Jedná se o vápenaté hnojivo s jedinou živinou. Bez rozboru půdy je těžké stanovit potřebu vápnění. Na většině půd bývá zásoba vápníku v mírném nedostatku, Takže pokud jednou za čtyři roky dáte nějakých 5 kg tohoto hnojiva na ar, tak byste neměl nic pokazit, právě naopak.

Kristalon modrý můžete použít. Myslím, že je to pouze velké balení mezi zahrádkáři známého Kristalonu Start, který jako náhražku za ledek vápenatý rovněž doporučuji.
Myslím že v nadmořské výšce nad 450 m se už s houbomilkou nepočítá, takže u Vás by spolehlivě být neměla. Pokud někdo proti houbomilce (v oblastech jejíhovýskytu) ještě nestříkal, tak už nestříkejte. Je to zbytečné, nálet skončil.

Výrobce doporučuje na zálivku 2 - 4 g přípravku na 10 litrů vody na 10 metrů čtverečních. Pokud dáte té vody víc, nic se nestane, právě naopak. Teď je vhodná doba na přihnojení ledkem vápenatým (15,5 % N) v množství 1 kg ledku na 1 ar. Pokud nemáte ledek, můžete použít kristalon start v doporučené dávce výrobcem.

Horší to nebude, spíš lepší.

Tak vám děkuji 

Síran draselný aplikujte současně s první dávkou ledku vápenatého. Dávka záleží na tom, co už půdě je. Pokud nebyl použit před výsadbou Cererit nebo jiné hnojivo obsahující síru a draslík, pak dejte asi 200 kg/ha.
Poslední dávku ledku vápenatého už vynechejte, dusíku bude dost z močoviny. Poslední dávka močoviny může být ještě asi týden po odhlávkování.

Cereritu jsem dal před výsadbou  160kg/ha. Jaké by tedy bylo vhodné množství síranu draselného?

Tak Vám stačí dát síranu 100 kg/ha.

V posledních letech se stává síra v půdě nedostatkovým prvkem. Dokud nám pršela kyselina sírová, tak to stačilo. Teď musíme síru přidávat. Česnek ji samozřejmě potřebuje pro tvorbu silic, ale obecně platí pro všechny rostliny, že při nedostatečné zásobě síry je omezen příjem dusíku. A to určitě nemůžeme potřebovat. Pro přihnojení použijte jakékoliv hnojivo obsahující síru. V případě síranu draselného nebo amonného Vám stačí na těch deset metrů nějakých deset až patnáct deka hnojiva aplikovaného v předjaří..

Omlouvám se 100l DAM na 0,4ha

Tož tady bych s "jedním zemědělcem" polemizoval. Uvedená dávka (100 l DAM = 130 kg) je moc veliká. Přepočteno na hektar je to asi 100 kg dusíku. Při listové opakované aplikaci bych volil celkovou dávku asi třetinovou, tedy asi 10 kg dusíku na hektar v jedné dávce, což by odpovídalo 25 l koncentrátu. Na ty Vaše dvě měřice by byla spotřeba 10 l. Aplikuje se buď koncentrát nebo roztok 10% nebo slabší. Silnější roztoky jsou fytotoxické. Vzhledem k tomu, že DAM obsahuje močovinu, musí se stříkat večer. Hnojivo SAM má menší obsah dusíku, proto by jednotlivá dávka byla u Vás asi 15 l.

V tomto směru je naše legislativa jasná. Abyste získal potřebné osvědčení, musíte absolvovat odborný kurz zakončený testem. Osvědčení Vám pak vydá ÚKZÚZ. Tam se také dozvíte, kdy a kde se tyto kurzy konají. Pohodlnější by možná pro Vás bylo domluvit se s místním zemědělcem, ten osvědčení určitě má, aby přípravek koupil a u  Vás ho aplikoval jako službu.

