostává hned po usušení a opracování. Při této teplotě vlnovník sice přežívá, ale "spí". Po vyskladnění se krátce otočí v obchodě a i u zákazníka je poměrně brzy spotřebován, takže vlnovník nemá dostatek času ani sil (do doby chlazení se ještě nestačil namnožit), aby se projevil. Toto se dělá v Evropě a Jižní Americe. Z Číny se vozí česnek chemicky ošetřený.
Sadbový česnek se nemůže chladit, protože by tak předčasně prodělal jarovizaci a hned po výsadbě by vyrůstal.
Z dotazu není zřejmé, zdali jste trvanlivý česnek, jak uvádíte, kupoval loni nebo před léty, kdy problém s vlnovníkem ještě nebyl nebo aspoň ne v současné míře. Také je rozhodující měsíc nákupu a skutečná země původu.

Dobrý den pane Kozáku, dočetl jsem se že vyvoj vlnovnika trvá 8 dní při teplotě 33 stupnů, 11 dní při teplotě 20 stupnů a při 6 stupních se jeho vývoj zastavuje, je to nějak takto?  A ten vlnovník přežije neomezeně dlouhou dobu v tom specialním skladě o teplotě pod nulou až do jara kurpřikladu nebo má omezenou životnost ve dnech?

Různé zdroje informací se sice rozcházejí v konkrétních dobách vývoje, ale pro nás je důležité, že vlnovník přežívá v tzv. anabióze spolehlivě během celého chladného zimního období. Znamená to tedy, že i po vyskladnění na jaře je schopen dalšího vývoje.

Plně s Vámi souhlasím. Česnek s jahodami skutečně "kamarádí". Ale s tím krtkem a hryzcem to nefunguje. Nejen že krtkovi česnek nevadí, ale dokonce jsem se setkal s případem, kdy si  hryzec natahal vysázené stroužky do své zásobárny. Konkrétně se tehdy jednalo o odrůdu Záhorský II.

Vy sice dáte do půdy česnek bez vlnovníka, ale jiný na něho čeká už na poli, aby si na jaře pochutnal. Vlnovník je schopen jistou dobu žít v tzv. anabióze. Je to něco jako spánek. A mráz mu taky nevadí. Asi by Vám pomohlo dusíkaté vápno. Nejlepšího účinku by se dosáhlo po sklizni česneku.

Po tolkych otazkach na vlnovnika vyjadrim aj svoj nazor. Vzhľadom na vysoky datum predpokladam postup pre ďalšie roky . Po naštudovani predkladam POSTUP -neovereny! Po bramborach dusikate vapno OK , ak pozemok prikryjete čiernou foliou zlepši sa dezinfekčny učinok, ale dôjde aj k prehratiu pôdy nad 35stup. čo by malo mať za nasledok likvidaciu vlnovnika./ak bude svietit slniečko dostatočne /  Cesnak určeny do kuchyne namočiť do teplej vody 40stup. na 12-15 min.  ma to mať za nasledok likvidaciu vlnovnika ale aj poškodiť kličivosť cesnaku čo nie je na škodu .  Pan Kozak suche teplo urobi to iste ? /elektricka rura/ 

Nevím, jestli na vlnovníka stačí čtyřicet stupňů, ale soudím, že tato teplota klíčení česneku neovlivní. Navíc si myslím, že porušení klíčivosti by mělo za následek pravý opak, než potřebujete, tedy že by to výrazně snížilo skladovatelnost.
Teplovodní ošetření cibulí není neznámé. Používá se např. proti háďátku. Teplota musí být přesná (je to něco okolo 42 stupňů). Zvýšení teploty o stupeň ničí rostlinu, snížení o stupeň nezničí háďátko. Je na to potřeba speciální zařízení, doma to těžko uděláte.

Dobrý den. Já osobně bych ten česnek namořil, pokud je napadený a nechal ho oschnout a těsně před sadbou ho dal cca na hodinu do vlažné vody, aby se nastartoval a sázel bych. Osobně mořím před sadbou. Zatím jsem ho napadený neměl. Ještě přikládám fotky svého česneku na sadbu, ale ten bez popisku nevím.

Děkuji za odpověď.česnek už mám namořen tak začnu sázet.sadba nepochází od vás..od vás mám tři odrůdy a ty jsou v pohodě.

Mospilan by měl být systémový insekticid, měl by tudíž zabít i larvy, ale chvíli to bude trvat. Skoro bych si myslel, že byla nějaká chyba v aplikaci přípravku.

Malá poznámka: Mospilan je neonikotinoid. A na ten si hmyz vemi rychle vytváří resistenci. Na následující generaci funguje hůře, nebo vůbec. Chce to střídat. Např. jeden rok Mospilan, následující rok třeba Reldan (organofosfát)

Nevím, o jaký prostor se jedná, proto obecně. Vlnovník tam zůstal, můžete prostor např. vysířit nebo vystříkat Savem.

Moc děkuji za radu. 

Vážená paní Kupková,
množení odrůd Mirka a Blanin II jsme se rozhodli výrazně omezit, neboť patří do skupiny odrůd, které má velice rád skladištní škůdce vlnovník česnekový. S ním jsou v posledních letech v ČR velké problémy. Původně jsme u nich chtěli množení sadby zcela pozastavit a odrůdy pouze udržovat, ovšem vzhledem k tomu, že jsou mezi mnoha pěstiteli tyto odrůdy velmi oblíbené a v lokalitách s menším výskytem vlnovníka jsou tyto odrůdy úspěšně pěstovány, rozhodli jsme se pouze množení sadby omezit a do nabídky je zařadit až v průběhu měsíce září, kdy bude jistota, že je jejich sadba zcela v pořádku. V nabídce však budou pouze malá balení do 16 ks.

Stoprocentně to nevím, ale soudím, že si mohl kousnout drátovec. Nic si z toho nedělejte.

Máme něčím postříkat?Děkuji za odpověď.

Horší by bylo kdyby jste tam  měla i brambory, tak pozor i s vyhledem co  na to ten pozemek budete davat přiští rok.