Mám takový dojem, že prvotní myšlenka Pana Pavlíka byla dobrá, ale vše se ztratí po nástupu p. Jandy do postu předsedy. Certifikáty bude dávat těm pěstitelům, jejichž produkci bude chtít přeprodávat. To, jestli VŠCHT bude kontrolovat poměry základních obsahových látek se ztratí, když česnek nebude prodáván jako odrůdový, ale anonymně jako Výběrová třída a II.třída (viz i Bramko).

Své také vypovídá to, že ocenění Regionální potravina Libereckého kraje 2012 a v soutěži Výrobek roku Libereckého kraje 2012 vyhráli pěstitelé Mihulková+Hradecký z Bělé (a nikoliv pan Filip Janda).

Mluvíte uplně z cesty pane Nováku. Nevím jestli se má cenu k tomu vyjadřovat, ale dobře tedy. Jedna z posledních reakcí.
Je úžasné, jak Vy vše víte. Doslova úsměvné. Pan Janda nikomu certifikáty dávat nebude. Celá věc je jeho myšlenka již od počátku. Myšlenka Českomoravskýčesnek byla rovněž jeho. Byl u zakládání s panem Logajem, jenže pak se jejich představy rozešli. Abychom tedy věci uvedli na pravou míru.
Opět uvádím, že zde nejde o odrůdové značení, ale o česnek pěstovaný v čr. Značení je pro konečného spotřebitele a ne pěstitele, aby si to někde koupil a hned to sázel na pozemku!!! Je také znovu potřeba upozornit, že zde budou probíhat podvojné testy jak na VŠCHT, tak na VÚRV.
Regionální potravina se nevyhrává, ale dostává po přihlášení do tohoto programu. Pan Janda o ni nikdy neusiloval, takže ji nemohl získat. Tím pádem neruzumím, o čem to tedy svědčí.

Kdyby se dostávala, tak ji má v dnešní době každý...., dovolím si citovat ze stránek Regionální potraviny a upozornit na slovo zvítězí: Již třetím rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou vybírat z celkem 273 oceněných produktů. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje.
V čem jsou výrobky s logem Regionální potravina na obalu výjimečné?
Kvalita, místní suroviny, tradiční receptura a výborná chuť.
Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zaručí, že produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno, a ze surovin dané oblasti.
Díky krátkým distribučním cestám od výrobce ke spotřebiteli jsou tyto produkty čerstvější, mají lepší chuť i vůni. Potraviny dovezené ze zahraničí musí strávit dlouhou dobu na cestách. To neprospívá jejich čerstvosti a chuti a doprava ze vzdálených míst navíc zatěžuje životní prostředí.Oceněné Regionální potraviny splňují ty nejpřísnější evropské i národní požadavky na kvalitu potravin. Domácí producenti jsou oproti dovozcům více vystaveni tlaku na kvalitu jak ze strany spotřebitelů, kteří jsou s nimi v bližším kontaktu, tak ze strany kontrolních inspekcí.
Výrobky oceněné značkou Regionální potravina prokazují jedinečnost v porovnání s běžnou produkcí dostupnou na trhu. Ať už se jedná o tradiční recepturu typickou pro daný kraj, originální výrobní postup nebo využití specifické regionální suroviny.
Nákupem potravin označených logem Regionální potravina zákazník získává nejen záruku kvality a chuti, ale podpoří také svůj kraj.
Na fotografii je vítězký vzorek. Po tom, co se zde dozvídáme, zvážíme, zda budeme i nadále dodávat vzorky českých odrůd pro výzkum VŠCHT a VÚRL paní Ovesné / v loni jich bylo vyhodnoceno 20/. Nechceme se podílet na projektu, kterým se už nyní medializuje pan Janda a spol.

Myšlenka založit sdružení pěstitelů česneku je stará minimálně 20 let (kolik tehdy bylo géniovi Járovi Cimrmanovi, pardon, Filipu Jandovi?) a prosazoval ji pan Ing. Pavel Havránek, CSc., dej mu pánbu věčnou slávu. Aktivní podporu našel až v Buchlovicích, ale i tamní nadšení potřebovalo někoho, kdo to administrativně dotáhne. Tím byl pan Logaj a patří mu za to dík.
Omlouvám se Vám, paní Mihulková, že jsem svůj příspěvek nacpal před Vás. On také reaguje na ten předchozí. Stejně je všechny brzy smažeme.

