Když uvážím, že borová hrabanka má velmi příznivý vliv na česnek, pak bych i kompost z ní použil bez předchozí neutralizace. Přitom se uvádí, že česnek kyselou půdu nemá rád.

Dobrý den,
děkuji za odpověď. Právě toho jsem se bál, že česnek nemá kyselou půdu rád. Můžete mi prosím prozradit, jak jste přišel na to, že hrabanka borová má příznivý vliv? Experimentálně, já to nikde na internetu nenašel? A ještě jsem se chtěl zeptat zda je případně možné zamulčovat česnek na jaře jehličím z borovice. Co si myslíte? Děkuji

Nepřišel jsem na to já, ale už dávno někdo jiný. Do jisté doby jsem to znal z doslechu. Ale když jsem jednou viděl porost česneku na části zamulčovaný touto hrabankou a tato část byla výrazně vitálnější a zelenější, tak jsem tomu uvěřil.

Nebylo-by lepší nasadit ten česnek teď, počasí je tak akorát!?
Já budu sadit příští týden.

Možno áno, ale problém bol v tom že u nás za 2,5 mesiaca napršalo 130 mm zrážok,mám ílovitú hnedozem, a teploty boli 4-7 °C, takže som rád že sa mi to podarilo zasadiť aspoň takto. Už som skúšal aj keď bolo trocha primrzlé, ale problém bol vykopať jamku a ešte väčší, strúčik zasypať zeminou a utlačiť.

Riziko, že bude houbomilka klást vajíčka, bude při teplotách nad 10 stupňů velké. Pokud nepoložíte netkanou textilii (ale možná mouchu zakryjete a zůstane pod ní), pak bych myslel při této vyšší teplotě ošetřit chemicky.

A sakra na tu potvoru sem ani nezvdechla, nenapadlo mě že v tom teplotním blázinci může lítat. Tak už vím co budu dělat 26. Už jsem to chtěla udělat před týdnem, ale hodně ted pršelo a zahrada je jak bahnák.Což dám si vánoční wresting. Pane Kozáku, kdybych textilii houbomilku přikryla, případně se stihla už zavrat, co s ní udělají případné mrazy?
Zná někdo životní cyklus houbomilky?

To by aj mňa zaujímalo,pri akej teplote sa liahne, aký zimu znesú vajíčka a larvy,aký účinok má chemický postrek pri mínusovích teplotách, lebo neraz sa stane že na jar postriekam cez deň pri 10°C a na druhý deň mrzne.

Toto už jsou otázky na entomologa a fytopatologa, takže moje odpověď není podepřena žádnou vědeckou kapacitou. Pokud se bude stříkat Reldanem, pak bych ho použil nyní a opakoval podle počasí nejdříve za měsíc (celkem dva postřiky), v případě aplikace Karate by muselo být opakování maximálně čtrnáctidenní, celkem asi tři postřiky. Houbomilka údajně přezimuje jako imago (dospělec), tedy mráz by jí neměl výrazně ublížit.

Ten postrek bude stačiť vykonať len raz, alebo zakaždým keď sa oteplí pár dní nad 10°C?

Děkuji za uznání i za přání. Já Vám přeji hlavně hodně lásky.

Navezením kompostu nic nepokazíte. Naopak, česneku prospějete.

Vyhodit je zbytečné, materiál přeberte, namořte v Rovralu a vysázejte. Ale i kdybyste sázel bez přebrání, nic moc by se nestalo. Samozřejmě stroužky, které mají uhynulé podpučí, by nevyrostly. Penicillium (modrá hniloba) je saprofytická houba, která zdravý česnek nenapadá.

Děkuji za odpověď, trošku jste mne uklidnil. Mám ještě jeden dotaz - některé stroužky mají takto dlouhé kořínky, které teď bohužel od konce zasychají. Je tedy nějaká šance, že porostou normálně? Ptám se proto, že naštěstí mám možnost sadbu vyměnit. Jen je to docela velké množství a škoda, proto chci co nejvíc zachránit. Mořím v Sulce (cca 4%, max. 30 minut těsně před sázením ), nebude Sulka spíš u takových kořenů na škodu? Přeji Vám pěkný den.