Děkuji za odpověď. Ano, přes zemědělce v okolí by to bylo ideální. Ale nejsou zrovna ochotní :-D Budu to zkoušet dál.

V ČR jsou registrovány Clinic TF a Clinic Up. V obou případech se jedná o účinnou látku glyfosát, která je v poslední době silně pranýřována. Asi oprávněně. Pokud je pozemek určený k výsadbě česneku silně zaplevelen vytrvalými bylinami (např. pcháč, šťovík, pýr), má použití této účinné látky odůvodnění v létě, kdy jsou tyto vytrvalé plevele v plné vegetaci. Na likvidaci mladých plevelů na začátku vegetace doporučuji už více jak třicet let opakované vláčení porostu lehkými branami.
Hnojivo SK sol sice sami nepoužíváme, přesto ho s klidným svědomím mohu doporučit. Spíš bych ho použil během vegetace jako listovou výživu než aplikaci při přípravě půdy. Ale nezapomeňte přitom na dusík. Výživa musí být vyrovnaná.
Při této příležitosti bych chtěl poprosit všechny dotazující, aby při uvádění názvů ochranných přípravků, hnojiv nebo pomocných látek je správně psali. Myslím tím např. velká a malá písmena, také mezery. Zjednoduší nám to odpovědi, protože často musíme vyhledávat, co vlastně má tazatel na mysli.

Tyto informace naleznete v rubrice "pěstování" v části Příprava pozemku. Průmyslová hnojiva je třeba dávat před výsadbou. Buď zapravit plošně při přípravě na sázení nebo pokud sázíte do rýh (na Moravě říkají do járků, je možné dávat hnojivo na dno těchto rýh - tzv. hnojení pod patu.

Na rozdíl se zeptejte dodavatele, já nevím, co je tím myšleno.
Jak vápenec, tak i dolomitický vápenec můžete dát po výsadbě. Působí dlouhodobě, účinek se projeví až u následných plodin.

Pohažte. Prvky se vsáknou po deštích a sníh také udělá své. Já cererit ani slepičince nezarývám, přijde mi to jako plýtvání materiálem. Po rytí poházím a hráběma poňahňám a po pár týdnech sadím. Předpokládám, že odvrchu se prohnojí rovnoměrněji  a na delší období pozemek, při určité době rozpouštění granulí, než jen zespodu. Předesílám, že mám kvalitní sypkou půdu s vlastním kompostem. Neplatí vždy vše a všude! A od jara - duben, květen, používám občas močovinu jako zálivku - bílé granule k dostání za pár kaček. Fosfor! Silice!! Ledek proč? Vápník - neutralizovat hnojivo?  Nevím, nedělám... Poradí chemici. Já se sadbou ještě chvilku počkám. Je 18 stupňů přes den. 

Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď: ne.

Neumím z internetových informací posoudit, jestli je L.A.T. lepší než Cererit. Od pěstitelů zatím nemám žádné informace. Ale jistě je to dobrá alternativa.

S tím hnojem je to takto: Pod česnek nepatří čerstvý hnůj. Hnůj je směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky. Česneku vadí kusy hnoje. Pokud však máte hnůj starý, už rozložený, který se sype, pak ho klidně pod česnek použít můžete. Zrovna tak můžete použít suchý granulovaný hnůj, čerstvé králičí nebo kozí bobky (bez slamnaté podestýlky) nebo slepičince pokud nejsou ve velkých kusech.

Slepičince tam můžete klidně zarýt. A pokud byste po výsadbě chtěla dávat kompost, pak by bylo lepší ho zarýt společně s těmi slepičinci. V půdě udělá lepší službu než  na povrchu.

Děkuji za radu, kompost zapravím s hnojivem, pýr zkusím postříkat a když nestihnu záhon připravit pro podzimní výsadbu, normálně to zryju, příští rok osázím "něčím" nebo dám svazenku a budu mít prima záhon na příští rok pro česnek.