Bohužel, zde je zásadní problém, se kterým se setkáváme. Paní Kopecká zde mluví o sadbě. Zde je třeba seriozné říct, že pro nás jako pro sdružení je prvotním cílem certifikovat česnek, který byl vypěstován ze sadby ať české nebo zahraniční. Je také si třeba seriózně přiznat, že zahraniční odrůdy se tu budou ještě nějaký čas pěstovat, jelikož české sadby je nedostatek a trh si žádá produkty pěstované v ČR. To je oč tu v současné době na trhu běží. Samozřejmě, pokud si někdo kupuje česnek k tomu aby ho sázel, má se obrátit na šlechtitele, to nikde nezastíráme!!! Naše sdružení se zde snaží označit česnek pro KONZUMENTA!!! Ne pro pěstitele. Bohužel to je pro mnohé těžké pochopit. Zákazník, si žádá pálivý česnek, který je pěstován v ČR. To je náš cíl cesty.

... se provádí až v době růstu. Letos možná bude první dávka až v druhé půlce dubna či první týden v květnu. Do té doby si česnek bohatě vystačí se zásobním vyhnojením.

Jsem sedlák, ne diplomat. Co si myslím, bez obalu řeknu nebo napíšu. Do dnešního dne jsem u prodávaného česneku viděl několik typů certifikátu, celkově několik desítek případů. Vždy se však prodával česnek z dovozu. V loňském roce totiž většina českého česneku zmrzla, ale tolik "českého česneku" na trhu nikdy nebylo. Že existuje Vaše sdružení jsem zjistil asi před měsícem z inzerátu v jistém informačním týdeníku pro podnikatele. Tento inzerát působí velmi nedůvěryhodně, proto jsem se o to začal zajímat. Díval jsem se na podmínky vydávání Vašeho certifikátu. Chybí tam kontrola porostu a bez ní je jakákoliv certifikace nabídkou pro podvody. Navíc je jasné, že jste se neseznámili se zákonem o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin ani se situací s prodejem české česnekové sadby. Podle Vašich podmínek by totiž certifikát nemohl dostat žádný pěstitel. (Nebo to pro ně není určené?) Navíc je jasné, že jste při formulování svých podmínek využili text od občanského sdružení Českomoravský česnek se sídlem v Buchlovicích. Zajímalo by mě, proč jste založili konkurenční sdružení k již existujícímu Českomoravskému česneku, když výše uvádíte, že máte podobné cíle. Za vysvětlení by stálo také to, proč máte v logu česnekovou cibuli a okolo text, podobně jako já, když se nabízí řada jiných možností. A že byste měli tři sta zájemců, tomu upřímně nevěřím.

1) Teprve tady jsem se dozvěděl, že předsedou "Sdružení Český česnek" je nějaký Ivan Pavlík. Na jejich stránkách jsem to nenašel.
2) Jejich certifikáty vlastní tři největší dovozci španělského česneku. Kontrolní mechanismus VŠCHT hlídá jen obsah silic a dalších jakostních znaků. Určitě nejde o DNAfineprintig a podobné přesné určení shody slizně se sadbou.
3) Jak píší na svých webovkách, jsou ochotni certifikovat i italské odrůdy. Snad právě proto musí být "konkurencí" k Buchlovickým nadšencům pracujících bez dotace z EU.
4) mám dojem, že pravidla jsou tak vágní, že by dokázali certifikovat i čínský česnek, pokud bych jej prohlásil za "tradiční krajovou odrůdu" pěstovanou z vlastní sadby.