Zaschlé špičky kořenů určitě vadí, rostlina bude výrazně oslabena. V tomto případě bych měl ze Sulky strach. Místo ní bych přidal k Rovralu 0,125 % Reldanu nebo Nurelu.

Protože je snad i u Vás dostatečně vlhko, pak je tu něco divného. Mohl byste takovýto stroužek podélně rozříznout (od špičky k podpučí) a poslat snímek?

Posílám foto zleva LAN ZAH HAVRAN u posledních dvou se už objevují kořínky. U všech je vidět zárodek poupěte, tak doufám že je to jak má být.
Děkuji za konzultaci a přeji pohodové svátky a vše nej, nej v novém roce!!!

Podle snímků by mělo být všechno v pořádku. Podle vlastní výsadby to nemohu posoudit, protože LAN a ZAH jsem sázel dnes.

Bohužel je ve Vašem Blaninu vlnovník česnekový. Bez moření v Sulce raději nesázet.

A zbylých sedm odrůd jsem sázel bez moření, sadba byla na pohled po rozdělení v pořádku. jaká je šance, že se vlnovník přenesl na ostatní sadbu? sadba byla společně v jedné krabici.nebo mé obavy nejsou na místě?

Toto riziko je velmi malé. Pokud má vlnovník na výběr, má Blanin asi nejraději, takže nemá důvod se stěhovat, dokud má dost potravy.

Podle mých dlouhodobých zkušeností mínus 35%.
A to za předpokladu že se do česneku nezakousne nějaká choroba či vlnovník.

Dovolím si připomenout, že za starého Rakouska a 1. republiky dávali dřevěné drcené uhlí do půdy ti nejluxusnější profi zahradníci, ponejvíce zámečtí. Chalupníci a chudáci sypali do půdy alespoň saze. Dřevěné uhlí jednak desinfikuje, (omezuje houbové choroby), jednak obarví půdu na černo, takže je pak půda záhřevná a navíc absorbuje vodu. Saze jen barví. Inu, PE folie tehdy neexistovaly, tak si šikovní zahradníci poradili jinak. A současní zemědělci se diví, že by se snad nedejbože mohlo "hnojit" dřevěným uhlím a nechápou...Taky se cibule a hlízy před výsadbou máčely a obalovaly prachem dřevěného uhlí kvůli desinfekci. Dneska jsou již tyhle praktiky zapomenuty. Chyba...

Že to byl až takovej delux pro zámecké zahradníky jsem netušila. Ale sama dřevěné uhlíky taky používám spolu s dřevním popelem, vylehčuju tím zeminu v květníkách,sypu do kompostu i na zryté záhony. Té mé těžší půdě to dělá jen dobře. U sazí mi nedošla ta vychytávka jako absorpční vlastnost, záhřevnost půdy je zejména na jaře taky plus.

Už jsems e leknul že tu někdo hnojí dřevěným uhlím :-),ale teď vážně já osobně bych cererit už na pohnojený pozemek nedával.Nevím co na to řekne p.kozák,ale myslím si žepříroda je příroda.a když tam ještě pohodíte popel z dřeva bude moc dobře postarané.To je jen můj názor.Proč tam rvát chemii.Se sírou bude muset poradit p.Kozák nikdy jsem nic takového nedělal a ani jsem to neslyšel.

Kombinace granulovaného hnoje a Cereritu je samozřejmě možná. Ovšem za předpokladu, že se nedávají obou plné dávky, ale například poloviční.
Na hnojení sírou nejsme u nás zvyklí. Do nedávné doby stačila síra, která padala s deštěm. Protože se už vzduch tolik sírou nezamořuje, stává se síra v půdě deficitní. U nás se považuje za základ hnojení N, P, K. Údajně západně od našich hranic je to N, S, P, K. A síru řadí hned za dusík. Z toho se dá usuzovat, že hnojení sírou je žádoucí, ale myslím, že síra ze Sulky je hodně drahá.
Uvedený výnos je velmi pěkný. Je vidět, že k této práci přistupujete s láskou.

