Myslím si, že si to nemyslím. Samozřejmě pokud nemáte k dispozici LV, je použití ledku amonného s dolomitem použitelné, třebaže ne plnohodnotné řešení. Dřívější aplikace, jak uvádíte, bude patrně vhodná.

Tohle je zde oblíbené téma. I já jsem s tím otravoval. Věda o rostlinách tvrdí, že jednoděložné rostliny mají víc nitrate reduktázy, takže snáz přijímají dusičnany, než dvouděložné. Dusičnany se také mohou v rostlině hromadit (tedy je pak rostlina může použít, kdy chce) a nejsou na rozdíl od NH4+ fytotoxické. Další argument je, že  dusičnan se přijímá jako aniont, čímž se rostlině neblokuje příjem živin ve formě kationtů ( Ca, K, atd).
Pak jsou i protiargumenty, že přijmout aniont dusičnanu stojí rostlinu víc energie, než amonný iont, ale rozdíly jsou v řádech procent. Podobných argumentů se dá napsat ještě víc. Podle různých experimentů zase většinou vychází nejlíp určitá na míru šitá kombinace NO3/NH4. Argument pro ledek vápenatý je jeho supersnadná rozpustnost a tedy rychlost působení. Amonné ionty stejně částečně prochází v půdě nitrifikací, ale pro česnek to asi nebude významné, protože na jaře má málo času. To opět favorizuje ledek vápenatý. Na začátku jara je tedy asi nejlepší využít ten, následně cokoliv. Můj neodborný názor tedy je to udělat naopak.

Plně souhlasím se závěrem pana Kavky. Nejsem odborník na výživu rostlin, ale fakt je ten, že i ve vlhké půdě je dusík z ledku amonného přijímán později než z ledku vápenatého.

Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.

Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

Důvod je jediný, dusík z ledku vápenatého je nejrychleji přijímán.

Děkuji. Takže při vhodné kombinaci amonného dusíku a ledku by rostliny mohly mít vyrovnanější příjem dusíku.

Nejsem výživář, nevím. Ale nejen z našich zkušeností vyplývá, že je lepší opakované použití ledku vápenatého 15,5 % N) než ledku amonného s vápencem(27 % N).

Ačkoliv normálním výpočtem se dojde k tomu, že místo ledku vápenatého (LV) se použije poloviční dávky ledku amonného s vápencem (LAV), a takové doporučení Vám dají i prodejci hnojiv, není účinek stejný. Pokud přihnojujete LV, pak víte, že rostlina začne přijímat dusík už za několik hodin po aplikaci a to i v době sucha. Proto se přihnojuje v době, kdy ho rostlina potřebuje. Dusík z LAV se uvolňuje později, takže trefit se do období, kdy ho rostlina potřebuje, se vždy nepodaří. Jednoznačně doporučuji opakovanou aplikaci LV.

Běžně se hnojí při přípravě půdy před sázením, máte-li závažný důvod hnojit o měsíc dřív, tak to velká chyba nebude. Naopak použití ledku amonného s vápencem (LAV, 27 % N) míst ledku vápenatého (LV, 15,5 % N) je významná chyba.

Dobrý den,chtěl bych se zeptat co se mi děje s česnekem.
Začínají mu žloutnout listy.A jestli by nepotřeboval přihnojit nebo prokopat?

Dozrávání to není. Prokopat česnek v současné době potřebuje ze všeho nejvíc. Hnojivý účinek ledku amonného s vápencem (27 % N) je v současné době nejistý. Použijte výhradně ledek vápenatý (15,5 % N), případně postřik 5% močovinou večer na list - ten je nejúčinnější.

Hnojení na list dává okamžitý efekt. Podmínkou je ovšem dostatečná listová plocha. Podle polohy je už v současné době možné listovou výživu aplikovat. Přihnojení ledkem vápenatým (LV, 15,5 % N)se většinou projeví během tří dnů, přihnojení ledkem amonným s vápencem (LAV, 27 % N) se v nejlepším případě projeví asi za týden až deset dní, v nejhorším případě vůbec, proto ho nedoporučuji. Byly také roky, kdy se efekt přihnojení projevil až po aplikaci močoviny na list,ledek vápenatý jakoby neúčinkoval.

Tak použijete to, co jste sehnali. Doporučujeme ledek vápenatý (15,5 % N), protože je přijatelný během krátké doby i v suchém období (je silně hygroskopický). Ledek amonný s vápencem (27 % N) má sice polovinu dusíku v ledkové formě, ale jeho uvolňování je pomalejší, protože je hůře rozpustný. Zbylá polovina je v amoniakální formě, takže musí být nejprve přeměněna na ledkovou, jinak je nepřijatelná. To je možné jen v podmínkách s dostatkem vzduchu, tedy v deštivém období z toho nebude nic. Pokud chcete dát česneku potřebné množství dusíku, musíte dát ledku amonného s vápencem asi tři čtvrtiny množství ledku vápenatého, tedy asi třičtvrtě kila na ar.