1. najdete v registru Ministerstva Vnitra, kdo je a není předsedou.
2.Kdo jsou Ti tři největší dovozci španělského česneku? Vy máte snad více informací než já? Nicméně i sám pan Pokora, což je ředitel certifikace SZPI uvedl, že náš systém je propracovanější než ten pana Kozáka. Jedná se tu totiž o nutnou konverzi mezi VŠCHT - obsahové látky (nejen silice, pravděpodobně ani nevíte co silice jsou jinak byste to takhle ani nemohl napsat a VÚRV - kde je nutné kontrolovat pomocí DNA fingerprintingu DNA česneku. Pan Kozák plánuje kontrolu pouze pomocí DNA fingerprintingu. Jedna kontrola bez druhé totiž absolutné nic neodhalí.
3. Některé Italské a další česneky jsou co se týče chuti vyýraznější a kvalitnější než typické české odrůdy. Ale to už ví asi také každý. Dotaci si jistě Buchlovický festival může zajistit také, rovněž i pan Kozák na své certifikáty, pokud o to nemají zájem a je pro ně jednodušší vytáhnout peníze z lidí, tak je to jejich věc.
4. Pokud by se zde čínskému česneku dařilo a byl by chuťově srovnatelný, tak by se dal certifikovat, aniž byste musel říkat, že je to krajová odrůda. Nicméně krajovou odrůdou se česnek stává již po kněkolika letech pěstování v dané lokalitě.

K bodu 2.
Nějak jste si spletl terč, do kterého střílíte. Certifikát česneku vydává občanské sdružení Českomoravský česnek se sídlem v Buchlovicích, ne já. Nejsem ani kontrolním orgánem, tím je SZPI, tudíž nemám s metodou DNA ... nic společného ani nic takového neplánuji.
Máte-li skutečně tak dobrý systém certifikace, uveďte ho na svém webu. To, co tam zatím máte svědčí nejen o opaku, ale o naprosté neznalosti problematiky, což jsem uvedl už včera.
K bodu 3.
Vyjádřit se o něčem, že je chuťově kvalitnější, je dost problematické. Každá odrůda (a nejen česneku) je chuťově více nebo méně odlišná od ostatních. Ale je třeba mít na paměti, že krajové odrůdy česneku se vyvíjely po staletí. Jejich chuť odpovídá chuťovým návykům dané oblasti. Proto jsou italské česneky jiné než české nebo francouzské.
Pokud slušný člověk něco chce, pak je ochoten za to i zaplatit.
K bodu 4.
Obor šlechtění rostlin asi není Vaší nejsilnější stránkou.

K bodu 2. Opět si protiřečíte, všichni víme, že je to Vaše práce (certifikát).
Na semináři jsem nebyl, jelikož program byl téměř identický s loňskou konferencí v Olomouci, které jsem se účastnil i s panem Jandou, který zde byl rovněž. Nebylo zde nic nového, co by se už dlouho nevědělo.
Obor šlechtění není silnou stránkou, to ano, přiznávám, ale legislativu známe velice dobře, to je naopak Vaše velmi slabá stránka. S pozdravem

... ale jak je vidět tak jsem se trefil do černého.
Jinak, netvrdil jsem, že italské odrůdy by byly horší nebo špatné. Některé jsou svými vlastnostmi jedinečné, ale je to asi jako s naší českou majoránkou a pravým italským oregánem. V některých receptech je můžete vzájemně zaměnit a jinde tvrdě narazíte.
Takže pane Pavlíku, informace co tady upřesňujete by měly být především na Vašich webových stránkách. Dále by jste si měli hlídat, aby na stránkách prodejců zahraničního česneku nebylo zneužíváno Vaše logo a repliky Vašeho certifikátu. Já jsem vycházel pouze z veřejně dostupných informací a není mou chybou, že jsem si na základě jejich dohledání udělal (dle Vašeho mínění) chybný názor.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad? Pokud někdo něco falšuje, není asi uplně v našich silách, abychom ho odhalili, ale pomoct můžete i Vy. Na falsifikáty se vztahují určitá pravidla a dají se proti těmto lidem vést určité právní kroky.
Klidně mi pošlete email, ať to neřešíme na stránkách pan Ing. Kozáka.

Máte to nějak popletené. Ani jediný z bodů programu semináře v Olomouci nebyl identický se seminářem v Buchlovicích. Ale Vy to jistě musíte vědět lépe, když jste v Buchlovicích nebyl. Na tvorbě legislativy týkající se oběhu osiva a sadby jsem se také osobně podílel, tudíž ji skutečně asi neznám.