Nemyslím si a nemohu souhlasit s tím že se v tomhle období nedá sázet protože u nás na Jížní moravě máme tepleji než ve zbytku ČR.Například ve Znojmě máme mikroklíma což znamená že do nového roku sníh určitě neuvidíme a pokud ano nebude to ani 10mm a nevydrží ani den. Jak zminil pan Mitiska, sázet do mokrého kytu nemusíte pokud počkáte až přimrzne a hlavně nesmíte mít udupanou půdu.Pokud bych u nás zasázel česnek v září tak bych do zimy sklízel velkou nať takže souhlasím s tím že každý si na to svoje políčko musí najít svojí taktiku ale vzhledem k členitosti krjiny našeho státu se doby výsadby liší, my také máme těžší půdu ale včasné nakypření v podzimním obdobý před výsadbou a bezplevelný stav po celý rok vytvoří kvalitní podmínky pro kvalitní výnos.Pod česnek přidávám popel ten zlehčí půdu zlepší ph a myslím si že se po sklizni nemám za co stydět takže pokud mi to počasí povolí a jak píše pan Kozák do vánoc bude vysázeno.Ročně jsme do napodzim nakypřené půdy sázely na jaře 100kg sazečky a sklízely jsme padesátkrát tolik je to zhruba 10 let spátky od té doby pěstuji česnek a bez problému, pouze letos mokré počasí ztěžuje výsadbu.To je můj názor. Pěstu zdar

Vtip je v tom, že jeden odborník (P.O.Mattioli) doporučuje sázet česnek "na svatého Václava", tedy 28. září) a druhý (pan Kozák) těsně před zámrzem. To je dost široké rozmezí. Tak nezbývá, než si to vyzkoušet osobně pro tu kterou lokalitu. Ale tu Jižní Moravu Vám závidím, požehnaná to zem pro zahrádkáře.

Nechť si ital v itálii sází italské odrůdy v září.
Já nakoupila u Kozáků, a tak jsem sázela dle jejich rad až v půlce listopadu - bylo krásně teplo.

Nerada bych aby se to tu zvrhlo v historickou debatu, ale Mattioliho nejde asi jen italské odrůdy, protože žil přes 10 let v  Čechách a publikoval zde řadu děl. Tehdejší době se také říká malá doba ledová. Držela bych se toho co říká i pan Kozák, každý si musí vyzkoušet několik odrůd a po pár letech se rozhodnout, kterým se u něj daří nejvíce.
Asi se shodneme všichni že zima r 2012 byla extrémní. Mě napřiklad vymrzlo podstatně méně česneku než sestře, která je v klimaticky příznivější části Středních Čech. Mě zachránila hlubší výsadba. Na druhou stranu hlubší výsadba je nevýhodou u těžší jílovité půdy pokud je zase moc mokré jaro. Rady pana Kašpara velmi respektuji, on totiž česnek sazí už takřka 50 let a to já ještě mnoho let chodila po houbách. A taky je rozdíl pěstuji jako zahrádkář či zemědělec, každý občas zvolíme jinačí postup. V současné době mám třeba já pozemek tak mokrý a rozbahněný že sázet česnek ručně ted by bylo za trest a nepotěšením

Hezká rada, nechť si to každý pěstitel odzkouší.
Já sem chodím právě proto, že si rád nechám poradit
a nebudu leta trávit experimentama.
V roce 2011 jsem zasázel v půlce října a v roce 2012
jsem díky mrazům neměl jedinou cibuli česneku.
výška 350mnm. Tož tak
Mirek Řehák

Za ta léta, co pěstuju leccos z hlíz a cibulí, mi už dvakrát téměř kompletně vymrzly narcisy, mráz mi urval podpučí u všech hyacint, ale nikdy se nic nestalo s česnekem sázeným kolem půlky října. Musí se ale samozřejmě jednat o náš česnek, do našich podmínek, což kozákův sortiment určitě splňuje. Neříkám, že nejde sázet až teď, ale v mnoha půdách včetně mých je to svinská práce a naprostá hloupost - ať si to každý přebere sám. Tož tak

