Sušení česneku je velmi podstatný úkon, neboť při špatně zvoleném způsobu sušení česneku může dojít i k celkovému znehodnocení celoroční práce. V první řadě je potřeba zvolit vhodné prostory. Česnek by měl být sušen na zastíněném místě s dostatečným prouděním vzduchu. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v Česku není možné česnek sušit přímo na poli, jak se to běžně provádí v některých zahraničních státech. Jednak je nutné česnek mít zastřešený kvůli dešti, ale i v suchém období u nás na poli česnek není možné sušit, neboť kvůli ostrému slunci v letních měsících by velmi brzy došlo k úžehu cibulí. To není zcela výjimečný jev, stává se to dokonce i při sklizni, kdy při slunných dnech je česnek na poli ponechán i na jen na dobu několika hodin. Proto je nutné za takových podmínek okamžitě česnek z pole odvážet nebo jej alespoň zastínit.
Sklad, v kterém chceme česnek sušit, by měl mít dostatek prostoru, aby v něm mohl dobře proudit vzduch. Jestliže vzduch v prostoru neproudí přirozeně z důvodu nedostatku větracích otvorů, je nutné pohyb vzduchu podpořit pomocí ventilátorů. Zahrádkáři běžně suší česnek na půdách domů nebo v zastřešených kůlnách. Ve velkovýrobě se často využívají staré kravíny nebo dřevěné sklady.
Česnek je nejvhodnější sušit s natí, nebo alespoň s její podstatnou částí, neboť se ještě během sušení mohou z nati do cibule přemisťovat potřebné látky. V takovém případě se obvykle česnek zavěšuje ve svazcích do prostoru. Svazky by neměly být příliš velké, aby se i do jejich středu mohl dostat vzduch.
Sušit lze i bez nati, která se pak odřezává bezprostředně po sklizni. Nať může odřezávat i přímo sklízecí stroj. Česnek bez nati je možné sušit rozložený v tenké vrstvě na dřevěné či hliněné podlaze půd, nebo na roštech nad sebou, což nejvíce šetří prostor.
Je nutné dávat pozor, aby česnek nebyl sušen těsně pod střešním hřebenem nebo v prostorech, kde mohou vznikat velmi vysoké teploty a česnek by se mohl uvařit. Česnek takto poškozený vysokými teplotami se pozná podle skelnatých stroužků, na které se sekundárně dostávají saprofytické plísně, jako jen např. Penicillium.