Už si teď nepamatuji přesný program z Buchlovic, ale vím, že minimálně metoda DNA fingerprinting od paní Ovesné byl na programu obou akcí. Pane Kozáku, nebaví mě vést žabomyší války. Občas mi některé reakce připadají, jak když se hádají dvě děti na písku.
S pozdravem

Skoro bych neřekl, že jsem tuto nesmyslnou diskusi vyvolal já. Ale... Je sice pravdou, že přednáška Dr. Ovesné byla na programu obou akcí, je třeba vědět, že bude asi jiná na začátku výzkumu a po jeho skončení. Nehledě na to, že se paní doktorka den před seminářem pro nemoc omluvila. Přitom na její přednášku i přítomnost jsem se nejvíc těšil.
Dobře, složme zbraně a já se pokusím večer otevřít jinou kvalitu.

Kdo je vlastně předsedou Vašeho sdružení, je to pan Ivan Pavlík, který se teď za něj vydává, nebo pan Filip Janda, který se za něj vydával ještě nedávno? Nebo máte víc předsedů, případně máte střídavé předsednictví (podobně jako je střídavá péče o děti v rozvedených manželstvích)?

V současné době jsem předsedou, nicméně na příští týden je svolána Valná hromada, kde se bude volit nové předsednictvo. Pan Janda bude s největší pravděpodobností zvolen novým předsedou a nynější kroky jsou zejména jeho iniciativou.
S pozdravem

Je zajímavé, že se pan Janda na novou funkci tak těšil, že si ji prokazatelně usurpoval už 10. ledna, ne-li dřív.

Na tom není nic zajímavého. Jelikož je tato valná hromada naplánovaná již od 10. září 2012 a od této chvíle fakticky vystupuje jako předseda, jelikož bylo dohodnutou již v tuto dobu jeho následné zvolení při této valné hromadě. V tuto dobu je třeba hlavně konat. Proto již jako předseda vystupuje a my si jeho práce a činnosti pro naše sdružení velice vážíme. V další řadě je to právě on, kdo platí výzkumy a konzultuje výzkum s VŠCHT a v jejich spolupráci je tu připravována ČN pro prodej česneku v budoucnu. Možná, že kdyby ste nebyl proti všemu co neděláte Vy, všem by se nám třeba lépe spolupracovalo.

S pozdravem

Dobrý den, pane Kozáku,
Nejprve k inzerátu, o kterém nic nevíme. Rozhodně jsme si jisti, že jsme si nikde žádný inzerát ani reklamu nepodávali. Proč také? Jsme nezisková organizace a vše děláme za podpory finančních prostředků z EU a MZ a příspěvků od členů.
Průběh kontroly pěstitelů a prodejců je odlišná. U pěstitelů jsou samozřejmě přísnější pravidla a kontrola porostu je samozřejmostí, bez ní by to asi opravdu nešlo. Nicméně děkujeme za radu.
A teď bych Vám rád odpověděl na otázku, proč konkurenční sdružení. V První řadě bych se nenazýval konkurencí, jelikož Vy máte za cíl certifikovat české odrůdy a my česnek pěstovaný v ČR. V další řadě bych řekl, že jsme jen více promysleli a připravili se na ně, protože celá věc se plánuje již od roku 2009 a loňský rok byl spuštěn poprvé projekt certifikace česneku.
Už jen to, že OS ČMČ má naprosto odlišné stanovy než naše sdružení bylo velkou překážkou v nějakém dalším postupu v certifikaci česneku v ČR společnými silami. Další věcí je, že za poslední roky nevykonávalo téměř jakoukoliv činnost, až na Buchlovický festival – samozřejmě. Zejména po smrti pana Hanzlíka, kterého jsme si všichni velice vážili, se sdružení soustředilo pouze na festival a žádné jiné cíle moc neplnil, což je částečně také chybou nedomyšleně sepsaných stanov. V poslední řadě komunikace s panem L. L., byla téměř nereálná. Snad jsem ve zkratce shrnul, proč bylo nutné, aby tu bylo založeno toto sdružení.
Se zákonem o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin i se situací s prodejem česnekové sadby jsme plně seznámeni  V tom jsou naše cíle taky rozlišné, protože my certifikujeme pěstitele, kteří mají sadbu i z jiných zemí než ČR, což je samozřejmě v dnešní době téměř samozřejmostí. Nicméně, my zaručujeme vypěstování v ČR a ne české odrůdy, kterých bohužel nemáte dostatek, tak se pěstitelé museli zařídit jinak. V opačném případě by si ji u Vás všichni rádi zakoupili.
K podobnosti našeho loga a Vašeho bych se snad ani nevyjadřoval  Jelikož jsou naše cesty dost propojené, tak i česnek v logu se zdá být celkem pochopitelný. Pokud Vám loga opravdu připadají podobná, tak to asi budete muset řešit na úřadu průmyslového vlastnictví, kde rozhodně žádnou podobnost s jakoukoliv již zaregistrovanou ochrannou známkou nezaznamenali. Barvy a styl jsou naprosto odlišné, font písma rovněž, jediná podobnost se dá vidět opravdu jen v česneku, který už odlišnější od toho Vašeho být ani nemohl.
Věřím, že se někdy dokážou naše cesty spojit, bohužel naše činnost je NEZISKOVÁ, což je pro Vás zřejmě nezajímavé, protože jak jsem studoval Vaše podmínky, jsou dosti finančně náročné, mohl by tu být prostor pro jistou formu potenciální korupce.
S pozdravem