Dobrý den.Pýr je velice úmorný plevel.Sloupnutím drnu se ho podle mne nezbavíte.Jestli je ta půda alespon trochu kvalitní nezbavoval bych se jí.Lepší než mulč proti obrážení jste měla nechat obrazit a postříkat Roundupem.Na pýr bohužel motyka nestačí.

Jestli se Vám zdá Roundup nepřijatelný existuje výrobek od AgroBio Opava Totální herbicid.Je to bohužel ale všechno chemie.

Roundup tam určitě nedám, ale vezmu to něčím co je na pýr a uvidím, jak jsem psala výše, bud to stihnu připravit na česnek a nebo to využiji příští rok. děkuji za radu.

Pokud se jedná o malou plochu, a to v tomto případě asi ano, pak není velkým problémem oddenky pýru odstranit při rytí. A ještě poznámka: Totální herbicid od Agrobio Opava je přesně totéž co Roundup, tedy účinná látka v současné době velmi diskutovaný glyfosát.

Ano, jedná se o cca 10 m2, pýru tam je docela dost, ale již jsem takto ručně pozemek připravovala a šlo to. Tak uvidím. Jako postřik plánuji Targu (už se zas prodává) a tam je účinnou látkou quizalofop-P-ethyl. Nebo Agil účinná látka propachizafop. Když vidím OL u obou, v některých případech až 90 dní, tak to ještě zvážím.  Hned v sousedství mám černou ředkev. Velmi děkuji

Určitě bych se nejdřív pokusil zbavit se pýru vyrytim. Aspoň z nejhoršího. Tedy spíš kořenů, co zůstanou v zemi podle Vašeho popisu po sloupnuti drnů! Osobně bych nejdřív vyplel, pak zryl, nechal odležet, zasadil česnek a pak zalil kuřincema. Práci nikdy nenahradí žádný postřik!! Pokud máte ráda česnek.  

Tu jíchu bych aplikoval na povrch těsně před přípravou k výsadbě, aby se zapravila do půdy. A granulovaný hnůj je možné také použít se zapravením do půdy při přípravě na sázení.

Pokud ke svým rostlinkám vyvezete žumpu, pak jste je pohnojil důkladně. A když nedáte  nic? Pokud bude půda v tzv. staré síle (např. loni hnůj nebo ta vyvezená žumpa), pak bude česnek dobře prospívat. Ale na chudé půdě toho moc neudělá. Bez živin a bez vody nic nenaroste. Ani kaktus.
Ten česnek se Vám "vsákl" do země až koncem vegetace, využívaje přitom zatahovací kořeny, ne po výsadbě.

Děkuji za odpověď. Super! 

Osobní ani zprostředkovanou zkušenost nemám. Třeba někdo jiný.

Dobrý den
sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.

Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 

Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.

Dobrý den pane Hanzlíček,
Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.

Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.

Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.

O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...

Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
Tož tedy tak. Česneku zdar!

Dobrý den pane Hochmut,


můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

Pokud jste použil dávku dusíkatého vápna 3 kg na ar, pak by stejná dávka Cereritu neměla být problémem.

Aplikace dusíkatého vápna byla 40kg na 6a

Tak v tomto případě máte dusíku dost, třebaže část ho uteče do vzduchu ve formě kyanovodíku. Smysl by mělo pouze hnojení síranem draselným.

Močovinu si nechejte až na přihnojování za vegetace na list, v době kdy už má česnek dostatečnou  listovou plochu

Je to fyziologická porucha, při níž dochází k prodloužení původně zkráceného stonku a vynesení několika stroužků nad cibuli. Jejich sadbová kvalita je velmi dobrá.

Děkuji Vám za  odpověď, Zkusím je na podzim vysadit. Chtěl bych se ještě zeptat na hnojení síranem amonným. Já ho používám v předjaří na tající sníh a za několik dní dohnojím NPK 5-10-15 bezchlorové, Letos jsem měl slušnou úrodu ale u odrůdy Slavín byly hlávky hodně nevyrovnané . S pozdravem Stebel.