Sadbu jsem měl z Holic,(proto taky sleduji tyto stránky), a nebyl jsem sám, kdo vymrzl, viz článek na těchto stránkách:
Zmrzlý česnek

Ten článek samozřejmě znám. Jenže neurčuje jednoznačně příčinu. Letos jsem pokusně 9.10. vysázel 30 stroužků extremně mělko cca 4cm zeminy nad stroužkem. Normálně dávám 8 cm nad. A ejhle, již 6 těch mělce vysetých udělalo "kuk". Z hluboko sazených ani jeden. Možná je to dáno taky hloubkou sadby. Ale asi těch příčin bude víc. Ale zajímavé to je.

No někdy se to prostě nevychytá.předlonimi vymrzlo všechno. letos jsem sadil 5.11. a zatím dobrý. Lokalita Brno.
Ale je fakt, že když se rozdruží česnek už v září a namoří, tak nezasadíte snad jeden vadnej protože pokud se něco semele a seschne, dávno ho vyhodíte. Já to přeberu alespoň 2x do sázení.

Noa od té doby co mi vymrzl, asi byl mělko, sázím do děr alespoň 15cm. Letos budu vyrábět udělátko na díry. Sázím tak, že nejdříve nadělám díry, letos násadou od rýče , hodím do nich trochu cereritu a nechám. při vlastním sázení je lehce obnovím a sázím...nad špičkou česneku je minimálně 10cm zeminy...

Dobrý den, stejně se ale jistým experimentům nevyhnete. Například v odrůdách, také záleží na tom jestli jste "hračička" a zkoušíte a berete pěstování trochu jako "vědecký pokus". My se sestrou sázíme + - 9odrůd, abychom vyzkoušely, jak pasují na konkrétní pozemek. Bjetin je jistota snad pro všechny. Mne nejvíc chutná Anton, tak ho sázím, ikdym mívám menší cibule, protože jeho chuť miluju. Postupně jsme některé odrůdy vyřadily a naopak zkoušíme nové. Pozemky máme 15 km od sebe, ale i tak se dost liší kvalita půdy i klima. Sem na web chodím pro inspiraci, rady a výměnu zkušeností. Snažím se o maximum, ale zbytek je na přírodě, kterou naštěstí neovládnem. Pěstování a sázení zdar!

No loni jsem trochu experimentoval,
zkoušel jsem sázet do různé hloubky 8 až 16cm
(měřeno po horní okraj stroužku) a také jsem měl stroužky roztříděné podle velikosti.
Výsledek: ačkoliv se zde uvádí, že "na velikosti nezáleží", moje zkušenost je, že z velkých stroužků byly velké cibule a z malých malé.
Pokud jde o hloubku sadby, nemělo to žádný efekt, prisuzuji to mírné zimě, sázeno kolem 15.listopadu.
Sázím Bjetin, Vekan, Havran, Benátčan a taky jsem zkusil Karla IV.(zakoupeny tři cibule a když jsem si spočítal, že kilogramová cena byla snad kolem 400Kč,
tak bych do toho nešel).

Dobrý den, leta letoucí sázím česnek spolu s tulipánama jako poslední - a to vždy v půlce října. Nikdy se nestalo, aby česnek vymrzl, lezl brzo, nebo marodil. Stejně tak letos nasázen jak Vekan, tak druhý ozimý paličák v půlce října, pak dlouho teplo a mokro a nemám nejmenší obavy, často ještě zjara musím čekat s postřikem proti houbomilce, protože neleze. Určitě bych nečekal - jsme Vysočina, máme těžší půdu, sázet teď je v takových podmínkách nesmysl - sázet to do mokrého kitu a ještě trnout, kdy nasněží. Zdraví Mitiska Třebíč

Omlouvám se, reagoval jsem na Váš příspěvek pane Mitisko, ale stiskl chybné tlečítko. Můj optimální termín je 10. až 15 října. (Posázaví, těžší jílovitá půda, 350 mnm).