Inzerát jsem objevil v Agrospoji č. 9, str. 73.
Občanské sdružení Českomoravský česnek se sídlem v Buchlovicích nemá s mojí osobou moc společného. Nejsem ani jeho členem. Přesto považuji za svou povinnost se jich zastat. Toto sdružení vyvíjí i další činnost, ne jen pořádání festivalu. Např. před měsícem pořádali celonárodní seminář o česneku. Pokud jste se ho zúčastnili, tak jste viděli ten nabitý sál. Nevyužívají žádné fondy z EU ani Ministerstva zemědělství jako Vy. Dělají to za zaplať pánbů. Ta korupce, o níž píšete, by mohla být v tom, že by chtěli, až přijde jejich čas, mít tam nahoře lepší místečko. Naopak, jak známe ze sdělovacích prostředků, nejvíc se podvádí tam, kde jsou peníze od státu, případně z EU. A to je zase Vaše parketa. Mně osobně se jeví jedna koruna za kilogram jako velmi seriózní.

Je to úsměvné co říkáte a asi nemá cenu to dále rozvíjet. S pozdravem

Máte přikryto folií nebo netkanou textilií?

Ja osobně se o svůj česnek nebojím. I v této chladové periodě neklesla teplota půdy v úrovni podpučí pod bod mrazu. Česnek zastavil růst, což "oznámil" viditelně ztmavnutím nebo zčervenáním špiček lístků. Většina odrůd je však dosud pod zemí.

Česnek oznámil,že pozastavil růst? Co to přesně značí? že opět začne růst,nebo se zastavil a je konec.

Začne růst, ale až se oteplí.

Děkuji

Většina našich odrůd je chráněna podle zákona 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám. Podle tohoto zákona jsme výhradně my, kdo tyto odrůdy může ekonomicky využívat. Jedná se i o prodej konzumního česneku. Nejdůležitější paragrafy z tohoto zákona najdete na těchto stránkách v rubrice právní okénko. Celý zákon je např. na stránkách ÚKZÚZ v části odrůdy - legislativa.Licenční poplatek je 10 % z ceny vysazeného materiálu. Odpovídá to podle odrůdy asi 1 - 2 % ze sklizně. Ozvete-li se mi na E-mail, pošlu Vám potřebný tiskopis. Navíc doporučuji každému, kdo bude prodávat český česnek, aby si požádal o vystavení certifikátu na www.certifikat-cesneku.cz. Je totiž potřeba rozlišit slušné lidi od podvodníků, proto se nehlaste k žádnému jinému certifikátu.

Je to reakce na současný průběh počasí.

Tato reakce česneku na počasí bude škodit či škodí česneku? Bude menší výnos ze sadby? Toto zbarvení lístků časem zmizí z oteplením?Trošku popsat danou otázku jestli to půjde děkuji za odpověď.

Popsat se to dá až potom. Myslím si, že se česneku zatím nijak neubližuje (to jsem si myslel i loni v únoru, ale to byla jiná situace).