Nejsem specialista na výživu rostlin, ale nějak mi to Vaše přihnojování nesedí. Sice jste neuvedl použité dávky, případně ani hnojení k předplodině, ale zdá se mi, že tento poměr živin je příliš chudý na dusík.

Dobré ráno, česnek nepěstují ve velkém ale tak kolem 700 rostlin, předplodinou jsou vždy brambory, které hnojím před sazením  draselnou soli s přídavkem síranu amonného, pak zasejí zelené hnojivo (oves, slunečnice a kukuřici) což přihnojím ledkem  v listopadu sázím mořený sulkou bez přihnojení česnek s odstupem 4-5 let. Síran am. jak jsem uvedl dávám kolem 4 kil na tento počet rostlin a pak za deštivého počasí koncem dubna  přihnojím asi třemi kily opět síranem, přeji hezkou neděli s pozdravem Stebel

Když si to propočítám, tak Vaše dávky jsou opravdu "koňské". V tom Vám mohou konkurovat jenom Holanďané.

Klidně ho dejte, zbytečně neotálejte. Každopádně stříkat večer.

Vzhledem k tomu, že česnek žádná choroba ze skupiny plísní nenapadá, není ani potřeba proti ní stříkat. V současné době má ještě smysl přihnojení močovinou postřikem na list a pokud u Vás pořádně nepršelo, pak i zálivka.

V normálním roce bych myslel, že poslední taková zálivka, která ještě může ovlivnit výnos, je kolem poloviny května. To běžně zbývají asi dva týdny do hlávkování. Ale letos se už hlávkovat začíná. Když to ještě nyní použijete, nic nezkazíte, ale česnek už toho asi moc nevyužije. Ale zůstane to v půdě pro další plodinu.

Já toto hnojivo neznám, snad někdo jiný.

Tak já na ty moje 3 řádky na asi 10m2 použil stejný poměr 4 litry vody a 200 g močoviny a přestříkal jsem to 2x s 2hodinovým intervalem z různých úhlů, aby co nejvíce nejjemnějším kapiček ulpělo na co největší ploše listů.

Tož teda nevím. Rostliny na snímku mají víc než tři listy. Tento problém se vyskytuje víceméně rovnoměrně nebo ohniskově?.

Jen na několika rostlinách ,ale i v loni mi to bjetin udělal.Pěstuji ho kvůli žlučniku , ale asi budu muset s nim zkončit.
Je u nás hodně sucho , zalívám ho sporadicky .A ještě by mne zajímalo jestli ho můžu pohnojit kristalonem.Děkuji .

Kristalon použijte nejlépe v zálivce. A pokud možno tak Kristalon Start.

S takovou kombinací nemám zkušenosti. YaraVitaKOMBIPHOS by nemusela být k zahození, ale doplnil bych ji močovinou. Ale musel bych si napřed ověřit mísitelnost.

Hořkou sůl k močovině klidně přidejte v koncentraci 0,5 - 1 %.

Omlouvám se , nejde to už opravit.

Dobrý den. Já jsem měl jeden rok také vyvýšený záhon a měl jsem ten samý problém. Pak jsem zkusil zasadit česnek klasicky, žádný vyvýšený záhon a česnek byl v pořádku a od té doby ho takto pěstuji. O tu kopřivovou jíchu jsem se také zajímal. Dočetl jsem se, že na česnek nepatří. Já přihnojuji zálivkou ze síranu amonného.Nic víc mu nedávám.

Dobrý den, zajímalo by mě jestli se česnek v tom vyvýšeném záhonku po přihnojování srovnal nebo jen dál žloutnul? Před dvěma roky kdy jsem ho měl na stejném místě sice žloutnul a vypadal hrozně, ale sklizeň byla celkem dobrá.

Doplňuji foto

Ten síran klidně vynechejte, močovina prospěje.