Nedavno jsem cetlt studii, jak Brazilci uspesne pestuji cesnek v subtropickem pasmu kolem reky Parana. Proto se domnivam, ze by jste nemel mit zadny problem s pestovanim cesneku na Filipinach. Zvolil bych vsak cesneky ze skupiny Creole nebo Turbanu. Tyto se bezne pestuji v teplych zemich - zejmena Creole (Cuba, Mexiko ap). Pred nasazenim vsak musi byt cesnek 40 dni v lednicce.
Ja jsem minulou zimu nasadil jeden stroucek ceskeho palicaku do meho hydroponickeho systemu, ktery mam ve sklepe. Cesnek narostl a utvoril stroucky - pri teplote 24 – 26C.

Na Filipíny neumím nic doporučit, mám obavy, že středoevropské odrůdy nepřinesou očekávaný výsledek. Ale za zkoušku by to třeba stálo.

Dobrý den.
Pro tropické oblasti by ozimý česnek měl projít 3 týdenní jarovizací, tj. obdobím snížených teplot, které středoevropské odrůdy mají v genotypu zafixovány. Prakticky tedy nakoupit sadbu zde v ČR a pak 3 týdny v ledničce při 3-4°C ponechat vyloupané stroužky z cibulí a poté postupně do 10 - 15 - 20°C a vysadit do půdy, které bude mít dobrých 25 °C .
Filipíny a budou také trpět deficitem síry předpokládám, např. v Indii je to celoplošný problém, stějně jako v ČR.
Z odrůd pro celoročně teplé bezmrazové oblasti určitě b\ch nevybíral odrůdy z původu ruských paličáků.
Zajímalo by mě jak půdní hniloby cibulí v teplé a mikrobiologické velmi činné, húmozní půdě.
Také faktor nadmořské výšky (oslunění) a úhrnu srážek (chce to spíše přísušek při dotváření cibulí)

Tomasi, prikladam tabulku ze studie, o ktere jsem se zminil v mem predchazejicim prispevku. Zde je videt, ze nejoptimalnejsi delka podchlazovani je 40 dni, ne 3 tydny, jak uvadite. Z tabulky je rovnez videt, jak ruzne delky podchlazovani (30,40 a 50 dni) ovlivni vynos (total yield) u obou cesneku.

Pane Vyskala to je neprůkazné 30 nebo 40 dní, až 50 dní je co do total yield průkazné.
Článek věřím že je to kvalitní, poskytl byste odkaz na zdroj (Web of Science, či jinde) nebo název příspěvku v Journalu ?

Tomasi, at neunavujeme ctenare teto stranky, muzete se mne ozvat na muj email: Jvyskala@email.cz, prosim? ja vam poslu zdroj/link

Tomáši, Filipíny naopak mají síry nadbytek. Před pár lety tam uložila Pinatubo síry do půdy na pár století dopředu. Indie je jiná, tam byla poslední velká erupce koncem křídy. A to je už nějakých 60 - 70 milionů let, (viz Dekánské trapy), za tu dobu už tu síru monzuny vymyly a spolehlivě spláchly do moře.