Dobrý den, já sem tomu taky nevěřil /přišel na to kolega/. Je to nelogické, ale zatím je to u mě tak. Jak už sem psal dolejc v příspěvku, tak rostliny s ponechaným vrškem drží zelené i v době, kdy ostatní odhlávkované už přirozeně žloutnou - hic, sucho, a končijou vegetaci. A pak po oba roky se tak dočkaly v dobrém stavu deště, a rostly ještě jakou dobu dál. Jak ste psal - musí se počkat co nejdýl, až nejen popraskané vršky ale až už semtam i k vypadnutí - loni už se s nima nesmělo ani zatřást, protože by nějaké pacibulky vypadávaly. A opravdu oba druhy česneku měly podstatně větší spodky - určitě o třetinu - a navíc pořádný vršky, který matka taky letos zjara vyseje /má na to čas/. Rovněž píšete dobře, že při sušením potom takové cibule semtam praskaly už šlupky - brali sme je přednostně. Na prodej by to tedy nebyla ideální metoda, ale pro vlastní potřebu u části porostu výborné - určitě k vyzkoušení. Zdraví Mitiska Třebíč

Ta Vaše krajová odrůda s velkými pacibulkami vypadá zajímavě jek z hlediska "ne"citlivosti k potřebě ohlávkování, tak i k odolnosti proti přezrání.
Proto bych měl přání, jestli by jste neposkytl panu Ing. Kozákovi materiál pro ověření, jestli by daná krajová odrůda neměla potenciál k registraci na odrůdu uznanou.
Zdraví Honza Hořice

Ale beze všeho, pokud bude mít pan Kozák zájem, rád mu nechám do 20 palic toho česneku třeba výměnou za nějaký jeho podle mého výběru. Poslal bych mu telefon nebo e-mail Tento efekt se projevuje ale i u Vekanu a kolegovi u česneku, kterému říká ruský. Zdraví Mitiska

Jakoby mi ten jistý Honza Novák (ml.), pokud se tak skutečně jmenuje, četl myšlenky. Ale nemusel spěchat, sám bych pana Mitisku o vzorek jeho odrůdy požádal. Proto Vás, pane Mitisko, prosím o zaslání tel. čísla, nejlépe E-mailem, abychom se nějak domluvili. Děkuji.

Poslal sem Vám telefon na oba Vaše e-maily, inzerovaný v kontaktech i ten při registraci, ale oboje se vrátily jako nedoručitelné, prosím o sdělení funkčního emailu. Díky, Mitiska

Jistě, nezapomeňte na termín 1. května.

Hezký den,
rozdíl mezi konzumním a sadbovým česnekem máme poměrně podrobně popsaný na stránce Česnek v otázkách.
Český sadbový česnek ze sklizně 2012 už půl roku nikde neseženete. Naše odrůdy můžete objednat prostřednictvím těchto stránek od 1. května, budeme dodávat také do maloobchodní sítě. V obou případech bude česnek dodáván v září. Jarní český česnek letos (a s největší pravděpodobností ani v dalších letech) na jaře neseženete ani konzumní.

Je pravdou, že odrůda Vekan reaguje na hlávkování minimálně, zato např. odrůda Bjetin maximálně. Přesto se mi tomu nechce věřit. Bylo by potřeba založit řádný pokus podle pravidel polního pokusnictví, pak by byl výsledek průkazný.

Je to tak, jak Vekan, tak ještě víc druhý česnek - modrý paličák, který tvoří skutečně veliké pacibulky, narostl s vršky podstatně víc. Co bylo odhlávkováno, tak zasáhly hice a sucho, oba roky, přirozený proces, ovšem ty které rostly pro vršky, zůstávaly zelené, a po oba roky, co sem to zkusil, se dočkaly deště, půda úrodná, spíš těžká, a zůstaly zelené ještě dlouho, při sklizni značné příjemné překvapení.

Pan inženýr Kozák má pravdu, ověření že neohlávkovaný Vekan dá lepší výnos než ohlávkovaný by se muselo ověřit podle pravidel polního pokusnictví. Ono totiž nelze vyloučit, že u neohlávkovaného Vekanu jste žloutnutí listů správně vyhodnotil jako nedostatek disíku a ledkoval, zatímco u ohlávkovaného jste mohl usoudit, že se jedná o znaky sklizňové zralosti a porost předćasně sklidil.
Obecně platí, čím větší pacibulky a rannější odrůda, tím více je patrnný vliv ohlávkování. Pokud máte obě odrůdy pozdní, je možné že pokud čas ušetřený neohlávkováním věnujete kultivavi a trhání plevele, pak uděláte pro česnek lépe.
Pro mulčování je lepší mít meziřádkové pásy z hnědé netkané textilie (50 - 60 g/m2) které se dají před kultivací sejmout a po kultivaci opět rozvinout, nepodporují rozvoj plísní ve vlhkých letech a brání nadbytečnému výparu v letech suchých. Taky brání růstu většiny plevelů (tj. mimo svlačce a pýru).

Dobrý den, odhlávkované i neodhlávkované rostliny byly pěstované naprosto stejně - sázím jen jednu řadu česneku kterou vždycky na poli fouknu napodzim jako poslední k tulipánům. Sázíval jsem i 10 000 stroužků, ale bylo to v době, kdy jsem dostával na tržnici od prodejce 40,- za kilo, prodávali to za 80,- a tak sem se na to vykašlal / a taky mi to lidi kradli/. A tak teď léta sázím jen pro nás 300 stroužků v jedné řadě - a naprosto stejně kultivuju - je to ručně okopaný, vypletý, a jediný rozdíl je v tom olámání a pak termínu sklizně. Navíc česnek vůbec nehnojím a jeho velikost je solidní. Dřív sem hnojil, a neustále semtam plíseň. Jeden rok - byl jsem ještě úplnej začátečník - sem dokonce pohnojil hnojem, nechal zaorat, vysázel česnek, zjara ještě přihnojil cereritem, česnek byl neskutečnej, ale nejmín třetinu sem vyhodil už při čištění. Takže sem hnojit zcela přestal a zcela se taky ztratila plíseń - nejhorší choroba česneku. Sázím na poli po mečících, půda je ve slušném stavu, a zcela to stačí, to samé na normální zahradě. Navíc kolega měl potíže s plísní, protože mě neposlechl a stále tam nějaké granulky zjara sypal, a tak jestli si může česnek dat ke mě - mám víc zahrad - nechal sem ho, měl svou sadbu - kde snad polovinu! česneku vytrhal právě na plíseń - projevila se tak do půlky vegetace a pak další rostliny už vpořádku, a v sadbě to neměl - poprvé nepohnojil a sklidil všechen česnek rovněž zdravý. A pak přišel na to neodhlávkování a větší nárůst - a vypadá to, že je to pravda. Kdyby byla zaručeně cena aspoň 100,-, začal bych česnek pěstovat zas, ale myslím si, že to dlouho nevydrží, i když naši prodejci jsou neskuteční. Zdraví Mitiska

To asi nebude žádné štěstí. Co se týká konkurence při výživě, tam by problém nebyl, ale do sklizně česneku bude celý porost zakryt nakládačkami, takže se Vám bude špatně sklízet česnek a rostliny okurek silně poškodíte.

Ještě mě napadá, že okurky a česnek mají odlišné nároky na vláhu. Česneku stačí menší zálivka a tak 3 týdny před sklizní jej nebude prakticky zalévat. Naopak okurky nasadí na květ- plod a budete zalévat jak das. Mám dobrou zkušenost pěstovat okurky do výšky, natlouct kůl a kolem něj provázky, okurky se vám budou pnout okolo

Hlavně okurky mají rády čerstvé vyhnojení.
Nespíše bude dobré sázet okurky do sousedního řádku tak, aby po sklizni česneku mohly prodlužovat šlahouny do takto uvoněného prostoru.
Pokud jde o vertikální pěstování, volil bych taky sousední řádek na severní (resp. SV - SZ) straně aby česneku nekonkurovali zastíněním.

Asi přicházím s křížkem po funuse. Já nic nezakrývám, mrazu se nebojím. Pokud jste to zakryl pilinami nebo hoblinami, neměl by být při jednorázovém použití se změnou pH problém. Půda má značnou pufrovitost.

Pokud napadené rostliny včas zlikvidujete, likvidujete i houbomilku, ale podívejte se i na sousedy, jestli ji nemají. Víceméně kalamitní výskyt houbomilky jsem viděl téměř před dvaceti lety na Hané. Od té doby mám dojem že už není tak významná. Postřik použijte podle doporučení výrobce.